Středočeský kraj. Všeobecná charakteristika kraje

Středočeský kraj je celek České republiky, který se nachází v centrální části historického regionu Čech, bez hlavního města Prahy. Hraničí s Libereckým krajem, Královéhradeckým krajem, Pardubickým krajem, Vysočinou, Jihočeským krajem, Plzeňským krajem a s krajem Ústeckým (obr. 6).

20

Obrázek 6: Mapa Středočeského kraje v rámci České republiky

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí (2019)

Na většině území regionu, s výjimkou horského terénu na jihu, se nacházejí úrodné černo zemské půdy s vysokým obsahem humusu. V oblasti kopců dominují písčité půdy. Lesy zaujímají 28% území Středočeského kraje. Zatímco v severní části regionu lesy byly pokáceny hlavně za účelem využití půdy pro zemědělství, v údolí řeky Sázavy a v Rožmitále se lesy zachovaly. Středočeský kraj, zejména v údolích řek Vltavy a Labe, má dobré klima pro pěstování rostlin.

Zemědělství a průmyslová výroba jsou ve Středočeském kraji dobře rozvinuté. Hlavní zemědělskou oblastí je údolí řeky Labe, kde se nejčastěji pěstuje pšenice, cukrová řepa, zelenina a ovoce.

V Mladé Boleslavi se nachází továrna „Škoda“. Kromě toho je v regionu několik dalších velkých strojírenských podniků. Podniky chemického průmyslu jako „Spolana“, potravinářský a polygrafický průmysl, výroba skla a keramiky. Na Kladně se těží uhlí a vyrábí ocel. Region má také rozvinuté služby, obchod, kulturu a sport (Karel Drábek, 2005).

2.2.1.1 Environmentální stav Středočeského kraje.

Středočeský kraj je nejvíce znečištěný kraj a zahrnuje v roce 2019 všechny typy ze zkoumaných emisí. Středočeský kraj se dlouhodobě udržuje na nebezpeční úrovni emisi v ovzduší. Je to způsobeno velkou infrastrukturou, rozvinutou dopravou a průmyslovým charakterem kraje.

Emise znečišťující ovzduší vznikají z hospodářského zaměření jednotlivých krajů, a právě tento faktor hraje závažnou roli ve středních Čechách (obr. 7). Úroveň TZL emisí neboli tuhých znečišťujících látek, v ovzduší za rok 2019 byla pozorována v této oblasti a stanovena

21

na 7,7 tis. tun. Tento typ znečištění pochází převážně z topenišť² domácnosti v kraji. Zároveň úroveň znečištění SO2 v roce 2019 stanovil 13,1 tis. tun, pocházejících převážně z výroby energii. Další emise v podobě NOx měla hodnotu 21 tis. tun a pocházela z velkých stacionárních zdrojů a dopravy. Chov hospodářských zvířat a použití hnojiv způsobil vznik emise NH3 (10,8 tis. t.). Znečištění VOC (27,7 tis.t.) ve Středočeském kraji pochází většinou z místních topenišť, spotřeby a výroby organických rozpouštědel. Zároveň z výroby a zpracování chemických produktů. Poslední ze sledovaných emisi bylo NH3, které z minulého roku zůstaly na 15,4%.

Obrázek 7: Zdroje emisí CO ve Středočeském kraji v roce 2019

Zdroj: ČHMÚ (2019)

V klasifikaci jakosti vody, která je uvedena níže (tab. 1), a bude se používat při popisování dalších regionů, kraj se řadí až do V. kategorie. Taková třída ukazuje na velmi vysoké znečištění vody. V páté třídě se objevili takové oblasti Středočeského kraje jako úsek Bakovského potoku, Klejnárky, Zákolanská potoka a Blanice, Výrovka a Mrliny.

V oblasti Vltavy se vodu dá zařadit do I. a II. třídy jakosti, což se vyjadřuje jako neznečištěná a mírně znečištěná voda.

Znečištění vody souvisí především s chemickým a automobilovým průmyslem, těžbou nerostných surovin a energetikou. Stejně tak se kraj znečišťuje kvůli zemědělství a komunálními zdroji, jelikož u něj chybí připojení na kanalizace.

