Povodí Říky

V povodí Říky, která se pod obcí Divnice zprava vlévá do Vláry, nejde pouze o ochranu obcí na Říce respektive Lukšince, která zleva ústí do Říky ve Slavičíně, ale také obcí na Vláře.

Zkapacitnění koryta Říky ve Slavičíně je zařazeno mezi připravované akce II. etapy programu prevence před povodněmi. V povodí nad soutokem Říky s Lukšinkou je dále navrženo celkem 5 retenčních nádrží s celkovou kapacitou cca 1,2 mil. m³. V součinnosti s těmito navrženými retenčními prostory by měla být zajištěna ochrana Slavičína do průtoku Q₁₀₀.

Pod Slavičínem je kapacita koryta koryta Q₃ – Q₁₀ a při vyšších průtocích jsou pravidelně zaplavovány inundace střídavě na levém a pravém břehu a záplavové území zasahuje i do přilehlé zástavby. Inundační území je doporučeno zachovat a výstavbou odsazených hrází ochránit přilehlé nemovitosti. Povodí Říky je ovšem třeba řešit v ucelené studii s vyhodnocením transformace povodňových průtoků soustavou retenčních nádrží a poté navrhnout vhodnou a ekonomicky efektivní variantu ochrany obytné zástavby.

C-42 C.5.6 Povodí dalších vodních toků Zlínského kraje Ořechovský potok a Syrovínka

Povodí těchto dvou vodních toků je ve Zlínském kraji charakteristické především vysokým procentem vinic a dalších zemědělsky využívaných pozemků. Jedná se ovšem opět o horní partie toků, kde je důležitější zpomalit povrchový odtok a zmírnit případné erozní procesy.

V Jihomoravském kraji je potom nad obcí Bzenec navržen poldr Syrovínka s uvažovanou retenční kapacitou 1,0 mil. m³, další retenční prostory na Ořechovském potoce nebo na Syrovínce ve Zlínském kraji proto nejsou uvažována.

Tišínka, Věžecký potok a Vlčidolka

Pro povodí výše uvedených vodních toků západně od Kroměříže je obdobně jako v povodí Kotojedky typická intenzivní zemědělská výroba. Dotčené obce jsou ohroženy především lokálními přívalovými dešti a splachem z okolních polí. Proti tomu se lze bránit jen účinnými protierozními opatřeními, která lze realizovat především v souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami.

Povodí přítoků Váhu

Jedná se především o horní partie povodí vodních toků včetně jejich pramenných oblastí.

V těchto úsecích je doporučeno zvážit opatření charakteru hrazení bystřin, vybudování přehrážek a provádět údržbu koryt včetně břehových porostů.

C-43

C.6 Opatření ke snížení erozní ohroženosti území

C.6.1 Vodní eroze

Pro vymezení území ohrožených vodní erozí na zemědělských pozemcích byla použita mapa erozní ohroženosti půd v ČR poskytnutá Výzkumným ústavem vodohospodářským Tomáše G. Masaryka (VÚV TGM) v Praze v rastrové podobě (obrázek B2-5 v kapitole B.2.9.).

Erozní ohroženost v této mapě byla stanovena aplikací rovnice USLE (univerzální rovnice ztráty půdy). Za podpory rastrového GIS byla odvozena mapa ztráty půdy ze zemědělských půd v ČR v rozlišení 50 x 50 m na podkladě vstupních dat: DMT - DMÚ 25 1:25000, vrstevnice po 5 m; využití území - databáze CORINE (viz. podrobněji v kapitole A.4.3); půdní mapa - KPP 1:200 000; faktor erozní účinnosti deště - konstantní hodnota R=20.

Získaná rastrová mapa s barevným rozlišením pozemků dle množství ztráty půdy, byla podložena pod vrstvy ZABAGED a byla určena erozí nejvíce ohrožená katastrální území (viz.

kapitola B.2.9).

