Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza podniku Karosa, a.s.
Vypracovala: Martina Skácelová
Vedoucí práce: Ing. Helena Kopalová, Ph.D.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
„Finanční analýza podniku Karosa, a. s.“
jsem vypracovala samostatně.
Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury
Obsah
1. Úvod a cíl práce... 5
2. Metodologická část... 6
2.1. Pojem finanční analýza... 6
2.2. Finanční analýza podniku... 6
2.2.1. Předmět a účel... 6
2.2.2. Uživatelé finanční analýzy... 7
2.2.3. Zdroje informací ... 9
2.2.4. Účetní závěrka... 10
2.2.5. Rozvaha ... 10
2.2.6. Aktiva ... 11
2.2.7. Pasiva... 11
2.2.8. Výkaz zisků a ztráty... 12
2.2.9. Výkaz cash flow... 13
2.3. Základní metody finanční analýzy... 15
2.3.1. Analýza absolutních ukazatelů... 15
2.3.2. Horizontální analýza účetních výkazů... 15
2.3.3. Vertikální analýza účetních výkazů... 16
2.3.4. Analýza rozdílových ukazatelů... 16
2.3.5. Poměrová analýza... 16
2.3.5.1. Ukazatele rentability... 17
2.3.5.2. Ukazatele likvidity... 19
2.3.5.3. Ukazatele aktivity... 20
2.3.5.4. Ukazatele zadluženosti ... 21
2.3.6. Základní přístupy k vyhodnocení poměrových ukazatelů... 22
2.3.7. Bonitní modely a modely predikce finanční tísně... 23
3. Aplikační část... 24
3.1. Charakteristika Karosa, a.s. ... 24
3.2. Horizontální analýza rozvahy - AKTIVA... 26
3.3. Vertikální analýza rozvahy - AKTIVA... 32
3.4. Horizontální analýza - PASIVA ... 34
3.5. Vertikální analýza - PASIVA ... 36
3.6. Horizontální analýza výkazu zisků a ztráty... 37
3.7. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ... 41
3.8. Bilanční pravidla... 43
3.9. Analýza pracovního kapitálu ... 45
3.10. Poměrová analýza... 47
3.10.1. Ukazatele rentability ... 47
3.10.2. Ukazatele likvidity ... 50
3.10.3. Ukazatele aktivity... 51
3.10.4. Ukazatele zadluženosti ... 52
3.11. Srovnání podniku s odvětvím... 54
3.12. Bonitní a bankrotní modely ... 56
3.12.1. Altmanova formule bankrotu (Z-skóre) ... 56
3.12.2. IN index ... 57
3.12.3. Rychlý test (Quick test) ... 57
3.12.4. Index bonity ... 59
4. Závěr... 60
5. Literatura... 62
6. Seznam použitých zkratek ... 63
7. Přílohy... 64
1. Úvod a cíl práce
Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala finanční analýzu podniku. Důvodů bylo hned několik. Především mě tato problematika zaujala. Domnívám se, že umět se orientovat a číst ve finančních výkazech či výročních zprávách a stanovit podle určitých postupů finanční situaci podniku je v době, která nám přináší přemíru informací, velmi důležité. Zpracování analýzy je využitelné i v praxi, což byla má další pohnutka pro zvolení tématu.
Cílem bakalářské práce je tedy provést finanční analýzu podniku Karosa a.s. (dnes již Iveco Czech republic)1. Dále budou nalezeny příčiny a důsledky její finanční situace a nakonec provedeno vyhodnocení finančního zdraví. Nastíněny budou i některé nedostatky, kterých by se Karosa, a.s. mohla vyvarovat a také zdůrazněny její přednosti.
První část práce je zaměřena na teorii. Vysvětlen bude pojem a účel finanční analýzy, metody, kterými se finanční analýza zabývá.
Druhá část je aplikační. Vybraný podnik bude analyzován z pohledu externího uživatele v letech 2001 - 2005.
V závěru budou shrnuty poznatky získané z předchozích částí a komplexně zhodnoceno finanční zdraví firmy Karosa, a.s. Dále naznačeny případné nedostatky a pozitiva, které budou v rámci analýzy zjištěny.
