Dle sítě Národní hydrometeorologické služby Ukrajiny v roce 2020 byla nejvíce znečištěná města Kyjev, Mariupol, Oděsa a Záporoží. Pro lepší představu je níže přiložena mapa s vyznačenými danými městy (obr. 1).
Obrázek 1: Regiony Ukrajiny s nízkou kvalitou životního prostředí
Zdroj: vlastní zpracování podle Gijom Boplan, 2015
Vymezená města byla zařazena do seznamu znečištěných měst Ukrajiny dle následujících faktorů: kvalita ovzduší, vody, půdy, stavu lesů a pralesů, odpadové situace.
Úroveň znečištění se určuje podle toho, nakolik je převýšená norma koncentrace znečišťujících látek. Na území Ukrajiny je 25 měst, kde množství znečišťujících látek překračuje normu. Mezi nejrozšířenější nečistitelné látky patří: oxid dusičitý, formaldehydy, amoniak, oxid dusnatý, fenol a oxid uhelnatý. Uvedené látky jsou na území Ukrajiny na velmi vysoké a nebezpečné úrovni.
Tyto látky jsou výsledkem hospodaření ekonomických aktivit, jako jsou velké metalurgické, chemické, palivové a energetické a petrochemické továrny. Hodnocení těchto podniků ve státě každoročně provádí Ministerstvo energetiky a ochrany životního prostředí Ukrajiny. Ukazatele znečištění jsou stabilně na vysoké úrovni. V následující části bude uvedena krátká charakteristika vybraných ukrajinských měst a zaznamenána emisní situace každého z nich (Ministerstvo energetiky a ochrany životního prostředí Ukrajiny, 2020).
2.1.1 Mariupol. Všeobecná charakteristika města
Mariupol, město v azovské části Doněcké oblasti na Ukrajině. Město se rozkládá na ploše 166,0 km² (s předměstími oblastmi - 244,0 km²). Jedná se o největší město na břehu Azovského moře v ústí řek Kalmius a Kalchik. Počet obyvatel v roce 2021 čítá 460 563.
Mariupol je jeden z nejdůležitějších míst ukrajinské metalurgie. Je to důležitá průmyslová a ekonomická jednotka státu. Zároveň je známý velkým mořským přístavem.
13
Obrázek 2: Mapa Mariupolské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Agroklimatické podmínky umožňují pěstování teplomilných zemědělských plodin s dlouhým vegetačním obdobím (slunečnice, melouny, hrozny a broskve) na předměstí Mariupolu. Vodní zdroje v regionu jsou však nedostatečné, proto jsou pro potřeby obyvatel a průmyslu využívány rybníky a různé vodní nádrže (Viachaslau Voloshin, 2018).
Mariupol obsazuje první pozice v seznamu znečištěných míst škodlivými látky z průmyslu. Největšími znečišťovateli životního prostředí ve městě jsou hutní závody
„Azovstal“ a „MMK im. Iljiče“, zejména sintrové továrny a hlavní pobočky. Neméně důležitou roli hraje špatné umístění ocelárny Azovstal‘ (ve skutečnosti několik kilometrů od centra města). Továrna byla postavena ve 30. letech 20. století poblíž ústí řeky Kalmius, na pobřeží Azovského moře. Jelikož v této oblasti převládají východní a jihovýchodní větry, významná část emisí hutního závodu padá na nejhustěji osídlené oblasti města.
Hlavní podíl znečištění vody v oblasti Mariupol patří hutním závodům. Námořní přístav také patří k hlavním znečišťujícím jednotkám vody, z důvodu převyšujícím emisím síry, uhelné smoly, uhlí a dalších druhů nerostů. Dalším ekologickým problémem města je, že plavidla vstupující do přístavních vod ne vždy splňují environmentální požadavky právních předpisů (Alexander A. Klimenko, 2016).