C.6.1.1 Použitý výpočetní model

Pro posouzení erozní ohroženosti pozemků byl použit simulační model Povrchového Odtoku a Erozního Procesu (SMODERP), který řeší srážkoodtokové vztahy a erozní procesy na svahu a jehož výstupy lze využít pro návrh prvků protierozní ochrany.

Model simuluje plošný povrchový odtok a erozní procesy ze srážky proměnné intenzity a lze ho využít :

• pro stanovení charakteristik plošného povrchového odtoku ve zvolených profilech vyšetřovaného svahu a ve zvolených časových intervalech od počátku srážky

• pro stanovení přípustné délky pozemku ve směru sklonu (odtoku) na základě krajního nevymílacího tečného napětí a krajní nevymílací rychlosti povrchového odtoku

• pro stanovení ztráty půdy

Každý vyšetřovaný pozemek je charakterizován reprezentativním podélným profilem (tj.

charakteristickou dráhou plošného povrchového odtoku). Předpokládá se, že celý pozemek je zasažen stejnou srážkou proměnné intenzity, jejíž periodicita, intenzita, doba trvání a časový průběh jsou voleny podle požadované míry ochrany řešené plochy.

V simulačním modelu lze volit podle typu řešené úlohy variantu 1 - výpočet přípustné délky svahu nebo variantu 2 - výpočet povrchového odtoku a erozních procesů.

Jednotlivé varianty lze použít pro:

Varianta 1 :

• určení přípustné délky svahu

• posouzení současného stavu využívání půd z hlediska jejich erozní ohroženosti

• návrh umístění protierozních opatření Varianta 2 :

• určení charakteristik povrchového odtoku ve zvolených profilech

• dimenzování ochranných opatření

• určení ztráty půdy z pozemku

Vstupní data modelu musí co nejpřesněji charakterizovat zájmové území po stránce morfologických, půdních, vegetačních a hospodářských poměrů a lze je rozdělit do čtyř základních skupin :

• údaje morfologické o sklon svahu

• údaje pedologické

C-44 o půdní druh

o součinitel nasycené hydraulické vodivosti o sorptivita půdy

o Manningův součinitel drsnosti pro povrchový odtok o povrchová retence

• údaje o vegetačním krytu pozemku a používané agrotechnice o typ vegetačního pokryvu

o potenciální intercepce o poměrná plocha listová

o faktor ochranného účinku vegetace

• údaje srážkové

o časový průběh úhrnu srážky

Model povrchového odtoku je odvozen z rovnice kontinuity a rovnice pohybové na základě kinematického principu a zahrnuje procesy intercepce, retence půdního povrchu a infiltrace vody do půdy.

Vyšetřovaný svah je rozdělen na homogenní úseky z hlediska morfologických, půdních a vegetačních poměrů. Každý úsek je charakterizován průměrným sklonem území, jednotným půdním druhem, plodinou a způsobem obdělávání půdy. Výpočet charakteristik povrchového odtoku se provádí pro návrhovou přívalovou srážku nebo pro skutečně měřenou srážku.

V prvé fázi dochází k intercepci (zachycení srážkové vody na rostlinách). Srážková voda, která není zachycena vegetací, dopadá na půdní povrch a vyplňuje retenční prostor půdního povrchu. Voda zadržená v retenčním prostoru povrchu půdy infiltruje do půdy v závislosti na její infiltrační schopnosti. V okamžiku, kdy výška vody na půdním povrchu přesáhne jeho retenční kapacitu, nastává povrchový odtok. Po skončení srážky probíhá povrchový odtok do úrovně retenční kapacity, zbylá voda infiltruje do půdy.

Model erozního procesu, resp. jeho simulace je založena na stejných principech jako simulace povrchového odtoku, tj. na rozdělení svahu na homogenní úseky, kde se v jednotlivých elementech úseků stanovuje množství uvolněných částic a transportní kapacita povrchového odtoku. Z jejich vzájemného porovnání vyplývá pohyb půdních částic ve směru sklonu svahu, respektive jejich ukládání, pokud je transportní kapacita menší než množství deštěm a povrchovým odtokem uvolněných částic.

