Zdroj: ČHMÚ (2019)
Jakost vody je označena v oblasti vodních toků Chomutovka a Bystřice jako velmi znečištěná, a dokonce spadá do V. třídy jakosti. Následně se objevuje IV. třída jakosti v tocích Bílina, Blšanka a Liboc. Taková jakost je způsobená významnou těžbou a průmyslem.
Zároveň jsou významným zdrojem vodního znečištění komunální zdroje.
V hodnotách porostní plocha lesů v roce 2019 byla 158,7 tis. ha., což činí 27,9 % celého kraje, ovšem toto procentu rok od roku klesá. V roce 2019 se vytěžilo 827,4 tis. m3 dřeva, což je největší objem, zaznamenaný v historii České republiky. V uvedeném období se zároveň zvětšilo nahodilé kácení a teď představuje 89,5% celkové těžby.
Jak bylo uvedeno výše, v Ústeckém kraji se těží největší objem hnědého uhlí v celé České republice. V roce 2019 bylo vytěženo celkem 40 033,9 tis. t, kde objem vytěženého uhlí byl 31 496 tis. t. Zároveň se zde těží stavební suroviny, zejména stavební kámen a štěrkopísek v objemu 3 418,2 tis. t a 3 522,6 tis. t. Vápence se v roce 2019 vytěžilo 1 033 tis.
t, což ve srovnání s předchozím rokem činí nárůst o 13,0 %. Celkově plochy označující se jako těžební zabírají 14 025,5 ha kraje.
2.3 Porovnání stavu životního prostředí ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky
V další část se provede komplexní porovnání dvou státu pro obsáhlejší vnímání problematiky jako celku. Nejvíc se v obou státech znepokojí o stavu ovzduší, vzhledem k velké koncentraci emisi.
Podle provedeného průzkumu, ve vybraných regionech Ukrajiny nejčastěji se v ovzduší vyskytují takové látky jako CO, CH4, NH3, SO2, NO2, HF, CH2O, CO2, H2S, C6H6O a prach.
Mezi uvedené důvody k velké úrovní znečištění patří především nedodržování emisních norem, automobilové zatížení a velký počet vozidel ve městech, zastarale technologie v průmyslových podnicích a vysoká úroveň urbanizace.
V obsahu vybraných regionů České republiky nejčastěji se vyskytuje emise TZL, CO, NOx, SO2, NH3, VOC, PM10 a O3. Česko prokázalo vyšší úroveň zájmu o stav životního prostředí, takže i spektrům důvodů pro znečištění ovzduší je větší. Patří sem lokální topeniště, velké a malé stacionární zdroje, produkce energii a tepla, výroba a zpracování chemických
28
produktů, organických rozpouštědel, hospodářství a chov zvířat, průmyslové podniky a dopravní prostředky.
Z toho vyplívá, že v obou státech se překrývají emise CO, SO2, NOx a NH3, ostatní ž předem uvedené se liší. Tím, že v České republice se každý rok provádí přehled stavu ekologii Ministerstvem životního prostředí, tak všechny data jsou přehlednější, což se neprojevilo na území ukrajinských regionů. Proto mezi stejné důvody obou státu patří jen dopravní sektor, a průmyslové podniky.
Z pohledu kvality vody Ukrajina se prokázala mnohem horšími výsledky než Česká republika. Voda ve všech zvolených regionech byla nahlášená jako velmi znečištěna, a dokonce i někdy nebezpeční. Vyskytuji se tady takové látky jako NO2, NH4, NO3, SO4, ropné produkty. Důvody, které se uvádějí jsou spojené s porušením norem, zastaralými technologiemi a zastaralými čisticími systémy.
V Česku pozorování stavu vodních zdrojů probíhá podle klasifikaci jakosti vody, která ž na Ukrajině chybí a tím komplikuje porovnání. Sledované regiony se projevili ve všech kategoriích od I. do V. a to bylo způsobeno chemickým a automobilovým průmyslem, těžbou nerostných surovin, energetikou, zemědělstvím a komunálními zdroji.
