Tabelární výstupy

V následující tabulce jsou uvedeny přípustné délky svahu jednotlivých povrchů - tedy míst, kde dochází na základě překročení krajního nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti k intenzivním erozním procesům a je zde nutno přerušit odtokovou dráhu. Například pro profil č.

2 je svah s celkovou délkou 453m rozdělen pro povrch úhor na pět částí o délkách 44, 105, 99, 102 a 103m, pro širokořádkové plodiny na 133, 139 a 181m a pro obilí na 230 a 223m. Při těchto hodnotách nedojde k intenzivním erozním procesům. Pro travní porost tento svah není nutné dělit.

Tabulka č. C-7: Přípustné délky svahů jednotlivých povrchů pro N = 5 let Ozn.

profilu L[m] Úhor Širokořádkové

plodiny Obilí Tráva

1 696 167,432,97 696 696 696

2 453 44,105,99,102,103 133,139,181 230,223 453 3 1095 201,201,201,492 1095 1095 1095 4 556 100,66,48,99,101,69,73 104,74,114,151,113 175,222,159 556 5 828 213,52,97,156,149,149,12 218,129,481 222,606 828

6 290 38,35,111,77,29 79,120,91 108,94,88 290 7 551 63,100,121,121,105,41 191,188,172 473,78 551

8 241 144,97 241 241 241

9 566 46,47,66,46,74,71,96,80,40 88,113,121,127,117 117,94,233,122 566 10 496 161,110,126,99 253,175,68 278,164,54 496 11 577 103,86,88,85,75,63,77 170,188,106,113 277,179,121 577 12 551 142,77,76,128,128 209,100,242 232,319 551 13 743 248,117,76,127,104,71 388,233,122 436,307 743

C-46

14 679 285,158,96,128,12 473,196,10 674,5 679 15 547 102,75,69,107,116,78 129,114,117,187 240,307 547 16 610 134,96,63,92,89,136 166,118,136,190 285,190,135 610

17 520 136,384 146,374 520 520 23 709 117,108,95,84,74,69,69,69,24 217,143,109,99,99,42 333,176,154,46 709 24 569 42,42,42,42,123,278 85,484 119,450 569 25 616 189,145,53,53,53,53,53,17 335,98,98,85 341,133,133,9 616

Tabulka č. C-8: Přípustné délky svahů jednotlivých povrchů pro N = 10 let Ozn.

profilu L[m] Úhor Širokořádkové

plodiny Obilí Tráva

1 696 119,107,180,205,85 207,489 696 696 2 453 30,30,49,63,62,62,71,

66,20 50,106,98,102,97 132,138,183 453 3 1095 131,131,131,131,131,

131,208,101 243,243,609 1095 1095 4 556 92,30,48,23,38,56,57,

73,62,77 101,71,67,103,116,

98 103,75,

112,132,134 556 5 828 186,51,36,57,119,115,115,

115,34 214,103,168,194,149 218,133,373,104 828 6 290 28,23,22,78,46,40,52,1 43,51,102,85,9 77,122,91 290 7 551 57,92,70,99,84,78,71 65,107,133,134,112 182,192,177 551

8 241 131,110 149,92 241 241 10 496 111,94,72,106,113 149,123,151,73 192,219,85 496 11 577 100,73,100,85,75,35,

35,74 114,146,101,87,79,

50 144,134,151,

97,51 577 12 551 122,86,36,51,113,133,10 141,88,114,149,59 171,117,195,68 551 13 743 167,103,103,68,112,3,97 247,145,161,129,61 292,142,181,

128 743 14 679 184,116,117,78,98,

80,6 285,171,207,16 452,215,12 679 15 547 90,58,86,24,31,68,

108,82 124,107,123,131,62 129,116,117,

168,17 547 16 610 125,84,73,36,91,69,131,1 137,111,81,142,139 142,140,150,

178 480, 130 17 520 133,160,227 140,216,164 146,374 520 18 723 117,106,106,106,123,

