Cílem této kapitoly je vymezení pojmu neziskové organizace z pohledu soudobých autorů, rozbor vybraných definic a vytyčení adekvátní definice neziskové organizace směrodatné pro následující části této diplomové práce.
6čerpáno z : FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001
7JASANSKÝ, J. a kol. : Obecně prospěšné organizace (Nástin právních, organizačních a ekonomických otázek), MONTANEX, a.s., Praha 1997, str. 6
8DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 17
V denní praxi se setkáváme s nejrůznějšími způsoby pojetí neziskových organizací, především z hlediska definování tohoto pojmu. Jelikož v současné době není definice neziskové
organizace v České republice jednoznačně dána platným právním předpisem, mohou se jednotlivé interpretace tohoto termínu různit.
Jako vodítko však může posloužit široká škála definicí užívaných v teoretických pracích českých i zahraničních autorů, zabývajících se problematikou neziskových organizací. Proto v následujícím textu uvedu několik nejznámějších a nejužívanějších definicí neziskových organizací, a to dle pojetí Lestera M. Salomona a H. K. Anheiera, 9 dále všeobecné vymezení neziskových organizací podle ustanovení zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů 10, rovněž definice od českého autora Dubna 11, D. R. Younga 12 a Jaroslava Rektoříka 13 .
1.3.1 Strukturálně-operacionální definice (nestátní NO)
Strukturálně-operacionální definice, jenž je dílem Lestera M. Salomona a H.K. Anheiera, se pokouší vyřešit definování především veřejného sektoru jako takového.
Avšak definici neziskové organizace můžeme z definice neziskového sektoru odvodit, neboť tato označuje neziskový sektor jako „sektor, který se skládá z organizací, jež jsou
charakterizovány pěti společnými rysy“ 14:
• Nerozdělují zisk
• Jde o organizace
• Mají soukromou povahu
• Jsou samosprávné, autonomní
• Jsou dobrovolné
První, všeobecně známý společný rys NO představuje nerozdělování zisku. Dochází zde k přerozdělení finančních prostředků neziskovým způsobem, a to tak, že se eventuální zisk nerozděluje mezi vlastníky nebo vedení organizace, nýbrž je navrácen zpět do aktivit NO,
9 uvedena v : FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001
10RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005
11DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
12uvedená v : DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
13REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha, 2001
14 FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 11
naplňujících její stanovené cíle a záměry. V tomto smyslu tedy organizace primárně neslouží k dosahování zisku, čímž se výrazně odlišují od společností operujících v sektoru
soukromém. 15
Dále se jedná o organizace, tzn. skupiny, které jsou do určité míry institucionalizovány. 16 Což tedy znamená, že v zemích, kde NO jasně vymezuje legislativa, je institucionalizace vyjádřena např. jasně formulovanou zakládací smlouvou či zřizovací listinou. V některých případech je institucionální podoba vyjádřena rovněž např. organizační strukturou
společnosti, náplní její činnosti, apod.
Dalším charakteristickým rysem NO je jejich soukromá povaha. 17 NO bývají tedy
institucionálně oddělené od vlády, neboť nebyly zřízeny obcí, krajem či některou ze složek státu. V opačném případě by se totiž jednalo o organizační složky a příspěvkové organizace obce či kraje. 18 Existuje zde však určitá míra spolupráce s veřejnou správou - např. uzavírání smluvních vztahů s veřejnou správnou, získávání grantů a dotací - tedy veřejných financí, které často tvoří podstatnou část rozpočtů těchto soukromých neziskových organizací.
Neziskové organizace jsou samosprávné, autonomní. 19 Mají tedy stanoveny vlastní interní pravidla řízení a kontrolní mechanismy, díky nimž jsou schopny řídit svou činnost bez toho, aby byly ovládány zvenčí. 20
Poslední významnou charakteristikou neziskových organizací je dobrovolnost. 21 To znamená, že NO zahrnují určitý významný dobrovolný element, jako například dobrovolnou práci pro organizaci či dobrovolné příspěvky, přičemž k naplnění tohoto charakteristického rysu postačuje i jediný dobrovolný prvek v rámci celé organizace.
