Existence ekonomických aktivit ve vybraných oblastech Ukrajiny

První blok otázek po upřesnění osobních údajů respondenta, se tykal existenci ekonomických aktivit vedle domova nebo obecně ve místě pobytu respondentů. V dalších částech budou uvedené výsledky podotázek v takových oblastech jako zemědělství, lesnictví, rybolov, doprava a logistika, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu.

6.1.1.1 Zemědělství

První podotázka, kterou autorka zkoumala, je existence zemědělské aktivity v místě bydlení respondentů. Sem se zahrnovali takové položky jako továrny na zpracování obílí, sila na obílí a velkoplošné pěstování. Kromě obecného přehledu na průmyslovou stránku oblasti a krajů, zde bylo prozkoumáno vnímání lidmi jednotlivých aktivit a spojené s tím pocity.

Nejčastější odpovědi se vztahovali k tomu, že respondenty nemají žádné větší zemědělské aktivity přímo vedle domova. Ve vzdálenosti do 5 km od ekonomických aktivit ze všech respondentů bydlelo jen 2 lidí. Měli s tím spojené různé pocity, ale oba uvedli, že jím vádí hluk z toho. Druhý respondent zároveň se přiznal, že se necítí bezpečně.

R4 Mariupol: „Já právě bydlím vedle kukuřičného pole, mám to ráda, zdá se mi, že je to krásně. Na jinou stranu, vádí mi hluk, když se ta kukuřice sbírá ...“

R5 Záporoží: „Já bydlím na okraji města, takže přesně vedle mě se nacházejí sila pro chránění obílí a plochy pro jejích pěstování. Neřekl bych, že jsem s tím spokojený, protože celý rok se na tom poli něco děje a zpracovává. Je z toho velký hluk a necítím se moc bezpečně.

Pokaždé tam jsou různé pracovníky a já nikdy nemůžu vědět, co je v jejích hlavě...“

Skoro každý respondent zmínil, že větší zemědělské aktivity se provádějí nejčastěji v malých vesnicích v oblasti, ale ve městě je neviděli. Každopádně to, že v oblasti svého města respondenty pozorovali aspoň jednu ze zemědělských ekonomických aktivit se přiznalo 92,5%.

Zmínek o velkoplošném pěstování se pozorovalo nejvíc. Necelých 78% uvedlo, že znají místa s velkoplošným pěstováním. Nejčastěji se jednalo o kukuřiční a pšeniční plochy, v menší míře se říkalo o řepkové a slunečnicích. O silech řeklo 28 respondentů, což je 70%

všech respondentů. Až nakonec lidé zmiňovali továrny na zpracování obílí (37,5%

respondentů).

R5 Oděsa: „Ano, máme vážně hodně ploch pro pěstování obílí, sila také máme, a i továrny pro zpracovaní. Těch továren ale moc není, protože zpracovávat skoro není co. Většina obílí spíš se vyváží do jiných měst a do Polska určitě.“

42

R4: Kyjev: „Můj manžel se zabývá zemědělským byznysem, takže v oblasti máme několik sil své firmy, ve kterém je skladováno vypěstované obílí na naších polích. Jediné, co rozhodně nemáme, tak to jsou tyhle továrny na zpracování. Ale tím, že jsme větší firma, tak si myslím, že továrny prostě nejsou až tak moc poptávané tady.“

Podle odpovědi respondentu se zjistilo, že Kyjevská a Mariupolská oblasti máji nejrozvinutější zemědělský sektor ze zkoumaných. Absolutně každý z respondentů odpověděl, že zná aspoň jednu ze zemědělských aktivit, ale upozornili na to, že se nacházejí v určité vzdálenosti od měst. V Oděské oblasti 7 z 10 respondentů se souhlasili, že oblast se rozvijí v zemědělském odvětí. V poslední řádě se nacházela Záporožská oblast, kde jen 6 respondentů potvrdili existence zemědělství ve svém okruhu.