Ze strany Ukrajiny v oblasti těžby se povídalo jen o těžbě písku, což je způsobeno tím, že dva ze sledovaných regionů se nacházeli vedle moří. Každopádně žádné z nalezených relevantní zdrojů nepředstavuji přehled o celkové situaci těžby nerostných surovin v regionech.
V případě České republiky těžký průmysl je hodně sledován a se prokázalo, že se těží především stavební kamen, štěrkopísek, vysokoprocentní vápenec, hnědé a černé uhlí.
Oba státy prokázali určitou úroveň znepokojenosti ohledně odpadové situaci. Rozdíl se prokázal, ale v tom, že na území Ukrajiny situace s odpadem se málo kontroluje, a to zapříčiňuje i vznik velkých skládek v okolí měst. V České republice odpad pochází ze stavebního průmyslu a vysoké koncentraci obyvatel a se pohybuje na vysoké úrovní znečištění a dlouhodobě vysoké úrovní znečištění.
V sektorech dopravy a těžby dřeva na území Ukrajinských regionů nebylo nalezeno žádné statistické přehledy, v ten čas, když Česká republika prokázala každoroční sledování dat v obou oblastech. V obsahu těžby dřeva sledované regiony se pohybují na úrovní nadprůměrných až vysokých hodnot. Kácí se především jehličnany. Kvůli dopravy v Českých regionech se objevuji takové emise jako CO, VOC, PM, CO2 a NOx.
3 Ekologický dopad vybraných ekonomických aktivit
Ve zvolených oblastech většina ekonomických aktivit vede k překročení emisních limitů. Každý překročený limit přináší řadu problémů-jak ekologických, tak psychologických.
Další část práce se bude věnovat nejzásadnějším dopadům ekonomických aktivit na životní prostředí a lidskou psychiku.
29
3.1 Dopad vybraných ekonomických aktiv na životní prostředí
Rozvoj hospodaření a vynálezů v oblasti technologie mění kvalitu společenského životu. Lidé se snaží o zlepšení ve stavebnictví, potravinářství, dopravě, průmyslu atd. Tento zájem o rozvoj se zvyšuje a následně působí i větší spotřebu. Sama o sobě spotřeba není globálním problémem, ale především jde o spotřebu přírodních zdrojů, nabídka, která roste mnohem pomaleji než poptávka (Bedřich Moldan, 2015).
Problém životního prostředí a ekonomického vývoje je složitý a do budoucna náročnější a naléhavější. Lidé stále diskutují o vznikajících problémech a snaží se dosáhnout udržitelnosti.
Každá progresivní firma přechází na udržitelný chod, ale i přes to jsou výsledky takového přechodu jsou kontroverzní (das Neves Almeida, 2017; Luíz Cruz, 2017; Eduardo Barata, 2017).
Každý z uvedených sektorů ekonomiky má škodlivý vliv na životní prostředí naší planety. Po výzkumu vědců bylo vymezeno několik nejzásadnějších problému, které vycházejí ze zemědělství, rybolovu, lesnictví, dopravy a energetiky. Zkoumání každého ze sektorů umožní pozorování dopadu na životní prostředí a poskytuje informace o tom, kde a jaké opatření je potřeba přijmout (Adrian Gheorghe a kol., 2007).
3.1.1 Zemědělství
První z ekonomických aktivit, které jsou škodlivé pro ekologii, je zemědělství.
Největším problémem v poslední době je zaniknutí nivních luk, druhů stromů, remízků.
V sedmdesátých letech většina krajin byla upravena těžkou technikou, čímž se narušily odtokové poměry, zmizely rostliny a živočichové. Plochy, které byly ohroženy erozí teď činí 42%.
Ačkoli je zemědělství hlavním způsobem získávání potravin, měli by lidé být opatrní při jeho vykonávání. Zemědělství může snižovat kvalitu půdy a vody nadbytkem živin z organických hnojiv. Vzhledem k nadměrnému průmyslu v ekosystému vzniká nadměrné množství pesticidů, které působí nejen na půdu, ale i na některé druhy zvířat. Následně škodí i zdraví člověka.