C.6.1.2 Vymezení charakteristických profilů

Jednotlivé svahy, které by mohly být náchylné k erozi, jsou reprezentovány zvoleným profilem (viz. příloha E.2.14). Předpokládáme, že celý pozemek je zasažen stejnou srážkou – model je počítán pro srážku s četností výskytu N = 5 a 10 let.

Z hlediska půdních i vegetačních poměrů jsou svahy homogenní – z pedologického hlediska jsou uvažovány půdy hlinité, které v řešeném území většinou převažují. Pro katastrální území Jarošov u Uherského Hradiště, Mařatice a Vésky jsou potom uvažovány půdy hlinitopísčité. Vegetace je zastoupena čtyřmi charakteristickými povrchy:

1. ú – úhor

2. š – širokořádkové plodiny – kukuřice 3. o – úzkořádkové – pšenice ozimá 4. t – travní porost – víceletá tráva, louky

C-45

Tabulka č. C -6: Umístění jednotlivých charakteristických profilů

Zvolený profil Délka [m] Katastrální území Povodí

1 696 Prasklice 4-12-02-035

2 453 Honětice 4-12-02-110+111

3 1095 Slížany 4-12-02-031

4 556 Cetechovice 4-12-02-105

5 828 Věžky 4-12-02-066

6 290 Zdislavice 4-12-02-110+111

7 551 Zdislavice 4-12-02-110+111

8 241 Cvrčovice u Zdounek 4-12-02-117

9 566 Divoky 4-12-02-108

10 496 Medlovice u Uherského Hradiště 4-13-02-022 11 577 Medlovice u Uherského Hradiště 4-13-02-022

12 551 Osvětimany 4-17-01-083

13 743 Vážany u Uherského Hradiště 4-13-02-022 14 679 Vážany u Uherského Hradiště 4-13-02-022 15 547 Stříbrnice u Uherského Hradiště 4-13-02-022 16 610 Stříbrnice u Uherského Hradiště 4-13-02-022

17 520 Mařatice 4-13-01-083

18 723 Jarošov u Uherského Hradiště 4-13-01-076

19 357 Vésky 4-13-01-131

20 1098 Mařatice 4-13-01-132

21 1065 Vlčnov 4-13-02-005

22 1503 Dolní Němčí 4-13-02-005

23 709 Havřice 4-13-01-124

24 569 Ludslavice 4-12-02-149

25 616 Dobrotice 4-12-02-126

C.6.1.3 Tabelární výstupy

V následující tabulce jsou uvedeny přípustné délky svahu jednotlivých povrchů - tedy míst, kde dochází na základě překročení krajního nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti k intenzivním erozním procesům a je zde nutno přerušit odtokovou dráhu. Například pro profil č.

2 je svah s celkovou délkou 453m rozdělen pro povrch úhor na pět částí o délkách 44, 105, 99, 102 a 103m, pro širokořádkové plodiny na 133, 139 a 181m a pro obilí na 230 a 223m. Při těchto hodnotách nedojde k intenzivním erozním procesům. Pro travní porost tento svah není nutné dělit.

Tabulka č. C-7: Přípustné délky svahů jednotlivých povrchů pro N = 5 let Ozn.

profilu L[m] Úhor Širokořádkové

plodiny Obilí Tráva

1 696 167,432,97 696 696 696

2 453 44,105,99,102,103 133,139,181 230,223 453 3 1095 201,201,201,492 1095 1095 1095 4 556 100,66,48,99,101,69,73 104,74,114,151,113 175,222,159 556 5 828 213,52,97,156,149,149,12 218,129,481 222,606 828

6 290 38,35,111,77,29 79,120,91 108,94,88 290 7 551 63,100,121,121,105,41 191,188,172 473,78 551

8 241 144,97 241 241 241

9 566 46,47,66,46,74,71,96,80,40 88,113,121,127,117 117,94,233,122 566 10 496 161,110,126,99 253,175,68 278,164,54 496 11 577 103,86,88,85,75,63,77 170,188,106,113 277,179,121 577 12 551 142,77,76,128,128 209,100,242 232,319 551 13 743 248,117,76,127,104,71 388,233,122 436,307 743

