II. Teoretická část
2.2 Ukazatel čisté pozice členské země ve vztahu k rozpočtu EU
Ukazatel čisté pozice lze popsat jako srovnání přijatých a odvedených prostředků mezi EU a členským státem.79 Pro výpočet čisté pozice členské země existují různé metody, jež shrnuje tabulka 1 níže.
75 Baracskay (1998, str. 417)
76 Florio, Vignetti (2014, str. 5)
77 Florio, Vignetti (2014, str. 5)
78 Baracskay (1998, str. 417)
79 Marková, Boháč (2007, str. 164)
32 Tabulka 1 Ukazatel čisté pozice – jednotlivé metody
Ukazatel čisté pozice dle:
EU:
Rozdíl mezi příjmy členského státu z rozpočtu EU a upraveným národním příspěvkem do rozpočtu EU.
MF ČR:
Přijaté příjmy z rozpočtu EU – odvedené platby do
rozpočtu EU.
Laissez Faire:
Rozdíl mezi příjmy členského státu z EU a specificky definovanými
odvody do EU.
Následující rovnice popisuje výpočet čisté pozice, jak je uvádí EU, rovnice 1 udává postup výpočtu dle MF ČR a rovnice 2 znázorňuje způsob zpracování ukazatele čisté pozice, tak jak jej počítá organizace Laissez Faire.
Rovnice 2 Čistá pozice (výpočet dle EU) 𝑂𝐵𝐵𝑖 = 𝑇𝐴𝐸𝑖 − 𝐻5𝑖 − 𝑇𝑁𝐶𝑖 ×𝑇𝐴𝐸𝐸𝑈− 𝐻5𝐸𝑈
𝑇𝑁𝐶𝐸𝑈
Zdroj: Evropská komise (2019, str. 72, 73)
• OBBi = čistá pozice členského státu
• TAEi = celkové výdaje alokované členskému státu; TAEEU = celkové výdaje EU
• H5i = administrativní výdaje alokované členskému státu
• TNCi = celkový národní příspěvek členského státu; TNCEU = celkový národní příspěvek EU (všechny státy)80
80 Evropská komise (2019, str. 72, 73)
Zdroj: vlastní zpracování dle Evropské komise (2019, str. 1), MF ČR (2021, str. 1), Money-go-round.eu (2008, str. 1)
33 Rovnice 3 Čistá pozice (výpočet dle MF ČR)
Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU= celkové příjmy z rozpočtu EU – celkové platby do rozpočtu EU
Zdroj: MF ČR (2021, str. 1)
Rovnice 4 Čistá pozice (výpočet dle Laissez Faire)
Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU = přijaté celkové příjmy z rozpočtu EU – celkové platby do rozpočtu EU
Zdroj: Laissez Faire (2008, str. 1)
Odlišnost metody organizace Laissez Faire spočívá v tom, že do výpočtu zahrnuje složky, které další dvě organizace při výpočtu nepoužívají, jsou jimi:
• peněžní transfery mezi centrálními bankami a Eurozónou
• transfery do Evropské investiční banky a Evropské centrální banky
• výdaje na Výzkumný fond uhlí a oceli (RFCS).81
Dále autoři metody upravují výpočet zemědělských a celních poplatků a opomíjí peněžní prostředky na rezervy, jež jsou používány spíše pro zajištění fungování EU a nejsou alokovány přímo členským státům. 82
Výhodou metody MF ČR je její jednoduchost, je to relativně nenáročná metoda a pravděpodobně její vyhotovení zabere nejméně času. Složitější metoda organizace Laissez Faire zahrnuje do výpočtu i položky, které ostatní metody nezahrnují (viz výše). Metoda může tedy doplnit celkový obraz o členství v EU a je zde i pravděpodobnost, že změní konečný výsledek. Výpočet Evropské unie je specifický upravováním příjmů a výdajů, konkrétně se ve výpočtu objevuje upravený národní příspěvek členské země. Podle organizace Laissez Faire upravuje EU úmyslně výpočet čisté pozice, aby snížila národní příspěvek (odečtením administrativních výdajů) a ovlivnila celkový výsledek.83 Nevýhodou
81 Laissez Faire (2008, str. 1)
82 Laissez Faire (2008, str. 1)
83 Laissez Faire (2008, str. 1)
34
metody tedy může být pravděpodobnost úmyslného upravování dat pro vlastní potřebu s cílem korigovat výsledek.
