Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2022 Mariia Pavlova
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Ekologicky problematické ekonomické aktivity a jejich dopad na životní prostředí
a lidskou psychiku. Porovnání vybraných regionů Ukrajiny a České republiky
Autor bakalářské práce: Mariia Pavlova
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Mgr. Zuzana Hubinková, Ph.D
Vzhledem k tomu, že čeština není mým rodným jazykem, mohou být v bakalářské práci gramatické chyby. Proto prosím laskavého čtenáře o
shovívavost.
4 P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Ekologicky problematické ekonomické aktivity a jejich dopad na životní prostředí a lidskou psychiku. Porovnání vybraných regionů Ukrajiny a České
republiky.“
vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne Podpis
Název bakalářské práce:
Ekologicky problematické ekonomické aktivity a jejich dopad na životní prostředí a lidskou psychiku. Porovnání vybraných regionů Ukrajiny a České republiky
Abstrakt:
Bakalářská práce se zaměřuje na ekonomické aktivity firem a státních organizací, které škodlivě působí na životní prostředí a psychiku člověka. Cílem objasnit, zda vybrané ekonomické aktivity vedou k ekologickým problémům ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky, a zda mají vliv na životní prostředí a lidskou psychiku. Zároveň zhodnotit a ukázat manažerům firem dopady, míru škody, a navrhnout řešení ekologických a psychických problémů.
V teoretické části jsou popsané tři kategorie škodlivých ekonomických aktivit, následné psychické stavy a ekologické katastrofy. V praktické části je srovnán psychický stav občanů České republiky a Ukrajiny, pomocí metody polo-strukturovaného rozhovoru, který přiblíží vnímaní lidí ekologických problémů spojených s ekonomickými aktivitami. Výsledků výzkumné části se dosáhne pomocí pozorování, deskripce, explanace, analýzy a syntézy.
V závěru práce bude shrnuta celková analýza a navrženo několik řešení pro budoucí eliminace problému.
Klíčová slova:
Ekonomické aktivity, ekologie, lidská psychika
1 Title of the Bachelor´s Thesis:
Ecologically problematic economic activities and their impact on the
environment and the human psyche. Comparing of chosen regions of Ukraine and Czech Republic
Abstract:
The bachelor thesis focuses on economic activities of companies and state organizations that have a detrimental effect on the environment and the human psyche. The aim is to clarify how economic activities affect ecology and the human psyche, to assess company managers the impacts and the degree of damage and to propose solutions to problems. The theoretical part describes three categories of economic activities, consistent psychological conditions and ecological disasters. The practical part compares the mental state of the citizens of the Czech Republic and Ukraine, using the method of semi-structured interview, which allows to examine people's perceptions of environmental problems associated with economic activities. The results of the research part are achieved through observation, description, explanation, analysis and synthesis. At the end of the work summarized the overall analysis and proposed several solutions for future elimination of the problem.
Key words:
Economic activities, ecology, human psyche
1
Obsah
Seznam použitých zkratek a symbolů ... 4
Seznam použitých zkratek ... 4
Seznam použitých chemických sloučenin ... 4
Teoretický základ ... 8
1 Ekonomické aktivity ... 8
1.1 Vymezení pojmu ekonomické aktivity ... 8
1.2 Typy ekonomických aktiv ... 8
1.2.1 Zemědělství, lesnictví a rybolov ... 8
1.2.2 Doprava a skladování ... 9
1.2.3 Výroba a rozvod elektřiny, plynů, tepla a klimatizace vzduchu ... 10
1.3 Klasifikace zdrojů znečištění ... 11
2 Současný stav životního prostředí ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky ... 11
2.1 Regiony s nízkou kvalitou životního prostředí na Ukrajině ... 12
2.1.1 Mariupol. Všeobecná charakteristika města ... 12
2.1.1.1 Environmentální stav města Mariupol ... 13
2.1.2 Oděsa. Všeobecná charakteristika města ... 14
2.1.2.1 Environmentální stav města Oděsa ... 15
2.1.3 Kyjev. Všeobecná charakteristika města ... 16
2.1.3.1 Environmentální stav města Kyjev... 17
2.1.4 Záporoží. Všeobecná charakteristika města ... 18
2.1.4.1 Environmentální stav města Záporoží ... 19
2.2 Regiony s nízkou kvalitou životního prostředí v České republice ... 19
2.2.1 Středočeský kraj. Všeobecná charakteristika kraje. ... 19
2.2.1.1 Environmentální stav Středočeského kraje. ... 20
2.2.2 Moravskoslezský kraj. Všeobecná charakteristika kraje. ... 23
2.2.2.1 Environmentální stav Moravskoslezského kraje ... 23
2.2.3 Hlavní město Praha. Všeobecná charakteristika města... 24
2.2.3.1 Environmentální stav Hlavního města Prahy ... 25
2.2.4 Ústecký kraj. Všeobecná charakteristika kraje... 25
2.2.4.1 Environmentální stav Ústeckého kraje ... 26
2.3 Porovnání stavu životního prostředí ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky ... 27
3 Ekologický dopad vybraných ekonomických aktivit ... 28
3.1 Dopad vybraných ekonomických aktiv na životní prostředí ... 29
3.1.1 Zemědělství ... 29
3.1.2 Živočišná výroba a rybolov ... 30
3.1.3 Lesnictví ... 30
3.1.4 Doprava ... 31
3.1.5 Energetika ... 31
3.2 Dopad vybraných ekonomických aktivit na psychiku člověka... 32
3.2.1 Zemědělství ... 32
3.2.2 Živočišná výroba a rybolov ... 32
3.2.3 Lesnictví ... 33
3.2.4 Doprava ... 33
3.2.5 Energetika ... 34
2
4 Vize uvedených ekologických dopadů ... 34
4.1 Vize možných ekologických dopadu při absenci změn ... 34
Empirická část ... 37
5 Metody výzkumného projektu ... 37
5.1 Cíl výzkumného projektu ... 37
5.2 Výzkumní soubor ... 37
5.3 Sběr dat ... 38
5.4 Postup analýzy... 39
5.5 Limitace výzkumu ... 40
6 Analytická část ... 40
6.1 Analytická část průzkumu Ukrajiny... 41
6.1.1 Existence ekonomických aktivit ve vybraných oblastech Ukrajiny ... 41
6.1.1.1 Zemědělství ... 41
6.1.1.2 Lesnictví ... 42
6.1.1.3 Rybolov ... 43
6.1.1.4 Doprava a logistika ... 44
6.1.1.5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu ... 45
6.1.2 Pocit závažnosti z výšeuvedených ekonomických aktivit ... 45
6.1.3 Negativní dopad ekonomických aktiv na životní prostředí a lidskou psychiku ... 46
6.1.4 Ekonomické aktivity s největším vlivem na životní prostředí a lidskou psychiku ... 46
6.1.5 Dopad ekonomických aktivit na psychiku lidi ... 47
6.1.5.1 Vnímání ekonomických aktivit respondenty ... 47
6.1.5.2 Solastalgie ... 48
6.1.5.3 Ekologický stres ... 49
6.1.5.4 Ekologický žal ... 49
6.1.5.5 Absence přání mít dítě ... 49
6.1.6 Havárie a katastrofy v průmyslových zónách... 50
6.1.7 Návrhy postupů pro zmenšení negativních vlivů vybraných ekonomických aktivit ... 51
6.2 Analytická část průzkumu České republiky ... 52
6.2.1 Existence ekonomických aktivit ve vybraných krajích České republiky ... 52
6.2.1.1 Zemědělství ... 52
6.2.1.2 Lesnictví ... 53
6.2.1.3 Rybolov ... 53
6.2.1.4 Doprava a logistika ... 54
6.2.1.5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu ... 55
6.2.2 Pocit závažnosti z výšeuvedených ekonomických aktivit ... 55
6.2.3 Negativní dopad ekonomických aktiv na životní prostředí a lidskou psychiku ... 56
6.2.4 Ekonomické aktivity s největším vlivem na životní prostředí a lidskou psychiku ... 56
6.2.5 Dopad ekonomických aktivit na psychiku lidi ... 57
6.2.5.1 Vnímání ekonomických aktivit respondenty ... 57
6.2.5.2 Solastalgie ... 57
6.2.5.3 Ekologický stres ... 58
6.2.5.4 Ekologický žal ... 58
6.2.5.5 Absence přání mít dítě ... 58
6.2.6 Havárie a katastrofy v průmyslových zónách... 59
6.2.7 Návrhy postupů pro zmenšení negativních vlivů vybraných ekonomických aktivit ... 59
7 Diskuze nad výsledky a doporučení ... 60
Závěr ... 62
3
Reference ... 64
Seznam obrázku ... 68
Seznam tabulek ... 68
Přílohy ... 69
4
Seznam použitých zkratek a symbolů
Seznam použitých zkratek
EURO emisní norma, stanovující limity výfukových plynů benzínových a naftových vozidlových motorů
ISIC International Standard Industrial Classification of all Economic Activities NACE Statistical Classification of Economic Activities in the European Community NAICS North American Industry Classification System Statistical bureaus of US,
Canada, and Mexico
Seznam použitých chemických sloučenin
BaP benzo[a]pyren
CO oxid uhelnatý
C6H6O fenol
HC hodnoty uhlovodíků
HF fluorovodík
CH2O formaldehyd CH4 metan N2O oxid dusný NH3 amoniak NO2 oxid dusičitý NOx oxidy dusíku
PM exhalované pevné částice PM10 hrubé částice menší než 10 Ppmv díly na milion objemů
5 SO2 oxid siřičitý
TZL tuhé znečišťující látky VOC těkavá organická látka H2S sirovodík
6
Úvod
Problémy jako znečištění vody, vzduchu a půdy, problematika odpadů, globální oteplování, kácení stromů, ničení lesů a parků nevznikají sami. Všechno tohle je dopadem různých ekonomických aktivit jednotlivých organizací a států (Chris Ponting, 2018).
