• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Dohoda o výkonu pěstounské péče

In document UNIVERZITA KARLOVA (Stránka 52-56)

3. Práva a povinnosti subjektů

3.4. OSPOD a doprovázející organizace

3.4.2. Dohoda o výkonu pěstounské péče

Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou, která konkretizuje práva a povinnosti pěstounů a osob v evidenci uvedené v § 47a zSPOD a jejím prostřednictvím je řešeno doprovázení pěstounů. Její obsah je individualizovaný a to v zájmu dítěte i pěstounské rodiny. Každá smlouva se bude obsahově lišit a to nejen s ohledem na potřeby konkrétního dítěte. Důležitou roli hraje věk, zdravotní a psychický stav, existence a zájem biologické rodiny nebo další specifické aspekty. Dohoda má být nastavena tak, aby zabezpečila potřeby zúčastněných ve všech rovinách. Ať už se jedná o poradenskou, psychologickou, vzdělávací činnost nebo odlehčovací služby.121

119 MACELA, Miloslav, op. cit. sub. 100, s. 9-10.

120 NOVOTNÁ, Věra, op. cit. sub. 19, s. 195.

121 MACELA, Miloslav, op. cit. sub. 5, s. 587-588.

53

Komentářová literatura uvádí, že samotné znění § 47a zSPOD nezakládá nárok na plnění (na jejich výplatu) ve formě sociálních služeb nebo nepeněžitých dávek sociálního zabezpečení, ale jedná se pouze o rámcovou úpravu. Nárok na plnění tak nastává až na základě splnění další podmínky, kterou je právě uzavření dohody o výkonu nebo případné správní rozhodnutí. Vynucovat práva a povinnosti tak bez dohod nelze a proto je zákonem dána povinnost jejich uzavření s příslušným subjektem a není-li tomu tak, OSPOD je upraví autoritativně.122

Křístek poukazuje na rozdílnost dohod uzavíraných klasickými pěstouny a osobami v evidenci. Uvádí, že v obou případech je jejich cílem podpora a pomoc pěstounské rodině.

Obecně je péče o dítě založena rozhodnutím soudu, nikoliv uzavřením dohody a proto nelze její výkon považovat za „výkon závislé práce“, ale v dohodách osob v evidenci lze takové prvky nalézt. Přechodnému pěstounovi vzniká povinnost převzít dítě do péče již na základě předběžné úpravy poměrů dle § 924 OZ a nově i zajistit neodkladnou péči dle § 27a odst. 10 zSPOD a to ještě před rozhodnutím soudu o nařízení předběžného opatření. Taková povinnost vzniká již zařazením do evidence osob, které mohou přechodnou pěstounskou péči vykonávat a uzavřením dohody. Je tak na místě hovořit o aspektu „profesionalizace“ a faktickém výkonu povolání těmito osobami.123

Jak již bylo naznačeno ve druhé kapitole, smlouva může být uzavřena s OSPOD nebo s doprovázející organizací. Pěstouni tak mají možnost zvolit si variantu, která jim bude více vyhovovat. Pravděpodobně budou volit na základě dostupnosti a nabídky služeb. V případě, že smlouvu do 30 dnů neuzavřou, obecní úřad obce s rozšířenou působností upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností z mocí úřední na základě správního rozhodnutí (srov. § 47b odst. 2 zSPOD). Vildová kritizuje samotný pojem „dohoda“, kterou by nemělo být možné vnutit, ale upozorňuje na to, že se to v praxi děje. Povinně volitelný charakter dohody má za následek vnucování orgánem sociálně-právní ochrany dětí (neuzavřete-li dohodu, budou vám povinnosti a práva stanoveny rozhodnutím). Pěstouni prakticky nemají možnost znění dohody ovlivnit a de facto se jí podvolují více či méně dobrovolně. Takovou praxi potvrzuje i analýza MPSV124, na základě které bylo zjištěno, že pěstouni často nerozlišují mezi dohodou jako dvoustranným smluvním aktem a rozhodnutím jako jednostranným právním jednáním a dohodu zaměňují za vnucené rozhodnutí. Autorka poukazuje i na problém, který spočívá

122 Důvodová zpráva k zákonu č. 401/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 35/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně

dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. K § 47b.

123 MACELA, Miloslav, op. cit. sub. 5, s. 588-589.

124 Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR, op. cit. sub. 83, s. 37, graf č. 7.

54

v kvalitě a dostupnosti služeb, které doprovázející organizace nabízejí a na různou profesionalitu každého doprovázejícího pracovníka.125

Důležitým zákonným požadavkem je souhlas OSPOD v případech, kdy pěstoun uzavírá smlouvu s jiným subjektem než je on sám (srov. § 47b odst. 4 zSPOD). Orgán sociálně-právní ochrany dětí vyhodnocuje, zda je dohoda uzavřena v souladu s IPOD a má přehled o tom, zda pěstoun platně dohodu uzavřel, s kým a v jakém znění. Tímto způsobem je zajištěno, že dohody budou uzavírány v souladu s platnými právními předpisy a v zájmu dětí (odporuje-li dohoda, souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností není dán).

