Povodí Bečvy

Valašské Meziříčí, Lešná, Choryně

Bečva po svém vzniku soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí protéká ve Zlínském kraji ještě obcí Choryně, kde byla již v nedávné minulosti realizována zemní hráz na levém břehu a povodňové stavy zde v současné době vznikají zpětným vzdutím korytem Juhyně nebo samotnou řekou Juhyní. Návrhy opatření v povodí Juhyně jsou uvedeny v následující kapitole. Ochranu malé části obce Lešná lze pravděpodobně zajistit opatřeními nad Valašským Meziříčím.

Ve Valašském Meziříčí lze ochránit zástavbu na pravém břehu Bečvy a Rožnovké Bečvy ohrázováním, respektive výstavbou zdí ve stísněných úsecích. Nezbytná je také rekonstrukce nekapacitních objektů a osazení přítoků zpětnými klapkami popřípadě stavidly. Vliv výstavby a především vyloučení pravobřežní inundace z převádění povodňových průtoků je nutné posoudit v dalším stupni dokumentace, aby v jiných úsecích vlivem zvýšení hladiny nedošlo k jejich zaplavení. Musí být taky zohledněn vliv případných retenčních prostorů nad Valašským Meziříčím (viz. návrhy opatření na Rožnovské Bečvě).

C.5.4.1 Povodí Juhyně

Rajnochovice, Podhradní Lhota

V obcích Rajnochovice a Podhradní Lhota je potenciálně ohroženo cca 10 nemovitostí.

K vybudování retenčního prostoru není v sevřeném údolí říčky pod její pramennou oblastí prostor, je zde řada roztroušených nemovitostí a v souběhu s korytem probíhá také silnice na Zlín. Vhodnější (co se týče území dotčeného výstavbou, nikoliv kapacity) profily pro výstavbu retenčních nádrží lze nicméně najít na přítocích Juhyně (např. Rosošný potok, Rychtářka a další), ale náklady na realizaci pravděpodobně značně převýší potenciální škody při stoleté povodni.

Z tohoto důvodu je doporučeno ohrožené nemovitosti ochránit individuálně, využít k řízeným rozlivům inundační území Juhyně střídavě na pravém a levém břehu podél napojující komunikace na silnici II/437, udržovat koryto a břehové porosty v odpovídajícím stavu a omezit transport sedimentů.

C-38

Komárno, Kelč, Choryně, (Všechovice, Babice – Olomoucký kraj)

Přímo na toku Juhyně se dále ve Zlínském kraji nacházejí obce Komárno, Kelč a Choryně, ve které se Juhyně vlévá zleva do řeky Bečvy. Nad obcí Komárno je navržena stejnojmenná retenční nádrž o objemu cca 0,2 mil m³. Další tři retenční nádrže jsou navrženy na hranicích Olomouckého a Zlínského kraje a zejména retenční nádrž pod Komárnem bude mít přímý vliv na obce Všechovice a Babice v Olomouckém kraji. Retenční nádrže nad Kelčí a Posvátno pak budou transformovat průtoky v Kelči a Choryni a zejména u RN nad Kelčí (s objemem 0,7 mil.

m³ ) lze očekávat výrazný transformační účinek. Na Hájovém potoce jižně od obce Kelč je potom navržena poslední retenční nádrž v povodí Juhyně s maximálním objemem 0,35 mil m³. Oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařována, což se negativně projevuje zejména výraznou plošnou erozí, zanášením koryt vodních toků a snížením jejich kapacity. Zemědělské pozemky je doporučeno ochránit výstavbou protierozních opatření (např. zasakovacích pásů a mezí).

C.5.4.2 Povodí Vsetínské Bečvy

Charakter údolní nivy toku, který lze popsat jako relativně úzké sevřené údolí s množstvím komunikačních sítí a rozsáhlou průmyslovou a občanskou zástavbou, neumožňuje výraznější transformaci povodňových průtoků. V minulosti uvažované retenční prostory jsou v dnešních podmínkách nerealizovatelné. Návrhy opatření jsou zaměřeny především na využití řízených inundací v součinnosti s ochranou intravilánu zemními hrázkami. V prvním vydání GENERELU je odhadována celková retenční schopnost potenciálních nádrží a suchých nádrží v povodí Vsetínské a Rožnovské Bečvy na cca 10 – 20 milionů m³, což není zanedbatelná hodnota.