V Mariupolu je pět průmyslových jednotek různých forem vlastnictví. Městský průmysl je diverzifikován s převahou těžkého průmyslu. Podle zprávy o hodnocení agentury Expert-Rating jsou největšími průmyslovými podniky v Mariupolu: Metalurhichnyy Kombinat,
„Azovstal“, Arena Azovmash, Port of Mariupol, Azovelectrostal, Oktyabr‘ závod, Marvey závod, Magma závod. Mezi podniky lehkého průmyslu lze rozlišovat oděvní továrnu Feya, cukrovarnickou továrnu Roshen a potravinářské podniky MMK (Expert-Rating, 2020).
2.1.1.1 Environmentální stav města Mariupol
Z výše uvedené charakteristiky města je jasně viditelné, že stav ekologie ve městě se nachází ve špatném stavu. Špatná ekologická situace v Mariupolu byla monitorována již více
14
než jedno desetiletí. Od sedmdesátých let až do perestrojky1, mělo město status nejvíce znečištěného města v SSSR. Od roku 2004 je lídrem v hodnocení mezi ukrajinskými městy, pokud jde o emise znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů (Ivan Ivannikov, 2016).
Asi 90% emisí pochází ze dvou metalurgických továren, mezi které patří Metalurhichnyy Kombinat a Kurachovsyy metalurkickyy závod. Další znečišťující jednotky v Mariupolu jsou („DTEK“, „Pavlohraduhol“). Dříve uvedený Azovstal‘, který patří mezi koks chemické továrny, stejně generuje velké množství průmyslových emisi.
Mezi škodlivé látky vstupující do ovzduší z uvedených továren patří: oxid uhelnatý (CO), metan (CH4), amoniak (NH3), oxid siřičitý (SO2), oxid dusíku (NO2) a formaldehyd (CH2O). V obytných oblastech Mariupolu koncentrace těchto látek významně převyšuje stanovené normy, a dokonce i v 90. letech byly tyto ukazatele při poklesu objemu výroby mimo přípustné limity z důvodu nedodržování či obcházení stanovených pravidel.
Znepokojení vyvolává také stav Azovského moře, do kterého se dostávají odpadní vody ze samotného Mariupolu a mnoha průmyslových podniků, které nemají vlastní čističky odpadních vod. Do moře se vlévá znečištěná voda z řeky Kalmius. Podle údajů z roku 2019 byl v jeho vodách překročen obsah:
dusitanového dusíku 15,9 krát;
amonného dusíku 6,5 krát;
síranu 9,9 krát;
ropných produktů 1,4 krát
Za posledních 40 let se úlovky ryb v regionu výrazně snížily, jelikož voda v oblasti nábřeží je vždy hnědé barvy kvůli velkému množství uvedených látek, takže konzumace ryby není bezpeční. (Mariupolska městská rada, 2019).
2.1.2 Oděsa. Všeobecná charakteristika města
Oděsa je město a komunita v severním černomořském regionu na jihozápadě Ukrajiny.
Je hlavní námořní základnou ukrajinského námořnictva a třetí nejlidnatějším městem Ukrajiny. Populace v roce 2021 dosáhla počtu 1 015 826; v aglomeraci žije přes 1,2 milionu osob. Nachází se na břehu Oděské zátoky. V Oděse je dobře rozvinutý cestovní ruch a obchod, kovový průmysl a strojírenství, výroba léků a potravin. Je to také velké vědecké a vzdělávací centrum.
1 Obecný název reforem a nová ideologie vedení komunistické strany, používaný k označení změn v ekonomické a politické struktuře SSSR v letech 1985-1991 (Ivan Ivannikov, 2016).
15
Obrázek 3: Mapa Oděské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
V Oděse se nachází největší námořní přístav na Ukrajině, přes který se přepravuje obilí, cukr, uhlí, ropné produkty, cement, kovy, dřevo a strojírenské materiály. Je tak jedním z nejzákladnějších faktorů znečištění města. Hlavními průmyslovými odvětvími je zpracování ropy, strojírenství, kovoobrábění, potravinářský, dřevozpracující, zemědělský a chemický průmysl (Bel Kaufman a kol., 2003).