119,46 186,153,177,194,13 285,438 723 19 357 120,120,76,41 134,125,93,5 167,150,40 357 20 1098 341,143,186,204,224 479,619 1098 1098

21 772 98,387,287 772 772 772

22 1503 594,115,115,115,220,

220,24 768,735 1503 1503

23 709 107,68,81,67,55,55,48,

39,39,39,39,39,33 119,114,90,88,82,

71,71,71,3 197,128,113,108, 96,67 709 24 569 32,32,32,32,32,106,229,74 56,56,56,140,261 89,480 569 25 616 127,127,85,37,37,37,37,

37,37,37,18 232,107,69,69,69,

69,1 335,102,102,77 616

C-47 C.6.1.4 Grafické výstupy

Grafický výstup znázorňuje podélný profil svahu s vyznačením délek a sklonů jednotlivých úseků a popisem vegetace v jednotlivých úsecích. Graficky i číselně je vyznačena poloha bodů, kde byla překročena přípustná délka svahu a kde je třeba přerušit povrchový odtok.

Grafy jsou uvedeny jako příloha č. E.1.16., situace vybraných profilů pak v příloze č. 1 této zprávy.

Pro přehlednost je v této příloze uvedeno pouze 7 vzorových profilů, které vycházejí v dané oblasti vždy nejnepříznivěji. V posuzované lokalitě jihozápadně od Kroměříže byly jako vzorové vybrány profily č. 5 a 9. Na západ od Uherského Hradiště profily č. 11 a 16, na východ od stejného města pak profil č. 19. Jihozápadně od Uherského Brodu profil č. 23 a v okolí Holešova profil č. 24.

C.6.1.5 Zhodnocení erozní ohroženosti v jednotlivých profilech Z výstupních veličin modelu lze dovodit následující závěry : Pro uvažovanou srážku s četností N = 5 let:

Profily 2, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 23, 24, 25

jsou k erozním vlivům značně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové plodiny i obilí

Profil 17

je k erozním vlivům méně náchylný, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny

Profily 1, 3, 20, 22

jsou k erozním vlivům mírně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pouze pro variantu bez vegetačního krytu

Profil 21

není náchylný k erozním vlivům, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti nedochází pro žádnou z variant

Pro uvažovanou srážku s četností N = 10 let:

Profily 9, 16

jsou k erozním vlivům extrémně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro všechny varianty pokryvu, včetně travního porostu

Profily 2, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25

jsou k erozním vlivům značně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové plodiny i obilí

Profily 1, 3, 21

jsou k erozním vlivům méně náchylné, k překročení nevymílacího napětí a krajní nevymílací rychlosti dochází pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny

Obecně lze konstatovat, že většina pozemků v zájmové oblasti je značně náchylná k erozním vlivům. Dochází zde k erozní ohroženosti pro varianty bez vegetačního krytu, širokořádkové i úzkořádkové plodiny. Nejméně ohroženy jsou profily 1, 3 a 21, kde dochází k eroznímu ohrožení pouze pro varianty bez vegetačního krytu a širokořádkové plodiny.

Naopak největší erozní ohroženost byla zjištěna u profilů 9 a 16, kde pro 10-letou srážku dochází k erozním jevům pro všechny varianty pokryvu, včetně travního porostu.

C-48 Umístění nejohroženějších profilů:

Profil 9 – východně od obce Divoky u Zdounek – ČHP 4-13-02-008

Profil 16 – jihovýchodně od obce Stříbrnice u Uh. Hradiště – ČHP 4-13-02-022

C.6.1.6 Návrhy opatření

K hlavním důvodům, které zapříčinily nynější stav, dokumentovaný šetřením erozní ohroženosti vybraných profilů, náleží sloučení zemědělské půdy do velkých bloků, odstranění přirozených mezí a původních cest, které členily svahy po jejich délce a snižovaly jejich sklon.

