Ganttův diagram

Historie Ganttových diagramů je spojena s počátkem minulého století, kdy Henri Gantt představil svůj diagram, který měl napomoci při plánování a stavbě lodí. Alena Svozilová definuje Ganttovy diagramy jako „techniku diagramů, které velmi jednoduše a názorně

56 VEBER, cit. 12, s. 534.

57 KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009, s. 38–39.

58 SCHARLAU, Ch. Techniky vedení rozhovoru: zdokonalte své komunikační dovednosti. Praha: Grada, 2008, s. 73.

59HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005.

60BÁRTLOVÁ, S.; P., SADÍLEK; V., TOTHOVÁ. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCONZO, 2008, s. 94.

ukazují sled úkolů a jejich začátky a konce. Úkoly jsou zpravidla organizovány v posloupnosti shora dolů, zatímco časová osa je rozvinuta na horizontální linii“

Během řízení projektu mohou nastat nečekané okolnosti, které přinutí realizátora projektu zkrátit termíny jednotlivých fází projektu. Ganttovy diagramy vytvářejí přehled, kde jednotlivé fáze projektu začínají, končí nebo na sebe průběţně navazují. Pro realizátora projektu a jeho participující partnery představují nezbytnou pomůcku, která pomáhá ke vzájemné koordinaci jednotlivých činností. Na první pohled je patrné rozdělení činností a předchází se moţným nedorozuměním.⁶¹

61FIALA, P. Projektové řízení: modely, metody, analýzy. Praha : Professional Publishing, 2004.

PROJEKTOVÁ STUDIE 4 Cíle projektové studie

Dílčí cíle projektové studie navazují na hlavní cíl bakalářské práce „Soubor doporučení k udrţení a rozvoji systému managementu kvality v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o.“

Dílčí cíle projektové studie:

1. Charakterizovat organizaci, pro kterou je projektová studie vytvořena.

2. Analyzovat vybrané riziko zdravotní péče – nozokomiální infekce.

3. Navrhnout konkrétní opatření a priority pro další rozvoj systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky nemocnice.

4. Analyzovat současný stav systému interních auditů a navrhnout opatření pro jeho další rozvoj.

5. Popsat vlastní přístup k interním auditům metodou „TEMO“.

6. Vypracovat harmonogram externích auditů na období 2012–2013, a to s cílem podpory rozvoje integrovaného systému kvality vybraného zdravotnického zařízení, v návaznosti na vnitřní podmínky a v souvislosti s vydáním nových zákonů.

5 Charakteristika Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

5.1 Základní informace

Nemocnice v Jablonci nad Nisou, p. o. je zdravotnickým zařízením, které poskytuje spektrum zdravotnických sluţeb v 16 oborech a má 377 lůţek. Zajišťuje léčebnou preventivní péči, ambulantní péči, lůţkovou základní a speciální diagnostickou léčebnou péči pro spádovou oblast zhruba 90 000 obyvatel. V roce 2011 zde bylo hospitalizováno 14 920 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 6,7 dnů, provedeno 6 602 operačních výkonů a vedeno 1 322 porodů (narodilo se 1 327 dětí). V ambulantní části je vykázáno 178 489 vyšetření.

Nemocnice zajišťuje na svých akreditovaných pracovištích výchovu a další vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví. Vedle 16 lékařských oddělení má nemocnice 5 odborů hospodářsko-technické správy, jejichţ oddělení se starají o chod nemocnice. V Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o. pracuje 704 zaměstnanců, z toho 105 lékařů, 460 zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu. Zbývající část zaměstnanců je součástí hospodářsko-technické správy nebo referátů vedení nemocnice. Formou outsourcingu je zajišťováno pět činnosti: úklid, informační technologie, bezpečnost práce a poţární ochrana a právní činnost. Outsourcingované sluţby jsou zde uváděny záměrně, jelikoţ jsou nedílnou součástí systému řízení kvality. Zřizovatelem nemocnice je od 1. ledna 2003 město Jablonec nad Nisou.

Od roku 2004 vykazuje nemocnice kladný hospodářský výsledek, jak ilustruje graf č 2.

