Protipovodňová opatření a ochrana přírody

Při přípravě a realizaci projektů protipovodňové ochrany je nutné respektovat zájmy ochrany přírody. (zákon114/1992 Sb.v platném znění a související právní normy). Územní ochrana stávajících přírodních hodnot je plošně zajištěna budováním sítě zvláště chráněných území dle výše uvedeného zákona.

Základem ochrany přírody a krajiny je princip udržitelného rozvoje společnosti při současném zajištění ochrany přírody a krajiny. Zájmy ochrany přírody a krajiny jsou specifikovány v dokumentech Státní politika životního prostředí, Státním programu ochrany přírody, legislativě EU, mezinárodních smlouvách a v neposlední řadě v krajských rozvojových dokumentech.

Ochrana zájmů ochrany přírody je vyžadována především v následujících oblastech:

Velkoplošná chráněná území:

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty

o CHKO Bílé Karpaty byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČR čj.

17.644/80 dne 3.11.1980 a od roku 1996 je současně vyhlášena jako biosférická rezervace UNESCO.CHKO zahrnuje jihozápadní část vnějšího karpatského oblouku, zahrnujícího pahorkatinné a horské polohy moravské části Bílých Karpat.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

o CHKO Beskydy byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury ČSR čj.5373/73 dne 5.3.1973. Zaujímá nejvyšší partie moravsko-slovenského pomezí a zahrnuje horské a střední polohy Moravskoslovenských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů.

Maloplošná zvláště chráněná území:

Maloplošná chráněná území zahrnují kategorie národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Z hlediska protipovodňové ochrany jsou nejvíce citlivá maloplošná chráněná území situovaná v nivách (NPP Chropyňský rybník, PP Lázeňský mokřad, PP Tůň u Kostelan, PR Choryňský mokřad, PP Tlumačovská tůňka).

C-51

Významně mohou být dotčena zejména odstavená (slepá) ramena vodních toků jako je např.

PP Rameno Moravy Miňůvky, PR Kanada a zbývající segmenty přírodních vodních toků (PP Olšava).

Přírodní parky

Přírodní parky jsou zřizovány dovány k ochraně krajinného rázu v územích se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Protipovodňová opatření mohou zejména ovlivnit Přírodní park Záhlinické rybníky.

Krajinný ráz

Pro Zlínský kraj je zpracována dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje (zpracovatel Arvita P spol. s r.o., 2005), která kategorizuje území kraje z hlediska krajinného rázu a citlivosti území.

Obecně jsou vodní tok a údolní niva chráněny jako významný krajinný prvek dle §3 zákona 114/1992 Sb.

Soustava Natura 2000

Soustava Natura 2000 byla začleněna v rámci implementace právních předpisů Evropských společenství (ES) do národní legislativy jako plochy zvláštního zájmu, které jsou tvořeny Ptačími oblastmi a Evropsky významnými lokalitami.

Protipovodňová opatření se mohou dotknou kteréhokoliv segmentu soustavy Natura 2000, nejvýznamněji však budou opět ovlivněny nivní a lužní biotopy jako jsou:

Evropsky významné lokality

CZ 0713375 Hustopeče- Štěrkáč CZ 0714085 Morava – Chropyňský luh CZ 0720182 Choryňský mokřad CZ 0723007 Čerťák

CZ 0723012 Insel

CZ 0724107 Nedakonický les CZ 0724120 Kněžpolský les CZ 0723424 Stonáč

CZ 0723426 Střížovice CZ 0723434 Vlára Ptačí oblasti

CZ0721023 Horní Vsacko CZ0721024 Hostýnské vrchy

Do Zlínského kraje zasahuje také C 0811022 Beskydy C.7.3 Protipovodňová opatření a těžba surovin

V údolní nivě Moravy dochází ke koncentraci těžby surovin, zejména štěrkopísků.

Zkušenosti z povodní 1997 (protržená levobřežní hráz řeky Moravy v prostoru štěrkoviště Kvasice) naznačují bezprostřední souvislost těžby s protipovodňovou ochranou. Na straně jedné je možné těžbou surovin zvýšit povodňová rizika území, na druhé straně se těžbou štěrkopísků vytváří nemalé akumulační prostory a odtěžená hlušina může být zdrojem materiálu pro budování protipovodňových hrází.

Problematika ochrany před povodněmi byla zapracována do aktualizovaného dokumentu Surovinová politika Zlínského kraje (zpracovatel Česká geologická služba, aktualizace 2006).

