Povodí Litavy a jejích přítoků ve Zlínském kraji

Vlastní tok Litavy ve Zlínském kraji poté, co opustí pramennou oblast na severozápadních svazích Chřibů, protéká pouze obcí Zástřizly. V intravilánu obce dochází k rozlivům již při Q₂₀ a to zejména z důvodu nekapacitního zaklenutí koryta. Navržená opatření jsou tedy zaměřena na toto kritické místo a zahrnují zkapacitnění zaklenuté části koryta, výstavbu levobřežních a pravobřežních hrází v celkové délce cca 900 m. Dále je třeba zmínit nekapacitní mosty a lávky opět zejména v obci Zástřizly, u kterých by ovšem náklady na rekonstrukce tak, aby splňovaly normové parametry, výrazně překročily lokální škody zapříčiněné těmito objekty.

Povodí Litavky - pravostranný přítok Litavy pod obcí Chvalnov – Lísky, a povodí Litenčického potoka je využíváno především k zemědělským účelům. Povodňové stavy, které se mohou vyskytovat na těchto přítocích Litavy budou způsobeny především lokálními intenzivními srážkami a rychlým povrchovým odtokem. Proto je nutné podobně jako u přítoků Kyjovky dodržovat vhodná agrotechnická opatření, dodržovat osevní postupy, vybudovat případná protierozní opatření v kritických místech zemědělsky využívaných svahů a volit vhodné druhy kultur, popřípadě pozemky zatravnit nebo zalesnit. Jiná opatření nejsou navržena také s ohledem na v GENERELU navržené retenční prostory v Jihomoravském kraji u Kožušic, Nesovic a Litenčic s uvažovanou celkovou kapacitou 1,1 mil. m³.

Oblast povodí Moravy C.5.3 Povodí Moravy Chropyně, Záříčí

V rovinatém území v nivě Moravy, které je protkáno řadou jejích přítoků, je protipovodňová ochrana sídel víceméně zaměřena na omezení rozlivu do míst, kde nemůže dojít k výrazným materiálním škodám. Zastavěná území bývají obvykle chráněna systémy zemních hrází, protipovodňových zdí a mobilního hrazení. Nejinak toku je u Chropyně, která je ohrožena nejen Malou Bečvou, které protéká podél západního okraje města, ale především řekou Moravou. Ochrana Chropyně je řešena ohrázováním jihovýchodní a jihozápadní části a ohrázováním severního břehu Chropyňského rybníka.

Ochrana obce Záříčí je řešena opět zemní hrází, a protože je obec situována přímo uvnitř záplavového území, je tato hráz kolem celého intravilánu obce.

Kroměříž, Skaštice, Bílany, Hulín

Území Kroměříže ohrožené záplavami je velmi rozsáhlé, dotčené je celé území města na východ od řeky Moravy a také rozsáhlé území na jejím pravém břehu. Pro ochranu Kroměříže je zásadní potenciál levobřežní inundace za předpokladu využití stávajícího pohyblivého jezu nad Kroměříží, kterým lze usměrňovat průtoky tak, aby průtok v korytě Moravy v Kroměříži nepřesahoval hodnotu cca 700 m³.s^-1. Systémem hrází a využití řízené inundace na východ od Kroměříže lze účinně ochránit nejen Kroměříž, ale i transformovat povodňovou vlnu a zlepšit tak situaci níže po toku. Kromě výstavby hrází, jejichž celková délka činí téměř 9 km, musí dojít i k výstavbě vzdouvacího objektu na Moštěnce a realizaci dalších opatření v okolních obcí. Ohrázování je navrženo ve Skašticích a Hulíně, Bílany musí chránit hráz kolem celé obce podobně, jako například v Záříčí. Systém hrází lze koordinovat s výstavbou obchvatu Kroměřížem, který má dále navazovat na rychlostní komunikaci R49 do Zlína.

C-31

Protipovodňová ochrana Kroměříže pravděpodobně výrazně ovlivní průtokové poměry v záplavové území a vynutí si komplexní posouzení inundačních ploch podél toku Moravy a koordinaci protipovodňových opatření v jednotlivých obcích.