V něm je uveden výsledek před odpisy v tis. Kč (EBITDA)⁶² bez vlivu Vyhlášky 505/2002 Sb., odpisů a oddluţení. Nestandardně vysoký a v dalším období neopakovatelný kladný hospodářský výsledek byl v roce 2010 ovlivněn dvěma výjimečnými faktory: finančním vyrovnáním se společností Europharm, a. s ve výši 24 750 tis. Kč a doplatkem od zdravotních pojišťoven za mimořádně nákladné pojištěnce. Nemocnice nemá ţádné závazky po splatnosti (dluhy) a nečerpá ţádný provozní ani investiční úvěr. Investice jsou

62 EBITDA – Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace)

financovány z vlastního zisku, z příspěvku zřizovatele, sponzorských darů a dotací Evropské unie.

Graf č. 2 Vývoj hospodářského výsledku v letech 2002–2011 (v tis. Kč)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

-34 900

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2002

Zdroj: interní informace Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

Nemocnice má čtyři strategické záměry:

 Spokojený pacient

 Spokojený zaměstnanec

 Vysoká odborná úroveň

 Ekonomická stabilita organizace

5.2 Analýza současného stavu systému řízení kvality

Nemocnice Jablonec nad Nisou, p .o. je od roku 2010 akreditovaná dle Národních akreditačních standardů pro nemocnice SAK (před tímto obdobím byla drţitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2000). Dále splňuje poţadavky HACCP, které jsou ověřeny Českou společností pro jakost a na oddělení OKBH je drţitelem osvědčení o auditu I NASKL. V roce 2012 plánuje oddělení klinické biochemie a hematologie (OKBH) splnit poţadavky normy ČSN EN ISO 15189 a projít certifikací přes ČIA. Systém řízení kvality bude na oddělení patologie a ordinariátu soudního lékařství prověřen v roce 2012 prostředkem externích auditů I. i II. stupně NASKL. Reakreditace celé nemocnice dle Národních akreditačních standardů pro nemocnice SAK je plánovaná do konce října 2013.

Vytvoření harmonogramu externích auditů systému řízení kvality je jedním z cílů této bakalářské práce (přílohy č. 2 a 3.).

5.2.1 Vývoj implementace systémů řízení kvality

Cestu řízeného zvyšování kvality nastoupila nemocnice v roce 2006. Jako jeden z dlouhodobých cílů je zavedení systému řízení kvality uvedeno ve strategickém dokumentu nemocnice „Koncepce rozvoje pro období 2007–2011“⁶³

V první etapě byla v roce 2007 dle normy ČSN EN ISO 9001:2001 certifikována převáţná část hospodářsko-technické správy nemocnice, ze zdravotnických provozů operační sály, centrální sterilizace, radiodiagnostické pracoviště a nemocniční lékárna. Úspěšné dozorové audity proběhly v letech 2008 a 2009. Postupně se systém rozšířil do celé organizace, na zdravotnické i ostatní hospodářsko-technické úseky.

Zavedení systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2001 se stalo základem pro implementaci Národních akreditačních standardů pro nemocnice SAK, která byla intenzivně zahájena v lednu 2009. Zanalyzovány, sjednoceny a doplněny do vnitřních norem organizace byly také ostatní procesy nemocnice. Stravovací provoz a navazující stravovací systém byl v srpnu 2010 ověřen externí firmou při dvoustupňové certifikaci

63 Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., intranet [on line]. Koncepce rozvoje pro období 2007–2011.

[cit. 2011-10-14]. Dostupné z www:

http://inet.nemjbc.cz/redakce/index.php?xuser=994150077441970863&lanG=cs&slozka=1&xsekce=653&c lanek=658

HACCP. Na tento krok navázala akreditace SAK, kterou nemocnice obhájila v říjnu 2010.

Akreditace dává záruku pravidelného dohledu a systematického prověřování všech procesů a činností nemocnice, zásadních pro bezpečné a kvalitní poskytování péče. Jablonecká nemocnice se stala 45. akreditovanou nemocnicí v ČR. Akreditace SAK byla významným krokem při zavedení funkčního systému řízení kvality do celé nemocnice, tj. principu neustálého zvyšování kvality ve všech oblastech a činnostech.