Předpokládá se, že do roku 2010 může být zahájena otvírka pouze na 5-7 nových výhradních a nevýhradních ložiskách regionálního a lokálního významu. V souladu se zájmy dotčených měst a obcí (Polešovice, Uherský Ostroh, Chropyně, Moravský Písek, Napajedla, Střížovice,

C-52

Valašské Meziříčí) se dají očekávat plánované otvírky a rozšíření těžby na výhradních ložiskách štěrkopísků Nedakonice - Polešovice, Plešovec, Moravský Písek – Uherský Ostroh a na nevýhradních ložiskách Napajedla, Střížovice – Otrokovice a Polešovice – Nedakonice – Kolébky.

Těžba písku a štěrkopísku v k.ú. Moravský Písek

Těžební prostor se nachází SV od centra obce Moravský Písek, na trati „Podluží“ v prostoru mezi státní silnicí č. II/427 Uherské Hradiště – Moravský Písek a železniční tratí č.

330 Přerov - Břeclav. Navržený těžební prostor Moravský Písek o výměře 5,1617 ha předpokládá vytěžení cca 500 000 m³ nevyhrazeného nerostu písku a štěrkopísku - 373 906 m³ písků a 130 603 m³ štěrkopísků. Při roční těžbě 165 000 tun je předpokládaná životnost ložiska v k.ú. Moravský Písek 6 let. Těžební činností vznikne jezero o zásobním objemu 150 847 m³, s retenčním prostorem pro 12 337-20 655 m³ (dle počáteční úrovně hladiny vody). Po ukončení těžební činnosti bude vytěžený prostor rekultivován technicky (uprostřed nádrže bude vybudován ostrov). Předpokládá se, že plánovaná vodní nádrž bude přispívat k ochraně území před povodněmi a dále bude po celý rok využitelné ke krátkodobé rekreaci obyvatel blízkého okolí.

Ložisko štěrkopísku Střížovice – Otrokovice (č. 3001700)

Nejperspektivněji se pro těžbu jeví část ložiska situovaná na katastru obce Střížovice.

Předpokládá se, že v souvislosti s těžbou budou vytvořeny protipovodňové hráze. Aktuálně probíhají přípravné projektové práce.

Výhradní ložisko štěrkopísku Kvasice 2 (č. 3011800)

Ložisko Kvasice 2 leží na levém břehu řeky Moravy jz. od obce Tlumačov. Nachází se v záplavové oblasti řeky Moravy a také v CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Pro ložisko byl bylo vydáno OVSS MŽP ČR rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu na stanovení dobývacího prostoru Kvasice o ploše 59,2 ha. Využití ložiska je podmíněno s vyřešením vážných střetů zájmů včetně vodárenských zájmů a protipovodňové ochrany obcí Tlumačov a Otrokovice.

Výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec (č. 3008600)

V roce 2005 proběhlo schválení Dokumentace EIA o hodnocení vlivů těžby na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Záměrem je realizovat postupně po etapách těžbu štěrkopísku v celém rozsahu 79,2798 ha navrženého DP „Chropyně I“. Vzhledem k vyřešeným majetkoprávním vztahům je otvírka ložiska navržena pouze v jižní části navrhovaného DP. Pro 1. etapu těžby je vymezená plocha 17,6 ha .V bezprostřední blízkosti navrhovaného DP navrhuje Změna č. 2 územního plánu VÚC Zlínské aglomerace a Generel protipovodňové ochrany nová protipovodňová opatření (hrázovou ochranu zastavěných území Plešovce a Chropyně).

Výhradní ložisko štěrkopísků Ostrožská Nová Ves (č. 3012000)

Ložisko štěrkopísků Ostrožská Nová Ves dlouhodobě zaujímá svojí produkcí jedno z nejvýznamnějších ložisek štěrkopísků v oblasti střední a jižní části Zlínského kraje. Vzhledem k tomu, že se na ložisku výrazně snížily vytěžitelné zásoby, včetně zásob navazujících ložiskem nevyhrazeného nerostu (zbývající nebilanční zásoby), jsou postupně těžební aktivity přesouvány do sousedního výhradního ložiska Nedakonice – Polešovice. V současné době probíhá těžba pouze v JZ části DP. Plocha těžebního jezera má rozlohu cca 240 ha. Celková plošná výměra dobývacího prostoru Ostrožská Nová Ves (č. DP 70297) je 514,8518 ha (dle rozhodnutí o stanovení DP).

Dne 29.9.2003 vydalo MŽP ČR, OVSS VIII. Olomouc předběžný souhlas s rozšířením stávajícího DP Ostrožská Nová Ves západním směrem (k řece Moravě) o výměře 6,7843 ha.

Následně bylo naplánováno další rozšíření (již na ložisku nevyhrazeného nerostu) o 15,8409 ha. Oba tyto záměry jsou zahrnuty v ÚPD příslušných obcí Ostrožská Nová Ves a Uherský Ostroh. Po rozšíření těžby bude mezi řekou Moravou a vodotečí Bobrovec na straně jedné a

C-53

břehem těžebního jezera na straně druhé ponecháno ochranné pásmo v šíři 100 metrů z důvodu zachování stability hráze těchto vodních toků.

