Interní audit

Jak jiţ bylo uvedeno, audity jsou nejen povinnou součástí systémů managementu kvality, ale téţ i důleţitým nástrojem pro ověření nastavených pravidel, neustálého zlepšování a v neposlední řadě jedním z interních komunikačních prostředků.

Autorka se ztotoţňuje s názorem Nenadála, ţe auditování je procesem, který by měl součástí kaţdého systému managementu, v tomto případě systému managementu jakosti.

„V současnosti představuje nesporně nejvyuţívanější nástroj přezkoumávání stavu systému managementu jakosti, ale i dalších systémů, např. environmentálních systémů managementu, systémů managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, společenské odpovědnosti, managementu znalostí apod.“ Výsledky by měl management organizace vhodným způsobem vyuţít při rozhodovacích procesech.²⁵

Interní auditování se stalo nutnou součástí systémů managementu jakosti v roce 1987, kdy je do svých poţadavků zahrnula norma ISO 9001. Spojená akreditační komise, která vydala v ČR Národní akreditační standardy pro nemocnice, zahrnula povinnost provádět

24 NENADÁL, cit. 2, s. 51–52.

25 NENADÁL, cit. 2, s. 249.

interní audity ve svých standardech platných od 1. 9. 2009. Více je k této problematice uvedeno v kapitole 1.4.1.

Normou ČSN EN ISO 9000 je audit definován jako „systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů a pro jeho objektivní hodnocení s cílem stanovit rozsah, v němž jsou splněna kritéria.“²⁶

Pro lepší pochopení definice z normy ISO 9000 je dále uvedeno podrobnější vysvětlení některých pojmů. Nezávislý znamená, ţe auditorem by neměl být člověk, který je nějakým způsobem zainteresovaný v prověřovaném procesu nebo vůči auditovaným osobám.

Objektivita je při auditech významná, neboť auditovaní vnímají často negativně nálezy v prověřovaných oblastech. Je proto nezbytné, aby výstupy z auditů byly podloţeny konkrétními důkazy včetně srozumitelných zápisů z auditů. Nenadál vnímá slovo objektivní v procesu auditu za velmi významné a vyjadřuje, ţe: „interní auditoři nesou přímou odpovědnost za výstupy své práce a ţe jejich práce musí být podloţena nejen jejich znalostmi a dovednostmi, ale také dostatečnou auditní dokumentací.“ Nenadál téţ upozorňuje, ţe interní auditoři nemohou přebírat odpovědnosti managementu, neměli schvalovat postupy, pravidla či operace. Podle kolektivu autorů publikace Management ve zdravotnictví musí být management tím, „kdo otvírá dveře příleţitostem, upravuje způsoby intervence a koordinuje pouţití zdrojů. Management také obvykle činí konečná rozhodnutí a musí vyjadřovat hluboké vnitřní přesvědčení o správnosti zamýšlených změn.“²⁷

Výraz dokumentovaný značí, ţe k realizaci auditů systémů managementu jakosti má organizace zpracován dokumentovaný postup (auditní proces je popsán ve vnitřním předpisu organizace). Při samotném auditu získávají auditoři důkazy, různé záznamy dokladující provádění činnosti a další ověřitelné informace. Na těchto důkazech, které mohou být jak pozitivního, tak i negativního charakteru, konstatují auditoři, zda auditovaný úsek splnil nebo nesplnil poţadavky stanoveny kritérii auditu. Pod pojmem kritéria auditu chápeme v případě auditů systému managementu jakosti veškerou interní dokumentaci a závaznou legislativu, která se vztahuje k auditovaným procesům. ²⁸ „Interní auditoři mají za úkol napomáhat organizaci jako celku s dosahováním jejích cílů. To

26 ČSN EN ISO 9001. Systémy managementu jakosti – Požadavky. Praha: Český normalizační institut, 2002.

27 GLADKIJ, I. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003, s. 328.

28 NENADÁL, cit. 2, s. 249.

vyţaduje, aby interní auditoři pochopili cíle a procesy uvnitř organizace a vnímali problémy a jejich příčiny v širokých, komplexních souvislostech.“²⁹

Audit můţe odhalit mezery v jednotlivých procesech nebo v nedodrţování standardizovaných postupů zaměstnanci. Tato skutečnost můţe vést k chybám, jeţ se následně projeví v kvalitě produktu. Nedůsledné odstraňování nedostatků zjištěných v rámci kontrolní činnosti má negativní vliv na prevenci nedostatků.

1.4.1 Interní audit ve zdravotnickém zařízení

Funkční systém interních auditů je vhodné mít zaveden i v takovém zdravotnickém zařízení, které neprochází externími ověřeními (akreditace, certifikace). Interní audit je jednou z komunikačních cest v nemocnici, umí odhalit rizika při péči o pacienta, učí zaměstnance vnímat návaznosti v jednotlivých procesech a napomáhá k prohloubení spolupráce mezi zdravotnickými a nezdravotnickými odděleními nemocnice.

Je nutné si uvědomit, ţe kreativita lidí je široká a kaţdý můţe nebo chce pochopit pravidla po svém. Často uslyšíme slova: „My jsme takto zvyklí, pracujeme tímto způsobem již x let a vyhovuje nám to.“ Proto je nezbytné, aby dodrţování poţadovaných postupů a pravidel bylo zpětně ověřováno. Podle autorky bakalářské práce je audit také jedním z prostředků edukace, jak implementovat nastavená pravidla mezi zaměstnance. Důleţitá je však důslednost auditorů a bezprostřední zpětná vazba z provedených auditů. Z vlastní zkušenosti autorka potvrzuje, ţe pro některé auditory není aţ tolik sloţité provést audit, najít důkazy, pozitivní místa i činnosti k doladění. Za náročnější povaţuje následné vytvoření zápisu, který bude odpovídat zjištěné skutečnosti, bude opřen o postupy ve vnitřních předpisech a legislativě. Srozumitelně popsané důkazy potvrdí nalezené klady i případné nedostatky. Poznatky z auditů by měly být jedním z nástrojů řízení organizace a zpětnou vazbou pro management, jak se daří zakotvit potřebné postupy v praxi.

V praktické části bakalářské práce popisuje autorka vlastní pohled na význam interních auditů metodou „TEMO“ (kap. 7.1.1).

Přesto, ţe Gladkij definuje kontrolní systém, koresponduje jeho myšlenka potřebám systému interních auditů: „Budování účinného kontrolního systému vyţaduje mimo jiné

29 KAFKA, T.; Průvodce pro interní audit a risk management. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 191.

i to, aby kontrola nebyla chápána jen jako nástroj represivního charakteru, ale byla orientována především preventivně a pozitivně.“³⁰

Pro zdravotnická pracoviště, která chtějí získat akreditaci SAK, je ve standardu č. 3 stanoveno: „V nemocnici probíhá interní auditní činnost, tato činnost je plánovaná a dokumentovaná a provádějí ji k tomu pověřené a kvalifikované osoby.“ Pro úplnost a v návaznosti na praktickou část bakalářské práce je vhodné uvést i jednotlivé indikátory, podle kterých je posuzováno, zda je standard naplněn:

1. V nemocnici probíhá interní auditní činnost.

2. Interní auditní činnost je plánovaná a dokumentovaná.

3. Osoby pověřené interní auditní činností jsou k tomuto účelu školeny.

4. Interní audit probíhá v celém zařízení a zahrnuje všechny oblasti poskytovaných sluţeb.³¹

30 GLADKIJ, cit. 27, s. 278.

31 Národní akreditační standardy pro nemocnice. Praha: Spojená akreditační komise, o. p. s., 2009, s. 17.