6.1.1.2 Lesnictví

Další podotázka se vztahovala k lesnickému sektoru v každé oblasti a vztahovalo sem kácení lesů, parků, přehrad apod. Účelem bylo zjistit, jestli respondenty jsou seznámené s lesnickou problematikou své oblasti. Dalším cílem bylo se dozvědět, zda lidé všímají to jako problém a škodu a, zda mají s tím spojené nějaké pocity, případně vzpomínky.

Co se tyče lesnické ekonomické aktivity, tak výsledky rozhovorů byly velice překvapivé. Jen 57,5% respondentů z Ukrajiny si všímají kacení stromů a vnímají to jako problém. Největší počet respondentů, což bylo celkem 8 lidí, které se stěžují na lesnické aktivity se pozoroval v Mariupolské oblasti. O jeden méně respondentů se souhlasili s tím, že lesnický průmysl existuje v Záporožské oblasti. V Kyjevské oblasti jen 5 lidí si všimli lesnictví jako problém okolí a v Oděské oblasti počet byl extrémně malý a stanovil jen 3 lidí.

Nejčastější důvody pro to, proč se podle respondentů netěží v jejích okolí dřevo byl to, že bud vůbec se nezajímají o lesnický sektor a nevědí, co se děje v odvětí. Druhý argument nebyl moc uspokojivý a tvrdil, že v oblasti už skoro nejsou žádné parky nebo lesy, aby se káceli stromy. K tomu se přidává i to, že lidi obávají za své zdraví a se stěžují, že brzy nebudou mít čím dýchat.

R8 Mariupol: „A kde by to kacení nebylo, samozřejmě i tady lidi nejsou chytřejší, takže každý den továren se stává více a více, ale stromu jen méně. Fakt se mi zdá, že tyhle stromy už skoro nemáme. Asi dýchat brzy budeme jen emisemi.“

R6 Záporoží: „No v centru Záporoží už skoro žádné stromy nejsou, jen pár větších parku máme, ale mě se zdá, že se hromadně tam nekácí. Je to podle mě velký problém, jelikož v tak průmyslové oblasti by naopak mělo být víc stromů. Vzduch přece je strašně znečištění.“

Naopak od toho, nejčastější důvod k tomu, proč v oblasti probíhají lesnické aktivity, je výstavba nových domů, továren a průmyslových jednotek. Stěžili se na to respondenty z dvou oblasti, Oděské a Kyjevské. V první oblasti o tom uvedl zatím jen jeden respondent, ale v Kyjevské takových stížnosti bylo 5.

R1 Kyjev: „Ano, na okraji Kyjeva se teď kácí strašně velké množství starších stromů.

Vláda říká, že se to dělá proto, že oni jsou staré, ale, jak ukazují předchozí zkušenosti, potom tam vznikne velké množství nových paneláků.“

43

R6 Kyjev: „Ted‘ před několika dny zase se mluvilo o tom, že se kácí Goloseevský park, a to bez žádného objasnění. Stromy byli staré a zdravé, takže asi to místo se potom využije na další stavbu domů.“

R8 Kyjev: „Ano, pořad jen i slyším, jak lidí s tím se snaží bojovat, ale když se ta plocha prodá pod výstavbu nových domů, tak už se nedá dělat v podstatě nic.“

Důležitým poznatkem je to, jaké pocity a vzpomínky vyvolala problematika u většiny respondentů. Nejčastější, projev, který se pozoroval, tak byla nervozita, zlost, smutnost a žal.

Jedna respondentka dokonce se přiznala, že každé ranění vedení děti do školy u ni vyvolá smutné vzpomínky z dětství.