V neposlední řadě pak náleží k příčinám i nesprávný a nešetrný způsob obhospodařování pozemků, které náchylnost pozemků k erozi bezprostředně ovlivňují, resp. zvyšují.

Pro snížení erozní ohroženosti pozemků v území jsou k dispozici prostředky různé náročnosti a charakteru – od agrotechnických po technické a organizační. K základním opatřením by mělo náležet systémové napravení negativních důsledků předchozích nevhodně provedených úprav pozemků, nevhodných způsobů obhospodařování půdy, které vedou ke zvyšování erozní náchylnosti pozemků, ke zhutnění půdy, ke snížení podílu humusu a k rozpadu půdní struktury.

Všechna opatření je možné realizovat v rámci případného zpracování komplexních pozemkových úprav, které jako jediné nejprůchodněji disponují možností vyčlenit potřebný prostor – konkrétní pozemky pro realizaci potřebných zásahů.

Na základě výsledků prošetření erozní ohroženosti vybraných svahů lze konstatovat, že v řešeném povodí by bylo účelné sledovat formy hospodaření v problémových lokalitách a v jednotlivých případech i přistoupit k návrhu protierozních opatření, která lze členit do dvou základních skupin:

• realizace technických opatření (záchytné příkopy, zatravněné průlehy, vytvoření mezí)

• realizace agrotechnických opatření (zatravnění svahu, pásové střídání plodin apod.)

Obrázek C-11: Příklady technických protierozních opatření

C-49 Obrázek C-12: Schéma pásového pěstování plodin

Nejprůchodnější formou, kterou je možné uvedená opatření zajistit, je jejich zahrnutí do komplexních pozemkových úprav (viz. příklad Kroměřižska), které by byly v příslušných katastrálních územích prováděny. Pokud realizovány nebudou, je možné realizaci opatření řešit s vlastníkem, případně uživatelem ohrožených pozemků, za případného přispění, resp.

spolupráce územně příslušné obce.

C.6.2 Větrná eroze

Větrnou erozi lze účinně omezit vhodnými protierozními opatřeními. Jejich hlavním účelem je snižovat rychlost větru a v dané oblasti vytvářet takové podmínky, které sníží její celkovou náchylnost k erozi. Protierozní opatření lze také zapojit do polyfunkční kostry komplexních pozemkových úprav (polní cesty) nebo je využít k doplnění územních systémů ekologické stability. Kromě protierozní funkce mají často i významnou krajinotvornou funkci.

Klasifikace opatření před větrnou erozí vychází z ČSN 75 4500 „Protierozní ochrana zemědělské půdy“ a tvoří je následující opatření:

- organizační – mění využití pozemků a jejich prostorové uspořádání

o uspořádání pozemků – pozemky (a veškerá další PEO) orientovat delší stranou kolmo na směr větru; dodržovat přijatelnou šířku pozemku ve směru větru

o protierozní rozmisťování plodin – využití přirozené protierozní účinnosti některých plodin (nejvíce odolné jsou TTP, pícniny, ozimy)

o pásové pěstování plodin – vkládat (kolmo na směr větru) spásy plodin odolných proti erozi do pěstované erozně ohrožené plodiny

o protierozní směr výsadby – plodiny s typickým řádkovým výsevem – vysévat řádky kolmo na směr větru

- agrotechnická – změna způsobu obdělávání pozemků (využití speciálních strojů a postupů)

o udržování půdní struktury – např. udržovat dostatečnou vlhkost (závlaha, hnojení), půdu minimálně porušovat (orba)

o kultivace půdy – zajištění trvalého krytu půdy (setí do posklizňových zbytků nebo do ochranných meziplodin – kromě takto poskytnuté mechanické ochrany půdy se následně zvýší i obsah humusu, což také přispívá k odolnosti proti erozi)

