2. Investiční prostředí Polska
2.2 Hodnocení investičního prostředí Polska se zaměřením na inovace a VaV
2.2.2 Hodnocení Polska podle Global Competitiveness Report
náročné a doba strávená plněním všech potřebných úkonů spojených s podnikáním v Polsku je u většiny ukazatelů nízce bodově hodnocená. Na plnění 34 procedur v roce 2020 tráví firma 422 dní, což je v průměru něco přes 12 dní na poroceduru. Nejdéle podle Doing Business trvá v Polsku registrace majetku, a to 135 dní, což je podle indexu hodnocené pouze 35,9 body. Naopak náklady spojené s podnikáním v Polsku jsou hodnoceny poměrně pozitivně s průměrným bodovým hodnocením 93,8 bodů mezi pěti indikátory, u kterých se hodnocení nákladů vyskytuje. 44
2.2.2 Hodnocení Polska podle Global Competitiveness Report
Global Competitiveness Report vydává Světové ekonomické fórum od roku 1979.
V současnosti hodnotí 141 ekonomik a využívá takzvaný Globální index konkurenceschopnosti 4.0, zavedený v roce 2018, který zahrnuje 103 ukazatelů rozdělené do 12 pilířů. Jedná se o instituce, infrastrukturu, přijetí ICT, makroekonomická stabilita, zdraví, dovednosti, trh produktů, trh práce, finanční systém, velikost trhu, obchodní dynamika a schopnost inovace. Hodnocení země se uvádí jako „skóre pokroku“ na stupnici od 0 do 100, kde 100 představuje ideální stav, u kterého přestane problém omezovat růst produktivity. 45
Tabulka č. 2 vykazuje celkové hodnocení i hodnocení jednotlivých pilířů Polska v letech 2019 a 2018 a také umístění Polska mezi zkoumanými zeměmi ve stejných letech. V případě šesti pilířů došlo oproti roku 2018 ke zlepšení bodového hodnocení, u čtyř ukazatelů došlo ke zhoršení a u dvou se hodnocení nezměnilo. Nejvíce se změnil pilíř přijetí ICT, který vzrostl o 11 bodů.
Pozice se zlepšila pouze u svou indikátorů, u sedmi se umístění Polska mezi zkoumanými zeměmi propadlo. Nejhorší výsledky vykazuje Polsko podle pozice mezi všemi zeměmi v roce 2019 u pilíře trh práce, naopak nejlepší výsledky má u pilíře velikost trhu (s výjimkou makroekonomické stability). 4647
44 The World Bank. Doing Business 2020: Economy Profile Poland. 2020 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/p/poland/POL.pdf,
45 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
46 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
47 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
23 I když jsou všechny pilíře významné pro hodnocení investičního prostředí země a poskytují detailovaný pohled na různé faktory ovlivňující investiční prostředí, pro účely této diplomové práce jsou nejzajímavější dva ukazatele – dovednosti a schopnost inovace, neboť se ve své práci zaměřuji na investice do inovací a VaV. Z toho důvodu se budu do větší hloubky věnovat těmto ukazatelům.