Samostatný pojem ekonomické aktivity je považován za kteroukoli činnost spojenou s výrobou, distribucí a používáním výrobků nebo služeb za účelem uspokojování každodenních potřeb. Je zřejmé, že typů těchto aktivit je nespočet. V této práci se zaměřím pouze na tři specifické sektory, tj.: zemědělství lesnictví a rybolov; doprava a skladování; výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu (David Edward O'Connor, 2004).
Tyto tři kategorie ekonomických aktivit byly zvoleny proto, že stanoví základ ostatních, menších skupin aktivit. Zkoumáním jich bude probráno nejzásadnější z možných faktorů ekonomických aktivit, způsobujících škodlivý vliv na psychiku a životní prostředí. Jelikož se práce věnuje zkoumání situace ve dvou státech, tak i výše uvedené aktivity se budou popisovat s ohledem na stav životního prostředí a psychiky osob z České republiky a Ukrajiny.
Jeden z hlavních problémů, které jsou způsobené ekonomickými aktivitami je globální oteplování, jakožto důsledek změn klimatu. Za poslední století se teplota Země zvýšila o jeden stupeň Celsia, což přináší katastrofické následky do celého světa: lesní požáry, tání ledovců, povodně atd. (Bedřich Moldan, 2015). Z toho vyplývají velké změny v ekonomických strukturách (nové výzvy, nové přístupy ve vedení byznysu), v sociální sféře (výskyt ekologických migrantů, změna stálých sídlišť) a v psychologii člověka (změna spotřebitelského úseku, deprese kvůli katastrofám, zhoršení zdraví) (Zuzana Hubinková, 2008).
Vzhledem k tomu, že většina vyspělých zemí jako Spojené státy americké, Velká Británie, Čína, Jižní Korea apod. se nadále zrychleně rozvíjí, může se situace v budoucnu ještě zhoršit, což přinese nezměnitelné následky (Dave Valliere, 2009).
Z výše uvedeného je zřejmé, že s každým rokem téma ekologicky problematické ekonomické aktivity a její dopad se stává aktuálnější a potřebuje rychlé řešení. Ve vědecké literatuře se nejvíce zkoumá ekonomická a ekologická strana těchto problémů, ale ve stejnou chvíli se věnuje velice malá pozornost psychologické stránce (Panu Poutvaara, 2020; Markus Ojala a kol., 2007). Je to velice překvapivé, jelikož jako lidé se zaměřujeme především na vydělávání peněz i přes to, že škodíme vlastnímu zdraví.
Toto téma je mnohostranné a široké, takže v navazujících kapitolách autorka konkrétně rozebírá: typy ekonomických aktivit, které působí problematicky na ekologii a společenský život; dopady na lidskou psychiku; jak problém vnímají lidé z Ukrajiny a České republiky, možné budoucí scénáře při nulových změnách a návrhy několika možných opatření.
7
Cílem práce je objasnit, zda vybrané ekonomické aktivity vedou k ekologickým a psychickým problémům ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky, a zda mají vliv na životní prostředí a lidskou psychiku. Zároveň zhodnotit a ukázat dopady, míru škody, a navrhnout řešení ekologických a psychických problémů.
Autorka se zaměřuje na toto téma především pro to, aby přiblížit manažerům důležitost udržitelného rozvoje firem a byznysu obecně. Poukázat, na to, jaký dopad má neekologické podnikání na životní prostředí a psychiku jejích zaměstnanců. Každá organizace by se již teď měl zajímat o správný, a hlavně ekologický rozvoj svého podniku, jako ukazatel peče nejen o současnou společnost, ale i o budoucí generace.
8
Teoretický základ
1 Ekonomické aktivity
1.1 Vymezení pojmu ekonomické aktivity
V této práci se bude rozebírat klasické označení ekonomických aktivit. Tento pojem byl použit jedním z ekonomických učitelů Davidem Edwardem O'Connorem. Podle vědce se dají ekonomické aktivity označit jako výrobu, distribuci a spotřebu výrobku v závislosti na úrovni jejich obecnosti (David Edward O'Connor, 2004).
Existují různé typy ekonomických aktivit a z toho vycházejí i zvláštní klasifikace, jako např. NACE (Statistical Classification of Economic Activities in the European Community);
ISIC (International Standard Industrial Classification of all Economic Activities);
NAICS (North American Industry Classification System Statistical bureaus of US, Canada, and Mexico). V této práci bude autorka především spoléhat na systém klasifikace ISIC, jelikož specifikace v tomto systému oblasti nejlépe vyjadřují danou problematiku. (Joel Bergsman, 1975; Peter Greenston, 1975; Robert Healy, 1975).
Systém ISIC nebo-li mezinárodní standardní průmyslové klasifikace všech ekonomických činností byla přijata v roce 1948 Organizací spojených národů. Vždy se používal na národní i mezinárodní úrovni při klasifikaci dat podle druhu ekonomické aktivity v oblastech ekonomické statistiky, jako je zaměstnanost, produkce nebo národní důchod, populace a další.
Řada zemí využila ISIC jako základ pro vypracování svých národních průmyslových klasifikací.
Podle systému ISIC jsou ekonomické aktivity rozdělené na 21 sekcí, mezi tři nejdůležitější a nejzákladnější patří: zemědělství, lesnictví a rybolov; doprava a logistika;
výroba a rozvod elektřiny, plynů, tepla a klimatizace vzduchu (Lester Salamon, 1996; Helmut K. Anheier, 1996). Právě na tyto tři odvětví se zaměří tato práce pří zkoumání situaci a porovnání zvolených státu.
1.2 Typy ekonomických aktiv
1.2.1 Zemědělství, lesnictví a rybolov
Zemědělství, lesnictví a rybolov je první ze sekce klasifikace ISIC, která se nazývá A.
V této částí jsou činnosti spojené s využíváním rostlinných a živočišných přírodních zdrojů, činnosti pěstování plodin, chovu a šlechtění zvířat, těžbu dřeva a jiných rostlin, zvířat nebo živočišných produktů z farmy nebo jejich přirozených stanovišť existence (Lester Salamon, 1996; Helmut K. Anheier, 1996).