- technická – snižování rychlosti větru vytvářením umělých nebo přirozených překážek o umělé bariéry – obvykle dočasné pro ochránění citlivé plodiny (přenosné ploty z

prken, fólie, rákosu)

o přirozené bariéry (větrolamy) – obvykle trvalé; snižují rychlost větru před a za větrolamem, zachytávají nesené částice; jejich účinnost závisí na jejích výšce, šířce, stupni propustnosti, druhové skladbě

C-50

C.7 Související aspekty řešení PPO ve Zlínském kraji

C.7.1 Možnosti využití Územního systému ekologické stability

Při zachování prioritních funkcí ÚSES lze využít retenčního prostoru, který nivní a lužní biocentra obsahují, neboť existence lužních ekosystémů je přímo spjata s občasným zaplavováním a nezřídka jej přímo vyžaduje.

Při minimální velikosti nadregionálního biocentra 1000 ha a velikosti regionálního biocentra lužního a nivního typu 30 – 50 ha se jedná o významné retenční prostory, se kterými lze určitým způsobem počítat.

V současné době jsou již částečně zapojeny do systému protipovodňové ochrany NRBC Chropyňský luh a RBC Tlumačovský les, projektově se připravuje zavodnění RBC Filena (obnova zavodňovacích kanálů v lese Zámeček). Vedle nadregionálního a lokálního ÚSES lze využít i ÚSES lokálního, především biokoridorů, kdy biokoridory tzv. „mokré“ řady budou přimknuty k záchytným a odvodňovacím kanálům, podél odstavených hrází zase mohou být založena sušší společečnstva.

V souladu s platným územně-technickým podkladem nadregionální a regionální ÚSES ČR bylo ve Zlínském kraji v rámci krajských dokumentů navrženo „zahuštění“ ÚSES a to jak obnovením lužního lesa podél vlastního koryta řeky Moravy, tak trasováním „podpůrných“

lokálních biokoridorů.

C.7.2 Protipovodňová opatření a ochrana přírody

Při přípravě a realizaci projektů protipovodňové ochrany je nutné respektovat zájmy ochrany přírody. (zákon114/1992 Sb.v platném znění a související právní normy). Územní ochrana stávajících přírodních hodnot je plošně zajištěna budováním sítě zvláště chráněných území dle výše uvedeného zákona.

Základem ochrany přírody a krajiny je princip udržitelného rozvoje společnosti při současném zajištění ochrany přírody a krajiny. Zájmy ochrany přírody a krajiny jsou specifikovány v dokumentech Státní politika životního prostředí, Státním programu ochrany přírody, legislativě EU, mezinárodních smlouvách a v neposlední řadě v krajských rozvojových dokumentech.

Ochrana zájmů ochrany přírody je vyžadována především v následujících oblastech:

Velkoplošná chráněná území:

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty

o CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČR čj.

17.644/80 dne 3.11.1980 a od roku 1996 je současně vyhlášena jako biosférická rezervace UNESCO.CHKO zahrnuje jihozápadní část vnějšího karpatského oblouku, zahrnujícího pahorkatinné a horské polohy moravské části Bílých Karpat.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

o CHKO Beskydy byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČSR čj.5373/73 dne 5.3.1973. Zaujímá nejvyšší partie moravsko-slovenského pomezí a zahrnuje horské a střední polohy Moravskoslovenských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů.

Maloplošná zvláště chráněná území:

Maloplošná chráněná území zahrnují kategorie národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Z hlediska protipovodňové ochrany jsou nejvíce citlivá maloplošná chráněná území situovaná v nivách (NPP Chropyňský rybník, PP Lázeňský mokřad, PP Tůň u Kostelan, PR Choryňský mokřad, PP Tlumačovská tůňka).

C-51

Významně mohou být dotčena zejména odstavená (slepá) ramena vodních toků jako je např.

