2. Investiční prostředí Polska
3.4 SWOT analýza investičního prostředí Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV
Tabulka č. 16 uvádí silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby investičního prostředí slovenské republiky se zaměřením na inovace a VaV. První silná stránka je členství Slovenska v eurozóně. Pro investory ze zemí, které jsou také členy eurozóny, znamená stejná měna eliminaci kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Většina úspěšných investičních projektů pocházela podle agentury SARIO mezi roky 2002 a 2020 z Německa. Další partneři pocházející z eurozóny jsou například Rakousko, Itálie, Francie, Švýcarsko atd. Investoři z eurozóny tvořily přibližně 48 % úspěšných investic mezi roky 2002 a 2020. 125
Druhou silnou stránkou je vysoké hodnocení kvality inženýrské infrastruktury podle Global Competitiveness Report. Kvalita dodávky elektřiny byla hodnocena v roce 2019 99,5 body, čímž se Slovensko nacházelo mezi zeměmi na 13. místě. Spolehlivost dodávky vody je hodnocena 91,9 body, což Slovensko umístilo v roce 2019 na 17. místo. 126 Třetí silná stránka je typická pro všechny tři země zkoumané v této diplomové práci. Vývoj otevřenosti obchodu Slovenska je popsáno v kapitole zabývající se makroekonomickou analýzou Slovenské republiky (kapitola 3.1).
Oproti například průměru EU vykazovalo Slovensko v roce 2019 o 93,69 % vyšší otevřenost obchodu. 127
125 SARIO. SARIO Success Stories. 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.sario.sk/sites/default/files/sario-success-stories-2021-03-23-eng.pdf
126 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
127 The World Bank. Trade (% of GDP) – Slovak republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=SK
54
Tabulka 17: SWOT analýza investičního prostředí Slovenské republiky v oblasti inovací a VaV, Zdroj: Vlastní zpracování
Další silnou stránkou Slovenska je, že má poměrně kvalitní bankovní sektor. V hodnocení zdravosti bankovního sektoru Světovým ekonomickým fórem získalo Slovensko v roce 2019 6 bodů ze 7 a umístilo se na 12. místě ze všech hodnocených zemí. 128 Předposlední silná stránka jsou poměrně nízké náklady spojené s podnikáním podle indexu Ease of Doing Business.
Mezi indikátory s hodnocením nákladů jsou náklady průměrně hodnoceny 94,58 body. 129 Poslední silná stránka Slovenské republiky je angažovanost země na mezinárodních přihláškách duševního vlastnictví, zejména co se týče přihlášek ochranných známek a patentů. Podle Global Competitiveness Report se Slovensko nacházelo u přihlášek ochranných známek na 33. místě mezi zkoumanými zeměmi v roce 2019 a u přihlášek patentů na 36. místě. 130
128 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
129 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Slovak republic. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://portugues.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/s/slovakia/SVK.pdf
130 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
Silné stránky Slabé stránky
Člen eurozóny Dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců Inženýrská infrastruktura Nízké dovednosti v oblasti ICT a zpracování
informací Otevřená ekonomika blízká západoevropským
trhům Nízké hodnocení a známost vysokých škol Poměrně kvalitní bankovní sektor Poměrně vysoké hodnocení korupce Poměrně nízké náklady spojené s podnikáním Rozdíly mezi regiony
Přihlášky patentů a ochranných známek Výdaje na VaV
Příležitosti Hrozby
Investice z Koreji COVID-19 nebo jiné krize Nové dohody o volném obchodu Evropa jako hlavní zdroj PZI Pozitivní hodnocení mezinárodními
organizacemi (např. OECD) Nepříznivý vývoj měnového kurzu eura Rozvíjející investice do elektronického
průmyslu Prověřování PZI
Vysoký poměr PZI do automobilového
průmyslu
55 Mezi slabé stránky investičního prostředí Slovenské republiky patří dostupnost kvalifikovaných zaměstnanců. Podle hodnocení Global Competitiveness Report se Slovensko nacházelo u indikátoru snadnosti hledání kvalifikovaných zaměstnanců v roce 2019 na 127. pozici mezi zkoumanými zeměmi s 40,4 body. To je spojené také s indikátory kvality odborného vzdělání, u kterého je Slovensko na 104. místě, kritického myšlení ve výuce (109. místo) a dovednostmi absolventů (91. místo). Další slabou stránkou jsou nízké dovednosti dospělých v oblasti ICT a zpracování informací. Podle průzkumu dovedností dospělých pořádaných organizací OECD z roku 2017 projevuje 24,2 % dospělých nízké dovednosti v oblasti ICT, což znamená, že buď nemají žádné zkušenosti s počítači nebo nezvládli základní test ICT. Úrovně 3 při řešení problémů v technologicky náročných prostředích dosáhlo pouze 2,9 % dospělých (průměr zemí OECD je 5,1 %). 131