Tabulka 1: Klasifikace jakosti vody v České republice

třída klasifikace

I. Neznečištěná voda

II. Mírně znečištěná voda

III. Znečištěná voda

IV. Silně znečištěná voda

V. Velmi silně znečištěná voda

2Lokální topeniště zahrnují kterékoliv zdroji otopení, používající ve státě. Počítají se za zdroj nejvyšších emisí v topném období. V České republice otopná sezóna je od 1. září do 31. května a je stanovená vyhláškou

Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb. (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2021).

22

Zdroj: Vlastní zpracování podle Tomáš Mičaník a kol., 2017.

Značný dopad na životní prostředí činí také těžba dřeva. Lesní plochy ve Středočeském kraji v roce 2019 činili 293,3 tis. ha. Což činí 26,9% celkové rozlohy regionu. Středočeský kraj se počítá za jeden z nejméně zalesněných krajů ČR. Lesy, určené pro hospodářský průmysl stanoví 74,9%. Lesy, určení kterých je zvláštní stanoví 22,9%. Poslední kategorie jsou lesy ochranné, které mají podíl 2,2%.

V roce 2019 objem vytěženého dřeva dosáhl nejvyšší hodnoty v celé historii České republiky. V oblasti kácení stromů Středočeský kraj nikdy nebyl moc významný, ale za rok 2019 byl zaznamenán velký nárůst těžby, který stanovil 2 659,4 tis. m3 dřeva, což škodlivě ovlivnilo ekologii regionu. Taková rostoucí tendence je způsobená šířením škůdců a zpracováním dřevěného materiálu v důsledku sucha. Nahodile vytěžené dřevo činilo 91,2%

a většina z něj byly jehličnany.

Těžba nerostných surovin je v tomto kraji velmi rozvinutá. V roce 2019 na území Středočeského kraje bylo vytěženo 14 296,9 tis. t surovin, což je 11,3% z celkové těžby v ČR.

Nejvíc se ve Středočeském kraji těží stavební kámen. Jeho objem byl v roce 2019 stanoven na 5,7 mil. t. Také se zde těží štěrkopísek, kterého ve stejném roce se vytěžilo 4,9 mil.t. Dále se těží i vysokoprocentní vápence, které nacházejí své využití v chemickém, sklářském, potravinářském a mnoha dalších průmyslech. Těchto vápenců bylo vytěženo ve stejném období 2,3 mil.t.

Vzhledem k tomu, že Středočeský kraj má přístup k větším řekám a nachází se vedle hlavního města, tak se zde soustřeďuje značný počet průmyslových zařízení. Pokud se mluví o energetických zařízeních, je jich 13 a patří mezi ně teplárny a elektrárny. Také sem řadíme rafinérie v Kralupech nad Vltavou neboli stanice zemního plynu. V roce 2019 na území Středočeského kraje byl zaznamenán únik ropy z přírubového spoje a to, jako důsledek havárie v rafinerii Kralupy.

Dále ve stejném roce došlo k emisím v kategoriích REZZO a to k velkým a středním stacionárním zdrojům znečištění. Většina ze všech emisí, vyprodukovaných energetickými zařízení se nachází bud’ ve stagnaci, nebo má až klesající trend, a to vzhledem k dodržování všech legislativních norem. Neplatí to jen pro emise CO. Největší objem znečištění plyne z takových stanic, jako jsou Elektrárna Mělník, Kladno, Kolín, Spolana Neratovice nebo Teplárna ŠKO-ENERGO, nacházející v Mladé Boleslavi.

V dopravním sektoru se Středočeský kraj pohybuje stejně jako lídr znečištění.

Vzhledem k tomu, že se nachází blízko Prahy, tak má největší emisní zátěž. V roce 2019 z dopravního sektoru zde bylo vyprodukováno přibližně 14% znečištění z dopravních prostředků. Největší část emisí v uvedeném období patřila k individuální automobilové dopravě. Podíly jednotlivých emisí byly následovné: CO (83,3 %) a VOC (79,8 %). Silniční doprava tvořila 32,2% emisí PM a 30,5% emisí NOx.

Další složka, která škodí životnímu prostředí a lidské psychice je odpadové znečištění.

Situace s odpadem ve Středočeském kraji dosahuje až 591,5 kg.obyv.-1, což se značí jako dlouhodobě vyšší úroveň znečištění. Hlavním důvodem je obrovská koncentrace zařízení služeb, stavební aktivita a vysoká koncentrace obyvatel (Ministerstvo životního prostředí, 2020).

23