Kvasice, Střížovice

Ochrana Kvasic je v současná době provedena ohrázováním PB Moravy v úseku střelnice – silniční most Kvasice – Tlumačov, nicméně rozliv Q₁₀₀ Moravy východní část obce zasáhne, což lze vyřešit navýšením stávajících hrází o cca 1 m v délce 1,7 km. Problematickou částí je okolí fotbalového areálu severně od Kvasic a to zejména zaústění Panenského potoka a Dolní Kotojedky do řeky Moravy. V důsledku stoupání hladiny v Moravě dochází ke vzdutí hladiny v těchto tocích a přelití do okolních inundací. K přelití hrází Moravy nedochází. Navržené řešení tvoří systém ohrázování pravých břehů Dolní Kotojedky (napojení na hráz Střížovice) a Panenského potoka (k tělesu silnice do Tlumačova) a vybudování stavidlového objektu na Panenském potoce. Při zvýšení hladiny v Moravě by voda z Panenského potoka musela být čerpána a to buď do Moravy nebo už nad zahrádkářskou kolonií do Dolní Kotojedky. Je zde také možné využít napojení na odvodňovací systém příkopů v okolí Bašnova, který bude ovšem nejprve nutné zrekonstruovat.

Ochrana obce Střížovice, kde jsou při rozlivu stoleté povodně řeky Moravy ohroženy zejména zemědělské pozemky na pravém břehu Dolní Kotojedky a pouze několik okrajových objektů v obci, je navržena v souvislosti s plánovanou realizací pískovny v KÚ Střížovic. Na pravém břehu Dolní Kotojedky je navržena zemní hráz (lze využít svrchních vrstev materiálů v prostoru budoucí pískovny) v délce cca 1,8 km, která bude navazovat na stávající hráz nad fotbalovým areálem v Kvasicích, kterou je ovšem vzhledem k nevyhovujícímu stavu a složení nutno rekonstruovat.

Obce Střížovice a Kvasice dále připravují dokumentaci (studii proveditelnosti), která se bude touto lokalitou konkrétně zabývat.

Tlumačov

Ochrana obce Tlumačov je již připravována správcem toku a navržena v rámci II. etapy Programu prevence před povodněmi pod názvem Morava, Tlumačov - PPO. Hráz v délce cca 3 km s průměrnou výškou cca 2 m bude chránit západní část obce před rozlivem řeky Moravy a také říčky Mojeny, která ústí zleva do Moravy pod jezem Bělov.

Bělov

V katastru obce Bělov dochází na pravém břehu Moravy pod jezem Bělov k zaplavování několika nemovitostí a po snížení hladiny v Moravě zde vzniká bezodtoká oblast, kterou je možné odvodnit pouze mechanickým přečerpáváním přes hráz Moravy. I když podstatnou část území zaujímá zemědělská půda, je doporučeno toto území ochránit v celém rozsahu navýšením stávající pravobřežní hráze Moravy o cca 1 m mezi jezem Bělov a lávkou pro pěší.

Plocha (cca 7 ha), která by se zde dala využít pro řízený rozliv, nemůže mít výraznější vliv na transformaci povodně v řece Moravě a náklady na vybudování nové hráze podél přístupové komunikace od Bělova by byly vyšší, než navýšení hráze stávající. V nejnižším místě území je navrženo vybudovat popovodňovou výpust.

Napajedla

Město Napajedla má po povodních v letech 1997 a 2006 vybudovánu protipovodňovou ochranu levého břehu systémem hrází a protipovodňových zdí. Ve spolupráci s průmyslovým podnikem Fatra je v současné době připravována dokumentace na ochranu západního břehu Moravy podél silnice na Žlutavu. Navrženo je ohrázování včetně nezbytné čerpací stanice, která bude přečerpávat vodu při zvýšení hladiny v Moravě. Návrhy jsou zapracovány do této Studie.