V tabulce č. 3 je možné vidět hodnocení a pozice Polska u pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018. Pro investory zamýšlející investování v zemi do inovací a VaV je důležité vědět, že budou mít v zemi přístup ke kvalitní pracovní síle. V roce 2019 se Polsko nejlépe umístilo u ukazatelů poměr žáků k učitelům v primárním vzdělávání, střední délka života ve škole a střední hodnoty roků školní docházky. Nejhorší pozici mělo Polsko v roce 2019 u ukazatelů kvalita odborného vzdělání a dovednosti absolventů, což by mohlo pro investory znamenat nedostatečný potenciál budoucích zaměstnanců. I ukazatel snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců není hodnocen vysoce. 4849
Tabulka 2: Hodnocení a pozice Polska podle Global Competitiveness Report v roce 2019 a 2018,
Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
24 Tabulka č. 4 zobrazuje hodnocení a pozice částí pilíře schopnost inovace. Tento pilíř může investorům naznačit, zda země poskytuje kvalitní zázemí pro investice do inovací a VaV. U tohoto pilíře má Polsko poměrně dobré výsledky. Počet vydaných vědeckých publikací nebo kvalita výzkumných institucí umísťují Polsko mezi všemi zeměmi na vyšší pozice. Nejhůře se Polsko v roce 2019 umístilo u rozmanitosti pracovních sil a spolupráce mezi více stakeholdery. Obecně podle tohoto pilíře vykazuje Polsko potenciál pro investování v oblasti VaV a inovací. 5051
Pozice Hodnocení
2019 2018 2019 2018
Rozmanitost pracovních sil 131 134 43,8 38,9 Stav vývoje klastru 70 67 46,8 46,6 Mezinárodní společné vynálezy 36 34 30,4 29,4 Spolupráce mezi více stakeholdery 116 116 36,8 34,9 Vědecké publikace 25 26 91,5 90,7
Přihlášky patentů 34 34 48,1 47
Výdaje na výzkum a vývoj 36 39 32,2 33,4 Kvalita výzkumných institucí 18 18 36,9 39,8 Sofistikovanost kupujícího 70 67 43,3 40,4 Přihlášky ochranných známek 30 31 86,8 86,3
Tabulka 4: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře schopnost inovace v roce 2019 a 2018
Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf Snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců 80 67 51,6 52,4 Střední délka života ve škole 24 23 91,3 91,3 Kritické myšlení ve výuce 97 83 35,4 36,5 Poměr žáků k učitelům v primárním vzdělávání 13 11 98 98,8
Tabulka 3: Hodnocení a pozice Polska v rámci pilíře dovednosti v roce 2019 a 2018,
Zdroje: World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf, World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
25 2.2.3 Hodnocení technických vysokých škol v Polsku
V této části kapitoly se věnuji hodnocení technických vysokých škol a veřejných škol vysokých škol s technickými fakultami v Polsku, pokud je v případě univerzity hodnocení dostupné. Pro zahraniční investory zamýšlející investovat v zemi je důležité zhodnotit kvalitu současné a budoucí pracovní síly. Toho mohou docílit posouzením a hodnocením vhodných škol v zemi. Neboť se v diplomové práci věnuji investicím do inovací a VaV, rozhodla jsem se zaměřit na technické univerzity. Využila jsem více zdrojů hodnocení vysokých škol, neboť se hodnocení mezi zdroji v některých případech liší, nebo zahrnují více či méně univerzit. Protože se univerzity v Polsku většinou pohybují na nižších pozicích, nezabývají se agentury univerzitami v Polsku do takové hloubky, jako je tomu u vysokých škol na vyšších pozicích.
V tabulce č. 5 je možné vidět hodnocení technických vysokých škol v Polsku agenturou Times Higher Education s názvem THE World University Rankings, které zahrnovalo v roce 2019 1 250 institucí z 86 zemích. Hodnotí pět oblastí – výuka, výzkum, citace, přínos instituce a mezinárodní výhled. 52 Podle žebříčku THE World University Rankings se v Polsku nejlépe umístila Jagellonská univerzita. Přesto, že se jedná v případě tohoto žebříčku o nejlépe hodnocenou univerzitu, nachází se až mezi 501. a 600. místem. Druhá nejlépe hodnocená univerzita je Varšavská univerzita, která se nachází mezi 801. a 100. místem. Ostatní posuzované polské univerzity se umístili na vyšším než 1000 místě. Hodnocení jednotlivých ukazatelů je v případě většiny univerzit poměrně nízké, nejvyšší hodnotu vykazuje indikátor počet citací u Jagellonské univerzity, ostatní indikátory u všech univerzity nepřesahují 50 bodů. 53
52 Times Higher Education. World University Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings
53 Times Higher Education. World University Rankings 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2021/world-ranking#!/page/0/length/25/locations/PL/sort_by/rank/sort_order/asc/cols/stats
26
Tabulka 5: Hodnocení polských univerzot podle THE World University Rankings v roce 2021,
