4. Investiční prostředí České republiky
4.1 Makroekonomická analýza České republiky
V této kapitole se zabývám hlavními makroekonomickými ukazateli České republiky se zaměřením na stav a vývoj HDP, HDP na obyvatele, inflaci, míru nezaměstnanosti a otevřenost obchodu. Na grafu č.11 je možné sledovat vývoj HDP České republiky v porovnání s Polskem a Slovenskou republikou od roku 1990 do roku 2019. Do roku 2008 vzrostlo HDP Česka z 40,73 miliard dolarů na 236,82 miliard dolarů. Mezi roky 2008 a 2015 docházelo k mírným výkyvům, do roku 2019 ale vrostlo HDP na 250,68 miliard dolarů. 157 Meziroční růst HDP byl za rok 2019 2,335 %, což znamená pokles oproti roku 2018 z 3,181 %. V roce 2017 vykazovalo Česko také vyšší růst HDP než v roce 2019 a 2018, a to 5,167 %. 158 V porovnání s Polskem má Česká republika výrazně nižší HDP, naopak v porovnání se Slovenskem má Česká republika HDP vyšší. V roce 2019 bylo HDP Česka o 345,18 miliard méně, než bylo HDP Polska a o 145.6 miliard dolarů více než bylo HDP Slovenska.
Graf 11: Vývoj HDP České republiky v letech 1990-2019 v mld. dolarů
Zdroj: The World Bank. GDP (current US$) – Czech Republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Česká republika Polsko
Slovenská republika
63 Graf č. 12 ukazuje vývoj HDP na obyvatele Česka v porovnání se světem, EU, Polskem a Slovenskem od roku 1990 do roku 2019 v tisících dolarů. Od roku 1995 má Česko vyšší HDP na obyvatele, než jsou světové hodnoty. V porovnání s Polskem a Slovenskem vykazuje Česká republika ve všech letech vyšší HDP na obyvatele. V roce 2019 bylo HDP na obyvatele Česka 23,49 tisíc dolarů, což je o 4,22 tisíc dolarů více než HDP na obyvatele Slovenska a o 7,8 tisíc dolarů více než HDP Polska. Naopak v porovnání s EU vykazuje Česká republika nižší HDP na obyvatele. V roce 2019 bylo HDP na obyvatele Česka o 11,43 tisíc nižší než v EU. 159
Graf 12: Vývoj HDP/obyvatele České republiky v porovnání se světem a EU v tis. dolarech
Zdroj: The World Bank. GDP per capita (current US$) – Czech Republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=CZ
Graf č. 13 sleduje vývoj inflace v Česku, Polsku a Slovensku mezi roky 1992 a 2000. V roce 1992 byla inflace Česka 11,09 % a v roce 1993 vzrostla na 20,81 %. Od roku 1994 se udržovala inflace v relativně nízkých hodnotách kromě roku 1998 (10,7 %) a roku 2008 (6,36 %). V roce 2019 byla inflace České republiky 2,85 %. Česká republika má od roku 2005 s Polskem a Slovenskem poměrně podobné hodnoty inflace s maximálním rozdílem v roce 2009 s Polskem
159 The World Bank. GDP per capita (current US$) – Czech Republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Česká republika Polsko Slovenská republika EU Svět
64 o výši 2,78 %. 160 Od roku 2010 je inflační cíl České národní banky 2 % s tolerančním pásmem 1 % na oba směry. To znamená, že je Česká národní banka od roku 2017 úspěšná v udržování inflace země v přijatelných hodnotách inflačního cíle. 161
Graf 13: Vývoj inflace v České republice v letech 1992-2019 v %
Zdroj: The World Bank. Inflation, consumer prices (annual %) – Czech Republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=CZ&start=1992
Na grafu č. 14 je možné vidět vývoj míry nezaměstnanosti České republiky v porovnání se zeměmi EU, Polskem a Slovenskou republikou od roku 1993 do roku 2019. V roce 1992 byla míra nezaměstnanosti České republiky 2,8 %, do roku 2008 stoupla na nejvyšší hodnotu za zobrazované období (8,8 %), do roku 2019 ale klesla znovu na 2 %. Míra nezaměstnanosti v Česku stabilně klesá od roku 2012. Ve všech zobrazených letech vykazuje Česká republika nižší míru nezaměstnanosti než v Polsku a Slovenské republice, než je průměr zemí EU. Oproti Polsku byla míra nezaměstnanosti v Česku v roce 2019 o 1,28 % nižší, oproti Slovensku o 3,8 % nižší
160 The World Bank. Inflation, consumer prices (annual %) – Czech Republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=CZ&start=1992
161 ČNB. Cílování inflace v ČR [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/cilovani/
11,09
20,81
2,45 2,15 2,85
-5 0 5 10 15 20 25 30
Polsko Slovensko Česká republika
65 a oproti průměru zemí EU o 4,71 % nižší. 162 I když prokazuje nízká míra nezaměstnanosti makroekonomickou stabilitu země, pro investory uvažující o investování v dané zemi může být nízká míra nezaměstnanosti odrazujícím faktorem, neboť znamená nižší úroveň volné pracovní síly.