V současné době jsou do systému kvality, který je udrţován podle Národních akreditačních standardů pro nemocnice SAK, začleněny i další odborné systémy kvality, které hlouběji postihují jednotlivé oblasti. V této souvislosti můţeme mluvit o tom, ţe v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o. je zaveden tzv. integrovaný systém kvality.

Současný pohled na vybraný IMS je přehledně zobrazen níţe (obrázek č. 2). Zelenou a modrou barvou jsou uvedeny systémy kvality, které jsou v nemocnici zavedeny nebo v blízké době budou (přílohy č. 2 a 3). Fialová barva označuje systém, který byl v nemocnici zaveden na začátku implementace a na který bylo navázáno v dalším období.

Šedou barvou jsou označeny systémy, které by mohly být v rámci zdokonalení celého systému managementu kvality v budoucnu uplatněny.

Obrázek. č. 2 Struktura Integrovaného systému managementu kvality

Zdroj: systémy kvality Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o. (vlastní zpracování)

SAK

6 Analýza rizika zdravotní péče nozokomiální infekce

Autorka pro upřesnění analyzované problematiky uvádí definici nozokomiálních nákaz, jeţ je uvedena v interním předpisu nemocnice. „Nozokomiální nákazy jsou infekce získané během pobytu ve zdravotnickém zařízení, které nebyly přítomny nebo v inkubační době při přijetí. Infekce, které se objevily více jak 48 hodin po přijetí jsou rovněţ povaţovány za nozokomialní. Vzhledem ke zkracujícímu se pobytu v nemocnicích a zvýraznění ambulantní péče, jedná se rovněţ o infekce získané při ambulantní péči. Rovněţ se jedná o infekce u zaměstnanců a návštěv získané během pobytu ve zdravotnickém zařízení. Za nozokomiální nákazu se povaţuje i nákaza, která se projeví teprve po propuštění do domácí péče nebo po přeloţení do jiného zdravotnického zařízení.“⁶⁴

Podkladem pro zpracování analýzy systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz byly následující data a informace:

 statistické údaje o počtu nahlášených nozokomiálních nákaz za období 2008–2011⁶⁵,

 interní předpis vybraného zdravotnického zařízení, směrnice pro nozokomiální nákazy,

 legislativní normy související s problematikou nozokomiálních nákaz,

 zápisy z interních auditů a kontroly uzavřené dokumentace.

64 Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., intranet [on line]. SM ZDRAV 03 Směrnice pro nozokomiální infekce. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z www:

http://inet.nemjbc.cz/redakce/index.php?clanek=2021&xuser=994150077441970863&slozka=1&xsekce=65 3&

65Vybrané statistické údaje vykazování nozokomiálních nákaz v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p o. jsou zpracovány do grafů a uvedeny v příloze č. 1.

V rámci bakalářské práce byly podrobněji rozpracovány statistické výstupy z počtu nahlášených nozokomiálních nákaz:

a) celkové počty nozokomiálních nákaz na odděleních a v celé nemocnici, b) počty nozokomiálních nákaz v poměru k počtu hospitalizovaných pacientů, c) porovnání údajů mezi I. a II. pololetím roku 2011.

K analýze vybraného rizika byly vybrány metody brainstormingu s vyuţitím myšlenkové mapy „Ishikawův diagram“. Na základě výsledků brainstormingu byla aplikována metoda SWOT analýzy zúţená na problematiku analýzy zkoumaného rizika s návrhem konkrétních opatření a priorit pro další rozvoj systému prevence rizik v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o.

6.1 Postup při analýze vybraného rizika

V rámci činností pro zlepšování systému managementu kvality, v návaznosti na management rizika a v souladu s vydáním nového zákona o zdravotních sluţbách (327/2011, Sb.) iniciovala autorka provedení SWOT analýzy pro systém prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky nemocnice.

S ohledem na to, ţe metoda brainstormingu aplikující techniku myšlenkové mapy (Ishikawův diagram) předpokládá týmové řešení, zorganizovala jsem pracovní setkání tří osob, při kterém byly uvedené přístupy pouţity. Schůzky se zúčastnil nozokomiální lékař nemocnice a dva interní auditoři. Na flipchart jsem vyvěsila základní schéma, do kterého jsem před zahájením schůzky vepsala hlavní problém (nozokomiální nákazy) a hlavní oblasti příčin (zaměstnanec, pacient, management, prostředí). Metodou brainstormingu jsme postupně do myšlenkové mapy zaznamenali dílčí příčiny analyzovaného problému.