U všech tří metod se mohou vyskytovat nevýhody způsobené povahou ukazatele, jenž počítá pouze s finančními náklady a výnosy. Do ukazatele nejsou započítány náklady či benefity, které nejsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Konkrétně se může jednat o ochranu zaměstnanců nařízeními EU, činnost EU v rámci rovnosti pohlaví, ochranu spotřebitele, a rovněž o regulatorní zatížení členské země a náklady na ratifikaci a omezování firem prostřednictvím kvót a směrnic.84
3 Výstupy z dosavadního výzkumu
Autorka v této kapitole shrnuje dosavadní výzkum v oblasti zhodnocení participování v integračních procesech a v oblasti výpočtu ukazatele čisté pozice členského státu ve vztahu k rozpočtu EU.
Autoři článku „Growth effects of European Integration” z roku 1997 Magnus Henrekson, Johan Torstensson a Rasha Tortensson provedli regresní analýzu s výsledkem pozitivního a signifikantního vlivu integračního procesu na hospodářský růst členských států v tehdejším Evropském společenství.85
Gerhard Fink a Dominik Salvatore v článku „Benefits and Costs of European Economic and Monetary Union” z roku 1999 zkoumali přínosy a náklady členství v Evropské hospodářské a měnové unii. Jejich výzkum vedl ke zjištění, že vznik Evropské centrální banky bude mít velké benefity pro státy v Eurozóně, nicméně rovněž také náklady způsobené asymetrickými šoky. Může dojít i ke zhoršování ekonomických problémů států na periferii Evropské unie a ke zvyšování nerovnosti mezi státy. I přes zmíněné náklady autoři predikují, že v dlouhodobém období přinese zavedení společné měny euro zásadní benefity.86
Článek „Přínosy a náklady členství České republiky v Evropské unii“ od Petra Chvojky z roku 2003 uvádí, že je Česká republika velmi začleněna do evropského procesu
84 Pilati et al. (2020, str. 4, 5, 6)
85 Henrekson et al. (1997, str. 2)
86 Fink, Salvatore (1999, str 8,9)
35
integrace a alternativní náklady odchodu z Evropské unie by byly větší než náklady setrvání v Evropské unii.87
Ian Milne v roce 2004 vydal článek s názvem „A Cost too Far?”, v němž se zabývá provedením Cost-Benefit Analysis pro Velkou Británii. Závěrem jeho článku je, že v rovnováze nákladů a přínosů pro členství Velké Británie značně převažují náklady.88
Autoři článku „Cost and Benefits of integration in European union and in the Economic monetary union” z roku 2006 Aristidis Bitzenis a Andreas Andronikidis píšou, že benefity z členství v Evropské unii a Evropské hospodářské a měnové unii většinově záleží na charakterizaci každého členského státu.89
Sandor Richter v článku z roku 2008 „Facing the Monster „Juste Retour“: On the Net Financial Position of Member states vis-à-vis the EU Budget and a Proposal for Reform” uvádí, že příspěvek členského státu a výdaje alokované členskému státu nemají signifikantní souvislost s hospodářskou úrovní země.90
Roel Beetsma a Massimo Giuliodor v článku z roku 2010 „The Macroeconomic Cost and Benefits of the EMU and Other Monetary Unions: An Overview of Recent Research”
uvádí, že trade-off mezi benefity a náklady může mít podstatně jinou strukturu u méně rozvinutých zemí a industrializovaných zemí z důvodu fiskálních potřeb.91
Článek „Overcoming the net position thinking in EU member states” od Julia Bachtrögler-Unger, Mario Holzner, Veronika Kubekové a Margit Schratzenstaller z roku 2020 popisuje, že současná metodika pro výpočet čisté pozice nedostatečně mapuje benefity plynoucí z Evropského integračního procesu v Evropské unii.92
4 Vyústění teoretické části
V první polovině teoretické části se autorka zabývala integračním procesem a podrobně zkoumala benefity a nevýhody členství v EU. Autoři, jež popisovali evropskou integraci, se rovněž mnohdy soustředili pouze na politickou či ekonomickou integraci.