C-46

14 679 285,158,96,128,12 473,196,10 674,5 679 15 547 102,75,69,107,116,78 129,114,117,187 240,307 547 16 610 134,96,63,92,89,136 166,118,136,190 285,190,135 610

17 520 136,384 146,374 520 520 23 709 117,108,95,84,74,69,69,69,24 217,143,109,99,99,42 333,176,154,46 709 24 569 42,42,42,42,123,278 85,484 119,450 569 25 616 189,145,53,53,53,53,53,17 335,98,98,85 341,133,133,9 616

Tabulka č. C-8: Přípustné délky svahů jednotlivých povrchů pro N = 10 let Ozn.

profilu L[m] Úhor Širokořádkové

plodiny Obilí Tráva

1 696 119,107,180,205,85 207,489 696 696 2 453 30,30,49,63,62,62,71,

66,20 50,106,98,102,97 132,138,183 453 3 1095 131,131,131,131,131,

131,208,101 243,243,609 1095 1095 4 556 92,30,48,23,38,56,57,

73,62,77 101,71,67,103,116,

98 103,75,

112,132,134 556 5 828 186,51,36,57,119,115,115,

115,34 214,103,168,194,149 218,133,373,104 828 6 290 28,23,22,78,46,40,52,1 43,51,102,85,9 77,122,91 290 7 551 57,92,70,99,84,78,71 65,107,133,134,112 182,192,177 551

8 241 131,110 149,92 241 241 10 496 111,94,72,106,113 149,123,151,73 192,219,85 496 11 577 100,73,100,85,75,35,

35,74 114,146,101,87,79,

50 144,134,151,

97,51 577 12 551 122,86,36,51,113,133,10 141,88,114,149,59 171,117,195,68 551 13 743 167,103,103,68,112,3,97 247,145,161,129,61 292,142,181,

128 743 14 679 184,116,117,78,98,

80,6 285,171,207,16 452,215,12 679 15 547 90,58,86,24,31,68,

108,82 124,107,123,131,62 129,116,117,

168,17 547 16 610 125,84,73,36,91,69,131,1 137,111,81,142,139 142,140,150,

178 480, 130 17 520 133,160,227 140,216,164 146,374 520 18 723 117,106,106,106,123,

119,46 186,153,177,194,13 285,438 723 19 357 120,120,76,41 134,125,93,5 167,150,40 357 20 1098 341,143,186,204,224 479,619 1098 1098

21 772 98,387,287 772 772 772

22 1503 594,115,115,115,220,

220,24 768,735 1503 1503

23 709 107,68,81,67,55,55,48,

39,39,39,39,39,33 119,114,90,88,82,

71,71,71,3 197,128,113,108, 96,67 709 24 569 32,32,32,32,32,106,229,74 56,56,56,140,261 89,480 569 25 616 127,127,85,37,37,37,37,

37,37,37,18 232,107,69,69,69,

69,1 335,102,102,77 616

C-47 C.6.1.4 Grafické výstupy

Grafický výstup znázorňuje podélný profil svahu s vyznačením délek a sklonů jednotlivých úseků a popisem vegetace v jednotlivých úsecích. Graficky i číselně je vyznačena poloha bodů, kde byla překročena přípustná délka svahu a kde je třeba přerušit povrchový odtok.

Grafy jsou uvedeny jako příloha č. E.1.16., situace vybraných profilů pak v příloze č. 1 této zprávy.

Pro přehlednost je v této příloze uvedeno pouze 7 vzorových profilů, které vycházejí v dané oblasti vždy nejnepříznivěji. V posuzované lokalitě jihozápadně od Kroměříže byly jako vzorové vybrány profily č. 5 a 9. Na západ od Uherského Hradiště profily č. 11 a 16, na východ od stejného města pak profil č. 19. Jihozápadně od Uherského Brodu profil č. 23 a v okolí Holešova profil č. 24.