C-32 Spytihněv, Babice, Huštěnovice

Ochrana těchto obcí na pravém břehu Moravy je řešena ohrázováním dotčených částí, případně přítoků Moravy, aby v důsledku zpětného vzdutí nedošlo k zaplavení těchto částí. U jezu Spytihněv je dále navržena ochrana přilehlého areálu.

Uherské Hradiště, Staré Město

Řešení protipovodňové ochrany Uherského Hradiště a Starého Města se v posledních letech zabývala řada prací. V jednom z posledních návrhů bylo uvažováno i s vybudováním poldru Staré Město s kapacitou 15 mil. m³. Tato varianta nakonec nebyla nejen kvůli majetkoprávním komplikacím realizována. V současné době připravuje PÖYRY Environment a.s. projekt řešení PPO Uherského Hradiště a Starého Města, přičemž opatření jsou zařazena do II. etapy Programu prevence před povodněmi.

Úpravy koryta Moravy jsou projektovány na stoletý průtok (v tomto úseku na Q₁₀₀ = 820 m³.s^-1). Nad Uherským Hradištěm (v prostoru zaústění Březnice) se budou odlehčovat průtoky nad Q₂₀ = 650 m³.s^-1 do pravobřežního inundačního území, kde by při Q₁₀₀ mělo protékat množství cca Qi = 170 m³.s^-1. Obdobně se pak mají odlehčovat tyto hodnoty i pod Uherským Hradištěm (pod ČOV) do levobřežního inundačního území Kunovský les. Zpět do koryta Moravy by se tyto inundované vody měly opět vracet v prostoru zaústění Bobrovce do řeky Moravy nad Uherským Ostrohem.

Je doporučeno dále využít inundační území u Kněžpole k odlehčení vody z Jarošovského potoka. Ten již nebude ovlivněn zpětným vzdutím z Moravy, protože je v současné době připravován projekt stavidlové výpusti. Aby voda z Jarošovského potoka nezaplavila průmyslová areál, je navrženo tuto lokalitu ohrázovat a odlehčit do sevrního inundačního území na levém břehu Březnice.

Kostelany nad Moravou, Nedakonice, Boršice

Navýšením stávajících hrází na pravém břehu Moravy o cca 0,5 m lze zajistit ochranu těchto obcí do úrovně stoletého průtoku. Nemovitosti v nižších partiích však budou pravděpodobně zaplaveny spodní vodou, z důvodu nastoupání hladiny podzemní vody.

V povodí Dlouhé řeky dochází k povodňovým stavům v oblasti Medlovického a Polešovického potoka. Důvodem je především rychlý odtok ze zemědělsky využívaných pozemků na půdách, které nemají dostatečnou vsakovací schopnost. V povodí je navržena retenční nádrž nad Boršicemi, další profily je doporučeno sledovat na Medlovickém potoce, který ovšem protéká většinu své trasy v souběhu s komunikací do Osvětiman.

Uherský Brod

Ochrana Uherského Brodu navazuje na úsek pod Uherským Hradištěm a nad Veselím nad Moravou v Jihomoravském kraji. Při návrzích dle Generelu se předpokládaly úpravy koryt Staré Moravy a Nové Moravy tak, že oběma koryty se převede i při Qc = 1100 m³.s^-1 až Q_M = 700 m³.s^-1 (Starou Moravou Q = 380 m³.s^-1 a Novou Moravou až Q = 320 m³.s^-1). Vyšší průtoky by se měly opět z Moravy odlehčovat nad rozdělovacím jezem Uherský Ostroh přelivem přes sníženou pravobřežní hráz (nad Qc = 650 m³.s^-1) do pravobřežního inundačního území ve směru k Moravskému Písku a dále by pak protékaly pravobřežním inundačním územím až pod soutok Nové Moravy s hlavním tokem. Do koryta Moravy by se tedy vracely inundované vody přes upravenou a sníženou hráz těsně nad zaústěním Syrovinky.