V úvahu byly brány nápady a podněty všech zúčastněných. Výsledek této části analýzy je uveden v obrázku č. 3 Ishikawův diagram. Následně jsme metodou bodového ohodnocení stanovili nejpravděpodobnější příčiny. Tento materiál se stal podkladem pro vypracování SWOT analýzy systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky nemocnice a návrhu opatření a priorit pro další rozvoj.

Obrázek č. 3 Ishikawův diagram příčin a následků rizika zdravotní péče nozokomiálních nákaz

Zdroj: vlastní zpracování

6.2 Stanovení priorit a opatření

v relaci k výsledkům analýzy rizik

Vytvoření SWOT analýzy systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky nemocnice navázalo na předchozí výsledky příčin a následků zkoumaného rizika provedeného pomocí Ishikawova diagramu. SWOT analýza byla vytvořena za spolupráce autorky a lékaře pro nozokomiální infekce.

Ve SWOT analýze byly stanoveny silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby zkoumaného systému. V úvahu byly brány podněty z lékařského i manaţerského pohledu. Výstupem SWOT analýzy je návrh konkrétních opatření pro další rozvoj systému v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o. S návrhem bude v rámci kaţdoročního přezkoumání systému managementu kvality seznámeno vedení nemocnice a postupně budou přijímána konkrétní opatření.

Tabulka č. 1 SWOT analýza systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky nemocnice

Silné stránky Slabé stránky

Nastaven systém sběru a vyhodnocování dat pro nozokomiální infekce; nastaveny funkční význam sledování NN; tudíţ nevyţaduje toto od podřízených, je nedůsledný. kontrola, která by ověřila, zda je ordinace adekvátní.

Začlenění ověření systému nozokomiálních nákaz do interních auditů.

Nízké povědomí lékařů o práci s pozitivním listem.

Příležitosti ke zlepšení Hrozby Vštěpovat pravidla k dodrţování hygieny na

všech stupních péče o pacienta jako nejlepší prevenci pro vznik NN (lékaři, sestry,

ošetřovatelé, úklid, prádelna, stravování atd.).

U antibiotické politiky, která není v nemocnici zavedena, nebude lehké prosazení, ţe je třeba systém zavést – vyţaduje zainteresovanost více lidí.

Zvýšit procento nahlášených NN z důvodu získání validních dat.

Dostatečná podpora vedení nemocnice.

Na základě získaných dat a analýz NN vylepšit systém preventivních a nápravných opatření.

Návrh opatření pro další rozvoj systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz a antibiotické politiky Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.“

1. Pokračovat v zavedeném systému pravidelného proškolování hygieny rukou a nozokomiálních nákaz. na ordinaci antibiotik a vykazování nozokomiálních nákaz:

a. upravit kontrolní list pro interní audit s větším důrazem na celý proces nozokomiálních nákaz a antibiotickou politiku nemocnice,

b. začlenit tuto oblast do kontrolního listu pro uzavřenou zdravotnickou dokumentaci,

c. z vybraného zjištění při interním auditu nebo jiné situace vypracovat kořenou analýzu včetně ekonomických aspektů, kterou pouţít jako příklad.

4. Začlenit nozokomiálního lékaře a epidemiologickou sestru nemocnice do týmu interních auditů a vytvořit podmínky, aby se zúčastňovali jako odborné osoby příslušných interních auditů.

5. Ověřit moţnosti elektronického vykazování nozokomiálních nákaz přes systém hlášení neţádoucích událostí, který spravuje 3. Lékařská fakulta.

6. Pokusit se získat analýzy počtu nahlášených nozokominálních nákaz z dalších nemocnic, aby bylo moţné porovnat údaje (benchmarking).