Při zvažování spojení mezi zemědělstvím a změnami v klimatu je důležité dávat pozor i na různé metody agrárního průmyslu ovlivňující mikroklima. Sem se řadí způsob zpracování půdy, vegetace, velikost krajinného pokryvu. Všechny faktory přímo ovlivňují mikroklima i globální změny klimatu. (Pielke Sr, Roger a kol., 2007).
Ke skleníkovým plynům přivádí emise (CH4 a N2O) a oni jsou přímo spojené se zemědělstvím. Podle vědeckých výzkumů bylo zjištěno, že od roku 2030 mohou emise vzrůst o 35-60 procent. Ačkoli je celosvětová snaha o snížení skleníkových plynů, jejich meziroční nárůst neustále stoupá (Udo Hoffmann a kol., 2013).
Zemědělský sektor je i sektorem s nejvyšší spotřebou vody. Produkty živočišné spotřebovávají desetkrát víc vody než ostatní produkty. Pitné vody je dvakrát méně než je potřeba pro uspokojení potřeb obyvatelstva. Předpokládá se, že pokud nenastane zásadní změna, přijde zásadní nedostatek pitné vody již do třiceti let.
30 3.1.2 Živočišná výroba a rybolov
Vliv na životní prostředí v sektoru živočišnosti a rybolovu má nejen samotný chov zvířat a lov ryb, ale i jejich budoucí produkce, zpracování a konzumace. Ekonomické aktivity této oblasti mají dopad na ovzduší, půdu, biosféru a vodu (Tereza Vandrovcová, 2012).
Jedním z problémů živočišného sektoru je, že ročně vyprodukují průměrně 18%
z celkových skleníkových plynů. Dopad živočišné výroby a rybolovu se projevuje při kácení stromů pro tvoření vodních útvarů a míst pro chov. Tento faktor pak přispívá ke zvýšení emisí skleníkových plynů. Nebezpečím pro ovzduší jsou mikroorganismy, které se nacházejí v trávicím ústrojí hovězího dobytku. Při eruktaci dobytka se látky dostávají do ovzduší a produkují metan.
V případě využití půdy pro živočišné a rybolovné sektory nastávají problémy pěstování krmiva pro dobytek. Česká republika ročně doveze půl milionu tun sóji, protože je to nejvýhodnější potrava pro zvířata. Jelikož jsou obrovské plochy užívané pro pěstování rostlin pro zvířata, dochází k erozi půdy. Zároveň pro zvířecí krmiva je potřeba větší množství hnojiv než pro pěstování potravy pro člověka. Živočišný sektor tak postihuje celý ekosystém, zejména půdu. Stejně velké riziko odpadu má chlévská mrva. Obsahuje antibiotika a různorodé insekticidy pro upevnění zdraví a vytrvalost zvířat při změně podmínek existence (Marie Hokrová, 2008).
Pokud jde o biosféru, tak v ní velkou roli jako problém hraje eutrofizace. Způsobuje vymírání druhů živočichů a rostlin ve vodě. Má dopad i na ryby. Kvůli nedostatku kyslíku má velké množství samců poškozenou rovnováhu hormonů. Problém není pouze zde. Úroveň rybolovu v poslední době natolik vzrostla, že panují obavy z neschopnosti zachránit některé druhy mořských ryb. Z toho vyplývá jasné riziko úplného zaniknutí určitých druhů.
Když se mluví o problémech s vodou, jde především o její spotřebu pro pěstování krmiva pro domácí skot. Studie Světového fondu ukazují, že při výrobě jednoho kilogramu hovězího se využívá až 15 tisíc litrů vody, což je ve srovnání s výrobou obilovin mnohonásobně více.
Ne méně závažným problémem je i znečišťování vody, a to organickými látkami a těžkými kovy. Řeky a jezera trpí od fosforu a dusíku, kvůli čemuž roste fytoplankton, sinice a řasy, způsobující ve vodách mrtvé zóny pro kterýkoliv druh živočichů a ryb. V oblastech Kanady a Norsku jsou to lososi. Stejná situace se projevuje i v asijských státech, kde na pobřeží chovají krevety. Celé ekosystémy začínají pomalu vymírat (Hana Krejzová, 2016).