Zdroj: Times Higher Education. World University Rankings 2021 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.timeshighereducation.com/world-university-rankings/2021/world-ranking#!/page/0/
Nejvíce univerzit v Polsku hodnotí agentura U.S. News, která je činná v oblastech občanské žurnalistiky, odborného spotřebitelského poradenství, hodnocení a analýzy dat. Hodnocení a pozice jednotlivých posuzovaných polských univerzit je možné vidět v tabulce č. 6. Žebříček Best Global Universities Rankings zahrnuje téměř 1 500 institucí z 86 zemí. 54 Hodnotí 13 indikátorů, mezi které patří například globální reputace výzkumu, regionální reputace výzkumu, publikace, konference, citace, mezinárodní spolupráce a další. 55
54 U.S. News. How U.S. About Us [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: Dostupné z: https://www.usnews.com/about-us
55 U.S. News. How U.S. News Calculated the Best Global Universities Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.usnews.com/education/best-global-universities/articles/methodology
27 Stejně jako u předchozích dvou žebříčku jsou nejlépe hodnocené dvě univerzity – Varšavská a Jagellonská univerzita. Varšavská univerzita se nachází na 301. místě s 57,8 body a Jagellonská univerzita se nachází na 329. místě s 56,7 body. Dále Politechnika Warszawkska se nachází na 618. místě s 47 body, AGH im. Stanisława Staszica w Krakowie se umístila na 679. místě s 45,1 body, Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani je na 807. místě s 41,3 body a Vratislavská univerzita se nachází na 922. místě s 38 body. Ostatní univerzity na tomto žebříčku se nachází na 1031. pozici a více. 56
Best Global Universities Rankings
Umístění Univerzita Hodnocení
301 Varšavská univerzita 57,8
329 Jagellonská univerzita 56,7
618 Politechnika Warszawska 47
679 AGH im. Stanisława Staszica w Krakowie 45,1 807 Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani 41,3
922 Vratislavská univerzita 38
1 031 Technická univerzita ve Vratislavi 35 1 083 Univerzita Mikuláše Koperníka 33,8 1 174 Technická univerzita Gdaňsk 31,5
1 187 Gdaňská univerzita 31,3
1 226 Lodžská univerzita 30,3
1 232 Uniwersytet Śląski 30,2
1 238 Poznaňská technická univerzita 30 1 288 Technická univerzita v Lodži 29 1 441 Univerzita Maria Curie-Skłodowska 25 1 462 Univerzita Warmia a Mazury v Olsztynu 24,2
1 480 Politechnika Śląska 23,7
1 483 Technická univerzita v Krakově 23,6
Tabulka 6: Hodnocení polských univerzit podle Best Gloabl Universities Rankings v roce 2021, Zdroj: U.S. News. 2021 Best Global Universities Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021
Poslední žebříček využitý v této diplomové práci, QS World University Rankings, pochází od agentury Quacquarelli Symonds. QS World University Rankings hodnotilo v roce 2020 5 500 univerzit z 80 různých lokalit. K hodnocení využívá ukazatele jako je poměr mezinárodních studentů, poměr mezinárodních členů fakulty, poměr studentů k členům fakulty, počet citací na fakultu a akademická reputace. Neboť QS využilo bodového hodnocení ukazatelů pouze u dvou nejlépe hodnocených univerzit (Varšavská a Jagellonská univerzita), nachází
56 U.S. News. 2021 Best Global Universities Rankings Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.usnews.com/education/best-global-universities/poland
28 se v tabulce č. 7 pouze umístění posouvaných univerzit. S výjimkou Varšavské univerzity, Jagellonské univerzity a Politechniky Warszawska se polské univerzity nachází na pozici 800 a hůře. Varšavská univerzita se nachází na 321. pozici s 32,3 celkovými body, Jagellonská
801-1000 Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani 801-1000 AGH im. Stanisława Staszica w Krakowie 801-1000 Technická univerzita v Krakově 801-1000 Technická univerzita Gdaňsk 801-1000 Technická univerzita v Lodži 801-1000 Univerzita Mikuláše Koperníka 801-1000 Poznaňská technická univerzita 801-1000 Politechnika Śląska 801-1000 Gdaňská univerzita 801-1000 Lodžská univerzita 801-1000 Vratislavská univerzita
1000+ Technická univerzita ve Vratislavi 1000+ Uniwersytet Śląski
Tabulka 7: Hodnocení polských univerzot podle QS World University Rankings v roce 2021, Zdroj: Quacquarelli Symonds. QS World University Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021
2.3 Investiční pobídky v Polsku se zaměřením na inovace a VaV
V této kapitole se zabývám různými investičními pobídkami Polska se zaměřením na oblast inovací a VaV, které mají vést ke zvýšení atraktivity země pro investory. I když jsou všechny země (Polsko, Slovensko i Česko) členové EU, nebudu se v této práci zabývat dotacemi ze strany EU.