V inundaci se dle současného stavu - při extrémních průtocích plní prostor nad státní silnicí Uherský Ostroh - Moravský Písek až po úroveň vozovky a po naplnění se přelévá voda přes korunu vozovky do dalšího inundačního prostoru nad státní silnicí Veselí nad Moravou - Moravský Písek a po naplnění se opět přelévají přes korunu vozovky do následného inundačního území. Variantně se uvažovalo v Generelu s přeléváním těchto příčných silničních komunikací po částečném opevnění povodní strany svahů, druhá varianta dle Generelu řeší převádění inundovaných vod pod úrovní vozovky pomocí stávajících a rovněž plánovaných nových inundačních mostů. Zatápěná plocha je nad touto silnicí na

C-33

zemědělských a lesních pozemcích až k Nedakonicím, které by bylo třeba rovněž ochránit zvýšenou hrází.

V úseku mezi Uherským Ostrohem, Veselím nad Moravou a Vnorovy se nepředpokládá využívání polních pozemků v území mezi Starou Moravou a Novou Moravou k převádění částí povodňových průtoků.

Pro zajištění PPO v Uherském Ostrohu v katastru Ostrožské Předměstí byla v loňském roce již zpracována dokumentace na rekonstrukci tzv. Kvačické hráze a obdobně i v lokalitě Pastruh by měla být vybudována další část odsazené ochranné hráze na levém břehu řeky Moravy.

Dále je třeba věnovat pozornost co možná největšímu využití stávajícího inundačního území za pravobřežní hrází Nové Moravy a nad a pod silnicí Uherský Ostroh – Moravský Písek pro zvýšení akumulace inundovaných vod (nad plánovanou kapacitou obou koryt Q_M = 700 m³.s^-1) nad a pod Moravským Pískem a tedy pro transformaci extrémních povodňových průtoků pod Uherským Hradištěm.

C.5.3.1 Povodí Moštěnky

Vítonice, obce v Olomoucké kraji

Povodí Moštěnky se ve Zlínském kraji skládá ze dvou částí. Horní část včetně pramenné oblasti až po obec Vítonice, respektive Radkovu Lhotu v Olomouckém kraji, je typická úzkými rozlivy do šířky 100 m. V obci Osíčko je ohroženo minimum nemovitostí, doporučuje se zvážit individuální ochranu dotčených budov. Nad obcí Vítonice je navržena stejnojmenná retenční nádrž, které by měla bezpečně zajistit transformaci průtoku Q100 na Q10-20. Další retenční nádrže Moštěnka pod Vítoní a Moštěnka na hranicích krajů, které zahrnují i povodí Libosvárky a Býškovického potoka, by pak měly výrazně snížit kulminaci především v obcích v Olomouckém kraji. Poldr Moštěnka již zasahuje do katastru obce Žákovice, nicméně hladina při naplněném obejmu zasahuje i do katastru Blazic. Vzhledem k vysokým hodnotám objemového ukazatele a předpokládané nízké výšce hrází jsou tyto retenční nádrže doporučeny jako velmi vhodné k realizaci.

Žalkovice, Kyselovice, Břest

Dolní část povodí, od Říkovic (Olomoucký kraj) respektive Žalkovic po zaústění do Moravy nad Kroměříží, se od horní liší nejen charakterem území, ale i šířkou rozlivu stoleté povodně, která u Žalkovice dosahuje více než 2 km. Vliv retenčních nádrží v horní části povodí již nebude mít takový vliv, aby byly ochráněny zastavěné části obcí Žalkovice, Břest a severní části Kroměříže. Rozsáhlé území je také vhodné k řízenému rozlivu, a proto je doporučeno toto území zachovat v co možná největší ploše a dotčené obce ochránit ohrázováním. PPO by pak měla navazovat na ochranu Kroměříže před povodněmi v řece Moravě a tedy na převádění průtoků levobřežní inundací.

Bystřice pod Hostýnem, Chvalčov

Ochrana Bystřice pod Hostýnem je navržena ohrázováním pravého i levého břehu koryta Bystřičky, levostranného přítoku Moštěnky. Zejména pravobřežní inundace je ohrožena rozlivem stoleté povodně. Využití retenčních nádrží v povodí Bystřičky nad Chvalčovem není v úzkých zalesněných údolích reálné. Bystřička samotná navíc protéká v souběhu s komunikací II. třídy č. 437 do Zlína.