Samotné doprovázející organizace jsou povinny splňovat standardy kvality sociálně-právní ochrany126 a mimo jiné zpracovávají vlastní plán sociální práce s rodinou, který vyhodnocuje situaci dítěte a je v souladu s IPOD.127

Dohoda o výkonu pěstounské péče se v určitých aspektech liší, jedná-li se o dohodu pěstouna klasického a pěstouna přechodného. Je na místě si uvědomit fakt, že pěstoun dlouhodobý má uzavřenu dohodu jmenovitě ve vztahu ke konkrétnímu dítěti.

Přechodný pěstoun uzavírá dohodu ještě před přijetím prvního dítěte do rodiny.

Osoba v evidenci tak má uzavřenu dohodu s ohledem na skupinu dětí, které je schopna péči poskytnout.128 S ohledem na specifika akutní péče je v dohodě upraveno intenzivnější doprovázení a to zejména před příchodem dítěte a po jeho odchodu, častější frekvence konzultací, četnější práce s dítětem s ohledem na vysvětlení smyslu a účelu péče (jde-li o děti starší, které jsou schopny porozumět), zajištění průběhu přechodu do následné péče a intenzivní spolupráce se všemi zúčastněnými.129

Z analýzy institutu dohod o výkonu pěstounské péče v mnoha aspektech rezonuje odlišnost příbuzenských pěstounů. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že příbuzenští pěstouni tvoří dvě třetiny pěstounů v rámci skupiny, která uvedla, že nevyužívá žádné nabízené služby, které jim jsou k dispozici na základě uzavřené dohody. Příbuzenští pěstouni rovněž ve větší míře vnímají institut dohody negativně a to jako rozhodnutí, které jim je vnucováno ze strany OSPOD. I samotní sociální pracovníci OSPOD hodnotili rozporuplně přínosnost dohod u příbuzenské péče. Naopak pracovníci doprovázejících organizací hodnotili dohody

125 VILDOVÁ, Blanka, op. cit. sub. 86, s. 3.

126 Standardy kvality sociálně-právní ochrany jsou obsaženy ve vyhlášce č. 473/2012 Sb., o provedení některých

ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, příloha č. 2.

127 Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR, op. cit. sub. 83, s. 12-13.

128 MACELA, Miloslav, op. cit. sub. 5, s. 594.

129 MACELA, Miloslav, op. cit. sub. 100, s. 10-11.

55

v příbuzenské péči sice pozitivně, ale v menší míře než u péče zprostředkované.130 Dle analýzy je evidentní, že příbuzenští pěstouni mají jiný pohled na věc a jsou specifickou skupinou, která je v mnoha ohledech odlišná a vyžaduje jiný přístup. Velká odlišnost je spatřována ve skutečnosti, že neprošli odbornou přípravou a jejich rozdíl od zprostředkovaných pěstounů je tak propastný. V praxi tak musí docházet k separování obou skupin a naplňování rozdílných potřeb.131

Novelou zSPOD, provedenou zákonem č. 363/2021 Sb., došlo k rozšíření § 47c odst.

2 písm. a) zSPOD, který doplnil další důvod, pro který je možné dohodu ze strany OSPOD nebo pověřené osoby vypovědět. Jedná se o závažné nebo opakované porušování povinností, které vyplývají přímo z § 47a odst. 2 zSPOD. Právní úprava tak mimo jiné reaguje na situace, kdy zejména příbuzenští pěstouni odmítali a bezdůvodně se vyhýbali povinnému 24 hodinovému školení v rámci kalendářního roku a takové odmítání bylo kritizováno jako nepostižitelné. Aktuální právní úprava tak dává možnost dohodu vypovědět. Novela zasáhla rovněž do § 14 odst. 1 zSPOD, který rozšířil návrhové oprávnění orgánu sociálně-právní ochrany dětí o možnost iniciovat zrušení pěstounské péče. Rovněž jde o reakci na péči příbuzenskou, kde je možnost intervence OSPOD slabší s ohledem na její zákonnou přednost před zprostředkovanou formou.132

130 Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR, op. cit. sub. 83, s. 57, graf č. 45 a s. 70,

graf č. 57 a s. 90, graf č. 85.

131 Analýza fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR, op. cit. sub. 83, s. 116.

132 Důvodová zpráva k zákonu č. 363/2021 Sb, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně

dětí ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, k bodu 10.

56

In document UNIVERZITA KARLOVA (Stránka 52-56)