3.1.3 Lesnictví
Kácení deštných pralesů vyvolává mnoho problémů-erozi půdy, emise v ovzduší, zanícení biosféry i nárůst skleníkových plynů. Díky úbytku pralesů klesají i srážky a vláha, zmenšuje se objem hospodářské půdy.
Na místech vykácených deštných pralesů se často utvářejí sójové plantáže, jelikož zisk z jejich prodeje pokryje všechny náklady. Vychází z nich ovšem vysoké množství skleníkových plynů, nejen v Amazonii, ale například i v Corradu.
31
Kácení lesů hluboce ovlivňuje i biodiversitu. Mizí unikátní rostliny i zvířata. Mění se i migrační trasy zvířat a hrozí jejich odříznutí od zdrojů vody.
Posledním zásadním problémem odlesňování je vytvoření pouště. Kvůli vykácení stromů na území Ukrajiny vznikla Olešky poušť. Mnoho let stromy udržovaly úrodnou půdu vedle ústí řeky Dněpr, ale po těžbě dřeva se objem srážek velmi snížil, vítr už neměl žádnou bariéru všechna úrodná půda se začala přesouvat přímo do řeky. Ukrajinská vláda se tímto problémem nezabývá a poušť se nadále rozšiřuje.
3.1.4 Doprava
Dopravní systém je nezbytný pro správné fungování všech sektorů společnosti, ale zároveň se počítá za nejškodlivější sektor. V této oblasti ekonomie je příliš náročné zmenšit emise (Greg Marsden, 2010; Tom Rye, 2010).
Využívání dopravy umožňuje rozvoj infrastruktury, nákupu, nabídku zboží a služeb, ale zároveň zhoršuje ekosystém. Každoročně poptávka po vlastním dopravním prostředku roste a spolu s tím rostou i emise skleníkových plynu. Stupeň znečištění v EU se nachází v značně kritickém stavu, ale i přes všechny snahy se růst emisí nesnižuje (Adrian Gheorghe a kol., 2007).
Zároveň se zde objevuje již výše zvýšený problém spojený se sójou, tentokrát s jejím dovážením. Při převážení sóji do Evropy vzniká velké množství emisí. Spalovací procesy při dopravní aktivitě vedou ke vzniku oxidů dusíku, oxidu dusnatého, který se při oxidaci mění do oxidu dusičitého, dusičnany a dusičnou kyselinu. To vede ke vzniku kyselé atmosférické depozice, která okyseluje půdu a vodu (Vladimír Adamec, 2008).
Pokud se mluví o znečištění vody dopravou v širším smyslu, tak nejčastějšími důvody jsou úkapy ropných látek, dopravní nehody, zejména při přepravě nebezpečných látek pro životní prostředí, havárie.
Dalším problémem jsou vibrace, způsobené jízdou dopravních prostředků. Takové vibrace mohou mít negativní vliv na postupné snižování pevnosti plochy nebo půdy, následně se sníží i stabilita, což může mít za následek eroze, změnu v biodiverzitě a obecné fauně (Petr Škapa, 2000).
3.1.5 Energetika
Energetický sektor má velký vliv na růst ekonomiky jako celku a zároveň i finanční rozvoj. Ve stejnou chvíli přivádí ke zvětšení objemu emisi a znečištění.
V poslední době se společnost začala zabývat tím, jaký vliv má energetický průmysl na životní prostředí. Čím dál, tím víc a víc firem se snaží o zlepšení energetické účinnosti pomocí využívání obnovitelné energie, ale dosud nejsou dobré výsledky (Adrian Gheorghe a kol., 2007). Statistika v tomto případě ukazuje, že téměř 90 energetických společností a vládní průmyslové odvětví vyrábějí dvě třetiny uhlíkových emisí (Richard Heede, 2014).