1 V celé práci bude používán již neexistující název Karosa a.s. (s platností od 1.1.2007 přejmenován na Iveco Czech republic), a to z důvodu analýzy této firmy jen do roku 2005
2. Metodologická část
2.1. Pojem finanční analýza
2„Pod pojmem finanční analýza si v nejširším slova smyslu můžeme představit rozbor jakékoliv činnosti, ve které hrají dominantní roli finanční částky a čas.“3 Mezi nejjednodušší patří rodinné analýzy. Během rozhodování o nákupu jízdenky na městskou hromadnou dopravu, si může domácnost vypočítat, jaká by musela být v určité zemi inflace, aby bylo lhostejné, zda si koupí roční nebo měsíční jízdenku. Do složitějších řadíme finanční rozbory jednotlivých investičních záměrů a finanční analýzy výsledků hospodaření velkých společností, které myslí i do budoucna, a proto jsou součástí rozboru i prognózy jejich vývoje. Dá se tedy říci, že finanční analýza je také jedním z podkladů pro zpracování kvalitní předpovědi vývoje hospodaření podniku.4
2.2. Finanční analýza podniku
2.2.1. Předmět a účel
„Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást soustavy podnikového řízení. Je rozborem stavu a vývoje financí podniku, zejména podle údajů z účetních výkazů.
Zpracovávají se jak finanční výkazy historické, tak i budoucí.“5 Podnikům nestačí sledovat pouze data z účetnictví, protože se jedná zejména o údaje momentálního typu. Z tohoto důvodu přichází finančním manažerům na pomoc finanční analýza, která nabízí různé formalizované metody, díky nimž se společnosti nakonec podaří dojít k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku.
Každý ekonomický subjekt působící na trhu musí své počínání neustále přizpůsobovat změnám, a tudíž by měl sledovat a analyzovat svou finanční situaci, aby neztratil své postavení na trhu a mohl být dále konkurenceschopný.
2 DOUCHA RUDOLF, Finanční analýza podniku: praktické aplikace, Praha: Vox Consult 1996. ISBN 80-902111-2-7
3DOUCHA RUDOLF, Finanční analýza podniku: praktické aplikace, Praha: Vox Consult 1996. ISBN 80-902111-2-7, str. 11
4 Pokud bude v dalším textu používán pojem finanční analýza, bude tím myšlena finanční analýza podniku
5 DOUCHA RUDOLF, Finanční analýza podniku: praktické aplikace, Praha: Vox Consult 1996. ISBN 80-902111-2-7, str.12;
GRUNWALD, HOLEČKOVÁ, Finanční analýza a plánování podniku, 3. vyd. Praha: Oeconomica 2006. ISBN 80-245-1108-8, str. 4
Dnešní doba si také žádá vzrůstající důraz na transparentnost a relevantnost informací, které firmy poskytují investorské veřejnosti. Lze proto očekávat rostoucí tlak na informační otevřenost společností. Pro potencionální investory je právě finanční analýza tím dokumentem, díky němuž si ověří, zda je umístění prostředků do určité firmy správným nebo nesprávným rozhodnutím. I díky těmto skutečnostem patří finanční analýza mezi základní dovednosti všech manažerů. Závěry vyplývající z analýzy jim poté pomáhají při každodenní práci, protože jim poskytují informace, díky nimž mohou rozhodovat o investicích a financích jak na strategické, tak taktické úrovni řízení. Slouží i pro reporting vlastníkům, věřitelům a vlastním zájemcům.6
Pokud podnik řídí společnost s využíváním finanční analýzy, lze takové počínání přirovnat k jízdě automobilem s dobře umytými okny i zpětnými zrcátky. Naopak řízení podniku bez finančních informací můžeme přirovnat k jízdě v noci se špatnými světly. Pro podniky je velmi důležité, aby sledovali svou finanční situaci a reagovali na získané výstupy.7
Cílem finanční analýzy je tedy poznat finanční zdraví podniku, identifikovat slabiny, které by mohly vést k problémům a také zdůraznit silné stránky podnikatelské činnosti.