PP Rameno Moravy Miňůvky, PR Kanada a zbývající segmenty přírodních vodních toků (PP Olšava).

Přírodní parky

Přírodní parky jsou zřizovány dovány k ochraně krajinného rázu v územích se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Protipovodňová opatření mohou zejména ovlivnit Přírodní park Záhlinické rybníky.

Krajinný ráz

Pro Zlínský kraj je zpracována dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje (zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2005), která kategorizuje území kraje z hlediska krajinného rázu a citlivosti území.

Obecně jsou vodní tok a údolní niva chráněny jako významný krajinný prvek dle §3 zákona 114/1992 Sb.

Soustava Natura 2000

Soustava Natura 2000 byla začleněna v rámci implementace právních předpisů Evropských společenství (ES) do národní legislativy jako plochy zvláštního zájmu, které jsou tvořeny Ptačími oblastmi a Evropsky významnými lokalitami.

Protipovodňová opatření se mohou dotknou kteréhokoliv segmentu soustavy Natura 2000, nejvýznamněji však budou opět ovlivněny nivní a lužní biotopy jako jsou:

Evropsky významné lokality

CZ 0713375 Hustopeče- Štěrkáč CZ 0714085 Morava – Chropyňský luh CZ 0720182 Choryňský mokřad CZ 0723007 Čerťák

CZ 0723012 Insel

CZ 0724107 Nedakonický les CZ 0724120 Kněžpolský les CZ 0723424 Stonáč

CZ 0723426 Střížovice CZ 0723434 Vlára Ptačí oblasti

CZ0721023 Horní Vsacko CZ0721024 Hostýnské vrchy

Do Zlínského kraje zasahuje také C 0811022 Beskydy C.7.3 Protipovodňová opatření a těžba surovin

V údolní nivě Moravy dochází ke koncentraci těžby surovin, zejména štěrkopísků.

Zkušenosti z povodní 1997 (protržená levobřežní hráz řeky Moravy v prostoru štěrkoviště Kvasice) naznačují bezprostřední souvislost těžby s protipovodňovou ochranou. Na straně jedné je možné těžbou surovin zvýšit povodňová rizika území, na druhé straně se těžbou štěrkopísků vytváří nemalé akumulační prostory a odtěžená hlušina může být zdrojem materiálu pro budování protipovodňových hrází.

Problematika ochrany před povodněmi byla zapracována do aktualizovaného dokumentu Surovinová politika Zlínského kraje (zpracovatel Česká geologická služba, aktualizace 2006).

Předpokládá se, že do roku 2010 může být zahájena otvírka pouze na 5-7 nových výhradních a nevýhradních ložiskách regionálního a lokálního významu. V souladu se zájmy dotčených měst a obcí (Polešovice, Uherský Ostroh, Chropyně, Moravský Písek, Napajedla, Střížovice,

C-52

Valašské Meziříčí) se dají očekávat plánované otvírky a rozšíření těžby na výhradních ložiskách štěrkopísků Nedakonice - Polešovice, Plešovec, Moravský Písek – Uherský Ostroh a na nevýhradních ložiskách Napajedla, Střížovice – Otrokovice a Polešovice – Nedakonice – Kolébky.

Těžba písku a štěrkopísku v k.ú. Moravský Písek

Těžební prostor se nachází SV od centra obce Moravský Písek, na trati „Podluží“ v prostoru mezi státní silnicí č. II/427 Uherské Hradiště – Moravský Písek a železniční tratí č.

330 Přerov - Břeclav. Navržený těžební prostor Moravský Písek o výměře 5,1617 ha předpokládá vytěžení cca 500 000 m³ nevyhrazeného nerostu písku a štěrkopísku - 373 906 m³ písků a 130 603 m³ štěrkopísků. Při roční těžbě 165 000 tun je předpokládaná životnost ložiska v k.ú. Moravský Písek 6 let. Těžební činností vznikne jezero o zásobním objemu 150 847 m³, s retenčním prostorem pro 12 337-20 655 m³ (dle počáteční úrovně hladiny vody). Po ukončení těžební činnosti bude vytěžený prostor rekultivován technicky (uprostřed nádrže bude vybudován ostrov). Předpokládá se, že plánovaná vodní nádrž bude přispívat k ochraně území před povodněmi a dále bude po celý rok využitelné ke krátkodobé rekreaci obyvatel blízkého okolí.