32
Následným problémem energetického průmyslu je důlní činnost, která má za následek změnu krajiny. V Česku je nejznámějším příkladem Podkrušnohoří. Již od 17. století se tam těží hnědé uhlí, a to zapříčiňuje nezvratné sesuvy půdy.
Změna vodního koloběhu nebo narušení toků vod je nejčastěji způsobené těžbou v hlubinných dolech. Zároveň s tím dochází ke znečištění vod nebezpečnými látkami, které se někdy vyskytují i v podobě radioaktivních látek.
Posledním dopadem energetického sektoru je propad zemských povrchů. V důsledku neustálé těžby nerostných surovin vznikají takzvané trhající práce, které uvedený problém způsobují. V ČR se největší poklesy nacházejí v Ostravsko-karvinské pánvi. V této oblasti se v některých částech dokonce dospělo k propadům přibližně o 30 metrů.
3.2 Dopad vybraných ekonomických aktivit na psychiku člověka
Jak je patrné, mají ekonomické aktivity velký vliv na ekosystém světa. To ve stejnou chvílí nechává otisk na mentálním zdraví lidi. Podle různých autorů bylo nalezeno několik příkladů vlivu těchto ekologických změn (které vznikly jako důsledek ekonomických činnosti) na psychiku člověka.
3.2.1 Zemědělství
Z uvedeného v předchozí kapitole vyplývá, že zemědělství vede k značným změnám krajiny, zároveň zhoršuje stav ovzduší a vody a následně vede i ke změnám klimatu. Nedávno byly učiněny pokusy najít vzájemné vztahy v jiných oblastech, a to zejména ve smyslu lidské psychologie a environmentálních otázek. Jde především o psychologii lidských rozhodnutí v reprodukční sféře a špatný stav prostředí, v důsledku zemědělského průmyslu.
Jedna z prvních studií v oblasti dopadu změny prostředí na přání mít děti zjistila, že mezi respondenty, kteří neměli děti, 14,3% označili změnu životního prostředí za hlavní důvod jejich absence. Ještě přibližně 21% respondentů řeklo, že tento faktor není klíčovým, ale každopádně je důležitým důvodem (Matthew Schneider-Mayerson, 2020; Kevin Leong, 2020).
Výsledek se potvrzuje i tím, že nedávné klinické studie ukázaly negativní dopad změny klimatu, znečištění ovzduší nebo změny globální teploty na zdraví dítěte a normální průběh těhotenství (Erling Holden, 2020).
3.2.2 Živočišná výroba a rybolov
Samotný fakt toho, že živočišný průmysl a rybolov jde někdy v rozporu s etickým myšlením jedinců, působí smysluplný přechod do veganství. Lidé nepřijímají konzumaci masa a živočišnou produkci za normu a tím bojují za práva zvířat. Následným důvodem pro přechod do veganství je i environmentální stav. Vegani se snaží svým výběrem o ochranu životního prostředí a zmenšení úrovně znečišťování.
V roce 2017 byl poněkud rozšířen seznam možných psychologických důsledků pro člověka pod vlivem poškození životního prostředí. Trauma a šok, sebevražedné myšlenky, agresivita a násilí, ztráta autonomie a kontroly, pocity bezmocnosti, strachu (Susan Clayton a kol., 2017).
33 3.2.3 Lesnictví
Les sám o sobě podle vědeckých průzkumů má velký vliv na psychiku a zdraví člověka.
Studie ukazuji, že přítomnost lesních prostoru v životě jedince má takové následky jako psychická relaxace, která je spojená s možnosti odpočinku v lesním prostorů. Následně procházky lesem způsobí větší úroveň motivaci a inspiraci, jelikož různé typy stromů jsou schopné povzbuzovat tvořivost jedince. Bylo dovedeno, že lidé, bydlící v malé vzdálenosti od lesu jsou zdravější a mají zvýšenou úroveň satisfakci (Stephen Kaplan, 1983).
Tím pádem, všeobecně kacení stromu přispívá k značným poruchám v psychice jedince.