V případě dopravy je třeba zmínit mezinárodní letiště Odessa. Pravidelná letecká doprava spojuje Oděsu s Vídní, Tel Avivem, Istanbulem, Athénami, Aleppem, Larnakou, Kyjevem, Jerevanem, Tbilisi, Varšavou, Dubají, Minskem a dalšími měst v Evropě a Asii. V současné době se staví nový terminál letiště v Oděse a také nová přistávací dráha, což zvýší kapacitu letiště.
Ve městě se nachází důležitý železniční uzel. Osobní vlaky pravidelně jezdí mezi Oděsou a Varšavou, Prahou, Bratislavou, Vídní, Berlínem, Moskvou, Petrohradem, hlavními městy Ukrajiny a mnoha dalšími městy bývalého SSSR. Nachází se zde i dvě autobusová nádraží. (Alexander Procharov, 1978).
2.1.2.1 Environmentální stav města Oděsa
Oděse patří druhé místo v zemi, pokud jde o znečištění ovzduší. Jeho celkový ukazatel je pouze o 0,5 bodu nižší než u lídra hodnocení Mariupolu. Mezi nejnebezpečnější látky, které vstupují do atmosféry, patří formaldehyd (CH2O) a fluorovodík (HF). Obsah ropných produktů, které plynou z přístavu ve vzduchu překračuje přípustné hodnoty více než dvakrát.
Podle stavu vody je oblast přístavu jednou z nejvíce znečištěných míst vzhledem k použití zastaralejší technologie z 60. let. Z důvodu porušení norem odpadní voda odtéká přímo do moře: analýza odpadních vod ukázala, že odpadní vody tvoří 80% z celkového objemu kapaliny ve městě. Existují zde i problémy s pitnou vodou: zastaralé čistící systémy nevylučují všechna možná rizika. Nedoporučuje se jí zalévat zeleninu a ovoce a před použitím by se měla vařit alespoň pět minut.
16
Dalším z důležitých problémů v Oděse je vysychání řeky Kuyalnitsky, ke kterému dochází v důsledku těžby písku. Především ten se pak používá jako strojírenský materiál, nebo jde na prodej komerčním podnikům. Navzdory pravidelným signálům ekologů nebyl problém řešen po mnoho let. Navíc došlo v roce 2021 k nelegální těžbě písku v mnohem větší kapacitě, než je dovoleno licencí (Oddělení ekologie a rozvoj rekreačních zón, 2020).
Problémem Oděsy je zároveň je i to, že má jedny z nejnižších statistických ukazatelů, pokud jde o množství odpadu. Podle Vladislava Balinského, šéfa veřejné organizace Zelený list, je to dáno tím, že statistiky neobsahují údaje o nepovolených skládkách, kterých každým rokem přibývá (Městská organizace Zelený list, 2020).
2.1.3 Kyjev. Všeobecná charakteristika města
Kyjev je hlavní a největší město Ukrajiny. Nachází se na řece Dněpr a je centrem kyjevské aglomerace. Samostatná administrativně-územní jednotka Ukrajiny; kulturní, politické, socioekonomické, dopravní, vědecké a náboženské centrum země.
Obrázek 4: Mapa Kyjeva v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Existují různé oficiální odhady týkající se současného počtu obyvatel města, odhad počtu obyvatel k 1. prosinci 2019, který provedl kabinet ministrů Ukrajiny, ukázal 3 703 100 lidí aktuálního obyvatelstva, zatímco oficiální odhad populace udávaný Ukrstatem k 1. lednu 2020 byl 2 967 360 obyvatel (Slovník Brokhause, 1890).