Podmínkou vymezení konkrétních profilů je podrobný terénní průzkum a zejména prověření majetkoprávních vztahů.

K řízeným inundacím lze využít zejména střední část povodí Vsetínské Bečvy nad městem Vsetín. Jedná se o území na pravém břehu v k.ú. Nový Hrozenkov, Hovězí, Vsetín a na levém břehu v k.ú. Huslenky. Retenční prostor, který by tímto způsobem vznikl, by tak dosahoval objemu téměř 800 tisíc m³. Jedná se vesměs o území, kde k vybřežení již dochází, realizace by znamenala vytvoření ochranných hrází (do 1,5 m výšky), napouštěcích a vypouštěcích objektů. Níže po toku je při zvýšených povodňových stavech zaplavováno téměř celé inundační území, další navyšování hladiny by mimo jiné vyvolalo i posílení stupně ochrany přilehlých nemovitostí.

Velké Karlovice, Karolinka, Nový Hrozenkov, Halenkov, Huslenky, Hovězí

Ochrana těchto obcí je řešena především ohrázováním dotčených částí. Kromě výše uvedených řízených inundací jsou navrženy v horní části povodí i retenční nádrže, které jsou zde uvedeny spíše pro ilustraci dosažitelných parametrů. Realizace bude pravděpodobně komplikovaná nejen z důvodu majetkoprávních vztahů, ale i zájmů ochrany přírody a krajiny.

Vsetín

Ochrana Vsetína je opět řešena ohrázováním koryta Vsetínské Bečvy s tím, že se dá případně zohlednit pozitivní vliv řízených inundací nad městem a upravit parametry hrází a zdí.

Navržená opatření v horní části Senice by se především při průtocích s kratší dobou opakování měly pozitivně odrazit na kulminaci průtoku.

Jablůnka, Pržno, Bystřička, Jarcová

Ochrana těchto obcí je řešena ohrázováním lokalit zasažených rozlivem stoleté povodně.

Většinou se jedná o menší úseky inundací vyloučených ze záplavového území, což by nemělo mít zásadní vliv na negativní ovlivnění hladiny v navazujících úsecích. V Jablůnce je navržena zemní hráz podél náspu železniční trati a stavidlový objekt na Dráhovém potoce, aby nedocházelo ke zpětnému vzdutí Vsetínské Bečvy.

C-39 C.5.4.3 Povodí Senice

Valašská Senice, Francova Lhota, Horní Lideč, Lidečko

Senice je levostranným přítokem Vsetínské Bečvy. Území, kterým řeka Senice protéká, je možné charakterizovat jako úzkou údolní nivu bez možnosti větších rozlivů. Doporučené retenční prostory jsou proto situovány především v horní části povodí na přítocích Senice. Je doporučeno také zvýšit systémem příčných hrází potenciál inundačního území mezi Horní Lidčí a Francovou Lhotou, v území v minulosti uvažovaného suchého poldru Horní Lideč a dále níže po toku mezi obcemi Lužná a Lidečko.

Komplikace při povodňových stavech způsobují především nekapacitní mosty, mostky a lávky. Kapacita koryta se pohybuje od Q₂₀ do Q₁₀₀. Vzhledem ke geomorfologii terénu, ve kterém je zástavba situována v některých úsecích až na břehovou hranu, nebo od ní oddělena pouze místní komunikací, není v této fázi možné navrhnout ohrázování toku tak, aby bylo účelné a postihlo všechny vlivy prostředí.

Valašská Polanka, Leskovec

Kapacita koryta v dolním úseku Senice před jejím zaústěním do Vsetínské Bečvy je cca Q₅ až Q₂₀. Rozlivy zasahují do zástavby na obou březích. Některé úseky bude pravděpodobně možné výstavbou odsazených hrází nebo stěn ochránit, nicméně podle charakteru zástavby lze očekávat výrazné zásahy do soukromých pozemků, což výstavbu může zkomplikovat.

Další podmínkou návrhu je nutné hydraulické posouzení konkrétních variant, aby nedošlo v navazujících nebo protilehlých úsecích ke zhoršení stavu a paradoxně i možnému zhoršení situace. Opatření lze navrhnout až na základě podrobnějších charakteristik území, místního šetření a spolupráce dotčených obcí.