1.3.2 Vymezení NO dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „Zákon DzP“) je jedním z mála platných českých právních předpisů, který se v určité míře o neziskových organizacích zmiňuje,
přičemž se také zabývá vymezením NO vzhledem k jejich daňové povinnosti. Definice NO zde není uvedena výslovně, avšak je zde poskytnut alespoň jejich výčet.
15FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 12
16 FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 11
17FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 12
18čerpáno z : FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001
19FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001 , str. 12
20FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 12
21 FRIČ, P., ROCHDI, G. : Neziskový sektor v ČR, Eurolex Bohemia, Praha 2001, str. 12
Neziskovými organizacemi jsou tedy dle Zákona DzP vždy pouze právnické osoby, zakládané dle různých právních předpisů, a je u nich kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě. 22
Za neziskové organizace zákon považuje občanská sdružení včetně odborových organizací, zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou, obecně prospěšné organizace (ty fungují především v oblasti sociální, ve zdravotnictví, školství a kultuře), nadační fondy a nadace, jejichž činnost je zaměřena zejména na rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, na ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, apod.23
Dále pak politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, veřejné vysoké školy, školské právnické osoby, obecní úřady, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu - kterými jsou zejména Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Kancelář prezidenta republiky, atd.24
Rovněž sem patří státní fondy, jako jsou Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond dopravní infrastruktury či Pozemkový fond ČR, a také subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jimiž mohou být např. obec, Komora daňových poradců, Česká lékařská komora, Česká televize a rozhlas, Notářská komora ČR, Česká advokátní komora a další.25
Zákon DzP rovněž zavádí nový pojem, tzv. „nevýdělečné organizace“ 26, představující subjekty s hlavním předmětem činnosti jiným než je podnikání, přičemž zbývající část neziskového sektoru představují tzv. „organizace veřejného sektoru“ 27, kam zařazuje organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, a to bez ohledu na jejich zřizovatele. Zákon DzP se však u obou skupin shoduje v účelu, za kterým nebyly zřízeny – tedy za účelem podnikání.
22RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 6
23RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 49
24RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 49 - 50
25 RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 50 - 51
26 RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 6
27RŮŽIČKOVÁ, R.: Neziskové organizace – vznik, účetnictví, daně, ANAG, Olomouc 2005, str. 6
1.3.3 Nevládní nezisková organizace, nezisková právnická osoba
Další možné pojetí neziskových organizací představuje definice nevládní neziskové organizace a neziskové právnické osoby uvedené v publikaci českého autora Dubna. 28 Tyto definice se mírně liší od ostatních, výše uvedených pojetí, jelikož nevysvětlují pojem „nezisková
organizace“, nýbrž používají odlišných názvů.
V prvním případě se jedná o termín „nevládní nezisková organizace“. Tady autor upozorňuje na ne příliš vhodné použití pojmu „nevládní“, který byl přeložen z anglického výrazu non- governmental. 29
Výraz government totiž představuje v českém překladu nejen pojem "vláda", ale také "státní správa", "státní forma" a další. Proto by se čistě z hlediska přesnosti překladu výrazu non-governmental mělo užívat pojmu „nestátní“ namísto „nevládní“.
Jelikož však dle autora přesnost pojmu „nestátní“ mizí, jakmile má zahrnovat informaci vyjadřující, zda jde o instituce výdělečné či nevýdělečné,30 používá ve své publikaci pojmu
„nevládní neziskové organizace“.
Nevládní neziskovou organizaci představuje taková organizace, jejíž založení (nikoliv však vznik), hlavní zaměření její činnosti, její orgány, její řízení a její zánik nejsou bezprostředně vázány na rozhodnutí příslušného státního orgánu a nevládní nezisková organizace mu tedy není instančně podřízena.31 Samozřejmou podmínkou pro zařazení mezi nevládní neziskové organizace je také účel organizace, kterým není dosahování zisku.