9
Uvedené tři činnosti jsou jedněmi z nejdůležitějších ekonomických činností pro existenci člověka, které se vyvíjí již od doby neolitické revoluce. Právě tehdy proběhly zásadní změny v životě lidí, spojené s osídlením na jednom místě. Od té doby, lidé přestávají putovat a hledají si místo pro trvalé osídlení. Bylo tedy potřeba najít nové cesty k pěstování potravy a životu na jednom místě. (Barbora Štolleová, 2011).
Cíl této sekce aktivit v minulé době spočíval v zajištění potravy a zůstává takový dodnes. Rozvojem zemědělství, lesnictví a rybolovu rostl i růst populace, která se potřebovala uživit. Následkem byla větší spotřeba půdy pro pěstování rostlin, surovin v podobě lesů a přírodních hmot a ke většímu lovu ryb.
Z výše uvedeného je zřejmé, že základem zemědělství je právě půda. Celkově se půda může spotřebovávat ve dvou odvětvích – živočišného a v rostlinné výrobě – a ani jeden z nich nemůže existovat bez půdy. První sektor zemědělství zahrnuje především pěstování rostlin, které následně mohou sloužit lidstvu ve třech nezbytných sférách pro život. Je to nejprve výživa, následně suroviny pro další výrobu a krmivo pro domácí skot.
Po celém světě se pěstuje velké množství různých rostlin. Nejvýznamnější z nich je kukuřice, pšenice, ječmen a oves. Ze statistik České republiky za rok 2020 lze vyčíst, že se ročně na území státu pro pěstování rostlin využívá průměrně 1 344 877 hektarů, a to pouze na pěstování obiloviny na zrno (Český statistický úřad, 2020). Ukrajinská statistika ukazuje, že za rok 2020 bylo spotřebováno 24 100 000 hektarů pro pěstování obilovin. Sklizeno z toho bylo 83 800 000 tun různých agrárních rostlin. (Ministerstvo agrární politiky a průmyslu Ukrajiny, 2020).
Druhý sektor ze zkoumaných je sektor živočišný. Sem patří již zmíněný rybolov, chov domácího skotu pro budoucí přímou konzumaci nebo v podobě suroviny pro výrobu další produkce. Nejvíce se při chovu domácího skotu zaměřuje na prasata, ovce, ryby, včely, kozy apod. Za rok 2020 na území České republiky bylo chováno 1 340 040 kusů skotu. Zde se počítají pouze zvířata, která jsou starší než půl roku (Český statistický úřad, 2020). Na Ukrajině za stejný rok bylo chováno 1 076 000 zvířat (Nacionální akademie agrarních komodit Ukrajiny, 2020). Každý z těchto typů má svůj vliv na ekologii a její ničení (Ministerstvo zemědělství, 2011).
1.2.2 Doprava a skladování
Doprava a skladování zahrnuje poskytování osobní nebo nákladní dopravy, ať už plánované nebo nepravidelné, prostřednictvím železnice, potrubí, silnice, po vodě nebo ve vzduchu a související činnosti, jako jsou parkovací zařízení, manipulace s nákladem, skladování atd. V této části je zahrnut pronájem přepravního zařízení s řidičem nebo obsluhou.
Zahrnuty jsou také poštovní a kurýrní činnosti (Lester Salamon, 1996; Helmut K. Anheier, 1996).
Doprava a skladování je druhá (B) z uvedených sekcí v sektoru ekonomických aktivit, ale není méně významná. Má vliv na sféry jako je průmysl, mobilita, svoboda, rozvoj ekonomie států. Z pohledu dopravní politiky reguluje zaměstnanost v leteckých, automobilových, železničních oborech a všech navazujících. Zároveň má vliv i na stavební průmysl.
Sektor dopravy a skladování neustále zvyšuje tempo růstu ekonomiky v různých státech. Rok za rokem počet osobních a veřejných prostředků dopravy roste a fakticky tento
10
počet i převažuje normu. I přes to, že ekonomická aktivita jako doprava ulehčila život obyvatelstva, má mnoho negativních efektů, což je spíše přirozený efekt působení každé sféry ekonomických aktivit. Dopravní a skladovací průmysl má nejnegativnější vliv ze všech autorkou zvolených sektorů ekonomických aktivit. Ovlivňují každou sféru běžného životu, mezi které patří:
● Ekonomické
● Politické
● Environmentální
Samozřejmě, že není možné tento sektor úplně zapovědět nebo eliminovat, jen v případě, že se najde nějaká velmi podobná alternativa, která ještě neexistuje. Negativní působení toho sektoru lze jen snižovat správným vedením a efektivním využíváním (Christian Brand, 2008).
V dnešní době existují emisní normy, které má dodržovat majitel vozidla v absolutně všech státech, patřících do EU. Týká se emisních norem EURO stanovených v roce 1993 Evropskou unií a už několikrát obnovenou. Byla vytvořena pro plánování eliminace výfukových plynů. Norma především stanoví maximální povolené množství vyfukovaných látek CO, NOx, HC a PM, které jsou nejškodlivější pro ovzduší. Normy EURO rozdělují automobily na tři typy: osobní, nákladní a užitková. Všechny z uvedených typů musí dodržovat stanovené normy. (Jan Sajdl, 2011).
1.2.3 Výroba a rozvod elektřiny, plynů, tepla a klimatizace vzduchu
Poslední z vybraných skupin ekonomických aktivit (C) zahrnuje činnost zajišťující elektrickou energii, zemní plyn, páru, horkou vodu apod. prostřednictvím trvalé infrastruktury (sítě) a potrubí. Rozměr sítě není rozhodující; zahrnuty jsou také distribuce elektřiny, plynu, páry, teplé vody a podobně v průmyslových parcích nebo obytných budovách.
Energetika se v současném světě stala jednou z nejdůležitějších součástí průmyslové sféry, nejen na úrovní české, ale i mezinárodní. Produkuje se teplo a elektřina, nejčastěji pomocí elektráren, tepláren a výtopen. První z jednotek vyrábí elektřinu způsobem přeměny nepřímé, z vázané v palivu chemické energie. Teplárny už jsou schopné vyrobit nejen elektrickou energii, ale i teplo. Liší se od předchozího způsobu v okruhu chladící vody a jsou o 40%
účinnější. Výtopny nejsou ekonomicky výhodné, takže v budoucnu se předpokládá jejich zánik.
Každopádně teď slouží především k dodání tepla, buď v podobě páry, nebo teplejší vody, která ještě nebyla použita (Zbyněk IBLER, 2002).
Sektor energetiky má mnoho negativních dopadů i na ekologii a psychiku člověka, je řízen energetickou politikou státu. Tento pojem se dá označit jako způsob ovlivnění energetického průmyslu cestou nastavení pravidel a norem jeho fungování. Pří nastavení energetické politiky se berou do úvahy faktory jako: environmentální podmínky, poloha státu či existence zdrojů energie na území země. Pomocí nastavených pravidel se pak řídí ekonomika země, trendy elektrické spotřeby, objem povolené energie pro obyvatelstvo, hospodaření, výrobní a nevýrobní sféry (Ilona Jančarová a kol., 2015).
11
1.3 Klasifikace zdrojů znečištění
Pro pochopení dalších části práce je třeba zjistit, jaké jsou zdroje znečištění a jak se klasifikují. Obecně se zdroje znečištění dají rozdělit na dvě základní kategorie: mobilní a stacionární.
Mobilní zdroje znečišťování zahrnují zařízení, které je možné přesouvat či s ním pohybovat. Může to být buď úplně samostatná jednotka nebo součást většího technologického vybavení. Sem patří takové jednotky jako dopravní prostředky. Jde zejména o auta, vlaky, letadla, plavidla atd. Další typ mobilních zdrojů zahrnuje stroje a zařízení pro sektory jako je zemědělství, stavebnictví, lesnictví, těžba nerostných surovin apod.