R4 Mariupol: „Já osobně celý život pobývám tady a víte, co jsem si všimla, že tyhle stromy, které jsem viděla po cestě do své školy během svého dětství už prostě nejsou, když teď vedu tam své děti. Je to smutně, že oni vykrčí všechno a pak nějak hnusně se snaží dat nějaký malý stromeček s přáním, aby tam rostl.“

R10 Kyjev: „Ano, když teď pojedeš někam do parku nebo lesu, tak vždycky vidíš vykácené stromy a prázdné plochy. To je mi strašně líto a hlavně nechápu, proč to dělají.“

6.1.1.3 Rybolov

V otázce rybolovu sledovalo se, jestli respondenty jsou seznámené s sektorem rybolovu ve své oblasti. Zároveň, zda je úroveň rybolovu zvýšená nebo se pohybuje na průměrné výší a, jak se případně řeší. Posledním cílem bylo zjistit, jaký respondenty mají svůj názor na dopad případné zvýšené rybolovné aktivity.

Ze všech ukrajinských respondentů o zvýšené úrovni rybolovu řeklo 65%. Největší část (10 lidí), které uvedli, že rybolov je obyčejní věc v jejích okrájí pocházela z Mariupolské oblasti. Trochu menší část (7 lidí) také zmiňovali o rybolovu a pocházeli z Oděské oblasti.

Jak se dálo očekávat, Záporožská a Kyjevská oblast měli menší spojenost s rybolovem a to 5 a 4 respondenty.

Ve svých odpovědích respondenty velmi často zmiňovali, že vláda pořád zavádí jednotlivé opatření a limity na vylov ryby. I přesto většina se stěžovala, že opatření se nedodržují. Důvod k tomu je takový, že vláda nesleduje a žádným způsobem neřeší porušení.

R1 Mariupol: „Ano, určitě, nevím, jestli jste o tom slyšela, ale stalo se nám že někdo vychytal tyhle ryby až tak moc, že Ukrajina z toho ztratila 3 miliony hřiven. Tady je to obyčejní věc a normy se tak špatně dodržuji, že lide pořád je obcházejí nějak.“

R3 Mariupol: „Samozřejmě. Když bydlíš vedle vody, tak to velmi láka jít chytat tu ryby.

Lidi z toho dobře potom vydělávají. Více toho, tím, že ona je v moří, tak nikdo moc nesleduje, kolik se ji vychytalo. Zdá se lidem, že v moří je nekonečně ryby.“

Výsledky také prokázali, že si respondenty všímají i negativní dopad zvýšené úrovní rybolovu. Nejčastěji uvádějí, že druhy ryby se zanikají a že biodiverzita Černého moře hodně z toho trpí.

44

R2 Oděsa: „Jasná věc, tady v moři by to bylo divné, pokud by se to nechytalo. Každý rok ještě že i uvádějí nová pravidla a limity, nesplnění, kterých bude přivádět k pokutě, ale nevím, jestli to někdo vážně řešil. Každopádně, biodiverzita černého moře od toho rozhodně trpí.“

R3 Oděsa: „No, pokud by někdo se dodržoval těch pravidel, tak takové problémy by nebyli, ale pořád slyšíme, že těch druhů se stává míň a míň a že prostě zanikají. Lidé se zabývají tím, aby si víc vydělat teď, takže vůbec je nezajímá, kolik té ryby už z moře vytáhli.“

6.1.1.4 Doprava a logistika

V sektoru dopravy a logistiky se zkoumají takové oblasti jako letiště, vlakové spoje, přístav, hustá doprava, sklady, zvýšená úroveň obecné přepravy, aktivní mobilita. Probírá se, co respondenty počítají za nejzávažnější problém v sektoru a jaké mají s tím spojené pocity.

O tom, že oblast, ve které pobývají má hodně vytěženou dopravu prozradilo 87,5%

respondentů. Stoprocentní souhlas o rozvinuté dopravě a logistice zmínili respondenty třech oblasti, mezi které patří Kyjevská, Záporožská a Oděská. V případě Mariupolské oblasti jen 50% respondentů počítají dopravu za rozvinutou. Lidé, které odmítli myšlenku, že doprava v oblasti je rozvinutá, spíš by si přáli ji víc rozvinout.