Za účelem přilákání investorů byl v Polsku 20. října 1994 zaveden Zákon o zvláštních ekonomických zónách. Zvláštní ekonomické zóny (SEZ) jsou využívány v rostoucím počtu zemí ke stimulaci investic a přilákání zahraničního kapitálu. Podpora nabízená podnikům v SEZ mohou
57 Quacquarelli Symonds. QS World University Rankings [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2021
29 být například daňové úlevy, finanční granty, regulační, infrastrukturní nebo správní oprávnění.
Jejich účely se liší v závislosti na cílech politiky země a úrovni jejich ekonomického a institucionálního rozvoje. 58
V současnosti se v Polsku nachází 14 SEZ, jejichž umístění je možné vidět na obrázku č. 1.
Nejstarší SEZ, Euro-Park Mielec, pochází z roku 1995, zatímco nejmladší byla založena v Krakově v roce 1998. Původně byly SEZ založeny na 20 let, v roce 2008 pak byla životnost všech SEZ prodloužena do 31. prosince 2020, nakonec se Rada ministrů rozhodla ponechat SEZ dalších do roku 2026. 59
Obrázek 1: Zvláštní ekonomické zóny v Polsku,
Zdroj: Polish Investment and Trade Agency. Polish Investment Zone Act on support for new investments. 2020 [online] Dostupné z: https://www.paih.gov.pl/why_poland/Polish_Investment_Zone
Novela zákona o zvláštních ekonomických zónách ze dne 10. května 2018 upravila nástroje osvobození od daně z příjmu tak, že osvobození od daně je nyní k dispozici na celém území Polska pro společnosti provádějící nové investice na veřejném i soukromém pozemku. Aby byly investice způsobilé pro získání podpory, musí se jednat o nové investice, což může být podle ustanovení o regionální státní podpoře založení nového podniku, zvýšení výrobní kapacity stávajícího podniku, diverzifikace výroby zavedením nových produktů, zásadní změny ve výrobním procesu stávajícího podniku nebo nabytí majetku podniku, který by byl uzavřen, pokud by tento majetek nebyl
58 DOROŻYŃSKI, T., ŚWIERKOCKI, J. and URBANIAK, W. Determinants of Investment Attractiveness of Polish Special Economic Zones. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2018, vol. 6, no. 4. pp. 161 ProQuest Central. ISSN 2353883X. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.15678/EBER.2018.060409.
59 Rödl & Partner. Special economic zones (SEZ) in Poland [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://www.roedl.net/pl/en/hot_news/special_economic_zones_in_poland.html
30 zakoupen. Podporu nemohou získat podniky, které vyrábějí výbušniny, alkohol, tabákové výrobky, podniky působící v odvětí metalurgie, uhlí, dopravy, výroby a distribuce energie, velkoobchodu a maloobchodu, stavebních prací, služeb spojených s ubytováním a stravováním a herní centra. 60
Podle zvláštních ekonomických zón se určuje maximální výše státní podpory ve formě osvobození od daně z příjmu, která je stanovena na základě mapy regionální podpory na období 2014–2020. Čísla na mapě představují procento nákladů způsobilých pro regionální podporu.