Ložisko štěrkopísku Střížovice – Otrokovice (č. 3001700)

Nejperspektivněji se pro těžbu jeví část ložiska situovaná na katastru obce Střížovice.

Předpokládá se, že v souvislosti s těžbou budou vytvořeny protipovodňové hráze. Aktuálně probíhají přípravné projektové práce.

Výhradní ložisko štěrkopísku Kvasice 2 (č. 3011800)

Ložisko Kvasice 2 leží na levém břehu řeky Moravy jz. od obce Tlumačov. Nachází se v záplavové oblasti řeky Moravy a také v CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Pro ložisko byl bylo vydáno OVSS MŽP ČR rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu na stanovení dobývacího prostoru Kvasice o ploše 59,2 ha. Využití ložiska je podmíněno s vyřešením vážných střetů zájmů včetně vodárenských zájmů a protipovodňové ochrany obcí Tlumačov a Otrokovice.

Výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec (č. 3008600)

V roce 2005 proběhlo schválení Dokumentace EIA o hodnocení vlivů těžby na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Záměrem je realizovat postupně po etapách těžbu štěrkopísku v celém rozsahu 79,2798 ha navrženého DP „Chropyně I“. Vzhledem k vyřešeným majetkoprávním vztahům je otvírka ložiska navržena pouze v jižní části navrhovaného DP. Pro 1. etapu těžby je vymezená plocha 17,6 ha .V bezprostřední blízkosti navrhovaného DP navrhuje Změna č. 2 územního plánu VÚC Zlínské aglomerace a Generel protipovodňové ochrany nová protipovodňová opatření (hrázovou ochranu zastavěných území Plešovce a Chropyně).

Výhradní ložisko štěrkopísků Ostrožská Nová Ves (č. 3012000)

Ložisko štěrkopísků Ostrožská Nová Ves dlouhodobě zaujímá svojí produkcí jedno z nejvýznamnějších ložisek štěrkopísků v oblasti střední a jižní části Zlínského kraje. Vzhledem k tomu, že se na ložisku výrazně snížily vytěžitelné zásoby, včetně zásob navazujících ložiskem nevyhrazeného nerostu (zbývající nebilanční zásoby), jsou postupně těžební aktivity přesouvány do sousedního výhradního ložiska Nedakonice – Polešovice. V současné době probíhá těžba pouze v JZ části DP. Plocha těžebního jezera má rozlohu cca 240 ha. Celková plošná výměra dobývacího prostoru Ostrožská Nová Ves (č. DP 70297) je 514,8518 ha (dle rozhodnutí o stanovení DP).

Dne 29.9.2003 vydalo MŽP ČR, OVSS VIII. Olomouc předběžný souhlas s rozšířením stávajícího DP Ostrožská Nová Ves západním směrem (k řece Moravě) o výměře 6,7843 ha.

Následně bylo naplánováno další rozšíření (již na ložisku nevyhrazeného nerostu) o 15,8409 ha. Oba tyto záměry jsou zahrnuty v ÚPD příslušných obcí Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. Po rozšíření těžby bude mezi řekou Moravou a vodotečí Bobrovec na straně jedné a

C-53

břehem těžebního jezera na straně druhé ponecháno ochranné pásmo v šíři 100 metrů z důvodu zachování stability hráze těchto vodních toků.