Nakonec je dobré si uvědomit, že i na finanční analýzu, jako na všechny procesy v podniku, jsou kladeny určité požadavky. Mezi nejdůležitější patří komplexnost a soustavnost.
2.2.2. Uživatelé finanční analýzy8
Finanční analýza se může provádět z externího pohledu, kde analytik vychází ze zveřejňovaných a dostupných finančních a účetních informací. Dále se v podnicích provádí interní finanční analýza. Interní analytik má již k dispozici veškeré údaje související s podnikem.
Může čerpat z informací finančního, manažerského nebo nákladového účetnictví či například z podnikových kalkulací, statistik a jiných podkladů.
Uživateli finanční analýzy rozumíme ty subjekty nebo osoby, které mají bezprostřední zájem o informace o výkonnosti podniku. Dají se rozdělit do několika skupin, které jsou znázorněny na následujícím obrázku.
6 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9
7 DOUCHA RUDOLF, Finanční analýza podniku: praktické aplikace, Praha: Vox Consult 1996. ISBN 80-902111-2-7, str.15
8 GRUNWALD, HOLEČKOVÁ, Finanční analýza a plánování podniku, 3. vyd. Praha:Oeconomica 2006.ISBN 80-245-1108-8
Obrázek 1 - uživatelé finanční analýzy9
Každý z uživatelů uvedených na obrázku má jiný důvod, proč se zajímá o finanční analýzu daného podniku.
Manažeři informace poskytnuté z finanční analýzy využívají především pro dlouhodobé i operativní finanční řízení podniku. Každý manažer musí znát finanční situaci, aby se posléze mohl správně rozhodovat při získávání finančních zdrojů, výběru způsobu financování apod.
Údaje z finanční analýzy jsou též základem pro správný podnikatelský záměr příštích období.
Investory rozumíme ty subjekty (akcionáře, společníky...), které do podniku vkládají kapitál za účelem jeho zhodnocení. Investor se chce ujistit, že jím vložený kapitál bude dobře řízen v zájmu akcionářů. Z důvodu potenciálního rozporu mezi zájmy akcionářů a manažerů se investoři zajímají o stabilitu a likviditu podniku a požadují průběžné zprávy o hospodaření podniku a především o tom, jak je nakládáno s jejich zdroji. Z toho vyplývá, že akcionáři, respektive společníci mají prioritní zájem o finančně-účetní informace.
Banky a jiní věřitelé jsou dalšími zainteresovanými osobami. Věřitelé potřebují informace o finančním stavu potencionálního dlužníka. Pro tyto subjekty jsou informace velmi důležité pro rozhodování, zda poskytnout či neposkytnout úvěr. Při poskytnutí úvěru banky často vyžadují výpis některých hodnotových ukazatelů.
Obchodními partnery rozumíme odběratele a dodavatele. Odběratelé chtějí vědět, zda firma dostane svým závazkům a jestli se v delším horizontu nedostane do finančních potíží.
9 GRUNWALD, HOLEČKOVÁ, Finanční analýza a plánování podniku,3. vyd. Praha: Oeconomica 2006.ISBN 80-245-1108-8;
sestaveno autorkou
Finanční analýza podniku manažeři
investoři
banky a jiní věřitelé obchodní partneři konkurenti zaměstnanci
stát a jeho orgány
Naproti tomu dodavatelé se zaměřují na to, zda je podnik schopen hradit splatné závazky, sledují jeho solventnost.
Konkurence se zajímá o tyto informace hlavně z důvodů srovnání s jejich výsledky hospodaření. Zájem mají především o rentabilitu, ziskovou marži, cenovou politiku, investiční aktivitu a obratovost zásob.
Zaměstnanci mají samozřejmě také zájem o finanční situaci podniku, ve kterém jsou zaměstnáni. Důvody jsou zřejmé. Každého zaměstnance zajímá, zda budou zachována pracovní místa, jaké budou jeho mzdové podmínky apod.
