Hodnocení investičního prostředí České republiky se zaměřením na inovace a VaV

V této kapitole se zabývám hodnocením investičního prostředí České republiky se zaměřením na inovace a výzkum a vývoj. V podkapitolách je možné nalézt hodnocení Česka indexem Ease of Doing Business, hodnocení Česka podle Global Competitivness Report a hodnocení vysokých škol s technickým zaměřením v České republice.

Česká republika dlouhodobě podporuje zahraniční investice, v mnoha případech se ale nejednalo o investice s vysokou přidanou hodnotou. V rámci Inovační strategie České republiky 2019-2030 se má do roku 2030 více zaměřit na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti VaV a vytvořit prostředí pro investice směřující do VaV. Strategie připravená Radou pro VaV a inovace v úzké spolupráci s týmem podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy stanovuje priority, jejichž účelem je vyzdvihnout Českou republiku do roku 2030 na úroveň nejinovativnějších zemí v Evropě. ¹⁶⁶

Mezi současné významné zahraniční investory působící v Česku v oblasti VaV a inovací patří například GE Aviation, Honeywell nebo Red Hat. Společnost GE Aviation vyvíjí a vyrábí letecké motory v České republice od roku 2008. Společnost Honeywell působí v České republice od otevření laboratoři v Praze v roce 1993. V roce 2003 bylo v Brně otevřeno Brno Design Center, které bylo v roce 2006 zařazeno do mezinárodní sítě výzkumných, vývojových a technických center společnosti Honeywell Technology Solutions. Společnost Red Hat zahájila svou činnost v Brně v roce 2004 2004 a zabývá se softwarovým inženýrstvím. ¹⁶⁷

166 European Comission. Innovation Strategy of the Czech Republic 2019 – 2030. 2019 [online] [cit. 22.05.2021]

Dostupné z: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/regional-innovation-monitor/policy-document/%C4%8Desko/innovation-strategy-czech-republic-2019-%E2%80%93-2030

167 CzechInvest. Strong Focus on R&D [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.czechinvest.org/en/For-Investors/Reasons-to-invest/Strong-Focus-on-R-D

68 4.2.1 Hodnocení České republiky indexem Ease of Doing Business a porovnání s vybranými zeměmi

V tabulce č. 19 je možné vidět hodnocení České republiky indexem Ease of Doing Business v roce 2019 a 2020 s barevným znázorněním, zda je dané hodnocení Česka horší než Polsko nebo Slovensko, horší než obě země, nebo lepší než obě země. V porovnání s Polskem a Slovenskou republikou vykazuje Česká republika nejhorší výsledky v případě ukazatelů zahájení podnikání, vyřizování stavebních povolení, získávání elektřiny a vymáhání smluv. Lepší než Polsko a Slovensko je Česko u získávání elektřiny, placení daní a řešení platební neschopnosti.

U celkového hodnocení jsme horší než Polsko, ale lepší než Slovenská republika. ¹⁶⁸¹⁶⁹

U ukazatele vyřizování stavebních povolení se Česká republika umístila v roce 2020 o 118 míst níže než Polsko, což odpovídá rozdílu 20,2 bodů. Druhý největší negativní rozdíl mezi umístěním Polska a Česka byl v roce 2020 u vymáhání smluv, a to 48 míst. U vymáhání smluv získalo také Slovensko nejlepší pozici v porovnání s Českem – umístilo se o 57 míst výše než Česko. Podle bodového hodnocení je největší negativní rozdíl mezi Slovenskem a Českem u ukazatele vyřizování stavebních povolení (10,5 bodů), což odráží rozdíl 24 míst. Naopak největší pozitivní rozdíl mezi Polskem a Českem se nachází u ukazatelů registrace majetku (60 míst) a získávání elektřiny (49 míst). Mezi indikátory, u kterých vykazuje Česká republika nejlepší hodnocení v porovnání se Slovenskou republikou, se také nachází získávání elektřiny (rozdíl 43 míst), a zároveň také řešení platební neschopnosti (rozdíl 30 míst). ¹⁷⁰¹⁷¹