Druhou kategorií jsou stacionární zdroje. Tento typ se označuje jako nepřenosná samostatná ekonomická nebo průmyslová jednotka, která vystupuje v podobě technologického zařízení. Podle toho, jak velký je jejich dopad na životní prostředí, tak se dělí do čtyř kategorii:
malé, střední, velké a zvláště velké.
Tyto kategorie se rozdělují dle toho, jak velkou výší tepelného výkonu mají. Níže bude objasněn každý z uvedených typů.
1. Malé stacionární zdroje: tepelný výkon je menší než 0,2 MW.
2. Střední stacionární zdroje: tepelný výkon je od 0,2 MW do 5 MW.
3. Velké stacionární zdroje: tepelný výkon je od 5 MW do 50 MW.
4. Zvláště velké stacionární zdroje: tepelný výkon je vyšší než 50 MW.
Před tím, než zařízení nebo stroj začne pracovat, měl by majitel zjistit, do které kategorie dané zařízení patří, a to v souladu se zákonem rozhodujícím o kategorizování a zařazování zdrojů znečištění (§ 4, zák. č. 86/2002 Sb.). Zda byl stroj přiřazen do správné kategorie pak rozhoduje Česká inspekce životního prostředí.
2 Současný stav životního prostředí ve vybraných regionech Ukrajiny a České republiky
V další části práce bylo zjišťováno, jaké kraje Ukrajiny a České republiky patří do nejznečištěnějších. Většina informací byla brána ze souhrnných zpráv ministerstev životního prostředí obou států. Využívána byla kritéria, jako kvalita ovzduší, půdy, vody, těžba nerostných surovin a lesů, doprava a množství odpadů a byly vymezené jako oblasti s nejvyšší úrovní znečištění.
V následující části budou rozebrány regiony s nízkou kvalitou životního prostředí na Ukrajině, což je Kyjev, Mariupol, Oděsa a Záporoží. Nejprve budou uvedené všeobecné charakteristiky kraje, poté i současný stav ekologie. Stejně bude popsána i navazující část týkající se České republiky. V uvedeném státě jsou probrané kraje: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj.
12
2.1 Regiony s nízkou kvalitou životního prostředí na Ukrajině
Dle sítě Národní hydrometeorologické služby Ukrajiny v roce 2020 byla nejvíce znečištěná města Kyjev, Mariupol, Oděsa a Záporoží. Pro lepší představu je níže přiložena mapa s vyznačenými danými městy (obr. 1).
Obrázek 1: Regiony Ukrajiny s nízkou kvalitou životního prostředí
Zdroj: vlastní zpracování podle Gijom Boplan, 2015
Vymezená města byla zařazena do seznamu znečištěných měst Ukrajiny dle následujících faktorů: kvalita ovzduší, vody, půdy, stavu lesů a pralesů, odpadové situace.
Úroveň znečištění se určuje podle toho, nakolik je převýšená norma koncentrace znečišťujících látek. Na území Ukrajiny je 25 měst, kde množství znečišťujících látek překračuje normu. Mezi nejrozšířenější nečistitelné látky patří: oxid dusičitý, formaldehydy, amoniak, oxid dusnatý, fenol a oxid uhelnatý. Uvedené látky jsou na území Ukrajiny na velmi vysoké a nebezpečné úrovni.
Tyto látky jsou výsledkem hospodaření ekonomických aktivit, jako jsou velké metalurgické, chemické, palivové a energetické a petrochemické továrny. Hodnocení těchto podniků ve státě každoročně provádí Ministerstvo energetiky a ochrany životního prostředí Ukrajiny. Ukazatele znečištění jsou stabilně na vysoké úrovni. V následující části bude uvedena krátká charakteristika vybraných ukrajinských měst a zaznamenána emisní situace každého z nich (Ministerstvo energetiky a ochrany životního prostředí Ukrajiny, 2020).
2.1.1 Mariupol. Všeobecná charakteristika města
Mariupol, město v azovské části Doněcké oblasti na Ukrajině. Město se rozkládá na ploše 166,0 km² (s předměstími oblastmi - 244,0 km²). Jedná se o největší město na břehu Azovského moře v ústí řek Kalmius a Kalchik. Počet obyvatel v roce 2021 čítá 460 563.
Mariupol je jeden z nejdůležitějších míst ukrajinské metalurgie. Je to důležitá průmyslová a ekonomická jednotka státu. Zároveň je známý velkým mořským přístavem.
13
Obrázek 2: Mapa Mariupolské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Agroklimatické podmínky umožňují pěstování teplomilných zemědělských plodin s dlouhým vegetačním obdobím (slunečnice, melouny, hrozny a broskve) na předměstí Mariupolu. Vodní zdroje v regionu jsou však nedostatečné, proto jsou pro potřeby obyvatel a průmyslu využívány rybníky a různé vodní nádrže (Viachaslau Voloshin, 2018).
Mariupol obsazuje první pozice v seznamu znečištěných míst škodlivými látky z průmyslu. Největšími znečišťovateli životního prostředí ve městě jsou hutní závody
„Azovstal“ a „MMK im. Iljiče“, zejména sintrové továrny a hlavní pobočky. Neméně důležitou roli hraje špatné umístění ocelárny Azovstal‘ (ve skutečnosti několik kilometrů od centra města). Továrna byla postavena ve 30. letech 20. století poblíž ústí řeky Kalmius, na pobřeží Azovského moře. Jelikož v této oblasti převládají východní a jihovýchodní větry, významná část emisí hutního závodu padá na nejhustěji osídlené oblasti města.
Hlavní podíl znečištění vody v oblasti Mariupol patří hutním závodům. Námořní přístav také patří k hlavním znečišťujícím jednotkám vody, z důvodu převyšujícím emisím síry, uhelné smoly, uhlí a dalších druhů nerostů. Dalším ekologickým problémem města je, že plavidla vstupující do přístavních vod ne vždy splňují environmentální požadavky právních předpisů (Alexander A. Klimenko, 2016).
V Mariupolu je pět průmyslových jednotek různých forem vlastnictví. Městský průmysl je diverzifikován s převahou těžkého průmyslu. Podle zprávy o hodnocení agentury Expert- Rating jsou největšími průmyslovými podniky v Mariupolu: Metalurhichnyy Kombinat,
„Azovstal“, Arena Azovmash, Port of Mariupol, Azovelectrostal, Oktyabr‘ závod, Marvey závod, Magma závod. Mezi podniky lehkého průmyslu lze rozlišovat oděvní továrnu Feya, cukrovarnickou továrnu Roshen a potravinářské podniky MMK (Expert- Rating, 2020).
2.1.1.1 Environmentální stav města Mariupol
Z výše uvedené charakteristiky města je jasně viditelné, že stav ekologie ve městě se nachází ve špatném stavu. Špatná ekologická situace v Mariupolu byla monitorována již více
14
než jedno desetiletí. Od sedmdesátých let až do perestrojky1, mělo město status nejvíce znečištěného města v SSSR. Od roku 2004 je lídrem v hodnocení mezi ukrajinskými městy, pokud jde o emise znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů (Ivan Ivannikov, 2016).
Asi 90% emisí pochází ze dvou metalurgických továren, mezi které patří Metalurhichnyy Kombinat a Kurachovsyy metalurkickyy závod. Další znečišťující jednotky v Mariupolu jsou („DTEK“, „Pavlohraduhol“). Dříve uvedený Azovstal‘, který patří mezi koks chemické továrny, stejně generuje velké množství průmyslových emisi.
Mezi škodlivé látky vstupující do ovzduší z uvedených továren patří: oxid uhelnatý (CO), metan (CH4), amoniak (NH3), oxid siřičitý (SO2), oxid dusíku (NO2) a formaldehyd (CH2O). V obytných oblastech Mariupolu koncentrace těchto látek významně převyšuje stanovené normy, a dokonce i v 90. letech byly tyto ukazatele při poklesu objemu výroby mimo přípustné limity z důvodu nedodržování či obcházení stanovených pravidel.