87 Chvojka (2003, str. 13)
88 Milne (2004, str. 14)
89 Bitzenis, Andronikidis (2006, str. 2)
90 Richter (2008, str. 98)
91 Beetsma, Massimo (2010, str. 637)
92 Bachtrögler-Unger et al. (2020, str 1)
36
Jelikož jsou zmíněné dva pojmy odlišné, autorka při popisování integrace využívá definice jak politické tak i ekonomické integrace. Ernst Haas popisuje politickou integraci jako proces, ve kterém jsou účastníci národní politické scény pobízeni k tomu být loajální k novému uskupení, které disponuje mocí nad státy či ji požaduje.93 Ekonomická integrace se dá interpretovat jako „Propojování jednotlivých národních trhů v jeden nadnárodní hospodářský prostor.“94
Benefity ze členství v Evropské unii lze dělit na monetární a přímo nevyjádřené v peněžních jednotkách (tj. nemonetární). Monetárními výhodami jsou dotace a transfery z rozpočtu EU. Jako potenciální nemonetární výhodu lze považovat střednědobou růstovou prémii definovanou Richardem Baldwinem, který se opírá o Sollowův model a předpokládá rychlejší tempo růstu HDP členského státu po připojení do integračního procesu.95 Mezi další výhody dle různých autorů jmenovaných v kapitole, zabývající se výhodami EU, patří například volný pohyb zboží, služeb, osob i kapitálu, lepší vyjednávací pozice, ochrana životního prostředí, zlepšení ekonomických, zdravotních i sociálních standardů a mnoho dalších.96 Naopak za nevýhody členství v EU se považují odvody členských zemí do rozpočtu EU skládajících se z tradičních vlastních zdrojů, zdrojů z DPH a HNP, nově také zdroje z plastového odpadu a ostatní minoritní položky tvořící rozpočet EU.97 Mezi nevýhody se rovněž řadí například příliš rizikové financování členských států v dluhové krizi, narůstající problémy italského bankovnictví a případná finanční pomoc nesolventní Itálii, demokratický deficit EU i náklady na příjímání norem EU.98
Dále autorka charakterizovala Cost-Benefit Analysis, která je aplikována v praktické části práce, a rovněž přiblížila ukazatel čisté pozice členského státu ve vztahu k rozpočtu EU. Cost-Benefit Analysis kvantifikuje veškeré dopady projektu pokud možno v peněžních jednotkách a stanovuje „čistý výnos“ odečtením ocenitelných nákladů a přínosů projektu.
Smyslem analýzy je podložit rozhodování ekonomických subjektů a přispět k efektivní alokaci zdrojů.99
93 Haas (2004, str. 16), přeloženo autorkou
94 Honová (2006, str. 7)
37
Následně byl blíže popsán ukazatel čisté pozice, který lze popsat jako srovnání přijatých a odvedených prostředků mezi EU a členským státem100, pro výpočet ukazatele popisuje autorka tři různé metody: metoda EU, MF ČR a organizace Laissez Faire.
Nejjednodušším výpočtem disponuje metoda od MF ČR, která mapuje příjmy z rozpočtu EU a odečítá od nich odvedené platby členského státu směrem k EU. Evropská komise používá komplexnější vzorec, který se dá popsat jako rozdíl mezi výdaji přerozdělenými ke členskému státu a upraveným národním příspěvkem do rozpočtu EU.101 Metoda Laissez Faire postupuje podobně jako MF ČR, nicméně do výpočtu zahrnuje složky, které jiné metody výpočtu nepoužívají, jsou jimi peněžní transfery mezi centrálními bankami a Eurozónou, transfery do Evropské investiční banky a Evropské centrální banky, a rovněž odlišně počítá odvedené celní a zemědělské poplatky.102
V závěru teoretické části autorka uvádí přehled výstupů z dosavadního výzkumu, který se týkal zhodnocení členství v EU i výpočtu ukazatele čisté pozice.