168 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Czech republic. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/czech-republic/CZE.pdf

169 The World Bank. Doing Business 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.doingbusiness.org/en/reports/global-reports/doing-business-2019

170 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Czech republic. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/czech-republic/CZE.pdf

171 The World Bank. Doing Business 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.doingbusiness.org/en/reports/global-reports/doing-business-2019

69 Česká republika

Bodové hodnocení Pozice v žebříčku

2019 2020 2020

Celkové hodnocení 76,3 76,3 41

Zahájení podnikání 82,1 82,1 134

Vyřizování stavebních povolení 56,2 56,2 157

Získávání elektřiny 95,4 95,6 11

Registrace majetku 79,7 79,7 32

Získání úvěru 70 70 48

Ochrana menšinových investorů 62 62 61

Placení daní 81,4 81,4 53

Tabulka 19: Hodnocení a pozice České republiky v porovnání s Polskem a Slovenskou republikou v žebříčku Ease of Doing Business v roce 2019 a 2020.

Zdroj: The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Czech republic. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/czech-republic/CZE.pdf, The World Bank. Doing Business 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.doingbusiness.org/en/reports/global-reports/doing-business-2019

Podle indexu Ease of Doing Business bylo v České republice nutné podstoupit 37 procedur spojených s podnikáním, což by podniku trvalo 331 dní. Nejdéle tráví firma vyřizováním stavebních povolení (246 dní). V průměru se tedy jedná o přibližně 9 dní na proceduru. Průměr pěti indikátorů s hodnocením nákladů byl v roce 2020 v případě Česka 86,68 bodů. V porovnání s Polskem je nutné podstoupit v České republice o 3 procedury více, naopak je ale časová náročnost podnikání v Česku oproti Polsku nižší, a to o 91 dní. V Polsku je ale podnikání podle tohoto indexu levnější než v Česku – průměr pěti indikátorů s náklady je o 7,12 bodů v případě Polska vyšší.

U Slovenské republiky jsou náklady také lépe hodnoceny než u Česka. Průměr indikátorů s náklady dosahuje u hodnocení Slovenska o 7,9 bodů více než u Česka. Ve Slovenské republice musí sice podnikatel podstoupit o 8 procedur méně než v České republice, trvají mu ale úkony spojené s podnikáním o 96 dní déle. ¹⁷²

172 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Czech republic. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/czech-republic/CZE.pdf

70 4.2.2 Hodnocení České republiky podle Global Competitiveness Report a porovnání s vybranými zeměmi

U hodnocení Česka podle Global Competitiveness Report vykazuje Česko u většiny ukazatelů lepší výsledky než Polsko a Slovenská republika. Hodnocení a pozice České republiky podle Global Competitiveness Report v letech 2019 a 2018 zobrazuje tabulka č. 20 s barevným znázorněním, u kterých výsledků je Česko lepší než Polsko a Slovensko, a u kterých ukazatelů je Česko horší než Polsko nebo Slovensko. U žádného ukazatele nevykazuje ČR horší výsledky než obě země. Jen v případě přijetí ICT, trhu produktů a velikosti trhu je Česko horší než jedna ze zemí – u přijetí ICT je horší než Slovensko, u trhu produktů a velikosti trhu má horší výsledky než Polsko.

Největší rozdíly v umístění Polska a České republiky jsou u ukazatelů obchodní dynamika (27 míst) a trh práce (22 míst). Mezi Slovenskem a Českem jsou největší rozdíly v umístění u pilířů obchodní dynamika a schopnost inovace, a to 7 míst v obou případech. ¹⁷³¹⁷⁴

Pozice Hodnocení

Tabulka 20: Hodnocení a pozice České republiky podle Global Competitiveness Report v roce 2019 a 2018, Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