V druhém případě se jedná o „neziskovou právnickou osobu“, která je organizací, jejíž hlavní činností není dosahování zisku, ale zajišťování obecně prospěšných aktivit, zpravidla tehdy, když tyto aktivity nelze zajistit jiným způsobem.32 Především se jedná o humanitární, zdravotní, sociální, vzdělávací a jiné oblasti života společnosti. Důležitý je zde také význam případného zisku, který není rozdělován ve prospěch vedení firmy, ale naopak na veřejné programy či osobám mimo organizaci.33
28 DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
29DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 110
30 DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 110
31 DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 116
32DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 116
33čerpáno z: DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
Dochází zde tedy k odlišení dvou typů organizací fungujících v rámci neziskového sektoru, a to na základě nevázanosti organizace na státní správu a její orgány, charakteristické pro nestátní neziskové organizace, a u neziskových právnických osob zase na základě hlavní činnosti organizace, jíž není dosahování zisku.
1.3.4 Veřejně prospěšné organizace
Definice D. R. Younga, uvedená v Dubnově 34 publikaci, vychází z podstaty třetího sektoru národního hospodářství, který můžeme označit rovněž jako sektor neziskových, veřejně prospěšných organizací.35
Organizaci tedy můžeme chápat jako veřejně prospěšnou tehdy, když jí příslušné právní normy neumožňují fungovat v ekonomických procesech s běžnou úrovní tvorby zisku jako základním cílem organizace.36
Při definování neziskových organizacích Young zřejmě vychází z neziskové podstaty veřejně prospěšných organizací, což se odráží v několika skutečnostech.37
Zaprvé nezisková organizace může vytvářet určitý zisk, ovšem může jej použít pouze
v souladu se svým základním posláním. Rovněž není tento typ instituce akciovou společností nebo jí podobnou organizací, a proto její vlastníci nedostávají ani dividendy ani jiné podíly z vytvořeného zisku.38
Přestože zde autor užívá odlišného termínu „veřejně prospěšné organizace“ namísto pojmu
„neziskové organizace“, můžeme z hlediska významu jeho definice usoudit, že oba pojmy jsou ve své podstatě pro účely této definice a rovněž také pro účely dále uvedené Dubnovy typologie 39 zaměnitelné.
34DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
35DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 55
36DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 55
37DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996, str. 55
38čerpáno z :DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
39DUBEN, R. : Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, CODEX BOHEMIA, Praha 1996
1.3.5 Systematizace neziskových organizací
Definice neziskové organizace podle Jaroslava Rektoříkavychází z jejich systematizace podle určitých třídících znaků: 40
• Zakladatel
• Globální charakter poslání
• Právně organizační norma
• Způsob financování
Zakladatel NO může být státní správa – pak se jedná o veřejnoprávní organizace, soukromá fyzická či právnická osoba, kdy se jedná o soukromoprávní organizace, anebo organizace vzniklé jako veřejnoprávní instituce (veřejnou službu mají dánu ze zákona). 41
Dalším kritériem je globální charakter poslání, který určuje zda se jedná o neziskovou organizaci veřejně prospěšnou či vzájemně prospěšnou. 42
Třetím třídícím znakem neziskových organizací je kritérium právně organizační normy, jenž je dána jednotlivými zvláštními zákony, jako je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, aj., a poslední kritérium představuje financování, které rozlišuje organizace financované čistě z veřejných rozpočtů, z výsledků vlastní činnosti, financované z veřejných rozpočtů pouze z části či financované z různých zdrojů. 43
Na základě těchto kritérií poté autor sestavil následující charakteristiku neziskových
organizací, které jsou definovány znaky společnými pro všechny typy neziskových organizací a znaky společnými jen pro soukromé neziskové organizace. 44
Podle znaků společných pro všechny typy neziskových organizací, se jedná o organizace, které jsou právnickými osobami, nejsou založeny za účelem podnikání či za účelem
40REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001
41REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 40
42REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 41
43REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 41
44REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 41
produkce zisku. Jsou to organizace uspokojující konkrétní potřeby občanů a komunit a mohou být financovány rovněž z veřejných rozpočtů. 45
Znaky společné jen pro soukromé neziskové organizace definují tyto neziskové organizace navíc jako instituce, které mají ze zákona povolenu svoji autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí, kde členství v nich je realizováno výhradně na typu
dobrovolnosti (výjimkou jsou některé profesní komory) a které vytváří většinou neformální struktury sympatizantů (vždy však v rámci legislativy). 46
Je tedy zřejmé, že autor výše uvedené definice nejprve vychází z typologie jednotlivých neziskových organizací, a až následně na základě zjištěných poznatků sestavuje jejich definici.