Podle informací vodoprávního úřadu MěÚ Uherské Hradiště došlo v prostoru Vodárenského jezera (před soutokem Bobrovce s Moravou) k vytvoření nátrží (velikost až 20 x 20 m). Zájmové území s nátržemi se nachází v historické trase řeky Olšavy. Tato lokalita je za současných poměrů obtížně dostupná. Možným řešením je vybudování přístupové komunikace v násypu, která by zároveň posílila hrázovou ochranu významného vodního zdroje.

C.7.4 Souhrnný návrh krajinotvorných opatření ke zvýšení retenční kapacity krajiny Součástí komplexního návrhu ochrany řešeného území před povodněmi je také formulace opatření pro zadržení, resp. zpomalení pohybu vody v krajině a zvýšení diverzity řešeného území.

Návrhy opatření pro retenci vody v krajině se vztahují především k zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu. Zemědělská a lesní půda zásadním způsobem regulují využití atmosférických srážek a jsou podstatnou složkou vodního režimu v jednotlivých povodích.

Návrhy opatření jsou formulovány pro jednotlivé specifikované krajinné typy (vymezení dle dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje – kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativů, zpracovatel Arvita P spol. s r.o.,2005) (viz. následující Obrázek č. C-13)

Jedná se o soubor doplňkových opatření k navrhované protipovodňové ochraně, která mohou být realizována zejména prostřednictví pozemkových úprav a krajinotvorných programů dotovaných MŽP a MZe. Řada opatření jde „napříč“ krajinnými typy (optimalizace odtokových poměrů, zlepšení půdních vlastností apod.), jsou však uvedena u krajinného typu, kde se jejich efekt projeví zvlášť významně.

C-54 Krajina s vysokým podílem povrchových vod

Jedná se o krajinu široké říční nivy řeky Moravy a jejích přítoků. Nacházejí se zde segmenty zachovalé nivní krajiny, nově pak rybniční soustavy a těžební jezera. Z hlediska krajinotvorných opatření se doporučuje podřídit využití území ochraně vodních režimů, obnova nivních luk a lužních lesů. Optimálním příkladem harmonizace antropogenních aktivit s přírodními hodnotami je oblast Přírodního parku Záhlinické rybníky s navazující těžbou štěrkopísků Hulín.

Návrhy opatření:

- Obnova vysokostébelných luk

- Tvorba malých vodních tůní, mokřadů, retenčních nádrží a rybníků - Optimalizace odtokových poměrů

- Alternativní využití bezodtokových lokalit

- Přírodě blízké způsoby revitalizace ploch dotčených těžbou surovin - Rozšíření výměry lužních lesů

- Povodňování lesů – obnova systémů Krajina intenzivní zemědělská

Intenzivní zemědělská krajina, zaměřená na obilnářství a technické plodiny, je typická pro rovinaté oblasti a ploché pahorkatiny. Intenzivní obilnářství je pro zemí typické ze současného i historického hlediska. Je to zároveň oblast, kde se podle historických map vyskytoval velký počet rybníků, které byly především v průběhu 19. století vysušeny. Dalším typickým znakem byla přítomnost vodních mlýnů se souvisejícími mlýnskými náhony a dalšími vodo-hospodářskými objekty.

Návrhy opatření:

- Snížit zornění zemědělského půdního fondu ve prospěch trvalých travních porostů - Zlepšování fyzikálních vlastností půd

- Zvýšení diverzity využití půdního fondu - Obnova funkčnosti melioračních systémů - Tvorba drobných vodoregulačních prvků

- Obnova mokřadů, a rybníků, revitalizace vodotečí

- Zakládání linových výsadeb, polních lesíků a krajinné zeleně - Uplatnění protierozní ochrany na svazích

- Uplatnění ochrany proti větrné erozi – Holešovsko, Uherskobrodsko - Návrat původních druhů vrb a topolů do krajiny

Krajina zemědělská harmonická

Krajina zemědělská harmonická

In document C. KONCEPCE ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE (Stránka 45-0)