Znepokojení vyvolává také stav Azovského moře, do kterého se dostávají odpadní vody ze samotného Mariupolu a mnoha průmyslových podniků, které nemají vlastní čističky odpadních vod. Do moře se vlévá znečištěná voda z řeky Kalmius. Podle údajů z roku 2019 byl v jeho vodách překročen obsah:
dusitanového dusíku 15,9 krát;
amonného dusíku 6,5 krát;
síranu 9,9 krát;
ropných produktů 1,4 krát
Za posledních 40 let se úlovky ryb v regionu výrazně snížily, jelikož voda v oblasti nábřeží je vždy hnědé barvy kvůli velkému množství uvedených látek, takže konzumace ryby není bezpeční. (Mariupolska městská rada, 2019).
2.1.2 Oděsa. Všeobecná charakteristika města
Oděsa je město a komunita v severním černomořském regionu na jihozápadě Ukrajiny.
Je hlavní námořní základnou ukrajinského námořnictva a třetí nejlidnatějším městem Ukrajiny. Populace v roce 2021 dosáhla počtu 1 015 826; v aglomeraci žije přes 1,2 milionu osob. Nachází se na břehu Oděské zátoky. V Oděse je dobře rozvinutý cestovní ruch a obchod, kovový průmysl a strojírenství, výroba léků a potravin. Je to také velké vědecké a vzdělávací centrum.
1 Obecný název reforem a nová ideologie vedení komunistické strany, používaný k označení změn v ekonomické a politické struktuře SSSR v letech 1985-1991 (Ivan Ivannikov, 2016).
15
Obrázek 3: Mapa Oděské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
V Oděse se nachází největší námořní přístav na Ukrajině, přes který se přepravuje obilí, cukr, uhlí, ropné produkty, cement, kovy, dřevo a strojírenské materiály. Je tak jedním z nejzákladnějších faktorů znečištění města. Hlavními průmyslovými odvětvími je zpracování ropy, strojírenství, kovoobrábění, potravinářský, dřevozpracující, zemědělský a chemický průmysl (Bel Kaufman a kol., 2003).
V případě dopravy je třeba zmínit mezinárodní letiště Odessa. Pravidelná letecká doprava spojuje Oděsu s Vídní, Tel Avivem, Istanbulem, Athénami, Aleppem, Larnakou, Kyjevem, Jerevanem, Tbilisi, Varšavou, Dubají, Minskem a dalšími měst v Evropě a Asii. V současné době se staví nový terminál letiště v Oděse a také nová přistávací dráha, což zvýší kapacitu letiště.
Ve městě se nachází důležitý železniční uzel. Osobní vlaky pravidelně jezdí mezi Oděsou a Varšavou, Prahou, Bratislavou, Vídní, Berlínem, Moskvou, Petrohradem, hlavními městy Ukrajiny a mnoha dalšími městy bývalého SSSR. Nachází se zde i dvě autobusová nádraží. (Alexander Procharov, 1978).
2.1.2.1 Environmentální stav města Oděsa
Oděse patří druhé místo v zemi, pokud jde o znečištění ovzduší. Jeho celkový ukazatel je pouze o 0,5 bodu nižší než u lídra hodnocení Mariupolu. Mezi nejnebezpečnější látky, které vstupují do atmosféry, patří formaldehyd (CH2O) a fluorovodík (HF). Obsah ropných produktů, které plynou z přístavu ve vzduchu překračuje přípustné hodnoty více než dvakrát.
Podle stavu vody je oblast přístavu jednou z nejvíce znečištěných míst vzhledem k použití zastaralejší technologie z 60. let. Z důvodu porušení norem odpadní voda odtéká přímo do moře: analýza odpadních vod ukázala, že odpadní vody tvoří 80% z celkového objemu kapaliny ve městě. Existují zde i problémy s pitnou vodou: zastaralé čistící systémy nevylučují všechna možná rizika. Nedoporučuje se jí zalévat zeleninu a ovoce a před použitím by se měla vařit alespoň pět minut.
16
Dalším z důležitých problémů v Oděse je vysychání řeky Kuyalnitsky, ke kterému dochází v důsledku těžby písku. Především ten se pak používá jako strojírenský materiál, nebo jde na prodej komerčním podnikům. Navzdory pravidelným signálům ekologů nebyl problém řešen po mnoho let. Navíc došlo v roce 2021 k nelegální těžbě písku v mnohem větší kapacitě, než je dovoleno licencí (Oddělení ekologie a rozvoj rekreačních zón, 2020).
Problémem Oděsy je zároveň je i to, že má jedny z nejnižších statistických ukazatelů, pokud jde o množství odpadu. Podle Vladislava Balinského, šéfa veřejné organizace Zelený list, je to dáno tím, že statistiky neobsahují údaje o nepovolených skládkách, kterých každým rokem přibývá (Městská organizace Zelený list, 2020).
2.1.3 Kyjev. Všeobecná charakteristika města
Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny. Nachází se na řece Dněpr a je centrem kyjevské aglomerace. Samostatná administrativně-územní jednotka Ukrajiny; kulturní, politické, socioekonomické, dopravní, vědecké a náboženské centrum země.
Obrázek 4: Mapa Kyjeva v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Existují různé oficiální odhady týkající se současného počtu obyvatel města, odhad počtu obyvatel k 1. prosinci 2019, který provedl kabinet ministrů Ukrajiny, ukázal 3 703 100 lidí aktuálního obyvatelstva, zatímco oficiální odhad populace udávaný Ukrstatem k 1. lednu 2020 byl 2 967 360 obyvatel (Slovník Brokhause, 1890).
Kyjev je významným hospodářským a průmyslovým centrem země. Je největším městem na Ukrajině, pokud jde o počet obyvatel i obchodní aktivity. Kyjev je nesporným centrem obchodu na Ukrajině; sídlí zde největší společnosti v zemi, například Ukrajinský Naftogaz, Energorynok a Kievstar. Organizace jsou jedním ze základů kyjevské ekonomiky.
Kyjev má také vysoké postavení v oblasti komerčních nemovitostí, protože právě zde se nacházejí nejvyšší kancelářské budovy v zemi (například Gulliver, Parus) a některá z největších nákupních center na Ukrajině.
17
Mezi hlavní průmyslová odvětví v Kyjevě patří lehký a potravinářský průmysl, chemická výroba, strojírenství, farmaceutický průmysl, metalurgie, stavba letadel, tisk, včetně vydávání, tisku a kopírování zaznamenaných médií. V Kyjevě se nachází také Institut pro přepravu ropy. Mezi největší podniky Kyjeva patří: PJSC „Obolon“, Kyyivskyy Sudobudivelńo-sudoremontnyy závod, ANTONOV Company, Kyevskyy Remontno- mekhanickyy závod Oao a další.
Kyjev je významným dopravním uzlem (železnice a dálnice, říční přístav, letiště). Od roku 1960 funguje metro. Sítě autobusů, trolejbusů a tramvají jsou rozvinuté na lepší úrovni než v ostatních městech státu, funguje i lanovka (Roman Gul, 1991).
2.1.3.1 Environmentální stav města Kyjev
Pokud se mluví o hlavním městě Ukrajiny, tak má ve srovnání s předchozími městy nižší úroveň znečištění. Dochází zde ovšem k situacím, kdy se na čas úroveň znečištění výrazně zvýší. Například v roce 2020 hořeli žitomírské a pripjaťské lesy a tím nad Kyjevem bylo natolik znečištěné ovzduší. V tuto dobu se Kyjev nacházel na prvním místě v pořadí IQAir, který sleduje úroveň kvality ovzduší ve víc než 7000 městech světa.
Ochránci životního prostředí hodnotí úroveň znečištění ovzduší v Kyjevě jako vysokou. Více než 80% všech emisí pochází z automobilů, z nichž většina používá palivo s nízkým oktanovým číslem, které obsahuje karcinogen. Nejhorší situace je pozorována v květnu až červnu, což často vede k výskytu smogu. Současně, pokud v běžné době koncentrace oxidu dusičitého dvakrát překročí indikátory, vrcholový čas vyvolá zvýšení parametru až 5-6 krát.
