2. Investiční prostředí Polska
2.4 SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV
SWOT analýza je základní analytický nástroj využívaný k hodnocení silných stránek (strenghts), slabých stránek (weaknesess), příležitostí (oppurtunites) a hrozeb (threats) spojených se zkoumaným subjektem. Je běžně využívána ve firemním prostředí ke stanovení vhodné strategie nového produktu nebo strategie cíle firmy. V případě hodnocení investičního prostředí vybraných zemí využívám SWOT analýzu k určení silných stránek země (to, čím je země atraktivní pro investory), slabých stránek země (to, co může investory odradit), příležitostí, které pocházejí z vnějšího prostředí a vedou ke zlepšení investičního prostředí země a hrozeb, které mají také vnější původ a mohly by vést ke zhoršení investičního prostředí země. V tabulce č. 8 jsou uvedené silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby investičního prostředí Polska.
Silné stránky Slabé stránky
Kvalita výzkumných institucí Byrokracie
Makroekonomická stabilita Hodnocení vysokých škol a kvalita vzdělávání
Nízké náklady podnikání Kvalita ekonomické legislativy
SEZ Kvalita infrastruktury
Vědecké publikace, přihlášky patentů a přihlášky ochranných známek
Snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců
Příležitosti Hrozby
Pozitivní hodnocení mezinárodními organizacemi COVID-19 či jiné krize
Přijetí eura Hlavní zdroj PZI je EU
PZI do odborných, vědeckých a technických činností PZI především do zpracovatelského průmyslu
PZI pocházející z Asie Zhoršení ekonomické situace
Tabulka 8: SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV, Zdroj: Vlastní zpracování
První uvedená silná stránka v tabulce č. 8 je kvalita výzkumných institucí. Ukazatel kvality výzkumných institucí je pozitivně hodnocený v Global Competitiveness Report. I když je bodové hodnocení ukazatele kvality výzkumných institucí poměrně nízké, umístilo se Polsko s tímto indikátorem v roce 2018 i 2019 na 18. místě ze všech zkoumaných zemí. 6566 Druhá silná stránka polského investičního prostředí je makroekonomická stabilita země. Více o makroekonomickém
65 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
66 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
33 stavu Polska je uvedeno v podkapitole 2.1 Makroekonomická analýza Polska. Všechny sledované ukazatele se v případě Polska v průměru dlouhodobě zlepšují, což může být pro investory znamení makroekonomické stability země. V průzkumu provedeným PAIH je ekonomická stabilita nejvýše hodnoceným faktorem u odpovědí na otázku: „Jak byste hodnotili jednotlivé faktory ovlivňující investiční klima v Polsku?“. Ekonomická stabilita dosáhla v průměru 4,01 bodů na škále 1-5. 67
Předposlední silná stránka investičního prostředí Polska jsou zvláštní ekonomické zóny.
Existence zvláštních ekonomických zón v Polsku poskytuje investorům určité výhody. Více o podporách poskytovaným investorům ve SEZ je popsáno v kapitole Investiční pobídky v Polsku se zaměřením na inovace a VaV. Podle průzkumu PAIH hodnotí dotazovaní investoři podnikatelské prostředí Polska pozitivně s důrazem na jejich jednání s okolními institucemi, společnostmi a zaměstnanci. Zahraniční investoři mají příznivý pohled zejména na své pracovní vztahy s veřejnou správou. U odpovědí na otázku: „Jak byste hodnotili jednotlivé faktory ovlivňující investiční klima v Polsku?“, je tento faktor průměrně hodnocen 3,79 body z 5. 68 Podle Global Competitiveness Report se Polsko umístilo vysoko u tří ukazatelů v pilíři schopnost inovace, které tvoří poslední silnou stránku polského investičního prostředí. Druhý ukazatel z pilíře schopnost inovace, u kterého se Polsko umístilo na nejlepších pozicích, je ukazatel vědeckých publikací, u kterého bylo Polsko na 26. místě v roce 2018 a na 25. místě v roce 2019. U ukazatele přihlášky ochranných známek se Polsko umístilo v roce 2019 na 30. pozici a u ukazatele přihlášky patentů na 34. pozici mezi zkoumanými zeměmi. 6970
Mezi slabé stránky investičního prostředí Polska patří byrokracie. Podle kapitoly Hodnocení Polska indexem Ease of Doing Business je celkové hodnocení investičního prostředí Polska pozitivní, u jednotlivých indikátorů je ale vždy poměrně nízce hodnocena část, která určuje dobu
67 Polish Investment and Trade Agency. POLAND OFFERS A STABLE INVESTMENT CLIMATE TO FOREIGN
INVESTORS. 2017 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.paih.gov.pl/20180109/poland_offers_stable_environment_for_investors