C.5.4.4 Povodí Bystřičky Valašská Bystřice, Bystřička

Zástavba, situovaná podél koryta Bystřičky, a drobná roztroušená zástavba na přítocích, neumožňují vytipovat profil pro retenční nádrž s výraznějším objemem. V horní části povodí Bystřičky na základě studie záplavového území je navrženo celkem 5 malých retenčních nádrží, které by alespoň částečně měly transformovat povodňové průtoky. Plocha povodí k jednotlivým profilům je do 4 km², jejich vliv se projeví zejména u ochrany Valašské Bystřice.

Obec Bystřička je před povodněmi chráněna stejnojmenným vodním dílem, které dokáže kulminační průtok transformovat přibližně o řád (Q₁₀₀ na Q₅₀, Q₅₀ na Q₂₀). Vzhledem k posílení bezpečnosti vodního díla a snížení potenciálního rizika vzniku zvláštní povodně, je zařazena rekonstrukce a zkapacitnění přelivu VD Bystřička mezi akce Programu prevence před povodněmi – II. etapa. Se začátkem realizace se uvažuje již v roce 2007.

C.5.4.5 Povodí Ratibořky Ratiboř, Hošťálková

Zvýšení PPO těchto obcí nelze dosáhnout bez rekonstrukce a zkapacitnění mostních objektů. Zástavba, situovaná podél koryta Bystřičky, také neumožňuje vytipovat profil pro retenční nádrž s výraznějším objemem přímo na Ratibořce. Na jejích přítocích však lze na základě studie záplavového území navrhnout retenční nádrže s malým objemem, které by alespoň částečně mohly transformovat povodňové průtoky. Ve studii ZÚ je vytipováno více než 20 profilů, vzhledem k jejich parametrům ovšem nejsou zařazeny do Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje. Doporučuje se podrobněji se těmito profily zabývat v dalších stupních zpracování projektové dokumentace.

C-40 C.5.4.6 Povodí Rožnovské Bečvy

Horní Bečva, Prostřední Bečva, Dolní Bečva

Protipovodňová opatření jsou v tomto území zaměřena na vytipování lokalit vhodných k řízeným inundacím s důrazem především na ochranu Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí. V obcích nad Rožnovem pod Radhoštěm je ohroženo pouze několik desítek domácností. Navrženým ohrázováním dotčených částí lze ochránit i tyto lokality, nicméně náklady budou pravděpodobně přesahovat potenciální škody. Vliv vodního díla Horního Bečva se u vyšších průtoků neprojevuje.

Rožnov pod Radhoštěm, Zubří, Valašské Meziříčí

Pro ochranu Rožnova pod Radhoštěm je doporučeno využít dvou retenčních prostorů – řízené inundace v katastru Prostřední Bečvy a retenční nádrže Dolní Bečva. Kapacitě těchto území je cca 1,2 mil. m³ a pozitivní vliv lze očekávat i u obcí níže po toku. Nejohroženější lokality Rožnova pod Radhoštěm – Tyršovo nábřeží a Bučiska – bude chránit zeď respektive hráz, ke kterým má město připravenu projektovou dokumentaci.

Pro ochranu Valašského Meziříčí je navržena opět kombinace retenčních prostorů – řízené inundace Střítež – Zašová a Hrachovec a retenční nádrže Hrachovec a výstavbou hrází respektive zdí v intravilánu Valašského Meziříčí. Předpokládaný zadržený objem retenčních území je více než 3 mil. m³, což by mělo zásadním způsobem ovlivnit návrhové parametry zdí a hrází a snížit náklady spojené s jejich realizací.

Omezené prostorové podmínky dané reliéfem také vyžadují v rámci další územní přípravy detailní prostorovou koordinaci těchto opatření především se stavbami dopravní a technické infrastruktury.

Území vytipována pro řízenou inundaci mohou být s konečnou platností vybrána až po prověření celého návrhu na hydrotechnickém modelu a po prokázání potřeb zdržení povodně ať z pohledu potřeb povodí Rožnovské Bečvy nebo z pohledu potřeb povodí Spojené Bečvy.