Celá teoretická část výše už uváděla všechny ekologické problémy způsobené ekonomickými aktivity, jinak, takový faktor jako klimatické změny ještě víc zhoršuje už oklešťující situace. Mezi takové environmentální krize se zahrnuje tání ledovců, zhoršení kvality půdy, velké sucho, ztráty územních ploch a zdrojů vody, extrémy počasí, rozvrat biosystému a migrace (O'Neill, Saffron, 2009; Sophie Nicholson-Cole, 2009).
Mezi možné tragické důsledky klimatických změn, které uvádějí vědci, se zařazuje stoupání hladiny moře. Je to způsobeno velkou rychlosti mizení arktických ledu a ledovců.
35
Rok za rokem koncentrace CO2 ve vzduchu se jen zvyšuje a lze očekávat, že už do konce 21.
století koncentrace bude se pohybovat od 490 do 1260 ppmv. Je to o 2,5 až o 3 krát víc, než je v současně době, z čímž hladina vody pravděpodobně stoupne od 18 do 59 cm. Nejhorší je to, že situace už nachází v těžko zvratném stavu, a i po ustálí klimatických změn, mořská hladina se bude zvyšovat další stovku let (Change, Intergovernmental Panel On Climate, 2001).
Celkem se rozlišuje tří různé kategorie ledovců. První z těchto typů jsou ledové plochy, zmenšení kterých možná způsobí zvýšení hladiny moře o 18 cm ročně. Takové zvýšení by už v roku 2100 bylo vyjádřeno v částce 0,7m. Tím by se předpokládá, že dospěje ke zhroutí čerstvé vody v mnoha častých světa. Dalším druhém jsou ledovce Antarktidy a Grónska, kvůli tanutí kterých voda stoupá ročně o 0,7 mm. Pří úplném zničení uvedených ledovců by voda stoupla o 60 metrů, jinak, ale, přesný rok zatím není možné předpovědět. Poslední ze zkoumaných typů zahrnuje mořský led, tání kterého už dávno přesahuje hodnoty nejhorších scénářů modelů z IPCC AR4. Taková situace podle vědců předpovídá, že už v blížících desetiletích třetí typ ledovců se úplně zmizí.
Dopad hydrologických účinku by mohl mít největší vliv na zemědělství a produkce potravin, následně by mohl zapříčinit psychologické problémy lidstva. Již do roku 2050 by 200 milionů lidí, žijících vedle vody měli opustit svoje bydliště. Kvůli každoročním záplavám, postihovala by třetina lidstva, žijící na pobřeží řek Mekongu, Mississippi, Nigeru, Nil a Rýn.
Vzestup mořské hladiny může způsobí zánik větších a důležitých pro světovou ekonomii měst, jako Londýn, Tokio a New York. Ostrovní státy, jak se předpokládá, také by zanikli pod vodou. Tím pádem by 160 milionů lidi měli hledat nový domov. Většina zdroji čerstvé vody by byli zničené mořskou vodou, která by se dostala ke většině toku řek, a i pronikla by do podzemních vod (William Park, 2019).
Další dopad změny klima se v předpokladu projeví na změně teploty ve světě. Podle dat, zjištěných v dokumentu Strategie EU se objevilo, že průměrná teplota ve světě se neustále zvyšuje a do roku 2100, podle předpokladu různých modelů by se mohla pohybovat na úrovní vyšší o 1-4,5°C. Pokud se jedná o vliv zvětšeného množství aerosolů, tak rozmezí změny teploty by se pohybovalo od 1 až 3,5°C (David G Vaughan, 2003).
Předpokládaný dopad, který připoutává pozornost vědců, je zvětšení počtu a sily hydrometeologických jevů. Od roku 2010 jejích počet se strašně zvětšil a začali vznikat obrovské záplavy, vlny veder, rozsáhlé požáry a sucha. Již od 70. let 20. století se zvýšil počet vln horka, ale naproti tomu se snížilo množství chladných dnů. V budoucnu se předpokládá ještě větší úroveň srážek v deštivých oblastech a větší sucho v suchých místech. Takové extrémy se předpokládají po celém světě a v roce 2100 by mohli přispět k úplné změně standardní podoby klimy.
Ne v poslední řádě stoji i dopady na lesní část planety. Dá se předpokládat, že do roku 2100 může zaniknout 30% stepi, pralesů, lesu atd. V případě amazonského lesa jíž do roku
36
2050 pravděpodobně zanikne 40% stromů, což v predikcích přivede k globálnímu úmrtí každého desátého druhů zvířat na planetě (Luboš Stejskal, 2012).
Když se řekne o hospodárnosti, tak u ní se předpokládá všeobecná nerovnost. Oblasti, které se teď počítají za nejrozvinutější by přispěli k ohrožení. Tím, že státy jsou velmi závislé na přírodních zdrojích, tak kvůli jich zaniknuti by se prohloubila většina ekonomických a sociálních problémů. Když se rozdělí celou planetu na regiony a jejích předpokládané změny, tak by se utvořila tabulka:
Tabulka 2: Světové regiony a jejích předpokládaný stav v roce 2100 při absenci ekonomických a politických změn
Region Dopad
Subsaharská Afrika Půda se úplně vyschne, zvětší se úroveň sucha a povodně, 2/3 celkové rozlohy zajmou pouště.
Východní Asie a Pacifik Nárůst populace, zničení ekologie a vysoká úroveň industrializace.
Eurasijský pas Tání ledovců, trvali nedostatek pitné vody i přes neustálé povodně, zánik Aralského jezera
Latinská Amerika a karibská oblast Absence ledu v Andách, odlesněna Amazonie
Střední východ a severní Afrika Největší sucho ve světě. Konflikt potenciálu.
nárůst obyvatelstva
Jižní Asie Zalidnění v pobřežích, vysoka úroveň
chudoby, zasolení čerstvé vody a nedostatek pitné
Zdroj: Vlastní zpracování podle Luboš Stejskal, 2012
Z toho, že lidi by měli opustit své sídliště, tak možná bude následně docházet k celosvětové migraci. V dnešní době nelze přesně odhadnou, jak velké množství lidí budou stěhovat kvůli změnám životního prostředí. Každopádně, předpoklady teď činí 50 až 200 milionů emigrantů do roku 2050. Největší sociální problém v tom sektoru zahrnuje to, že dosud neexistuji žádné pravidla a zásady, jak se chovat s takovými lidmi a co by stát měl s migranty dělat.
V důsledku celosvětové migrace pravděpodobně dospěje k rychlejšímu šíření různých nemoci. Jako nejznámější se zahrnuji malárie, salmonela, horečka dengue, stres.
Nejriskovanější skupiny tedy by byli složené z děti, ženy, postižené a starší lidé (Luboš Stejskal, 2012).
37
Empirická část
Empirická část této bakalářské práce se zabývá výzkumem vlivu environmentálních změn na psychiku lidi. Jinými slovy je-li mentální zdraví nějak závislé na změnách v ekologii, způsobených ekonomickými aktivity. Takže v úvodu praktické časti je uvedena specifikace metody výzkumu. Zahrnuje takové časti jako cíl práce a formulace výzkumného projektu. Dále následuje analytická část s poznámkami z jednotlivých odpovědi respondentů. Na konec se probírá diskuze a porovnání teorii a praxe, na kterou se navazují doporučení pro manažery firem a státní organizace ke zmenšení škodlivého vlivu ekonomických aktivit na životního prostředí a lidskou psychiku.