Třetí slabá stránka je nízké hodnocení a známost vysokých škol. Hodnocení technických vysokých škol je pospáno v kapitole 3.2.3. Obecně se ve zkoumaných žebříčcích vyskytují slovenské univerzity na nízkých pozicích a ve všech zkoumaných žebříčcích je hodnoceno celkově pouze pět slovenských univerzit, i když se ve Slovensku nachází 20 veřejných univerzit,
Bratislava vykazovala v roce 2018 3,3krát vyšší HDP na obyvatele než východní Slovensko, které
131 OECD. Survey of Adult Skills (PIAAC): Full selection of indicators [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
133 Transparency International. Corruption Perceptions Index [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.transparency.org/en/cpi/2020
56 mělo nejnižší HDP na obyvatele. Při pohledu na rozdíly regionů u indikátoru indexu kvality života OECD jsou největší regionální rozdíly u pracovních míst, příjmů a bezpečnosti. Zatímco Bratislava se řadí mezi 25 % nejlepších regionů v oblasti pracovních míst a příjmů, východní Slovensko se nachází v dolních 25 % regionech OECD. 134 Poslední slabá stránka je poměrně nízký podíl výdajů na VaV na HDP. V roce 2018 dosahovaly výdaje na VaV 0,833 % HDP, zatímco v České republice dosahovaly 1,928 %, více než dvakrát tolik. Výdaje vlády na VaV mohou být determinantem investic v oblasti VaV. Podle studie Evropské komise z roku 2014 ovlivňovala výše výdajů vlády na VaV míru investic ze zemí EU, i když neměla vliv na země ze Severní Ameriky. 135
První příležitostí pro Slovenskou republiku u investic do oblasti inovací a VaV jsou investice z Korejské republiky, které podle SARIO tvořily mezi lety 2002 až 2020 10 % úspěšných investičních projektů. 136 V roce 2016 byla Jižní Korea největším asijským investorem a celkově pátým největším investorem na Slovensku. PZI z Jižní Koreje činily 2,9 miliardy EUR, což odpovídalo 7 % celkových PZI. Mezi více jak 100 firmami z Koreji jsou největšími investory společnosti Kia a Samsung. 137 Udržování pozitivních investičních vztahů s Jižní Koreou může pro Slovensko znamenat další příliv investic z oblasti inovací a VaV. Druhou příležitostí je možné budoucí uzavírání nových dohod o volném obchodu mezi EU a jinými zeměmi. EU v současné době vyjednává dohody o volném obchodu s Austrálií, Čínou, Indonésií, Novým Zélandem a Filipíny. 138 Uzavření dohod může znamenat větší zájem o investování v EU ze strany těchto zemí, což by mohlo být příležitostí i pro Slovenskou republiku.
134 OECD. OECD REGIONS AND CITIES AT A GLANCE – COUNTRY NOTE SLOVAK REPUBLIC [online]
[cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.oecd.org/cfe/Slovak-Republic-Regions-and-Cities-2020.pdf
135 HERVÁS Fernando, Iulia SIEDSCHLAG, Alexander TUBKE. Boosting the EU's Attractiveness to International R&D Investments: What Matters? What Works? [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.esri.ie/system/files?file=media/file-uploads/2015-07/OPEA134.pdf
136 SARIO. SARIO Success Stories. 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.sario.sk/sites/default/files/sario-success-stories-2021-03-23-eng.pdf
137 Institute of Asian Studies. Future of Slovak-Korean Cooperation. 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://ceias.eu/wp-content/uploads/2018/12/20181209_SK-ROK-Briefing-paper_fin.pdf
138 European Comission. Negotiations and agreements. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/negotiations-and-agreements/#_being-negotiated
57 Další příležitost pro Slovensko je pozitivní hodnocení investičního prostředí země mezinárodními organizacemi jako je například OECD. Podle OECD se Slovenská republika řadí od vstupu v roce 2000 mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky OECD a postupně zmenšuje rozdíly mezi Slovenskem a zeměmi s vyššími příjmy. Výkonnost trhu práce a životní úroveň se podle OECD zlepšily vysokým tempem, zatímco nerovnost zůstávala nízká. 139 Stejně jako u Polska může pozitivní hodnocení ze strany věruhodných mezinárodních organizací jako je OECD zvýšit atraktivitu Slovenska jako investiční destinaci. Poslední příležitostí jsou rozvíjející se investice do elektronického průmyslu. Podle SARIO směřovalo mezi lety 2002 až 2020 13 % investic do elektronického průmyslu. Narůstající objem investic do elektronického průmyslu ve Slovensku může být pro jiné investory znamení příznivého investičního prostředí v této oblasti. Zároveň to znamená diverzifikaci přílivu PZI a snížení rizika při přílišné specializaci na jedno odvětví.