Je doporučeno také pravidelně kontrolovat kapacitu koryta a stav břehových porostů a udržovat je v odpovídajícím stavu, aby nedocházelo vlivem zanešení nebo transportu pláví ke zhoršování povodňových stavů.

C.5.3.2 Povodí Kotojedky

Pro povodí pravobřežních přítoků Moravy jihozápadně od Kroměříže je typická intenzivní zemědělská výroba, jsou zde také důležité potravinářské závodyObce v povodí Kotojedky jsou

C-34

ohroženy především lokálními přívalovými dešti a splachem z okolních polí. Proti tomu se lze bránit jen účinnými protierozními opatřeními, která lze realizovat především v souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami.

Protože je koryto Kotojedky v některých úsecích upravené a napřímené, přičemž břehové porosty lemují koryto v úzkém pruhu a místy chybí, je doporučeno zvážit rozšíření nivy Kotojedky, rozvolnit niveletu, snížit sklon a doplnit břehové porosty vhodnými druhy dřevin.

Pro zadržení vody v krajině a transformaci povodňových průtoků je pod obcí Roštín navržena retenční nádrž Cetechovice o maximálním objemu cca 2,0 mil. m³.

C.5.3.3 Povodí Rusavy Holešov, Pravčice, Hulín

Kapacita koryta Rusavy je až na některé úseky kapacitní pro průtok Q₁₀₀. Lokální rozlivy se projevují nad příčnými objekty (jezy) v okolí Hulína. V šedesátých letech bylo zkapacitnění koryta provedeno až do průtoku Q₁₀₀, v současné době je však zejména vlivem zanesení profilu sedimenty tato kapacita nižší. Příčinou je zejména způsob využívání povodí Rusavy, které je intenzivně zemědělsky obhospodařováno. Kromě protierozních opatření, které by eliminovaly splachy z polí, jsou navržena v povodí především opatření s retenčním účinkem.

Retenční nádrže Hlinsko pod Hostýnem a Jankovice na Rusavě a RN Roštěnka a Rymice v povodí Roštěnky, pravobřežní přítoku Rusavy před Hulínem, by svým objemem více než 1,5 mil. m³ výrazně situaci zlepšily. V Hulíně je dále navržena ochranná hráz, které má ovšem chránit zástavbu především před povodněmi v řece Moravě.

C.5.3.4 Povodí Dřevnice Zlín, Otrokovice

Po povodních v roce 1997 bylo koryto řeky Dřevnice téměř v celé délce protékající Zlínem a Otrokovicemi upraveno a vyčištěno, byly realizovány protipovodňové zdi a zemní hráze v Otrokovicích a zlínských městských částech Louky a Lužkovice. V Přílukách byl zrekonstruován jez a na pravém břehu byl terénními úpravami vytvořen prostor pro řízenou inundaci. Další protipovodňová opatření jsou postupně realizována na drobných vodních tocích pod správou Lesů ČR, s. p., v podobě přehrázek k zachytávání splavenin.

K zvýšení ochrany je doporučeno vybudovat retenční nádrž Veselá na Dřevnici pod Slušovicemi. Potenciální retenční objem činí téměř 5 milionů m³ a i objemový ukazatel naznačuje, že se jedná o velmi vhodnou lokalitu. Pozitivně, i když zejména při nižších povodňových stavech, by se měly projevit i navrhovaná opatření na přítocích Dřevnice – Fryštáckém potoce a Lutonínce.

Racková, Mysločovice, Sazovice (Racková)

Povodí Rackovky, pravobřežního přítoku Dřevnice na západním okraji Malenovic, je typické zejména vysokým podílem zemědělské půdy. Pro ochranu výše uvedených obcí lze v povodí vytipovat několik velmi vhodných retenčních profilů s celkovou kapacitou cca 2,5 mil.

m³. Kromě těchto opatření je však nutné na zemědělských pozemcích volit vhodný druh obhospodařování, případně technickými úpravami omezit vznik erozních procesů. Navržená opatření se pak zcela jistě projeví i po soutoku s Dřevnicí.