C.6.1.5 Zhodnocení erozní ohroženosti v jednotlivých profilech Z výstupních veličin modelu lze dovodit následující závěry : Pro uvažovanou srážku s četností N = 5 let:

Profily 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 23, 24, 25

jsou k erozním vlivům značně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové plodiny i obilí

Profil 17

je k erozním vlivům méně náchylný, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny

Profily 1, 3, 20, 22

jsou k erozním vlivům mírně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pouze pro variantu bez vegetačního krytu

Profil 21

není náchylný k erozním vlivům, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti nedochází pro žádnou z variant

Pro uvažovanou srážku s četností N = 10 let:

Profily 9, 16

jsou k erozním vlivům extrémně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro všechny varianty pokryvu, včetně travního porostu

Profily 2, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25

jsou k erozním vlivům značně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové plodiny i obilí

Profily 1, 3, 21

jsou k erozním vlivům méně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny

Obecně lze konstatovat, že většina pozemků v zájmové oblasti je značně náchylná k erozním vlivům. Dochází zde k erozní ohroženosti pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové i úzkořádkové plodiny. Nejméně ohroženy jsou profily 1, 3 a 21, kde dochází k eroznímu ohrožení pouze pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny.

Naopak největší erozní ohroženost byla zjištěna u profilů 9 a 16, kde pro 10-letou srážku dochází k erozním jevům pro všechny varianty pokryvu, včetně travního porostu.

C-48 Umístění nejohroženějších profilů:

Profil 9 – východně od obce Divoky u Zdounek – ČHP 4-13-02-008

Profil 16 – jihovýchodně od obce Stříbrnice u Uh. Hradiště – ČHP 4-13-02-022

C.6.1.6 Návrhy opatření

K hlavním důvodům, které zapříčinily nynější stav, dokumentovaný šetřením erozní ohroženosti vybraných profilů, náleží sloučení zemědělské půdy do velkých bloků, odstranění přirozených mezí a původních cest, které členily svahy po jejich délce a snižovaly jejich sklon.

V neposlední řadě pak náleží k příčinám i nesprávný a nešetrný způsob obhospodařování pozemků, které náchylnost pozemků k erozi bezprostředně ovlivňují, resp. zvyšují.

Pro snížení erozní ohroženosti pozemků v území jsou k dispozici prostředky různé náročnosti a charakteru – od agrotechnických po technické a organizační. K základním opatřením by mělo náležet systémové napravení negativních důsledků předchozích nevhodně provedených úprav pozemků, nevhodných způsobů obhospodařování půdy, které vedou ke zvyšování erozní náchylnosti pozemků, ke zhutnění půdy, ke snížení podílu humusu a k rozpadu půdní struktury.

Všechna opatření je možné realizovat v rámci případného zpracování komplexních pozemkových úprav, které jako jediné nejprůchodněji disponují možností vyčlenit potřebný prostor – konkrétní pozemky pro realizaci potřebných zásahů.

Na základě výsledků prošetření erozní ohroženosti vybraných svahů lze konstatovat, že v řešeném povodí by bylo účelné sledovat formy hospodaření v problémových lokalitách a v jednotlivých případech i přistoupit k návrhu protierozních opatření, která lze členit do dvou základních skupin:

• realizace technických opatření (záchytné příkopy, zatravněné průlehy, vytvoření mezí)

• realizace agrotechnických opatření (zatravnění svahu, pásové střídání plodin apod.)

Obrázek C-11: Příklady technických protierozních opatření

C-49 Obrázek C-12: Schéma pásového pěstování plodin

Nejprůchodnější formou, kterou je možné uvedená opatření zajistit, je jejich zahrnutí do komplexních pozemkových úprav (viz. příklad Kroměřižska), které by byly v příslušných katastrálních územích prováděny. Pokud realizovány nebudou, je možné realizaci opatření řešit s vlastníkem, případně uživatelem ohrožených pozemků, za případného přispění, resp.

spolupráce územně příslušné obce.