173 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf

174 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

71 V rámci pilíře dovednosti se objevují i ukazatele, u kterých jsou Polsko i Slovensko lepší než Česká republika, což je možné vidět v tabulce č. 21. Jedná se o poměr žáků k učitelům v primárním vzdělávání a snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců v roce 2019. V roce 2018 byla Česká republika horší u snadnosti hledání kvalifikovaných zaměstnanců než Polsko, ale lepší než Slovensko. U ukazatele střední hodnoty roků školní docházky byla v roce 2019 Česká republika horší než Slovenská republika. Největší pozitivní rozdíly mezi Polskem a Českou republikou v umístění i hodnocení v roce 2019 se vyskytují u ukazatelů kvalita odborného vzdělávání (65 míst) a dovednosti absolventů (55 míst). I mezi Slovenskem a Českem jsou největší rozdíly v roce 2019 u ukazatele kvalita odborného vzdělávání (59 míst), druhé největší rozdíly jsou ale u indikátoru střední délka života ve škole (46 míst). ¹⁷⁵¹⁷⁶

Pozice Hodnocení Snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců 134 125 37,5 38,6 Střední délka života ve škole 19 19 93,5 93,6

Tabulka 21: Hodnocení a pozice České republiky v rámci pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018,

Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

U jednotlivých částí pilíře schopnost inovace má Česká republika také velmi dobré výsledky při porovnání s Polskem a Slovenskem. Pozice a hodnocení jednotlivých ukazatelů se nachází v tabulce č. 22. Horší výsledky, než obě země má Česko v případě ukazatele sofistikovanost kupujícího. U ukazatelů vědecké publikace a kvalita výzkumných institucí je lepší pouze Polsko.

175 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf

176 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

72 Při pohledu na umístění zemí je Česká republika nejvýrazněji lepší než Polsko u ukazatele spolupráce mezi více stakeholdery (rozdíl 73 míst v roce 2019), a rozmanitosti pracovních sil (rozdíl 57 míst v roce 2019). Mezi Slovenskem a Českem má umístění největší rozdíl v případě stejných ukazatelů jako Polsko – u rozmanitosti pracovních sil se umístilo Slovensko o 46 míst hůře v roce 2019 než Česko a u spolupráce mezi více stakeholdery o 40 míst hůře. Největší rozdíly v bodovém hodnocení ve prospěch České republiky se objevují také u stejných ukazatelů pro Polsko i Slovensko, a to mezinárodní společné vynálezy a výdaje na VaV. ¹⁷⁷¹⁷⁸

Pozice Hodnocení Sofistikovanost kupujícího 104 103 35,4 32,6 Přihlášky ochranných známek 27 27 88,9 88,4 Horší než Polsko nebo Slovensko

Horší než obě země Lepší než obě země

Tabulka 22: Hodnocení a pozice České republiky v rámci pilíře schopnost inovace v roce 2019 a 2018 Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

4.2.3 Hodnocení technických vysokých škol v České republice a porovnání s vybranými zeměmi

Při pohledu na žebříčky hodnotící vysoké školy v České republice je možné zaznamenat mírně lepší hodnocení vysokých škol v porovnání s Polskem a Slovenskem. Oproti Slovensku je také v případě Česka hodnoceno větší množství univerzit. Tabulka č. 23 zobrazuje hodnocení vysokých škol s případným technickým zaměřením v České republice ze strany agentury Times

177 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf

178 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf

73 Higher Education v žebříčku THE World University Rankings. Nejlépe je v České republice hodnocená Karlova univerzita v Praze, která se nachází na 401. až 500. místě. Nejlepšího hodnocení dosahuje Karlova univerzita u parametru mezinárodní výhled, nejnižší u výzkumu.

V porovnání s nejlépe hodnocenou univerzitou v Polsku, Jagellonskou univerzitou, se Karlova univerzita umístila v rámci tohoto žebříčku lépe a vykazuje průměrné celkové hodnocení všech ukazatelů o 6,14 vyšší. Při porovnání průměru jednotlivých ukazatelů všech hodnocených škol dosahuje Česká republika nejlepších výsledků oproti Polsku u ukazatele mezinárodní výhled (o 16,82 bodů v průměru více), nejhůře je na tom u ukazatele citace, u kterého naopak Polsko získalo o 4,93 bodů v průměru více.