Jedná se například o „environmentální stress“ - chronický strach z možného kolapsu životného prostředí. Je to jeden z nejčastějších psychologických problémů spojených se změnou životního prostředí, který identifikovala řada autorů (Panu Poutvaara, 2020; Markus Ojala a kol., 2007). Tím pádem, lidé, které potrapují od podobného stressu máji menší motivaci pro řešení svých vlastních problémů, jelikož si myslí, že výsledek není závislý na něj (Cohen Sheldon, 2013).
Environmentální žal, jako další závažný důsledek dopadu ekologie na psychiku a lidské vnímání světa, je také uváděno jako příklad negativního vplyvu v podobě utrpení, smutku o životním prostředí a jeho špatném stavu (Stef Craps, 2020; Alexander Kaplan, 2015).
3.2.4 Doprava
Největším dopadem dopravy na psychiku lidi, navýšené množství dopravního hluku a vibrací. Mezí největší producenti hluku patří těžká silniční doprava až pak železniční, letní a osobní doprava. Podle psychologických výzkumů bylo zjištěno, že z jednoho nákladního automobilu bude vyprodukováno šestkrát víc hluku než z šesti osobních.
Obecně dopad hluku na člověka se dá rozdělit na dvě skupiny. První obsahuje specifické dopady a spadají sem ovlivnění spánku, koordinace, motorické funkce, neurovegetativní a biochemické regulace. Následně je skupina nespecifických dopadů a v ní jsou ovlivněné funkce různých systémů lidského organizmu. Pokud tyhle dva druhy dopadů začínají dít ve stejnou chvílí, tak může dospět k výskytu nemocí, poruch emoční rovnováhy a sociální interakce.
Pokud se řekne o vlivu hluku z psychofyziologické stránky, tak nad tím už se zamyslelo mnoho vědců a bylo s tím už i dostatek pokusů v laboratořích. Mezi nalezené dopady patří zvýšení krevního tlaku, hypertenze a choroby srdečné. V případě psychologických nákazu už tak lehce zjistitelný dopad hluku není. Hluk se nepočítá za přímou příčinu duševních poruch, ale se zařazuje mezi důvody zhoršení duševního stavu. Zároveň ošetřené lidí řekli o zhoršení koncentrace na úkolech a značné zhoršení pamětí. Děti v oblastech se zvýšenou úrovní hluku mají zhoršené osvojování čtení.
34
Nejzásadnějším dopadem hluku, který působí na psychologickou složku jedince patří obecné obtěžování hlukem. Faktor hluku pak ovlivňuje emočnost člověka a vyvolává pocit beznaděje, deprese, vyčerpání, špatnou náladu a nespokojenost (Miloš Liberko, 2004).
3.2.5 Energetika
Jedním z takových příkladu dopadu energetického průmyslu na lidskou psychiku je solastalgie, kterou nalezl rakouský filosof Glenn Albrecht. V průběhu zkoumání otevřené těžby uhlí a její vliv na psychiku lidi, filosof udělal koncepce ¨solastalgie¨, což je utrpení způsobené negativními změnami životního prostředí, které ovlivňuji člověka přímo souvisejícím jejich domácím prostředím. Problém vychází z toho, že při těžbě uhlí v místě, kde jsou vybudované vesnice, lidé musejí hledat nové bydliště, jelikož jejích už není příslušné pro normální život.
Taková situace už byla uvedená výš, a to v obsahu těžby hnědých uhlí v oblasti Krušných hor. Tím že svahy hor byli podříznuté, tak dospělo k značnému sesuvu půdy Po druhé světové válce bylo s tím zničeno přes 80 obci, což znamenalo, že desítky tisíc lidí měli si naleznout nový domov. Tím pádem vzniká psychická zatíženost, vnímaná jako touha za domovem a se nazývá solastalgie (Albrecht Glenn a kol., 2007).
Všechny tyto a mnoho dalších nových psychologických problémů nemůže zůstat tak dlouho
Všechny tyto a mnoho dalších nových psychologických problémů nemůže zůstat tak dlouho