Podle informací vodoprávního úřadu MěÚ Uherské Hradiště došlo v prostoru Vodárenského jezera (před soutokem Bobrovce s Moravou) k vytvoření nátrží (velikost až 20 x 20 m). Zájmové území s nátržemi se nachází v historické trase řeky Olšavy. Tato lokalita je za současných poměrů obtížně dostupná. Možným řešením je vybudování přístupové komunikace v násypu, která by zároveň posílila hrázovou ochranu významného vodního zdroje.

C.7.4 Souhrnný návrh krajinotvorných opatření ke zvýšení retenční kapacity krajiny Součástí komplexního návrhu ochrany řešeného území před povodněmi je také formulace opatření pro zadržení, resp. zpomalení pohybu vody v krajině a zvýšení diverzity řešeného území.

Návrhy opatření pro retenci vody v krajině se vztahují především k zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu. Zemědělská a lesní půda zásadním způsobem regulují využití atmosférických srážek a jsou podstatnou složkou vodního režimu v jednotlivých povodích.

Návrhy opatření jsou formulovány pro jednotlivé specifikované krajinné typy (vymezení dle dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje – kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativů, zpracovatel Arvita P spol. s r.o.,2005) (viz. následující Obrázek č. C-13)

Jedná se o soubor doplňkových opatření k navrhované protipovodňové ochraně, která mohou být realizována zejména prostřednictví pozemkových úprav a krajinotvorných programů dotovaných MŽP a MZe. Řada opatření jde „napříč“ krajinnými typy (optimalizace odtokových poměrů, zlepšení půdních vlastností apod.), jsou však uvedena u krajinného typu, kde se jejich efekt projeví zvlášť významně.

C-54 Krajina s vysokým podílem povrchových vod

Jedná se o krajinu široké říční nivy řeky Moravy a jejích přítoků. Nacházejí se zde segmenty zachovalé nivní krajiny, nově pak rybniční soustavy a těžební jezera. Z hlediska krajinotvorných opatření se doporučuje podřídit využití území ochraně vodních režimů, obnova nivních luk a lužních lesů. Optimálním příkladem harmonizace antropogenních aktivit s přírodními hodnotami je oblast Přírodního parku Záhlinické rybníky s navazující těžbou štěrkopísků Hulín.

Návrhy opatření:

- Obnova vysokostébelných luk

- Tvorba malých vodních tůní, mokřadů, retenčních nádrží a rybníků - Optimalizace odtokových poměrů

- Alternativní využití bezodtokových lokalit

- Přírodě blízké způsoby revitalizace ploch dotčených těžbou surovin - Rozšíření výměry lužních lesů

- Povodňování lesů – obnova systémů Krajina intenzivní zemědělská

Intenzivní zemědělská krajina, zaměřená na obilnářství a technické plodiny, je typická pro rovinaté oblasti a ploché pahorkatiny. Intenzivní obilnářství je pro zemí typické ze současného i historického hlediska. Je to zároveň oblast, kde se podle historických map vyskytoval velký počet rybníků, které byly především v průběhu 19. století vysušeny. Dalším typickým znakem byla přítomnost vodních mlýnů se souvisejícími mlýnskými náhony a dalšími vodo-hospodářskými objekty.

Návrhy opatření:

- Snížit zornění zemědělského půdního fondu ve prospěch trvalých travních porostů - Zlepšování fyzikálních vlastností půd

- Zvýšení diverzity využití půdního fondu - Obnova funkčnosti melioračních systémů - Tvorba drobných vodoregulačních prvků

- Obnova mokřadů, a rybníků, revitalizace vodotečí

- Zakládání linových výsadeb, polních lesíků a krajinné zeleně - Uplatnění protierozní ochrany na svazích

- Uplatnění ochrany proti větrné erozi – Holešovsko, Uherskobrodsko - Návrat původních druhů vrb a topolů do krajiny

Krajina zemědělská harmonická

Krajina zemědělská harmonická je krajinou převážně zemědělskou s vyváženým podílem zemědělských kultur (orná, louky, pastviny, sady, zahrady).Je charakteristická pro úpatí Chřibů, Bílých Karpat, Komoňských a Vsetínských vrchů a Beskyd. Zároveň se vesměs jedná o plochy s výrazným ohrožením vodní erozí, na karpatském flyši se objevují aktivní i potenciální sesuvy.

