Statistická analýza determinantů investičních toků do Polska v oblasti inovací a VaV . 37

Cíl této kapitoly je určení hlavních determinantů investičních toků do Polska v oblasti inovací a VaV za pomocí regresní analýzy. Pro účely statistické analýzy u všech zemí byla vybrána závislá proměnná příliv PZI ⁸⁸ a nezávislé proměnné HDP ⁸⁹, míra nezaměstnanosti ⁹⁰, inflace⁹¹, otevřenosti obchodu ⁹², umístění podle žebříčku Ease of Doing Business ⁹³, umístění podle

86 Narodowy Bank Polski. Foreign Direct Investment in Poland. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://www.nbp.pl/homen.aspx?f=/en/publikacje/ziben/ziben.html

87 Ibid.

88 The World Bank. Foreign direct investment, net inflows (BoP, current US$) - Poland [online] [cit. 22.05.2021]

Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/BX.KLT.DINV.CD.WD?locations=PL

89 The World Bank. GDP (current US$) – Poland [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.KD.ZG?end=2019&locations=PL&start=1991&view=chart

90 The World Bank. Unemployment, total (% of total labor force) (national estimate) - Poland [online] [cit. 22.05.2021]

Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.NE.ZS?locations=PL

91 The World Bank. Inflation, consumer prices (annual %) - Poland [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=PL&start=1995

92 The World Bank. Trade (% of GDP) - Poland [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=PL

93 The World Bank. Doing Business 2009-2018

38 žebříčku Global Competitiveness Report ⁹⁴, průměrné měsíční hrubé mzdy ⁹⁵, podíl výdajů do výzkumu a vývoje na HDP ⁹⁶, zápisy do terciárního vzdělávání ⁹⁷ a počet zaměstnanců v odvětví VaV ⁹⁸. Hodnoty proměnných pochází ze zdrojů jako je Světová banka, žebříček Doing Business, žebříček Global Competitiveness report, data UNESCO, data OECD a statistický úřad Polska. Příliv PZI i HDP jsou uvedeny v dolarech, nezaměstnanost, inflace, otevřenost obchodu a výdaje do VaV v procentech, mzdy v polských zlotých. Využity jsou data od roku 2006 do roku 2018. Tabulky hodnot použitých dat se nachází v příloze.

Proměnné jako je HDP, míra nezaměstnanosti, inflace a otevřenosti obchodu byly vybrány, protože se jedná o významné a často zkoumané makroekonomické ukazatele při určování determinantů investičních toků. Žebříčky mezinárodních organizací porovnávající různé světové země mezi sebou, jako je žebříček Ease of Doing Business a žebříček Global Competitiveness Report, mohou být pro investory základním zdrojem informací pro rozhodování o destinaci investic.

Pro zohlednění výsledků Global Competitiveness Report a Ease of Doing Business byly vybrány umístění mezi zkoumanými zeměmi v daném roce, neboť se metodologie určování číselného hodnocení indexů v průběhu let změnila. Průměrné měsíční hrubé mzdy představují pro investory náklady na zaměstnance při investování v dané zemi, a tudíž se jedná o potenciálně důležitý faktor ovlivňující rozhodování investorů. Výdaje do VaV znamenají podíl státních výdajů do rozvoje VaV na HDP vybrané země, v případě této kapitoly se tedy jedná o Polsko. Mohou představovat zájem země o rozvoj odvětví VaV a možné benefity pro investory působící v tomto odvětví, neboť by mohla země chtít přilákat takovéto investory. Proměnná zápisy do terciárního vzdělávání značí počet zapsaných studentů do vysokoškolského a vyšší odborné vzdělávání v daném roce. Jedná se o potenciální budoucí zdroj kvalifikované pracovní síly pro investory působící v oblasti VaV.

94 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2009-2018

95 Statistics Poland. Average monthly gross wage and salary in national economy 1950-2020 [online] [cit. 22.05.2021]

Dostupné z: https://stat.gov.pl/en/topics/labour-market/working-employed-wages-and-salaries-cost-of-labour/average-monthly-gross-wage-and-salary-in-national-economy-1950-2020,2,1.html

96 UNESCO Institute for Statistics. Gross domestic expenditure on R&D (GERD), GERD as a percentage of GDP, GERD per capita and GERD per researcher [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: http://data.uis.unesco.org/#

97 UNESCO Institute for Statistics. Enrolment by level of education [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

http://data.uis.unesco.org/#

98 UNESCO Institute for Statistics. R&D personnel by sector and function [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:

https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=PERS_FUNC#

39 V této práci je využitá metoda regresní analýzy, u které se určuje, jak nezávislé proměnné ovlivňují vybranou závislou proměnnou. Obecná rovnice regresní analýzy vypadá následovně:

y = α + βx + e, přičemž β představuje vektor, α bod, ve kterém přímka protíná vodorovnou osu, x představuje nezávislou proměnnou, y představuje závislou proměnnou a e představuje chybu.