Posledním mnou uvedeným uživatelem je stát a jeho orgány. Jejich zájem na těchto údajích je různorodý. Slouží pro kontrolu plnění daňových povinností, pro statistiku, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí atd.
2.2.3. Zdroje informací
Ve finanční analýze tedy zkoumáme finance podniku. Konkrétně zjišťujeme stav majetku, dluhů, rozdíl mezi majetkem a cizími zdroji a v neposlední řadě výší výnosů nákladů, příjmů a výdajů. Tyto údaje lze čerpat z různých informačních zdrojů.
V prvé řadě je to účetní závěrka, která se považuje za základní zdroj pro finanční analýzu.
Vypovídá o stavu a vývoji financí podniku. Tvoří ji rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha. Bývá také doplněna o výroční zprávu podniku, což je další důležitý zdroj informací pro zpracování analýzy podniku. Připravují ji ty účetní jednotky, které podléhají auditu.
Jak účetní závěrka, tak i výroční zpráva podniku podléhá tzv. zveřejňovací povinnosti podle § 20 a 21 zákona o účetnictví. Ten říká, že zveřejňovací povinnost výsledků mají všechny akciové společnosti, které splňují jedno ze tří kritérií. Buď jejich aktiva čítají celkem více než 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu je více než 80 000 000 Kč nebo průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období byl větší než 50. Dále se skutečnost vztahuje na všechny obchodní společnosti tj. společnosti s ručením omezeným a družstva, ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií výše uvedených u akciové společnosti. Povinnost zveřejnit údaje z účetní závěrky je splněna zveřejněním v Obchodním věstníku.10 Mezi povinně zveřejňovanými
10 http://www.kurzy.cz/zakony/563-1991-zakon-o-ucetnictvi/cast-3/
údaji v účetní závěrce však chybějí nákladové úroky a daně z příjmu. Obvykle se dají nalézt ve výroční zprávě.
V neposlední řadě je nutno zmínit i další zdroje informací pro finanční analýzu, které nejsou tak lehce dostupné pro externího uživatele jako výroční zpráva u akciové společnosti.
Může se jednat o oficiální ekonomickou podnikovou statistiku, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace a další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zaměstnanost). Za zdroj informací pro analýzu by se daly považovat i zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů nebo odborný tisk .
2.2.4. Účetní závěrka
„Podle § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví účetní jednotky sestavují účetní závěrku.
Ta je nedílný celek a tvoří ji:
a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty,
c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b). Příloha zahrnuje i informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů.
d) účetní závěrka může zahrnovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu“11
2.2.5. Rozvaha12
Rozvaha poskytuje informace o finanční pozici podniku, tedy o momentální finanční situaci k rozvahovému dni. Údaje z ní zjištěné mají charakter okamžikových neboli stavových ukazatelů.
Obrázek 2 - bilanční rovnice
11 Výňatek § 18 zákona č. 563/1991 Sb.
12 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9; přednášky z finančního účetnictví
rozvaha k 31.12. 2xxx
zdroje krytí - pasiva druhy majetku - aktiva =
2.2.6. Aktiva
Aktiva jsou výsledkem minulých událostí. Jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou plní a také podle času, po kterou je majetek v podniku vázán. Posledním kritériem dělení je likvidita. Aktiva můžeme třídit na dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a ostatní aktiva.
Do dlouhodobého majetku řadíme podle likvidity: dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a nakonec dlouhodobý finanční majetek.
Do oběžných aktiv zařazujeme opět dle likvidity: zásoby, dlouhodobé pohledávky, krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek.
Nesmí být zapomenuto také na časové rozlišení do něhož patří náklady příštího období13 a příjmy příštího období.14
2.2.7. Pasiva
Pasiva lze definovat jako zdroje podniku, u kterých lze očekávat, že přinesou pravděpodobný úbytek nebo snížení ekonomického efektu v budoucnu. Dále jsou charakterizována jako výsledek minulých událostí a jsou ocenitelná. Pasiva rozdělujeme na vlastní kapitál a cizí zdroje.