Mapu je možné vidět na obrázku č. 2. V případě středně velkých podniků se podpora zvyšuje o 10 % a pro malé podniky o 20 %. Délka poskytnutí osvobození od daně se vztahuje na intenzitu veřejné podpory v dané oblasti – intenzita do 25 % odpovídá podpoře na dobu 10 let, 35 % na dobu 12 let, 50 % 15 na dobu let, a pokud se v den vydání rozhodnutí o podpoře nachází nejméně 51 % rozlohy pozemků, na nichž má být nová investice umístěna, v hranicích zvláštní ekonomické zóny, se vydává rozhodnutí o podpoře nové investice na dobu 15 let. 61
Snížení způsobilých nákladů pro daň z příjmu PO může také investor dosáhnout investováním do VaV souvisejících se získanými právy duševního vlastnictví v rámci takzvaného boxu duševního vlastnictví. Výše kvalifikovaného příjmu závisí míře vytváření, rozvoje nebo zlepšování inovací. Mzdové náklady vynaložené na podporu VaV a další výdaje související s VaV mohou být způsobilé k výjimečně vysokému daňovému odpočtu o výši 200 %, což znamená, že se způsobilé náklady mohou od daňového základu odečíst dvakrát. Od 1. ledna 2021 mohou výrobní společnosti získat dodatečnou 50 % úlevu nákladů vzniklých při pořízení robotů a jejich instalaci. 62
60 Polish Investment and Trade Agency. Polish Investment Zone Act on support for new investments. 2020 [online]
[cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.paih.gov.pl/why_poland/Polish_Investment_Zone
61 Ibid.
62 Deloitte. Survey of Global Investment and Innovation Incentives – Poland. 2020. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-survey-of-global-investment-and-innovation-incentives-poland-2020.pdf
31
Obrázek 2: Mapa způsobilých nákladů pro regionální podporu, Polsko
Zdroj: Polish Investment and Trade Agency. Polish Investment Zone Act on support for new investments. 2020 [online] [cit.
22.05.2021] Dostupné z: https://www.paih.gov.pl/why_poland/Polish_Investment_Zone
V SEZ se vyskytuje pro investory možnost nákupu pozemků určených k investování.
Majetek ve vlastnictví nebo ve správě SEZ je často připraven na investiční projekty, to znamená, že zaručuje právní a plánovací zabezpečení, přístup k technické infrastruktuře a inženýrským sítím.
V některých obcích mohou být investoři způsobilí pro osvobození od daně z nemovitostí, což je častější v oblastech spravovaných SEZ, obvykle kvůli spolupráci mezi místními úřady a zónou.
Investoři mohou také kombinovat osvobození od daně z příjmu s dalšími formami podpory, jako jsou vládní investiční granty, dotace z krajů a fondy EU. Pro investory může být výhodná možnost využití stávající technického a vědeckého výzkumného zázemí nabízeného SEZ ve spolupráci s místními úřady. 63
Co se týče finanční podpory mohou velké společnosti a malé a střední podniky získat granty v celkové výši 10 % až 20 % svých investičních výdajů a 2 600 až 4 300 EUR za každé nové vytvořené pracovní místo. Malé a střední podniky mohou získat granty týkající se různých aspektů jejich činností včetně investic do dlouhodobého a hmotného majetku, nákupu pozemních staveb a stavebního materiálu, nákupu externího poradenství nebo služeb, vývojových prací, ochrany duševního vlastnictví atd. Granty se pohybují od 20 % do 70 % kvalifikovaných výdajů, v závislosti na regionu a velikosti společnosti. 64
63 Polish Investment and Trade Agency. Polish Investment Zone Act on support for new investments. 2020 [online]
[cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.paih.gov.pl/why_poland/Polish_Investment_Zone
64 Deloitte. Survey of Global Investment and Innovation Incentives – Poland. 2020. [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-survey-of-global-investment-and-innovation-incentives-poland-2020.pdf
32
2.4 SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV
SWOT analýza je základní analytický nástroj využívaný k hodnocení silných stránek (strenghts), slabých stránek (weaknesess), příležitostí (oppurtunites) a hrozeb (threats) spojených se zkoumaným subjektem. Je běžně využívána ve firemním prostředí ke stanovení vhodné strategie nového produktu nebo strategie cíle firmy. V případě hodnocení investičního prostředí vybraných zemí využívám SWOT analýzu k určení silných stránek země (to, čím je země atraktivní pro investory), slabých stránek země (to, co může investory odradit), příležitostí, které pocházejí z vnějšího prostředí a vedou ke zlepšení investičního prostředí země a hrozeb, které mají také vnější původ a mohly by vést ke zhoršení investičního prostředí země. V tabulce č. 8 jsou uvedené silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby investičního prostředí Polska.