Největší část znečišťujících látek tvoří:
- Prach
- kysličník uhelnatý - formaldehyd - oxid siřičitý - oxid dusičitý
V Kyjevu se mezi ekologické problémy přidává problém znečištění půdy. Při analýze stavu půdy se nejčastěji používá spektrální, atomová absorpční analýza a metoda hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS).
Při měření množství ohrožujících látek v různých částech města byly zjištěny další závěry. Hlavní znečišťující látkou v antropogenních zónách je Hg, jehož koncentrace je tisíckrát vyšší než hodnoty v zónách lesoparku. Také v této oblasti je značný přebytek obsahu Pb (v průměru 12 krát) a Cd (19 krát).
Za zmínku stojí nízká kvalita vody: kyjevské řeky Desna a Dněpr jsou klasifikovány jako špinavé a mírně znečištěné. Darnitskaya CHPP a Kievvodokanal utility company. pro vodní zdroje Ukrajiny jsou největším znečišťovatelem vody na Ukrajině a vypouští stovky milionů krychlových metrů nedostatečně vyčištěné odpadní vody do vodních útvarů. To vede ke zhoršení zdraví obyvatel města: zrychlení procesu stárnutí, výskyt neurologických, zažívacích a onkologických onemocnění. U městské kanalizace také jsou pozorovány vážné problémy: téměř úplné zhoršení stavu a mnoho let nedostatečné rekonstrukce může vést ke
18
katastrofě způsobené člověkem. Kromě toho jsou v okolí města velké skládky, které znečišťují půdu a podzemní vodu (Oddělení ekologie a přírodních zdrojů regionální státní správy Kyjevu, 2020).
2.1.4 Záporoží. Všeobecná charakteristika města
Záporoží je ukrajinské město a obec na řece Dněpr. Je to jedno z největších administrativních, průmyslových a kulturních center na jihu Ukrajiny. Populace v roce 2020 dosáhla 732 000 osob. Nachází se zde přístav a důležitý tranzitní železniční uzel.
Záporoží je známo jako čtvrté největší průmyslové centrum Ukrajiny s rozvinutým strojírenským, železným a neželezným hutnictvím, chemickým a stavebním průmyslem.
Obrázek 5: Mapa Záporožské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Ekonomický potenciál města Záporoží zahrnuje přes 280 průmyslových podniků, z nichž hlavní podíl tvoří podniky strojírenství, metalurgie a zpracování kovů, chemický a petrochemický průmysl, potravinářský průmysl (Stanislav Guzenkov, 2015).
Hutní komplex představují podniky železné a neželezné metalurgie, zejména akciové společnosti Zaporizhstal, Dneprospetsstal, Zaporizhzhya Ferroalloy zavod, Zaporozhkoks, Zaporozhgneupor a další.
Strojírenství města je na světovém trhu známé velkými podniky, mezi které patří:
„Závod zdvihacích a přepravních strojů“ (LLC „ZPTM“), „Závodní automobilový závod“, „Záporožský transformátor“, závod „Transformátor“ a další.
Potravinářský průmysl poskytuje obyvatelům města jídlo a pití. Největší z nich jsou pekárny (PJSC Zaporizhzhya Bakery a PJSC Zaporozhye Bakery), OJSC Zaporozhye Bakery, závod na výrobu tuků a olejů, závod na zpracování masa, PBC Slavutich a závod na výrobu nealkoholických nápojů. Ve městě je více než 16 tisíc podnikatelských subjektů (Fedir Turchenko, 2009).
19 2.1.4.1 Environmentální stav města Záporoží
Hlavními důvody znečištění ovzduší v oblasti Záporoží je zastaralá technologie v podnicích. Stav životního prostředí je dán také úrovní urbanizace. Pokud jde o emise znečišťujících látek a oxidu uhličitého do ovzduší, zaujímá oblast Záporoží čtvrté místo ve státě. Jeho příspěvek k národnímu znečištění z různých zdrojů je 4,4 - 6,7%.
Dalším kritériem je nedodržování norem znečištění ovzduší. Srovnávací charakteristiky znečištění ovzduší v hlavních průmyslových centrech země prokázaly, že oblast Záporoží je jednou z nejvíce znečištěných na Ukrajině. Oblast Záporoží je na prvním místě v překročení maximálních přípustných koncentrací prachu (35,1%), sirovodíku (23,8%), oxidu dusíku (19,4%), fenolu a jeho derivátů (18,1%).
Emise průmyslových podniků do atmosférického ovzduší města, i když se za posledních deset let snížily téměř na polovinu, stále zůstávají velmi vysoké. Na jeden čtvereční kilometr na území města představuje 214,6 tun a na jednoho obyvatele - 163 kg škodlivých látek ročně. Ve složení průmyslových emisí dominují takové látky jako oxid uhelnatý, prach, oxid siřičitý, oxid dusíku.
Dlouhodobé sledování kvality ovzduší tedy ukazuje, že na znečištění ovzduší se nejvíce podílejí průmyslové podniky, jejichž emise tvoří 60-70% celkových hrubých emisí škodlivých látek. Významný podíl od 30% do 40% tvoří vozidla, jejichž váha emisí každým rokem roste. Toto ukazuje, že právě ekonomické jednotky jsou největším označením znečištění a problematiky životního prostředí (Městská rada Záporoží, 2020).
2.2 Regiony s nízkou kvalitou životního prostředí v České republice
V této části byla zvolena místa v České republice s nejnižší kvalitou životního prostředí.
Informace ohledně stavu a kvality životního prostředí stejně jako na Ukrajině se většinou vyhledávala na ministerstvu životního prostředí. Poslední aktuální data, která se podařila najít byla za rok 2019 a týkala se takových kritérií jako kvalita ovzduší, vody, emisí z dopravy, těžby dřeva a odpadů.
Nejvíce znečištěné oblasti podle získaných informací po srovnání naměřených výsledků jsou Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Hl. m. Praha a Ústecký kraj. V dalších částech bude uvedena základní charakteristika zvolených oblastí a dál budou uvedené informace ohledně jejich environmentálního stavu.
2.2.1 Středočeský kraj. Všeobecná charakteristika kraje.
Středočeský kraj je celek České republiky, který se nachází v centrální části historického regionu Čech, bez hlavního města Prahy. Hraničí s Libereckým krajem, Královéhradeckým krajem, Pardubickým krajem, Vysočinou, Jihočeským krajem, Plzeňským krajem a s krajem Ústeckým (obr. 6).
20
Obrázek 6: Mapa Středočeského kraje v rámci České republiky
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (2019)
Na většině území regionu, s výjimkou horského terénu na jihu, se nacházejí úrodné černo zemské půdy s vysokým obsahem humusu. V oblasti kopců dominují písčité půdy. Lesy zaujímají 28% území Středočeského kraje. Zatímco v severní části regionu lesy byly pokáceny hlavně za účelem využití půdy pro zemědělství, v údolí řeky Sázavy a v Rožmitále se lesy zachovaly. Středočeský kraj, zejména v údolích řek Vltavy a Labe, má dobré klima pro pěstování rostlin.
Zemědělství a průmyslová výroba jsou ve Středočeském kraji dobře rozvinuté. Hlavní zemědělskou oblastí je údolí řeky Labe, kde se nejčastěji pěstuje pšenice, cukrová řepa, zelenina a ovoce.
V Mladé Boleslavi se nachází továrna „Škoda“. Kromě toho je v regionu několik dalších velkých strojírenských podniků. Podniky chemického průmyslu jako „Spolana“, potravinářský a polygrafický průmysl, výroba skla a keramiky. Na Kladně se těží uhlí a vyrábí ocel. Region má také rozvinuté služby, obchod, kulturu a sport (Karel Drábek, 2005).