C.6.2 Větrná eroze

Větrnou erozi lze účinně omezit vhodnými protierozními opatřeními. Jejich hlavním účelem je snižovat rychlost větru a v dané oblasti vytvářet takové podmínky, které sníží její celkovou náchylnost k erozi. Protierozní opatření lze také zapojit do polyfunkční kostry komplexních pozemkových úprav (polní cesty) nebo je využít k doplnění územních systémů ekologické stability. Kromě protierozní funkce mají často i významnou krajinotvornou funkci.

Klasifikace opatření před větrnou erozí vychází z ČSN 75 4500 „Protierozní ochrana zemědělské půdy“ a tvoří je následující opatření:

- organizační – mění využití pozemků a jejich prostorové uspořádání

o uspořádání pozemků – pozemky (a veškerá další PEO) orientovat delší stranou kolmo na směr větru; dodržovat přijatelnou šířku pozemku ve směru větru

o protierozní rozmisťování plodin – využití přirozené protierozní účinnosti některých plodin (nejvíce odolné jsou TTP, pícniny, ozimy)

o pásové pěstování plodin – vkládat (kolmo na směr větru) spásy plodin odolných proti erozi do pěstované erozně ohrožené plodiny

o protierozní směr výsadby – plodiny s typickým řádkovým výsevem – vysévat řádky kolmo na směr větru

- agrotechnická – změna způsobu obdělávání pozemků (využití speciálních strojů a postupů)

o udržování půdní struktury – např. udržovat dostatečnou vlhkost (závlaha, hnojení), půdu minimálně porušovat (orba)

o kultivace půdy – zajištění trvalého krytu půdy (setí do posklizňových zbytků nebo do ochranných meziplodin – kromě takto poskytnuté mechanické ochrany půdy se následně zvýší i obsah humusu, což také přispívá k odolnosti proti erozi)

- technická – snižování rychlosti větru vytvářením umělých nebo přirozených překážek o umělé bariéry – obvykle dočasné pro ochránění citlivé plodiny (přenosné ploty z

prken, fólie, rákosu)

o přirozené bariéry (větrolamy) – obvykle trvalé; snižují rychlost větru před a za větrolamem, zachytávají nesené částice; jejich účinnost závisí na jejích výšce, šířce, stupni propustnosti, druhové skladbě

C-50

C.7 Související aspekty řešení PPO ve Zlínském kraji

C.7.1 Možnosti využití Územního systému ekologické stability

Při zachování prioritních funkcí ÚSES lze využít retenčního prostoru, který nivní a lužní biocentra obsahují, neboť existence lužních ekosystémů je přímo spjata s občasným zaplavováním a nezřídka jej přímo vyžaduje.

Při minimální velikosti nadregionálního biocentra 1000 ha a velikosti regionálního biocentra lužního a nivního typu 30 – 50 ha se jedná o významné retenční prostory, se kterými lze určitým způsobem počítat.

V současné době jsou již částečně zapojeny do systému protipovodňové ochrany NRBC Chropyňský luh a RBC Tlumačovský les, projektově se připravuje zavodnění RBC Filena (obnova zavodňovacích kanálů v lese Zámeček). Vedle nadregionálního a lokálního ÚSES lze využít i ÚSES lokálního, především biokoridorů, kdy biokoridory tzv. „mokré“ řady budou přimknuty k záchytným a odvodňovacím kanálům, podél odstavených hrází zase mohou být založena sušší společečnstva.

V souladu s platným územně-technickým podkladem nadregionální a regionální ÚSES ČR bylo ve Zlínském kraji v rámci krajských dokumentů navrženo „zahuštění“ ÚSES a to jak obnovením lužního lesa podél vlastního koryta řeky Moravy, tak trasováním „podpůrných“

lokálních biokoridorů.

C.7.2 Protipovodňová opatření a ochrana přírody

Při přípravě a realizaci projektů protipovodňové ochrany je nutné respektovat zájmy ochrany přírody. (zákon114/1992 Sb.v platném znění a související právní normy). Územní ochrana stávajících přírodních hodnot je plošně zajištěna budováním sítě zvláště chráněných území dle výše uvedeného zákona.