Kyjev je významným hospodářským a průmyslovým centrem země. Je největším městem na Ukrajině, pokud jde o počet obyvatel i obchodní aktivity. Kyjev je nesporným centrem obchodu na Ukrajině; sídlí zde největší společnosti v zemi, například Ukrajinský Naftogaz, Energorynok a Kievstar. Organizace jsou jedním ze základů kyjevské ekonomiky.
Kyjev má také vysoké postavení v oblasti komerčních nemovitostí, protože právě zde se nacházejí nejvyšší kancelářské budovy v zemi (například Gulliver, Parus) a některá z největších nákupních center na Ukrajině.
17
Mezi hlavní průmyslová odvětví v Kyjevě patří lehký a potravinářský průmysl, chemická výroba, strojírenství, farmaceutický průmysl, metalurgie, stavba letadel, tisk, včetně vydávání, tisku a kopírování zaznamenaných médií. V Kyjevě se nachází také Institut pro přepravu ropy. Mezi největší podniky Kyjeva patří: PJSC „Obolon“, Kyyivskyy Sudobudivelńo-sudoremontnyy závod, ANTONOV Company, Kyevskyy Remontno-mekhanickyy závod Oao a další.
Kyjev je významným dopravním uzlem (železnice a dálnice, říční přístav, letiště). Od roku 1960 funguje metro. Sítě autobusů, trolejbusů a tramvají jsou rozvinuté na lepší úrovni než v ostatních městech státu, funguje i lanovka (Roman Gul, 1991).
2.1.3.1 Environmentální stav města Kyjev
Pokud se mluví o hlavním městě Ukrajiny, tak má ve srovnání s předchozími městy nižší úroveň znečištění. Dochází zde ovšem k situacím, kdy se na čas úroveň znečištění výrazně zvýší. Například v roce 2020 hořeli žitomírské a pripjaťské lesy a tím nad Kyjevem bylo natolik znečištěné ovzduší. V tuto dobu se Kyjev nacházel na prvním místě v pořadí IQAir, který sleduje úroveň kvality ovzduší ve víc než 7000 městech světa.
Ochránci životního prostředí hodnotí úroveň znečištění ovzduší v Kyjevě jako vysokou. Více než 80% všech emisí pochází z automobilů, z nichž většina používá palivo s nízkým oktanovým číslem, které obsahuje karcinogen. Nejhorší situace je pozorována v květnu až červnu, což často vede k výskytu smogu. Současně, pokud v běžné době koncentrace oxidu dusičitého dvakrát překročí indikátory, vrcholový čas vyvolá zvýšení parametru až 5-6 krát.
V Kyjevu se mezi ekologické problémy přidává problém znečištění půdy. Při analýze stavu půdy se nejčastěji používá spektrální, atomová absorpční analýza a metoda hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS).
Při měření množství ohrožujících látek v různých částech města byly zjištěny další závěry. Hlavní znečišťující látkou v antropogenních zónách je Hg, jehož koncentrace je tisíckrát vyšší než hodnoty v zónách lesoparku. Také v této oblasti je značný přebytek obsahu Pb (v průměru 12 krát) a Cd (19 krát).
Za zmínku stojí nízká kvalita vody: kyjevské řeky Desna a Dněpr jsou klasifikovány jako špinavé a mírně znečištěné. Darnitskaya CHPP a Kievvodokanal utility company. pro vodní zdroje Ukrajiny jsou největším znečišťovatelem vody na Ukrajině a vypouští stovky milionů krychlových metrů nedostatečně vyčištěné odpadní vody do vodních útvarů. To vede ke zhoršení zdraví obyvatel města: zrychlení procesu stárnutí, výskyt neurologických, zažívacích a onkologických onemocnění. U městské kanalizace také jsou pozorovány vážné problémy: téměř úplné zhoršení stavu a mnoho let nedostatečné rekonstrukce může vést ke
18
katastrofě způsobené člověkem. Kromě toho jsou v okolí města velké skládky, které znečišťují půdu a podzemní vodu (Oddělení ekologie a přírodních zdrojů regionální státní správy Kyjevu, 2020).