2.2.1.1 Environmentální stav Středočeského kraje.
Středočeský kraj je nejvíce znečištěný kraj a zahrnuje v roce 2019 všechny typy ze zkoumaných emisí. Středočeský kraj se dlouhodobě udržuje na nebezpeční úrovni emisi v ovzduší. Je to způsobeno velkou infrastrukturou, rozvinutou dopravou a průmyslovým charakterem kraje.
Emise znečišťující ovzduší vznikají z hospodářského zaměření jednotlivých krajů, a právě tento faktor hraje závažnou roli ve středních Čechách (obr. 7). Úroveň TZL emisí neboli tuhých znečišťujících látek, v ovzduší za rok 2019 byla pozorována v této oblasti a stanovena
21
na 7,7 tis. tun. Tento typ znečištění pochází převážně z topenišť2 domácnosti v kraji. Zároveň úroveň znečištění SO2 v roce 2019 stanovil 13,1 tis. tun, pocházejících převážně z výroby energii. Další emise v podobě NOx měla hodnotu 21 tis. tun a pocházela z velkých stacionárních zdrojů a dopravy. Chov hospodářských zvířat a použití hnojiv způsobil vznik emise NH3 (10,8 tis. t.). Znečištění VOC (27,7 tis.t.) ve Středočeském kraji pochází většinou z místních topenišť, spotřeby a výroby organických rozpouštědel. Zároveň z výroby a zpracování chemických produktů. Poslední ze sledovaných emisi bylo NH3, které z minulého roku zůstaly na 15,4%.
Obrázek 7: Zdroje emisí CO ve Středočeském kraji v roce 2019
Zdroj: ČHMÚ (2019)
V klasifikaci jakosti vody, která je uvedena níže (tab. 1), a bude se používat při popisování dalších regionů, kraj se řadí až do V. kategorie. Taková třída ukazuje na velmi vysoké znečištění vody. V páté třídě se objevili takové oblasti Středočeského kraje jako úsek Bakovského potoku, Klejnárky, Zákolanská potoka a Blanice, Výrovka a Mrliny.
V oblasti Vltavy se vodu dá zařadit do I. a II. třídy jakosti, což se vyjadřuje jako neznečištěná a mírně znečištěná voda.
Znečištění vody souvisí především s chemickým a automobilovým průmyslem, těžbou nerostných surovin a energetikou. Stejně tak se kraj znečišťuje kvůli zemědělství a komunálními zdroji, jelikož u něj chybí připojení na kanalizace.
Tabulka 1: Klasifikace jakosti vody v České republice
třída klasifikace
I. Neznečištěná voda
II. Mírně znečištěná voda
III. Znečištěná voda
IV. Silně znečištěná voda
V. Velmi silně znečištěná voda
2Lokální topeniště zahrnují kterékoliv zdroji otopení, používající ve státě. Počítají se za zdroj nejvyšších emisí v topném období. V České republice otopná sezóna je od 1. září do 31. května a je stanovená vyhláškou
Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2021).
22
Zdroj: Vlastní zpracování podle Tomáš Mičaník a kol., 2017.
Značný dopad na životní prostředí činí také těžba dřeva. Lesní plochy ve Středočeském kraji v roce 2019 činili 293,3 tis. ha. Což činí 26,9% celkové rozlohy regionu. Středočeský kraj se počítá za jeden z nejméně zalesněných krajů ČR. Lesy, určené pro hospodářský průmysl stanoví 74,9%. Lesy, určení kterých je zvláštní stanoví 22,9%. Poslední kategorie jsou lesy ochranné, které mají podíl 2,2%.
V roce 2019 objem vytěženého dřeva dosáhl nejvyšší hodnoty v celé historii České republiky. V oblasti kácení stromů Středočeský kraj nikdy nebyl moc významný, ale za rok 2019 byl zaznamenán velký nárůst těžby, který stanovil 2 659,4 tis. m3 dřeva, což škodlivě ovlivnilo ekologii regionu. Taková rostoucí tendence je způsobená šířením škůdců a zpracováním dřevěného materiálu v důsledku sucha. Nahodile vytěžené dřevo činilo 91,2%
a většina z něj byly jehličnany.
Těžba nerostných surovin je v tomto kraji velmi rozvinutá. V roce 2019 na území Středočeského kraje bylo vytěženo 14 296,9 tis. t surovin, což je 11,3% z celkové těžby v ČR.
Nejvíc se ve Středočeském kraji těží stavební kámen. Jeho objem byl v roce 2019 stanoven na 5,7 mil. t. Také se zde těží štěrkopísek, kterého ve stejném roce se vytěžilo 4,9 mil.t. Dále se těží i vysokoprocentní vápence, které nacházejí své využití v chemickém, sklářském, potravinářském a mnoha dalších průmyslech. Těchto vápenců bylo vytěženo ve stejném období 2,3 mil.t.
Vzhledem k tomu, že Středočeský kraj má přístup k větším řekám a nachází se vedle hlavního města, tak se zde soustřeďuje značný počet průmyslových zařízení. Pokud se mluví o energetických zařízeních, je jich 13 a patří mezi ně teplárny a elektrárny. Také sem řadíme rafinérie v Kralupech nad Vltavou neboli stanice zemního plynu. V roce 2019 na území Středočeského kraje byl zaznamenán únik ropy z přírubového spoje a to, jako důsledek havárie v rafinerii Kralupy.
Dále ve stejném roce došlo k emisím v kategoriích REZZO a to k velkým a středním stacionárním zdrojům znečištění. Většina ze všech emisí, vyprodukovaných energetickými zařízení se nachází bud’ ve stagnaci, nebo má až klesající trend, a to vzhledem k dodržování všech legislativních norem. Neplatí to jen pro emise CO. Největší objem znečištění plyne z takových stanic, jako jsou Elektrárna Mělník, Kladno, Kolín, Spolana Neratovice nebo Teplárna ŠKO-ENERGO, nacházející v Mladé Boleslavi.
V dopravním sektoru se Středočeský kraj pohybuje stejně jako lídr znečištění.
Vzhledem k tomu, že se nachází blízko Prahy, tak má největší emisní zátěž. V roce 2019 z dopravního sektoru zde bylo vyprodukováno přibližně 14% znečištění z dopravních prostředků. Největší část emisí v uvedeném období patřila k individuální automobilové dopravě. Podíly jednotlivých emisí byly následovné: CO (83,3 %) a VOC (79,8 %). Silniční doprava tvořila 32,2% emisí PM a 30,5% emisí NOx.
Další složka, která škodí životnímu prostředí a lidské psychice je odpadové znečištění.
Situace s odpadem ve Středočeském kraji dosahuje až 591,5 kg.obyv.-1, což se značí jako dlouhodobě vyšší úroveň znečištění. Hlavním důvodem je obrovská koncentrace zařízení služeb, stavební aktivita a vysoká koncentrace obyvatel (Ministerstvo životního prostředí, 2020).
23
2.2.2 Moravskoslezský kraj. Všeobecná charakteristika kraje.
V další části se v této práce věnuje Moravskoslezskému kraji. Sídlo kraje se nachází v Ostravě a počet obyvatelstva k roku 2019 je 1,19 mil (obr. 9).
Obrázek 8: Mapa Moravskoslezského kraje v rámci České republiky
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (2019)
Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodě ČR. Největší jeho část se nachází v Českém Slezsku, další časti zabírají severovýchod a Morava. Krajem také protékají dvě řeky- Odra a Ostravice. Geologie kraje je dobře rozvinuta. Kraj se utvořil na přelomu Moravo- Silesikumu a Západních Karpat. Jsou ve zkoumaném kraji zásoby černého uhlí a vápence.
Díky tomu se zde založil hutní průmysl, který patřil mezi nejrozvinutější v ČR.
Většina krajiny, a to přes 60%, v Moravskoslezském kraji je využívána jako zemědělská půda. Také je v oblasti velké množství lesních pozemků. Moravskoslezský kraj je známý svým bohatstvím nerostných surovin. V této oblasti je možné nalézt kromě zemního plynu i velké zásoby černého uhlí. Z tohoto důvodu se zde nachází velké množství prostředků těžkého průmyslu. V návaznosti na to je životní prostředí velmi poškozené a potřebuje značné investice pro renovace a přechod do ekologičtějšího průmyslu všeobecně.