V porovnání žebříčku THE World University Rankings se Slovenskou republikou je v případě České republiky hodnoceno o 12 univerzit více než na Slovensku. Univerzity, které se v tabulce č. 23 umístily na prvních 4 místech vykazují v žebříčku lepší pozice než všech 5 zkoumaných univerzit na Slovensku. Průměrné celkové výsledky všech ukazatelů u nejlépe umístěné univerzity na Slovensku, Univerzity Komenského v Bratislavě, jsou o 12,26 bodů nižší než u Karlovy univerzity. U průměru jednotlivých ukazatelů vykazuje Česká republika v porovnání se Slovenskem nejlepší hodnocení u ukazatele výzkum (o 4,7 bodů více), nejhorší výsledky pak u ukazatele výuka (o 4,5 bodů méně). ¹⁷⁹

179 Times Higher Education. World University Rankings 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2021/world-ranking#!/page/0/length/25/sort_by/rank/sort_order/asc/cols/stats

74 THE World University Rankings

Umístění Univerzita Celkové

hodnocení Výuka Výzkum Citace Výdělečnost instituce

Tabulka 23: Hodnocení slovenských univerzit podle THE World University Rankings v roce 2021, Zdroj: Times Higher Education. World University Rankings 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2021/world-ranking#!/page/0/

75 V tabulce č. 24 se nachází hodnocení českých vysokých škol podle žebříčku Best Global Universities Rankings od agentury U.S. News. Na nejlepší pozici se znovu umístila Karlova univerzita v Praze, a to na 210. pozici s 62 body. V porovnání s Polskem dosahuje Česko u průměrného hodnocení všech ukazatelů jen o 4,22 bodů více a u průměrné pozice se umístilo Česko o 146 míst lépe. V případě Polska je hodnoceno o 8 univerzit více. V porovnání se Slovenskem je u žebříčku Česka hodnoceno o 7 univerzit více. Nejlepší česká univerzita, se umístila o 362 míst lépe než nejlepší slovenská univerzita (Univerzita Komenského v Bratislavě).

Průměrné hodnocení všech českých univerzit dosahovalo o 3,21 bodů více než hodnocení slovenských univerzit a průměrné umístění českých univerzit je přibližně o 105 míst lepší. ¹⁸⁰

Best Global Universities Rankings

Umístění Univerzita Hodnocení

210 Karlova univerzita v Praze 62

516 České vysoké učení technické v Praze 49,8

529 Univerzita Palackého v Olomouci 49,4

555 Masarykova univerzita 48,7

941 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 37,4

1068 Vysoké učení technické v Brně 34,2

1187 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 31,3

1288 Mendelova univerzita v Brně 29

1339 Ostravská univerzita 27,8

1452 Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 24,5

Tabulka 24: Hodnocení českých univerzit podle Best Gloabl Universities Rankings v roce 2021, Zdroj: U.S. News. 2021 Best Global Universities Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.usnews.com/education/best-global-universities/czech-republic

V tabulce č. 25 je možné vidět žebříček připravovaný agenturou Quacquarelli Symonds s názve QS World University Rankings. Nejlépe se jako u všech ostatních žebříčků umístila Karlova univerzita v Praze, která dosáhla 260. místa. Mezi 500 nejlépe hodnocenými univerzitami se nachází i Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a České vysoké učení technické v Praze.

V porovnání s Polskem se jedná o 8 univerzit méně. Karlova univerzita se v rámci tohoto žebříčku umístila o 61 míst lépe než Varšavská univerzita. V případě Slovenské republiky jsou hodnoceny v tomto žebříčku pouze 4 univerzity, které se umístily na 651. pozici a hůře. ¹⁸¹

180 U.S. News. 2021 Best Global Universities Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.usnews.com/education/best-global-universities/czech-republic

181 Quacquarelli Symonds. QS World University Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021

76 QS World University Rankings

Umístění Univerzita

260 Karlova univerzita v Praze

342 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 432 České vysoké učení technické v Praze