2.1.4 Záporoží. Všeobecná charakteristika města
Záporoží je ukrajinské město a obec na řece Dněpr. Je to jedno z největších administrativních, průmyslových a kulturních center na jihu Ukrajiny. Populace v roce 2020 dosáhla 732 000 osob. Nachází se zde přístav a důležitý tranzitní železniční uzel.
Záporoží je známo jako čtvrté největší průmyslové centrum Ukrajiny s rozvinutým strojírenským, železným a neželezným hutnictvím, chemickým a stavebním průmyslem.
Obrázek 5: Mapa Záporožské oblasti v rámci Ukrajiny
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí Ukrajiny (2019)
Ekonomický potenciál města Záporoží zahrnuje přes 280 průmyslových podniků, z nichž hlavní podíl tvoří podniky strojírenství, metalurgie a zpracování kovů, chemický a petrochemický průmysl, potravinářský průmysl (Stanislav Guzenkov, 2015).
Hutní komplex představují podniky železné a neželezné metalurgie, zejména akciové společnosti Zaporizhstal, Dneprospetsstal, Zaporizhzhya Ferroalloy zavod, Zaporozhkoks, Zaporozhgneupor a další.
Strojírenství města je na světovém trhu známé velkými podniky, mezi které patří:
„Závod zdvihacích a přepravních strojů“ (LLC „ZPTM“), „Závodní automobilový závod“, „Záporožský transformátor“, závod „Transformátor“ a další.
Potravinářský průmysl poskytuje obyvatelům města jídlo a pití. Největší z nich jsou pekárny (PJSC Zaporizhzhya Bakery a PJSC Zaporozhye Bakery), OJSC Zaporozhye Bakery, závod na výrobu tuků a olejů, závod na zpracování masa, PBC Slavutich a závod na výrobu nealkoholických nápojů. Ve městě je více než 16 tisíc podnikatelských subjektů (Fedir Turchenko, 2009).
19 2.1.4.1 Environmentální stav města Záporoží
Hlavními důvody znečištění ovzduší v oblasti Záporoží je zastaralá technologie v podnicích. Stav životního prostředí je dán také úrovní urbanizace. Pokud jde o emise znečišťujících látek a oxidu uhličitého do ovzduší, zaujímá oblast Záporoží čtvrté místo ve státě. Jeho příspěvek k národnímu znečištění z různých zdrojů je 4,4 - 6,7%.
Dalším kritériem je nedodržování norem znečištění ovzduší. Srovnávací charakteristiky znečištění ovzduší v hlavních průmyslových centrech země prokázaly, že oblast Záporoží je jednou z nejvíce znečištěných na Ukrajině. Oblast Záporoží je na prvním místě v překročení maximálních přípustných koncentrací prachu (35,1%), sirovodíku (23,8%), oxidu dusíku (19,4%), fenolu a jeho derivátů (18,1%).
Emise průmyslových podniků do atmosférického ovzduší města, i když se za posledních deset let snížily téměř na polovinu, stále zůstávají velmi vysoké. Na jeden čtvereční kilometr na území města představuje 214,6 tun a na jednoho obyvatele - 163 kg škodlivých látek ročně. Ve složení průmyslových emisí dominují takové látky jako oxid uhelnatý, prach, oxid siřičitý, oxid dusíku.
Dlouhodobé sledování kvality ovzduší tedy ukazuje, že na znečištění ovzduší se nejvíce podílejí průmyslové podniky, jejichž emise tvoří 60-70% celkových hrubých emisí škodlivých látek. Významný podíl od 30% do 40% tvoří vozidla, jejichž váha emisí každým rokem roste. Toto ukazuje, že právě ekonomické jednotky jsou největším označením znečištění a problematiky životního prostředí (Městská rada Záporoží, 2020).