68 Ibid.
69 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
70 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
34 potřebnou k dokončený daných procedur.71 Faktory spojené s byrokratickou zátěží jsou také negativně hodnocené v průzkumu PAIH. Podle průzkumu z roku 2017 hodnotí investoři negativně četnost inspekcí nebo opakovaných prohlídek (3,24 bodů z 5) a procesem získávání licencí a koncesí (3,30 bodů z 5). Faktor získávání licencí je na 20. místě z 26 zkoumaných faktorů a faktor inspekcí na 21. místě. 72
Další slabou stránkou investičního prostředí Polska je nízké hodnocení vysokých škol v Polsku. Rozbor hodnocení vysokých škol v Polsku do větší hloubky se nachází v kapitole 2.2.3 Hodnocení technických vysokých škol v Polsku. U zkoumaných žebříčků světových vysokých škol se polské univerzity umístily na nízkých pozicích. Nejlépe ze všech žebříčků se umístila Varšavská univerzita, a i ta je v daném žebříčku až na 301. místě. S faktorem hodnocení vysokých škol je propojený i faktor kvality vzdělávání. Ukazatele vzdělávání se nachází u Global Competitiveness Report v pilíři dovednosti. I když je celkové hodnocení tohoto pilíře v případě Polska poměrně pozitivní, v dílčích částech se vyskytují významné rozdíly. Například u ukazatele kvality odborného vzdělávání se Polsko nacházelo v roce 2019 na 110. pozici nebo u ukazatele dovednosti absolventů na 101. pozici. 7374
Další faktor patřící mezi slabé stránky investičního prostředí v Polsku je kvalita ekonomické legislativy. Podle dotazníku od PAIH je stabilita a předvídatelnost práva hodnocena 2,75 body z 5 a nachází se z 26 zkoumaných faktorů na posledním místě. Nízké skóre dosáhla také účinnost systému obchodních soudů (2,84 bodů z 5) a jasnost a konzistence právních ustanovení (3,20 bodů z 5). 75 Předposlední slabou stránkou je kvalita infrastruktury. Podle hodnocení mobility a dopravy
71 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Poland. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/p/poland/POL.pdf
72 Polish Investment and Trade Agency. POLAND OFFERS A STABLE INVESTMENT CLIMATE TO FOREIGN
INVESTORS. 2017 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
75 Polish Investment and Trade Agency. POLAND OFFERS A STABLE INVESTMENT CLIMATE TO FOREIGN
INVESTORS. 2017 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.paih.gov.pl/20180109/poland_offers_stable_environment_for_investors
35 ze strany Evropské komise se skoro u všech zkoumaných oblastech dopravy nachází Polsko pod průměrem EU. Nad průměrem je pouze u ukazatelů včasnosti zásilek a dokončení vnitrozemských vodních cest typu TEN-T. 76 Poslední slabá stránka je ukazatel snadnosti hledání kvalifikovaných zaměstnanců, který patří pod pilíř dovednosti v rámci Global Competitiveness Report. V roce 2019 se Polsko nacházelo až na 80. místě a kleslo o 13 míst oproti roku 2018. 7778
Příležitosti jsou potenciálně pozitivní vlivy, které pochází z vnějšího prostředí, a mohly by vést ke zvýšení přitažlivosti Polska jako investiční destinace. První příležitost je pozitivní hodnocení investičního prostředí Polska mezinárodními organizacemi. Polsko má všeobecné pozitivní ohlas jako destinace PZI, vyzdvihuje se například makroekonomická stabilita nebo nárůst kapitálu na pracovníka za posledních 20 let. 79 I podle hodnocení žebříčků a zpráv světových organizací, mezi které patří Doing Business, Global Competitiveness Report nebo Economic Freedom Index, se Polsko nachází nad světovým průměrem. Pokud patří hodnocení země mezinárodními organizacemi pro zahraničního investora mezi důležité faktory rozhodování o destinaci investice, mohly by lepší hodnocení zvýšit atraktivitu investičního prostředí Polska.