531-540 Masarykova univerzita

591-600 Univerzita Palackého v Olomouci 651-700 Vysoké učení technické v Brně 701-750 Mendelova univerzita v Brně 751-800 Technická univerzita v Liberci

801-1000 Univerzita Pardubice

1001+ Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

1001+ Ostravská univerzita

1001+ Západočeská univerzita v Plzni

Tabulka 25: Hodnocení polských univerzot podle QS World University Rankings v roce 2021, Zdroj: Quacquarelli Symonds. QS World University Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021

4.3 Investiční pobídky v České republice se zaměřením na inovace a VaV

V České republice se investiční pobídky řídí zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Zažádat o investiční pobídku mohou investoři působící v oblasti technologických center, center strategických služeb, zpracovatelského průmyslu a výrobci speciálních zdravotnických potřeb. Rozhodnutí, zda bude žádost o udělení investiční pobídky schválena, vydává vláda ČR především po zhodnocení přínosů projektu pro region a stát. „V praxi to znamená, že všichni žadatelé o investiční pobídky musí ve svých žádostech vyčíslit předpokládané odvody do veřejných rozpočtů či vliv investice na trh práce. Vedle toho musí také popsat, jakým způsobem chtějí do svých aktivit zakomponovat výzkum a vývoj a spolupracovat s výzkumnými institucemi či školami, nebo jak využijí potenciál místních dodavatelů či přispějí k rozvoji lokální infrastruktury.“ ¹⁸²

Neboť se v této práci zabývám investičními toky v oblasti VaV, zaměřím se více na investiční pobídky pro technologická centra. Míra podpory pro technologická centra se liší podle toho, zda se jedná o malý, střední nebo velký podnik. Malý podnik je takový podnik, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje 10 milionů eur. Malý podnik může získat slevu na dani z příjmu PO na 10 let, hmotnou podporu na nové pracovní místo ve výši 300 tisíc Kč

182 CzechInvest. Investiční pobídky [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky

77 a hmotnou podporu na školení a rekvalifikaci zaměstnanců ve výši až 70 % nákladů. Střední podnik zaměstnává mezi 50 a 250 zaměstnanci a jeho roční obrat nepřesahuje 50 miliónů eur. Střední podniky mohou také získat slevu na dani z příjmů a podporu na nové pracovní místo ve stejné výši jako malý podnik, ale hmotná podpora na školení a rekvalifikaci dosahuje pouze 60 % nákladů.

Velký podnik zaměstnává více než 250 zaměstnanců a vykazuje roční obrat vyší než 50 miliónů eur. U velkého podniku je hmotná podpora na školení a rekvalifikaci zaměstnanců také nižší, a to 50 % nákladů na školení. ¹⁸³

Systém pobídek se zaměřuje na podporu projektů s „vyšší přidanou hodnotou“, což znamená, že plat minimálně 80 % zaměstnanců se musí rovnat průměrné měsíční hrubé mzdě v příslušném regionu. Dále musí mít nejméně 10 % zaměstnanců vysokoškolské vzdělání, musí být uzavřena dohoda o spolupráci s výzkumnou organizací nebo vysokou školou, nejméně 2 % zaměstnanců musí být zapojeny do VaV, nebo investice do aktiv, která mají být použita při činnostech VaV musí činit alespoň 10 % očekávaných nákladů. Podpora přes investiční pobídky je omezena na 25 %, 35 % a 45 % nákladů pro velké, střední a malé podniky. Může se jednat o úlevu na dani z příjmů právnické osoby po dobu 10 let, peněžitý grant na vytvoření pracovních míst až do výše 300 000 Kč, peněžitý grant na školení a rekvalifikace zaměstnanců až do výše 50 % nákladů na školení, osvobození od daně z majetku po dobu pěti let nebo finanční podpora na pořízení aktiv do výše 10 % způsobilých nákladů pro strategické investice. Firmy investující na území České republiky mohou také zažádat o finanční podporu z fondů EU. ¹⁸⁴