Návrhy opatření:

- Optimalizovat výměru bloků orné půdy

- Podporovat alternativní způsoby zemědělského hospodaření

- Uplatňovat všechny způsoby ochrany před erozí (agrotechnické, organizační i biotechnické)

- Zvýšit podíl listnáčů na PUPFL

- Optimalizovat síť polních a lesních cest, které často za přívalových dešťů slouží jako svodnice

- Výsadba stabilizačních dřevin v krajině jako je habr, líska aj. hlubokokořenící dřeviny s malou korunou

C-55 Krajina zemědělská s lukařením

Pro tento krajinný typ, převládající v oblasti Luhačovicka a Vsetínska je charakteristický vysoký podíl trvalých travních porostů.

Návrhy opatření:

- Zabezpečit ochranu a management travních porostů

- Protierozní opatření vč. tradičních typů jako jsou meze a kamenice (i ve velkých blocích travních porostů)

- Diverzita využití půdního fondu - Optimální zatížení pastvou

- Přírodě blízké úpravy potoků a bystřin Krajina lesní harmonická

Navazuje vesměs na zemědělskou harmonickou krajinu od které se liší především výrazným zastoupením lesa a je situována v podhůří Chřibů, Bílých Karpat., Hostýnských vrchů a Beskyd. Rizikem je zástavba úzkých niv a velkoplošné odstranění lesa.

Návrhy opatření:

- Ochrana lesních porostů a podpora jejich diverzity

- Zachování prostorové členitosti lesních pozemků (lesní lemy) - Výsadba rozptýlené dřevinné vegetace

- Extenzivní formy hospodaření Krajina lesní s lukařením (pasekářská)

Zachovaná tradičních krajinan reliéfu vrchovin a hornatin. Převládá lesní hospodářství, z doplňkových činností rekreace, pasekářský způsob hospodaření postupně mizí. Rizikem je intenzivní rekreace, zejména budování sjezdovek.

Návrhy opatření:

- Podpora extenzivních způsobů hospodaření - Podpora extenzivní pastvy dobytka

- Podpora jemnějších způsobů hospodaření na lesích - Dle možností samovolné revitalizace vodotečí Krajina lesní

Lesní krajina je typická pro vrcholové partie Beskyd, Chřibů a Hostýnksých vrchů.

Nejvýznamnějším opatřenímje zachování lesních porostů, které jsou významné z hlediska vodohospodářského i ekologického.

Pro přírodní typy krajin je z hlediska protipovodňové ochrany nejlepším doporučením nalezení společných řešení akceptovatelných ochranou přírody, vodohospodářským orgánem i obyvateli daného území.

C.7.5 Možnosti koordinace zájmů ochrany přírody s technickými protipovodňovými opatřeními

Obnova funkčnosti odvodňovacíh kanálů v lužních lesích

Na území Zlínského kraje se jedná především o obnovu systému kanálů a struh trvale zavodněných popřípadě s rybí osádkou pro redukci komárů. Vytěženou zeminu lze dále využít

C-56

pro tvorbu odstavených hrází, popřípadě tzv. „hrúd“ sloužících jako útočiště zvěře při eventuální záplavě (ale za vlhkého počasí).

Hráze

Pro realizaci zemních hrází je hlavním parametrem vhodnost lokálních zemin. Pokud je možné využít zemin v místě výstavby nebo jejím nejbližším okolím, lze zeminu vhodnou pro výstavbu hrází získat v zemnících, které mohou být následně využity i jako trvalé vodní plochy, resp. vodní a mokřadní biotopy.

Co se týče začlenění hrází do územního systému ekologické stability, je doporučeno trasovat lokální biokoridory v souběhu s hrázemi a tak je začlenit do krajiny. Hráze je dále vhodné doplnit vhodnou výsadbou dřevin, která ovšem nesmí narušit stabilitu a propustnost hráze, optimální je výsadba až pod patou hráze a vždy diverzifikovaná.

Odvodňovací průlehy

V rámci protierozní ochrany lze využít na zemědělsky využívaných pozemcích i odvodňovací případně zasakovací průlehy, které by měly být zatravněné popřípadě osázené skupinami dřevin (stromů a keřů). Tyto průlehy pak mohou velmi dobře plnit funkci biokoridorů.

Hrázové výpustě a hrázové přelivy

Hrázové výpusti mohou být využity nejen k odvodnění území, které bývá při zvýšených průtocích zaplaveno, ale lze je využít i k propojení slepých ramen s regulovaným řečištěm řeky Moravy. Pod hrázovými přelivy je vhodné zakládat travnaté plochy, křovinami nebo dřevinami osázené remízky, které budou plnit funkce tlumení kinetické energie vody. Tata výsadba ovšem nesmí narušit stabilitu hráze nebo snížit její propustnost.

Doporučené původní druhy dřevin

Pro výsadby v nivě řeky Moravy se obecně doporučuje široké spektrum přírodních druhů dřevin. Konkrétní volbu je vždy třeba přizpůsobit nejen stanovištním podmínkám, ale i technickým a prostorovým požadavkům vodohospodářského díla.

In document C. KONCEPCE ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE (Stránka 50-0)