Výsledky regresní analýzy všech proměnných je možné nalézt v příloze. I když byla významnost F regrese nižší než 0,05, některé proměnné se prokázaly jako nevýznamné díky hodnotě P vyšší než 0,05. Nevýznamné proměnné jsou u této analýzy inflace, otevřenost obchodu, umístění podle Ease of Doing Business a počet zaměstnanců ve VaV. Zjednodušený výsledek této regresní analýzy je možné vidět v tabulce č. 9, celkový výsledek se nachází v příloze.

Koeficienty Hodnota P

Hranice 891890191867,64 0,015126834

HDP 0,350946936 0,005444125

Nezaměstnanost -7061065816 0,0055127

Mzdy -164203608,5 0,006087207

Umístění ve Global Competitiveness Report -2838755035 0,011806325

Výdaje do VaV 93609613634 0,021717805

Zápisy do terciárního vzdělávání -177681,5345 0,039497493

Tabulka 9: Zjednodušený výsledek regresní analýzy determinantů investičních toků Polska Zdroj: Vlastní zpracování

Na základě této regresní analýzy je rovnice determinantů investičních toků do Polska následující:

Příliv PZI = 891890191867,64 + 0,350946936*HDP - 7061065816*Nezaměstnanost - 164203608,5*Mzdy - 164203608,5*Umístění v Global Competitiveness Report + 93609613634*Výdaje do VaV – 177681,5345*Zápisy do terciárního vzdělávání

Pozitivní vliv na příliv PZI má podle výsledků regresní analýzy výše HDP a výdaje do VaV.

Podle analýzy zvýšení HDP o 1 dolar vede ke zvýšení PZI o 0,351 dolarů. Jedná se tedy o poměrně nízké číslo. Pokud vzrostou výdaje do VaV o 1 %, vzroste příliv PZI o 93,61 miliard dolarů.

40 Nezaměstnanost, výše průměrné měsíční mzdy, umístění podle Global Competitiveness Report a zápisy do terciárního vzdělávání vykazují záporné koeficienty, což představuje negativní vztah těchto proměnných a PZI. Pokud se nezaměstnanost zvýší o 1 %, klesnou PZI o 7,061 miliard dolarů. Znamená to tedy, že nárůst míry nezaměstnanosti odrazuje investory od investování v Polsku. Dále podle této regresní analýzy vede navýšení průměrných hrubých mezd o 1 polský zlotý k poklesu PZI o 164 miliónů dolarů. Umístění v žebříčku podle Global Competitiveness Report také vykazuje negativní vliv na PZI. S navýšením umístění v žebříčku Global Competitiveness Report o 1 místo, klesne příliv PZI o 2,839 miliard dolarů. Poslední negativní determinant jsou zápisy do terciárního vzdělávání. Když vzrostou zápisy o 1 osobu, sníží se příliv PZI o 178 tisíc dolarů.

41

3. Investiční prostředí Slovenské republiky

Další zemí, která patří do takzvané skupiny zemí Visegrádu, je Slovenská republika.

Československo zaniklo 31. prosince 1992, čímž se 1. ledna 1993 stalo Slovensko samostatným státem. Přestože Slovensko zahájilo proces transformace své ekonomiky za méně příznivých podmínek než Česká republika, dosáhlo v průměru většího ekonomického růstu a nižší míry inflace.

Klíčovým zdrojem růstu byl rychle se rozvíjející sektor služeb, který poskytoval zaměstnání zhruba polovině pracovní síly. Během 90. let však nezaměstnanost zůstávala poměrně vysoká a inflace se zvyšovala. Zahraniční dluh i nadále rychle rostl a schodky rozpočtu a běžného účtu se prohloubily. Do roku 2004, kdy Slovensko vstoupilo do EU, se ekonomika zotavila, inflace podstatně poklesla, schodek běžného účtu se snížil a zahraniční investice v zemi výrazně vzrostly.

V roce 2009 přijalo Slovensko Euro jako státní měnu. ⁹⁹

V roce 2019 dosáhl stav PZI ve Slovensku 60 951 milionů dolarů. Oproti roku 2018 se jedná o nárůst o 1 094 milionů dolarů z 59 857 milionů dolarů. Mezi zeměmi OECD se Slovenská republika nacházela v roce 2019 na 30. místě, což znamená zlepšení oproti roku 2018 a 2017 o jedno místo. ¹⁰⁰