2.2.2.1 Environmentální stav Moravskoslezského kraje
Druhou pozici v seznamu oblastí ČR s vysokou úrovní znečištění zastává Moravskoslezský kraj. V kraji byly zaregistrovány problémy spojené s ekologií v takových sektorech jako: ovzduší, voda, příroda a krajina, těžba dřeva, průmysl, emise z dopravy, produkce odpadů.
Moravskoslezský kraj je známý nejhorší kvalitou ovzduší v celé ČR. V oblasti znečištění ovzduší, jsou ukazatele za rok 2019 vysoce nad průměrem ve srovnání s ostatními kraji a 56,8% území nedodrželo alespoň jeden emisní limit. V dlouhodobém měřítku se kraj nachází na druhé pozici nejtěžšího zatížení emisemi. Emise CO jsou ovšem v oblasti Moravskoslezského kraje nejvyšší.
Všechny typy znečištění, které se objevují v kraji, pocházely z různých typů průmyslu.
Znečištění emisemi TZL tady činilo 5,8 tis. t a v roce 2019 pocházeli z vytápění. Energetické
24
a průmyslové organizace přispívají k produkci emisi CO. Ve stejném roce její hodnoty dosahovali 180,6 tis. t. Ze stejného důvodu a dopravy bylo emitováno i 17,9 tis. t emisi NOx.
Produkce elektřiny a tepla přivedla k emitaci emisi SO2, hodnota, které vychází v roce 2019 přibližně 13,4 tis. t. Hospodářství, chov zvířat, použití organických rozpouštědel, přivádí k znečištění emisemi NH3 (4,0 tis. t) a VOC (27,0 tis. t).
Plochy lesů v uvedeném kraji činily 188,3 tis. ha. Mezi něj patřily hospodářské lesy (84,5 %), lesy zvláštního určení (14,6 %) a ochranné lesy (0,9%). Za rok 2019 se vytěžilo 2 579,3 tis. m3 dřeva, což není uspokojivá hodnota. Těžba dřeva v Moravskoslezském kraji je velice nadprůměrná. Nahodilá těžba tady tvoří 95,0 % a většina z toho jsou jehličnany.
Dalším problémem kraje je znečištění z dopravy. Největší část emisí spadá do individuální automobilové dopravy. Z něj v Moravskoslezském kraji bylo vyprodukováno 84,5 % emisí CO a 84,3% emisí VOC. Nákladní silniční doprava ukázala největší ukazatele v produkci dopravních emisí PM a NOx a to v hodnotách 38,9% a 38,4%.
Pokud se jedná o situaci s odpadem v Moravskoslezském kraji, tak vysoká úroveň znečištění odpadem je především způsobena produkcí demoličních a stavebních odpadů.
Za rok 2019 Moravskoslezský kraj vykázal tragickou produkci odpadů, což bylo 4 229,7 kg.obyv.-1. Neuspokojivou situaci prokazuje i úroveň nebezpečných odpadů, která na jednoho obyvatelé tvoří 269,4 kg.obyv.-1.
2.2.3 Hlavní město Praha. Všeobecná charakteristika města
Hlavní a největší město České republiky Praha se stala třetím městem v seznamu nejznečištěnějších. Praha se nachází na severu od středu ČR přímo ve středu výše uvedeného Středočeského kraje. Rozloha města je 496 km² a žije zde přes 1,3 milionu obyvatel. Jedná se o velmi ekonomicky vyspělé a bohaté město, které se v roce 2019 umístilo na druhém místě ČR v indexu kvality života (obr. 10).
Obrázek 9: Mapa Hlavního města Prahy v rámci České republiky
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (2019)
Pokud se mluví o průmyslovém sektoru Prahy, tak zaujímá 7,6% celkového průmyslu státu. Většina továren a zařízení se nachází na severovýchodě a jihozápadě. Nejvíc se v Praze rozvíjí potravinářský průmysl a produkce elektrické energie. Také se zde rozvíjí oblasti
25
jako výroba strojů a zařízení, kovodělný průmysl, průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty, výroba dopravních prostředků atd.
Praha má velmi rozvinutou dopravu a je významným dopravním uzlem střední Evropy. Železnice Prahy se počítá za významnou část dálkové i příměstské dopravy. Veřejná hromadná doprava se nachází na rozvinuté úrovní a zahrnuje metro, tramvaje, autobusy i trolejbusy. Zároveň je v Praze rozvinuta silniční, letecká, cyklistická a vodní doprava.
2.2.3.1 Environmentální stav Hlavního města Prahy
Hlavní město České republiky, stejně jako Ukrajiny, bylo zařazeno mezi města s nejvíce znečištěným ovzduším. Úroveň znečištění je třikrát vyšší než normy, ale zdroje znečištění se velmi liší od ostatních krajů státu. Největší objem emisí je způsoben velkou koncentrací vozidel na relativně malé ploše. Z dopravy v roce 2019 plynulo 48,8% emisí TZL. Zároveň byl uvedený druh emisí způsoben lokálním vytápěním v hodnotě 38,1 %. Dalším druhem emisí z dopravy bylo NOx v hodnotě 8,2 tis. t a CO 13,3 tis. t. Emise SO2 (0,3 tis. t) a emise VOC (6,5 tis. t) pocházely z lokálních topenišť.
V roce 2019 v oblasti hlavního města došlo ke zhoršení jakosti vody a to z I. a II. třídy jakosti do III. třídy. Berounka v tomto roce byla znečištěna především ve Středočeském kraji, což mělo na Prahu velký dopad. Voda ve Vltavě se jednoznačně znečišťuje především kvůli komunální a průmyslové aktivitě. V oblastech jako je Hostivařská přehrada a Džbán byla voda označena jako nebezpečná a nevhodná ke koupání.
Problém těžby dřeva v Praze je velmi významný. Lesnaté plochy v roce 2019 činily jen 9,6% celé plochy města. Je to nejnižší ukazatel v celé republice. V uvedeném období bylo na ploše Prahy a Středočeského kraje vytěženo 2 659,4 tis. m3 dřeva bez kůry, a i přesto dochází ke zvýšení tohoto ukazatele. Nahodilá těžba tvořila v roce 2019 až 91,2%.
Sektor těžby nerostných surovin na území Prahy se v roce 2019 zvýšil o 8,8% (1 807,5 tis. t). V porovnání s ostatními kraji, činí pouze 1,4% celkové těžby ve státě. Nízký objem je způsoben především nedostatkem prostoru pro aktivní těžbu. Především se v Praze těží vápenec (763,0 tis. t) a stavební kámen (1 042,2 tis. t).
Sektor dopravy, jak už bylo uvedeno ze začátku, je jedním z nejzásadnějších faktoru znečištění. Ve městě, v první řadě s velkým ekonomickým výkonem je i vysoká úroveň automobilizace a to 719 vozidel na 1 000 obyvatele. Emise NOx činily v roce 2019 12,7 t.km.
Uvedená hodnota je desetinásobkem celostátního průměru. Každopádně, ve srovnání s minulým rokem ukazatele VOC a NOx klesly o 9,8% a 7,3%. Svůj růst nadále prokazuje emise CO2 a v roce 2019 vzrostla o 1,0%.
Jako v předchozích regionech, i Praha má velkou úroveň odpadového znečištění, které zapříčiňuje především stavebnictví. Za rok 2019 Praha spadá do nejznečištěnějších regionů České republiky. Celková produkce odpadu tedy činí 3 911,2 kg.obyv.-1, komunální odpad měl v tomto roce hodnotu 548,0 kg.obyv.-1.
2.2.4 Ústecký kraj. Všeobecná charakteristika kraje
Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky a má přibližně 817 tisíc obyvatel.
Největším vodním zdrojem je řeka Labe a přítoky Ohře, Ploučnice a Bílina. V uvedeném kraji