Druhá příležitost je přijetí eura. Z Eurozóny pocházelo přibližně 85 % PZI v roce 2019. 80 Přijetí eura by pro tyto země znamenalo snížení transakčních nákladů a kurzového rizika, což by podpořilo zájem investorů z Eurozóny. I pro investory mimo Eurozónu by mohlo být přijetí eura pozitivním faktorem, neboť je euro považováno za poměrně stabilní cenu.
76 European Comission. Mobility and Transport, Poland. 2018. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/scoreboard/countries/poland/investments-infrastructure_en
77 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
78 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
79 Deloitte. Investing in Poland: Untapped Potential. 2017 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/pl/Documents/Reports/pl_investing_in_Poland_Untapped_Potential _Report_EN.pdf
80 Narodowy Bank Polski. Foreign Direct Investment in Poland. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/ziben/ziben.html
36 Další příležitost je navýšení PZI v oblasti odborných, vědeckých a technických činností.
V roce 2019 tvořily odborné, vědecké a technické činnosti pouze 9,3 % z celkového přílivu PZI.
Oproti roku 2018 poklesl podíl těchto činností z 12,9 %. 81 Nárůst v investorů z tohoto odvětví může vést k dominovému efektu, neboť to bude dalším investorům naznačovat příznivé investiční podmínky pro toto odvětví v Polsku. Poslední příležitost je narůstající zájem o investování v Polsku ze strany asijských investorů. V roce 2017 byl podíl PZI pocházejících z Asie 3,4 %, což vzrostlo v roce 2018 na 3,6 % a v roce 2019 až na 13 %. 82 Oproti podílu PZI z Evropy je to malé procento, ale diverzifikace zdrojů PZI snižuje riziko, že by potenciální problémy v jedné oblasti ovlivnily výrazně Polsko.
Mezi hrozby řadím situace, které pochází z vnějšího prostředí, a vedly by ke snížení atraktivity investičního prostředí Polska. V současnosti je nejvíce diskutovaným rizikem u všech zemí světa COVID-19. Prognóza Světové banky odhadující dopad Koronavirové krize na světovou ekonomiku odhadla pokles globálního HDP v roce 2020 o 4,3 %. 83 Očekává se, že v delším horizontu způsobí hluboká recese vyvolaná pandemií trvalé jizvy způsobené nižšími investicemi, erozí lidského kapitálu ztrátou práce a školní docházkou a fragmentací globálních obchodních a dodavatelských vazeb. 84 Po celém světě jsou firmy kvůli COVID-2019 pod silným tlakem, přičemž více než polovina z nich je v prodlení nebo pravděpodobně brzy budou v prodlení. 85 To samozřejmě znamená i možné snížení investic v Polsku.
81 Narodowy Bank Polski. Foreign Direct Investment in Poland. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/ziben/ziben.html
82 Ibid.
83 World Bank. Global Economic Prospects, January 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://openknowledge.worldbank.org/handle/10986/34710
84 World Bank. The Global Economic Outlook During the COVID-19 Pandemic: A Changed World. 2020 [online]
[cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/news/feature/2020/06/08/the-global-economic-outlook-during-the-covid-19-pandemic-a-changed-world
85 World Bank, BLAKE Paul & Divyanshi WADHWA. 2020 Year in Review: The impact of COVID-19 in 12 charts.
2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://blogs.worldbank.org/voices/2020-year-review-impact-covid-19-12-charts
37 Další dvě hrozby jsou spojené s vhodností diverzifikace PZI ke zamezení potenciálních rizik a závislosti Polska na dané oblasti nebo odvětví. EU je hlavním zdrojem PZI pro Polsko – v roce 2019 tvořily PZI z EU 83 % s Německem (28,8 %) a Nizozemskem (25,7 %) jako hlavními partnery. Vysokého podílu dosahovala EU i v roce 2018 a 2017, a to 93,8 % a 80,1 %. 86 Podobně je tomu i u třetího rizika. V roce 2019 směřovalo 54,4 % PZI do zpracovatelského průmyslu. V roce 2018 byla PZI do zpracovatelského průmyslu nižší (35,2 %), ale v roce 2017 byl podíl PZI do zpracovatelského průmyslu také více než 50 %. 87 Pokud by teoretická krize zasáhla zpracovatelský průmysl, postihla by hlavní odvětví PZI v Polsku. Poslední potenciální hrozbou je zhoršení ekonomické situace v Polsku. Neboť je makroekonomická stabilita Polska jedním z nejvíce vyzdvihovaných faktorů, který je pro investory atraktivní, zhoršení ekonomické situace v Polsku by vedlo k poklesu zahraničních investic.