Malenovice (Baláš)

V minulosti plánovaná úprava potoka Baláš včetně výstavby několika retenčních nádrží není v současné době reálná. Vzhledem k prostorovému uspořádání dolní části toku, ve které je provedeno zatrubnění potoka v husté zástavbě, nicméně doporučujeme přehodnotit výstavbu retenčních nádrží, které by mohly výrazným způsobem transformovat průtoky a snížit tak případné náklady na zkapacitnění zatrubněné dolní části toku v Malenovicích .

C-35 Držková, Kašava

Protipovodňová ochrana těchto obcí, ve kterých má koryto Dřevnice kapacitu cca Q₂₀, je řešena dvěmi retenčními nádržemi Držkovský potok a Držková. Parametry nádrží jsou značně odlišné podle charakteru území, ve kterém jsou situovány, celková kapacita pak maximálně 0,3 mil. m³.

Slušovice, Březová, Trnava

VD Slušovice transformuje průtoky i nad průtok Q₁₀₀ (Q₁₀₀ na cca Q₅₀ a Q₅₀ na cca Q₁₀), ochrana Březové a Slušovic je tedy zaměřena na snížení průtoků levostranného přítoku Dřevnice říčky Trnávky. Nad obcí Trnava je vytipováno celkem 9 malých retenčních nádrží s celkovou kapacitou cca 0,7 mil. m³. Poldr nad Dřevnicí má retenční objem téměř 0,5 mil. m³. Jiná opatření v této části povodí nejsou navržena.

Jasenná, Vizovice, Zádveřice – Raková, Bratřejov

Ochrana těchto obcí v povodí Lutoninky a Bratřejovky je zaměřena na vytipování několika retenčních nádrží ve vhodných profilech. Nad obcí Jasenná jsou navrženy retenční nádrže Lutoninka a Stepnice s maximálním objemem téměř 0,3 mil. m³, nad obcí Lutonina RN Lutonina a Lutonina 2 se stejným retenčním obejmem a nad Bratřejovem RN Bratřejov a Bratřejov 2 s objemem cca 0,5 mil. m³. Ochranu Vizovic by pak měly zvýšit i RN Čaminský potok a Dubovský potok s objemem 0,6 mil. m³. Účinek těchto nádrží se projeví i v obci Zádveřice – Raková. Další opatření (zkapacitnění mostů ve Vizovicích, ohrázování koryta) je doporučeno navrhnout po zvážení transformační funkce nádrží.

C.5.3.5 Povodí Fryštáckého potoka Lukoveček, Fryšták

Obce Lukoveček a Fryšták jsou situovány ještě nad vodním dílem Fryšták, tudíž se v nich neprojeví transformační účinek této nádrže. Povodí nad obcí Lukoveček tvoří téměř výhradně lesní porost, ve kterém lze realizovat pouze opatření charakteru hrazení bystřin. Kapacitu koryta, která je cca Q50, lze zvýšit rekonstrukcí mostních objektů a lávek a zkapacitněním koryta.

Samotný Fyštácký potok protéká jižní částí obce Fryšták a vzápětí ústí do stejnojmenného vodního díla. Nad tímto VD je navržena retenční nádrž Fryšták s objemem maximálně 1,1 mil.

m³. Tato nádrž, u které je předpoklad výrazné transformace i průtoku Q₁₀₀ (ve spolupráci s VD Fryšták), bude kromě ochrany obce Fryšták sloužit především pro ochranu zlínských městských částí. Výstavbu lze koordinovat s výhledovou realizací rychlostní komunikace R49.

C.5.3.6 Povodí Březnice

Březnice, Bohuslavice u Zlína, Šarovy

Březnice, Bohuslavice u Zlína, Šarovy

In document C. KONCEPCE ŘEŠENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE (Stránka 30-0)