R3 Mariupol: „Prosím tě, ta doprava tady skoro není žádná. Od války se to hodně zhoršilo a dosud není v moc lepším stavu.“

R5 Mariupol: „To to máme všechno a nemáme ve stejnou dobu. Nevím, jestli víte, ale letiště u nás prostě stoji a nedá se ho teď používat, vlakové spoje jsou menší asi na nějakých osm koleji, přeprava se tady moc nesleduje, jen do Oděsy a tak. Město se moc nezabudovává.

V dopravě se tohle město vážně zastavilo.“

Pokud se říká o tom, čeho je nejvíc a co trápí lidí různých oblasti, tak výzkum ukázal, že absolutně každé město má letiště, jen v Mariupolské oblasti je nefungující. Další doprava a aglomerace se liší v závislosti na oblasti. V Kyjevské oblasti respondenty se nejvíc stěžovali na osobní dopravu a aktivní aglomerace. V Mariupolské oblasti za rozvinutou jednotku se počítá jen přístav. V případě Oděské oblasti se říká nejčastěji o přístavu, přepravě a vlakových spojích. Záporoží nebylo identifikováno žádnou závažnější dopravou.

Dopad rozvinuté dopravy zatím uváděl se jen jedem a to hluk, který respondenty rušil.

Autorkou bylo pozorováno i neverbální projevy při rozhovorech o dopravě a logistice. Většina respondentů během povídání prokazovala zvýšení úrovně nervozity a snížení nálady.

R8 Oděsa: „Všechno z toho, a hlavně ta aktivní mobilita. Ted se staví hnedka vedle mě a ruší mě to strašně během dne, protože pracuji z home office.“

R9 Mariupol: „Z toho listu máme absolutně vše, jenže letiště u nás bylo zavřeno a říkají, že se už neotevře ani, přístav máme obrovský, nelibí se mi, jak to vypadá, a ještě i hluku z toho je strašně hodně.“

45

6.1.1.5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu

Poslední podotázka, zkoumána v prvním bloku se zabývá zkoumáním v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizace vzduchu. Tady se probírali takové součástí problematiky jako továrny na dodání a zpracování elektřiny, plynu, tepla, horké vody, klimatizace vzduchu, existence průmyslových zón, těžba nerostných surovin.

Z provedených rozhovorů se zjistilo, že 70% respondentů počítají sektor výroby a zpracování elektřiny za problematický s vysokou úrovní. Každopádně, stoprocentní souhlas byl pozorován jen ve dvou oblastech, což byli Záporožská a Mariupolská. V obou jiných oblastech jen 50% si myslí, že sektor je na vyšší úrovní aktivity.

Při pozorování neverbálního projevu se zjišťovalo, že lidé nejsou s tím spokojené.

Vyvolává otázka v respondentech určitou úroveň nervozity, případně i agresivity. Uvedené projevy přece se snažili uschovat za úsměvem a vtipem.

R5 Záporoží: „Tak v tomto městě se ze sektoru dodání a zpracování energii dá naleznout i to, na co byste nikdy nečekali. Není to moc vtipné, ale já bych spíš řekl, že tady je těžší naleznout to, co není.“

R9 Záporoží: „Jo jo. Bez toho by to město tady nefungovalo, ale i tím se mi nedělá líp.

Máme desítky starých průmyslových továren, o kterých se každý den říká, že brzy vybouchnou.“

R1 Mariupol: „No tak tohle je ta nejsmutnější část našeho města. Fakt toho průmyslu tady máme strašně hodně…“

Zároveň z rozhovoru se dozvědělo i to, co se nejvíc těží ve vybraných oblastech.

Nejčastější odpovědi respondentů se vztahovali do těžby úhly a ropy. Na jinou stranu se prokázalo, že nejsou Ukrajince moc vyznáme v tom, co se těží v oblastech.

R2 Oděsa: „No mě se zdá, že toho tady moc není. Maximálně se tady zpracovává ropa a uhlí, jinak mě nic nenapadá.“

R3 Oděsa: „Ropa se tady určitě těží, někdy jsem slyšel, že ne tak dávno bylo nalezeno nové místo s ropou a oni tam brzy začnou těžit. Říkají, že dělají to podle všech norem, ale nevěřil bych tomu.“