Silné stránky Slabé stránky
Kvalita výzkumných institucí Byrokracie
Makroekonomická stabilita Hodnocení vysokých škol a kvalita vzdělávání
Nízké náklady podnikání Kvalita ekonomické legislativy
SEZ Kvalita infrastruktury
Vědecké publikace, přihlášky patentů a přihlášky ochranných známek
Snadnost hledání kvalifikovaných zaměstnanců
Příležitosti Hrozby
Pozitivní hodnocení mezinárodními organizacemi COVID-19 či jiné krize
Přijetí eura Hlavní zdroj PZI je EU
PZI do odborných, vědeckých a technických činností PZI především do zpracovatelského průmyslu
PZI pocházející z Asie Zhoršení ekonomické situace
Tabulka 8: SWOT analýza investičního prostředí Polska v oblasti inovací a VaV, Zdroj: Vlastní zpracování
První uvedená silná stránka v tabulce č. 8 je kvalita výzkumných institucí. Ukazatel kvality výzkumných institucí je pozitivně hodnocený v Global Competitiveness Report. I když je bodové hodnocení ukazatele kvality výzkumných institucí poměrně nízké, umístilo se Polsko s tímto indikátorem v roce 2018 i 2019 na 18. místě ze všech zkoumaných zemí. 6566 Druhá silná stránka polského investičního prostředí je makroekonomická stabilita země. Více o makroekonomickém
65 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2018 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/GCR2018/05FullReport/TheGlobalCompetitivenessReport2018.pdf
66 World Economic Forum. The Global Competitiveness Report 2019 [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
http://www3.weforum.org/docs/WEF_TheGlobalCompetitivenessReport2019.pdf
33 stavu Polska je uvedeno v podkapitole 2.1 Makroekonomická analýza Polska. Všechny sledované ukazatele se v případě Polska v průměru dlouhodobě zlepšují, což může být pro investory znamení makroekonomické stability země. V průzkumu provedeným PAIH je ekonomická stabilita nejvýše hodnoceným faktorem u odpovědí na otázku: „Jak byste hodnotili jednotlivé faktory ovlivňující investiční klima v Polsku?“. Ekonomická stabilita dosáhla v průměru 4,01 bodů na škále 1-5. 67
Předposlední silná stránka investičního prostředí Polska jsou zvláštní ekonomické zóny.
Existence zvláštních ekonomických zón v Polsku poskytuje investorům určité výhody. Více o podporách poskytovaným investorům ve SEZ je popsáno v kapitole Investiční pobídky v Polsku se zaměřením na inovace a VaV. Podle průzkumu PAIH hodnotí dotazovaní investoři podnikatelské prostředí Polska pozitivně s důrazem na jejich jednání s okolními institucemi, společnostmi a zaměstnanci. Zahraniční investoři mají příznivý pohled zejména na své pracovní
Existence zvláštních ekonomických zón v Polsku poskytuje investorům určité výhody. Více o podporách poskytovaným investorům ve SEZ je popsáno v kapitole Investiční pobídky v Polsku se zaměřením na inovace a VaV. Podle průzkumu PAIH hodnotí dotazovaní investoři podnikatelské prostředí Polska pozitivně s důrazem na jejich jednání s okolními institucemi, společnostmi a zaměstnanci. Zahraniční investoři mají příznivý pohled zejména na své pracovní