1.3.6 Shrnutí
Přestože je zřejmé, že všech pět výše uvedených vymezení pojímá problematiku definování neziskových organizací mírně odlišnými způsoby, můžeme však mezi nimi nalézt některé společné charakteristické rysy neziskových organizací.
Např. vymezení neziskové organizace podle Zákona DzP určuje NO jako právnickou osobu, přičemž je tato charakteristika určující rovněž pro definici neziskových právnických osob Dubnem či neziskových organizací Rektoříkem .
Podobnou shodu hlavních rysů NO pozorujeme i mezi vymezením NO autory Salomonem, Anheierem, u Dubnovy definice nestátní neziskové organizace a vymezení soukromých neziskových organizací Rektoříkem, a to v případě nevázanosti na státní orgány, kdy organizace fungují bez zásahů státu, neboli jsou institucionálně odděleny od státních orgánů.
Můžeme si rovněž všimnout shodného charakterizování neziskových organizací v Zákoně DzP a v díle Jaroslava Rektoříka, kdy je pro neziskové organizace typické, že jsou zakládány za jiným účelem, než je podnikání, či porovnáme-li definice NO autorů Friče a Rektoříka, zjistíme, že v obou případech je jako typický znak neziskových organizací uveden prvek dobrovolnosti. V případě prvém se jedná o jakýkoliv element dobrovolnosti, jako např.
45REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 41
46REKTOŘÍK, J. a kol. : Organizace neziskového sektoru (Základy ekonomiky, teorie a řízení), Ekopress, Praha 2001, str. 41
dobrovolné příspěvky, dobrovolná práce, v případě druhém se jedná o dobrovolné členství v organizaci.
Avšak společným jmenovatelem všech 5 definic bez rozdílů je činnost, resp. účel organizace, kterým není dosahování zisku. Všechny definice jednotně uvádějí, že dosahování zisku není primárním cílem činnosti neziskových organizací a pokud taková organizace
eventuálního zisku dosáhne, nerozděluje jej mezi vlastníky či vedení organizace, ale naopak využívá jej pro aktivity zajišťující splnění mise neziskové organizace.
Shrneme-li tedy poznatky všech pěti pojetí, potom můžeme za neziskovou organizaci považovat vždy takovou organizaci, jejíž primárním cílem není dosahování zisku. Dále se může jednat o právnickou osobou, samosprávnou a soukromou organizaci fungující bez zásahů státu či jiného externího vlivu, o organizaci, jejíž činnost je odlišná od podnikání a o instituci, v níž se vyskytuje určitý prvek dobrovolnosti.
Při zpracování problematiky neziskových organizací v dalších kapitolách této diplomové práce se přikláním k výše uvedenému pojetí neziskových organizací prostřednictvím jejich
systematizace dle Jaroslava Rektoříka, jelikož z mého hlediska vymezuje neziskové organizace jako obecný pojem nejvystižnějším způsobem, přičemž zároveň rozlišuje neziskové organizace soukromé a jiného typu (veřejné, veřejnoprávní instituce).
To znamená, že pro účely této diplomové práce budeme neziskové organizace považovat za:
Právnické osoby, založené za účelem jiným, než je podnikání a produkce zisku, které uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit a mohou být financovány z veřejných rozpočtů.