Podle studie The Determinants of FDI Flows from the EU-15 to the Visegrad Group Countries – A Panel Gravity Model Approach z roku 2013 163 se prokázala míra nezaměstanosti jako pozitivní determinant investičních toků do zkoumaných zemí. To znamená, že vyšší míra nezaměstnanosti vedla k vyšším investicím. Další studie od tohoto autora spolu s autorem Wach s názvem Determinants of Inward FDI into Visegrad Countries: Empirical Evidence Based on Panel Data for the Years 2000-2012 164 ale neprokázala, že by v případě zemí Visegrádu byla nezaměstnanost podstatným determinantem investic.
Graf 14: Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v porovnání s EU, Slovenskou republikou a Polskem v %
Zdroj: The World Bank. Unemployment, total (% of total labor force) (national estimate) – Czech republic [online] [cit. 22.05.2021]
Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.NE.ZS?locations=CZ
162 The World Bank. Unemployment, total (% of total labor force) (national estimate) - Poland [online] [cit.
22.05.2021] Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.TOTL.NE.ZS?locations=PL
163 WOJCIECHOWSKI, L. The Determinants of FDI Flows from the EU-15 to the Visegrad Group Countries – A Panel Gravity Model Approach. Entrepreneurial Business and Economics Review, 2013, vol. 1, no. 1. pp. 7-22 ProQuest Central. ISSN 2353883X.
164 WACH, K. and WOJCIECHOWSKI, L. Determinants of Inward FDI into Visegrad Countries: Empirical Evidence Based on Panel Data for the Years 2000-2012 1. Economics and Business Review, 2016, vol. 2, no. 1. pp. 34-52 ProQuest Central. ISSN 23921641. DOI http://dx.doi.org.zdroje.vse.cz:2048/10.18559/ebr.2016.1.3.
2,6
1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Česká republika EU Slovensko Polsko
66 Graf č. 15 zobrazuje vývoj otevřenosti obchodu České republiky v porovnání se zeměmi EU, světem, Polskem a Slovenskou republikou od roku 1995 do roku 2019. Podle grafu otevřenost obchodu České republiky od roku 1995 do roku 2014 poměrně stabilně stoupá s mírnými odchylkami. Od roku 2014 pak otevřenost obchodu klesla z 157,57 % na 142, 76 % v roce 2019.
I přes pokles míry otevřenosti za posledních 5 let vykazuje Česko ve všech zkoumaných letech vyšší míru otevřenosti obchodu, než je průměr zemí EU a světa. V roce 2019 byla míra otevřenosti obchodu Česka o 51,97 % vyšší než v EU a o 82,49 % vyšší než ve světě. Oproti Polsku má Česká republika také ve všech letech vyšší míru otevřenosti, oproti Slovenské republice jsou ale hodnoty za zobrazené období nižší. 165
Graf 15: Vývoj otevřenosti obchodu v České republice v letech 1950-2019 v porovnání s EU, světem Polskem a Slovenskou republikou v %
Zdroj: The World Bank. Trade (% of GDP) – Czech republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=CZ
165 The World Bank. Trade (% of GDP) – Czech republic [online] [cit. 22.05.2021] Dostupné z:
https://data.worldbank.org/indicator/NE.TRD.GNFS.ZS?locations=CZ
83,49 112,80
157,57 150,53 148,00
142,76
0 50 100 150 200 250
Česká republika EU Polsko Slovenská republika Svět
67