Základem ochrany přírody a krajiny je princip udržitelného rozvoje společnosti při současném zajištění ochrany přírody a krajiny. Zájmy ochrany přírody a krajiny jsou specifikovány v dokumentech Státní politika životního prostředí, Státním programu ochrany přírody, legislativě EU, mezinárodních smlouvách a v neposlední řadě v krajských rozvojových dokumentech.

Ochrana zájmů ochrany přírody je vyžadována především v následujících oblastech:

Velkoplošná chráněná území:

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty

o CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČR čj.

17.644/80 dne 3.11.1980 a od roku 1996 je současně vyhlášena jako biosférická rezervace UNESCO.CHKO zahrnuje jihozápadní část vnějšího karpatského oblouku, zahrnujícího pahorkatinné a horské polohy moravské části Bílých Karpat.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

o CHKO Beskydy byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČSR čj.5373/73 dne 5.3.1973. Zaujímá nejvyšší partie moravsko-slovenského pomezí a zahrnuje horské a střední polohy Moravskoslovenských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů.

Maloplošná zvláště chráněná území:

Maloplošná chráněná území zahrnují kategorie národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Z hlediska protipovodňové ochrany jsou nejvíce citlivá maloplošná chráněná území situovaná v nivách (NPP Chropyňský rybník, PP Lázeňský mokřad, PP Tůň u Kostelan, PR Choryňský mokřad, PP Tlumačovská tůňka).

C-51

Významně mohou být dotčena zejména odstavená (slepá) ramena vodních toků jako je např.

PP Rameno Moravy Miňůvky, PR Kanada a zbývající segmenty přírodních vodních toků (PP Olšava).

Přírodní parky

Přírodní parky jsou zřizovány dovány k ochraně krajinného rázu v územích se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Protipovodňová opatření mohou zejména ovlivnit Přírodní park Záhlinické rybníky.

Krajinný ráz

Pro Zlínský kraj je zpracována dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje (zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2005), která kategorizuje území kraje z hlediska krajinného rázu a citlivosti území.

Obecně jsou vodní tok a údolní niva chráněny jako významný krajinný prvek dle §3 zákona 114/1992 Sb.

Soustava Natura 2000

Soustava Natura 2000 byla začleněna v rámci implementace právních předpisů Evropských společenství (ES) do národní legislativy jako plochy zvláštního zájmu, které jsou tvořeny Ptačími oblastmi a Evropsky významnými lokalitami.

Protipovodňová opatření se mohou dotknou kteréhokoliv segmentu soustavy Natura 2000, nejvýznamněji však budou opět ovlivněny nivní a lužní biotopy jako jsou:

Evropsky významné lokality

CZ 0713375 Hustopeče- Štěrkáč CZ 0714085 Morava – Chropyňský luh CZ 0720182 Choryňský mokřad CZ 0723007 Čerťák

CZ 0723012 Insel

CZ 0724107 Nedakonický les CZ 0724120 Kněžpolský les CZ 0723424 Stonáč

CZ 0723426 Střížovice CZ 0723434 Vlára Ptačí oblasti

CZ0721023 Horní Vsacko CZ0721024 Hostýnské vrchy

Do Zlínského kraje zasahuje také C 0811022 Beskydy C.7.3 Protipovodňová opatření a těžba surovin

V údolní nivě Moravy dochází ke koncentraci těžby surovin, zejména štěrkopísků.

Zkušenosti z povodní 1997 (protržená levobřežní hráz řeky Moravy v prostoru štěrkoviště Kvasice) naznačují bezprostřední souvislost těžby s protipovodňovou ochranou. Na straně

Zkušenosti z povodní 1997 (protržená levobřežní hráz řeky Moravy v prostoru štěrkoviště Kvasice) naznačují bezprostřední souvislost těžby s protipovodňovou ochranou. Na straně

In document C. KONCEPCE ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE (Stránka 41-0)