7. Zavést systém antibiotické politiky nemocnice.

8. Seznámit s návrhy opatření pro další rozvoj systému vedení nemocnice a zajistit jejich podporu.

6.2.1 Implementace opatření do cílů kvality

Příkladem jiţ realizovaného opatření je stanovení cílů kvality pro rok 2012 na vybraných odděleních nemocnice. Cíle, jeţ jsou zpracovány podle metody SMART, spočívají v navýšení počtu nahlášených nozokomiálních nákaz o 20% oproti roku předchozímu.

6.2.2 Návrhy při vedení interních auditů v relaci k výsledkům analýzy rizika

Jedním z účinných nástrojů pro prevenci, rozpoznání a sledování rizika je interní audit.

Proto dalším opatřením byla aktualizace kontrolního listu pro neohlášené interní audity zaměřeného na oblast „Hygiena, dezinfekce, nozokomiální nákazy a bariérový reţim“.

Problematika systému prevence a sledování nozokomiálních nákaz byla hlouběji implementována také do kontrolních listů interních auditů pouţívaných při plánovaných auditech na odděleních jako jeden z indikátorů. Ukázka části vybraného kontrolního listu je uvedena v příloze č. 4.

7 Systém interních auditů

7.1 Charakteristika současného stavu

V Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o. aktivně pracuje 29 interních auditorů. Všichni auditoři absolvovali úvodní povinné školení a splňují kvalifikační a další podmínky stanovené vnitřním předpisem – Směrnicí pro interní audity a vnitřní kontrolní systém.

V týmu interních auditorů pracují 4 lékaři, 1 zaměstnanec hospodářsko-technické správy, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, manaţerka kvality a zbývající část tvoří zdravotnický nelékařský personál – zdravotní sestry. Z nelékařského zdravotnického personálu pracuje v rámci své hlavní práce 6 auditorů na pozici vedoucích. Za nedostatek je považován nízký počet auditorů lékařů a zastoupení auditorů z hospodářsko-technické správy.

Systém interních auditů je popsán ve „Směrnici pro interní audity a kontrolní systém“.

Definována je zde odpovědnost za řízení systému interních auditů, kvalifikačních podmínek, které musí splňovat interní auditor, pravidla pro vedení interních auditů, zpracování a vydání zápisů.⁶⁶ Na základě vyhlášky č. 102/2012 Sb, která mimo jiné stanovuje „Poţadavky na personální zabezpečení, způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí“, bude upraven jmenovaný vnitřní předpis a pravidla přenesena do praxe.

Finanční audity jsou popsány v samostatném vnitřním předpisu „Směrnice pro finanční kontrolu a vnitřní kontrolní systém“. Tímto dokumentem je naplněn zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

66 Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., intranet [on line]. SM 06 Směrnice pro interní audity a kontrolní systém. [cit. 2012-01-10]. Dostupné z www:

http://inet.nemjbc.cz/redakce/index.php?clanek=997&xuser=383378751720322967&slozka=1&xsekce=653

&

7.1.1 Interní audit metodou TEMO

Úloha interního auditu byla podrobně analyzována v teoretické části bakalářské práce.

V dalším pojetí vychází autorka z předpokladu, ţe interní audit by neměl být personálním nástrojem vedení a mít represivní charakter. Uvádí vlastní členění významu interních auditů metodou „TEMO“. Uvedená metoda nebyla nikým jiným publikována.⁶⁷

Název metody je sestaven z počátečních písmen slov:

 Trénink

 Edukace

 Motivace

 Ověření

Kaţdou část této metody můţeme analyzovat jak z pohledu auditovaného, tak z pohledu auditora.

 Zbavení trémy.

 Získání jistoty, růst sebevědomí.

 Trénink způsobu kladení otázek.

 Trénink odpovědí.

 Vytrénování zaměstnanců na přítomnost interních i externích auditorů.

 Uvědomění si nastavených pravidel.

 Obhájení vlastní práce.

67 Poprvé prezentována autorkou v Praze dne 15. 10. 2010 na odborné konferenci SAK v rámci příspěvku

„Audity jako prostředek propojení předpisů s praxí. Podruhé uvedena při prezentaci s názvem Interní audit – nedílná součást systému řízení kvality“ dne 12. 10. 2011 v Ostravě na konferenci „Řízená kvalita ve

zdravotní a sociální sféře“.

TRÉNINK

 Seznámení s nastavenými pravidly.

 Informace o správných postupech přímo při auditech.