Výdaje firmy jsou pro odpočet nákladů na kvalifikovaný výzkum způsobilé, pokud vzniknou při provádění projektu VaV zahrnujícího experimentální nebo teoretické práce, plánovací nebo konstrukční práce, výpočty, technologické návrhy nebo výrobu funkčního vzorku, prototypu produktu nebo jeho části, pokud jsou odečitatelné pro daňové účely, a jsou zaznamenány odděleně od ostatních nákladů. Pokud nelze tento odpočet použít v současném období, lze jej převést na další tři roky. Kvalifikovaný výzkum se vykazuje přítomností měřitelného prvku novosti a objasnění výzkumných nebo technických nejistot. Způsobilé výdaje zahrnují mzdy, materiály, odpisy

183 CzechInvest. Technologická centra [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-investory/Investicni-pobidky/Technologicka-centra

184 Deloitte. Survey of Global Investment and Innovation Incentives – Czech Republic. 2020. [online] [cit. 22.05.2021]

Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-survey-of-global-investment-and-innovation-incentives-czechrepublic-2020.pdf

78 hmotného movitého majetku použitého přímo pro projekt a další provozní náklady přímo související s projektem. Do nákladů je možné také zařadit služby VaV poskytované veřejnými univerzitami a veřejnými výzkumnými institucemi nebo služby prokazatelně spojené s projektem VaV. Všechny aktivity VaV se nemusí uskutečnit na území České republiky, aby bylo možné získat odpočet, ale musí se jednat o daňově uznatelné výdaje českého daňového poplatníka. ¹⁸⁵

Od 1. dubna 2019 je daňový poplatník povinen informovat odpovědné daňové orgány o svém záměru uplatnit daňový odpočet pro VaV. Oznámení musí obsahovat informace o daňovém poplatníku a podrobnosti projektu VaV a jeho obecného účelu. Daňový poplatník musí zaznamenat veškeré změny skutečností uvedených v dokumentaci, ke kterým dojde po schválení dokumentu.

Název a cíle projektu ve schváleném dokumentu nelze v průběhu projektu změnit. Během auditu může být vyžadován znalecký posudek, který schvaluje povahu činností prováděných během projektu VaV. ¹⁸⁶

V České republice existují různí poskytovatelé vnitrostátní finanční podpory, jako je například Technologická agentura České republiky, Grantová agentura České republiky nebo jednotlivá ministerstva. Činnosti VaV jsou podporovány zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci různých národních programů. Technologická agentura České republiky podporuje výzkum, experimentální vývoj a inovace a poskytuje podporu ve formě hotovostního grantu prostřednictvím několika programů. Podpora poskytovaná TAČR se liší v závislosti na typu programu a velikosti žadatele. Maximální výše dotace je omezena typem aktivity. U průmyslového výzkumu se pohybuje dotace kolem 50 % až 65 % nákladů pro velké podniky, 60 % až 75 % pro střední podniky a 70 % až 80 % pro malé podniky. V případě experimentálního vývoje jsou dotace nižší – 25 % až 40 % nákladů pro velké podniky, 35 % až 50 % pro střední podniky a 45 %

V České republice existují různí poskytovatelé vnitrostátní finanční podpory, jako je například Technologická agentura České republiky, Grantová agentura České republiky nebo jednotlivá ministerstva. Činnosti VaV jsou podporovány zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci různých národních programů. Technologická agentura České republiky podporuje výzkum, experimentální vývoj a inovace a poskytuje podporu ve formě hotovostního grantu prostřednictvím několika programů. Podpora poskytovaná TAČR se liší v závislosti na typu programu a velikosti žadatele. Maximální výše dotace je omezena typem aktivity. U průmyslového výzkumu se pohybuje dotace kolem 50 % až 65 % nákladů pro velké podniky, 60 % až 75 % pro střední podniky a 70 % až 80 % pro malé podniky. V případě experimentálního vývoje jsou dotace nižší – 25 % až 40 % nákladů pro velké podniky, 35 % až 50 % pro střední podniky a 45 %

In document Hlavní práce74272_jake01.pdf, 2.5 MB Stáhnout (Stránka 75-128)