První hrozba pro slovenské investiční prostředí je stejné také u Polska i České republiky.
Koronavirová krize zasáhla téměř všechny země a způsobila škody mnoha investorům.
V současnosti je COVID-19 hlavní hrozbou pro PZI, ale i hospodářské a měnové krize, pokud by k nim došlo, by negativně ovlivnily příliv PZI do Slovenska. Další hrozba je skutečnost, že největší procento investorů pochází z Evropské Unie. Podle SARIO pocházelo 72 % úspěšných projektů mezi lety 2002 a 2020 z EU. 140 Je logické, že většina PZI směřuje do Slovenska z EU, například kvůli geografické blízkosti, členství Slovenska v EU a Eurozóně, historickým vztahům se zeměmi atd. Pokud by ale v budoucnu zasáhla teoretická krize především evropské státy, přišlo by Slovensko o hlavní zdroj PZI. Třetí hrozbou je potenciální nepříznivý vývoj měnového kurzu eura. Především výrazné fluktuace měnového kurzu jsou pro investory odrazující, neboť to pro firmu znamená nárůst transakčních nákladů a složitost předvídání budoucího vývoje kurzu. I když se jedná stabilní měnu, neznamená to, že je příznivý vývoj měnového kurzu eura zaručený.
Čtvrtá hrozba je prověřování PZI. Od října 2020 je platná regulace EU ohledně prověřování PZI, která je především založená na sdílení informací o PZI mezi členy EU a Evropskou komisí.
Jedná se o informace jako například o jakého investora se jedná, ve kterých odvětvích působí, jaká je hodnota investice atd. Tato regulace má pomoci členům EU určit, zda by mohla investice ovlivnit
139 OECD. Slovak Republic Economic Snapshot. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.oecd.org/economy/slovak-republic-economic-snapshot/
140 SARIO. SARIO Success Stories. 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.sario.sk/sites/default/files/sario-success-stories-2021-03-23-eng.pdf
58 bezpečnost nebo veřejný pořádek. 141 Slovenská republika zavedla také vlastní návrh na prověřování investic, který schválen národní radou 5. února 2021. Podle tohoto návrhu je nutné nahlásit vládě nabytí podílu v určité situaci (pokud investicí získá investor alespoň 10 % hlasovací práva nebo kapitál) nebo specifickém průmyslu (například hornictví, elektroenergetika, farmaceutický průmysl a další). 142 I když může být zavádění regulací o prověřování PZI odůvodněné, znamená to pro investory novou překážku v investování a dodatečné náklady spojené s plněním těchto požadavků.
Poslední hrozba je vysoký poměr investic do automobilového průmyslu. Podle SARIO mířilo 30 % úspěšných projektů mezi lety 2002 a 2020 do automobilového průmyslu. 143 Nebezpečí zaměření na automobilový průmysl může být to, že se ze země stane především montovna s nízkou přidanou hodnotou v globálním hodnotovým řetězci, ve které je využita nekvalifikovaná a levná pracovní síla. Také vysoký poměr jednoho typu investic může být nebezpečný v případě nepříznivého vývoje trhu produktů pocházejících z daného průmyslu.
141 European Comission – FOREIGN DIRECT INVESTMENT EU SCREENING FRAMEWORK. 2019 [online] [cit.
22.05.2021] Dostupné z: https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2019/february/tradoc_157683.pdf
142 Michal Lučivjanský. New investment screening mechanism in Slovakia. 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.schoenherr.eu/content/new-investment-screening-mechanism-in-slovakia/
143 SARIO. SARIO Success Stories. 2021 [online] Dostupné z: https://www.sario.sk/sites/default/files/sario-success-stories-2021-03-23-eng.pdf
59