 Tvorba kontrolních listů přímo auditory.

 Příprava na plánovaný interní audit pomocí kontrolních listů s předem nastavenými pravidly a odkazem na příslušný vnitřní předpis.

 Poznání jiných oddělení, pozitivní vliv na spolupráci mezi odděleními.

 Seznámení s návazností procesů.

 Vysvětlení a důkazy v zápisech.

 Zaměstnanci jednotlivých oddělení nechtějí, aby se v jejich zápisech objevovaly nedostatky.

 Audit motivuje zaměstnance k tomu, aby se s vnitřními předpisy seznámili a nastavená pravidla pouţívali v praxi.

 Pozitiva v zápisech z auditů jiných oddělení motivují ostatní.

 Motivace zájmu o informace.

 Motivace auditorů k dalšímu profesnímu růstu.

 Zda jsou nastavená vnitřní pravidla v praxi dodrţována a zda je jejich dodrţování reálné.

 Zda není nutné upravit vnitřní předpis.

 Zda je postup, který ověřuji, v souladu s navazujícími činnostmi nemocnice.

EDUKACE

MOTIVACE

OVĚŘENÍ

7.1.2 Řízení týmu interních auditorů

Tým interních auditorů je přímo podřízen manaţeru kvality. Při pracovních poradách se schází minimálně 2 x ročně a dále v uţším sloţení dle aktuální potřeby. Jednou ročně je pro interní auditory zajištěno speciální odborné školení. Auditoři si vedou přehled o provedených auditech, který je dokladem o počtu a typech absolvovaných auditů.

Přehled je zároveň kontrolním podkladem pro manaţera kvality při stanovení finanční odměny. Kritériem pro stanovení odměny je počet provedených auditů, kvalita vedení auditů, dodrţení poţadovaných termínů a srozumitelnost zápisu s uvedením důkazů.

7.1.3 Individuální pohovory s auditory

Kolektivní porady a školení neumoţňují vytvořit potřebný prostor pro otevřenost k řešení individuálních potřeb interních auditorů v návaznosti na rozvoj celého systému interních auditů. Proto autorka v rámci své hlavní práce realizovala v období září–říjen 2011 individuální pohovory s jednotlivými interními auditory. Pohovory si kladly za cíl zhodnotit současný stav systému interních auditů v Nemocnici Jablonec nad Nisou, p. o., ověřit motivaci členů týmu k vykonávání funkce interního auditora a dalšímu vzdělávání v této oblasti, navrhnout zlepšení v systému interních auditů v nemocnici do následujícího období. Jedním z důleţitých cílů pohovoru bylo ověřit schopnosti a zkušenosti členů týmu při vedení auditů a podnítit auditory k sebehodnocení.

Auditoři si v daném časovém období sjednali schůzku s koordinátorkou pohovoru (manaţerkou kvality nemocnice). Délka trvání pohovoru vedeného formou semi-strukturovaného rozhovoru byla vţdy naplánována na jednu hodinu. Účastníci obdrţeli otázky pro semi-strukturovaný rozhovor předem. Autorka kladně hodnotí, ţe většina auditorů přišla na pohovor připravena, coţ dokladuje, ţe si auditoři na schůzku přinesli vytištěné otázky a z odpovědí bylo zřejmé, ţe se nad nimi zamysleli. V průběhu rozhovoru si autorka dělala písemné poznámky, o čemţ před zahájením rozhovoru dotazované

Auditoři si v daném časovém období sjednali schůzku s koordinátorkou pohovoru (manaţerkou kvality nemocnice). Délka trvání pohovoru vedeného formou semi-strukturovaného rozhovoru byla vţdy naplánována na jednu hodinu. Účastníci obdrţeli otázky pro semi-strukturovaný rozhovor předem. Autorka kladně hodnotí, ţe většina auditorů přišla na pohovor připravena, coţ dokladuje, ţe si auditoři na schůzku přinesli vytištěné otázky a z odpovědí bylo zřejmé, ţe se nad nimi zamysleli. V průběhu rozhovoru si autorka dělala písemné poznámky, o čemţ před zahájením rozhovoru dotazované

In document Řízení jakosti a projektová studie (Stránka 33-0)