Do vlastního kapitálu řadíme základní kapitál, kapitálové fondy, rezervní fondy, výsledek hospodaření minulých let a hospodářský výsledek běžného období.
Cizí zdroje jsou složeny z rezerv, dlouhodobých závazků, krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí.
Opět nesmíme opomenout časové rozlišení, které je příznačné právě pro české účetnictví.
Spadají sem výnosy příštího období15 a výdaje příštího období.16
Bylo by zajímavé rozebrat každou položku rozvahy zvlášť, ale to v této části provedeno nebude. Prostor bude v aplikační části, kdy budou důležité položky rozvahy vysvětleny přímo na příkladu firmy Karosa, a.s.
13 Př. nájemné placené předem, předplatné
14 Př. pojišťovnou přiznané, ale dosud neuhrazené pojistné plnění
15 Př. předem přijaté nájemné, předplatné
16 Náklady vznikly, ale neuskutečnil se výdaj
2.2.8. Výkaz zisků a ztráty17
Tento výkaz informuje o úspěšnosti firmy, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. „Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením.“18.
Výnosy představují zvýšení ekonomického prospěchu buď ve formě zvýšení aktiv či snížení závazků. Naopak náklady znázorňují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít.
Z definic výnosů a nákladů vyplývá, že některé nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné hotovostní toky, tedy o příjmy a výdaje. Tuto slabinu nám dokáže překonat výkaz Cash flow.
V České republice má tento výkaz stupňovité uspořádání. Rozlišujeme část provozní, finanční a mimořádnou. Na následujícím obrázku lze názorně vidět rozdělení jednotlivých činností.
Tržby z prodeje zboží
- náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže
Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb - náklady související s provozní činností
Provozní hospodářský výsledek Výnosy z finanční činnosti - náklady na finanční činnost Hospodářský výsledek z finančních operací
- daň z příjmů za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost
Mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořád. činnosti Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období Obrázek 3 - osnova výkazu zisků a ztráty19
17 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9
18KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9; str.40
19 Převzato z: přednášky prof. Eva Kislingerová, kurz PE_301
Nyní budou rozebrány různé formy zisků, se kterými se můžeme setkat ve finanční analýze. Nejdůležitější kategorie jsou uvedeny v následujícím obrázku. V analytické části práce se setkáte s anglickými zkratkami.
Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmu za mimořádnou činnosti
+ daň z příjmu za běžnou činnosti ________________________________
= Zisk před zdaněním (EBT) + Nákladové úroky
_________________________________
= Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy
__________________________________
= Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA)
Obrázek 4 - nejpoužívanější kategorie zisku20
Za zmínku stojí i další typ zisku, a sice čistý provozní zisk po zdanění, zvaný NOPAT (Net operating profit after taxes). Používá se například při výpočtu ukazatele EVA. Jde o provozní zisk vygenerovaný v souvislosti s hlavní činností podniku.
„Kalkulace NOPAT zahrnuje některé speciální úpravy, jejichž cílem je přiblížit v maximální míře účetní pojetí podnikového zisku pojetí investorů, pro které představuje jeden z významných indikátorů výnosnosti jejich investic.“21 Běžné úpravy se týkají položek rezerv, leasingu, či zisku (ztrát) z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a zásob.
2.2.9. Výkaz cash flow22
„Informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval.“23 Podstata sestavování výkazu cash flow spočívá v časovém a obsahovém nesouladu mezi výnosy a příjmy, respektive mezi náklady a výdaji. Zatímco náklady představují peněžní částky, které podnik v daném účetním období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému
20 Převzato z: KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9
21 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 42
22 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, přednášky z finančního účetnictví
23 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str. 47
zaplacení nemuselo ve stejném období dojít, výdaje představují jakékoliv úbytky peněžních prostředků, přičemž není důležitý účel jejich vynaložení. Podobně charakterizujeme i rozdíl mezi příjmy a výnosy. Zatímco výnosy jsou peněžním vyjádřením výkonů podniku, za příjmy považujeme jakýkoliv hmatatelný přírůstek peněžního nebo jiného charakteru.
Z výše uvedeného vyplývá, že může dojít k situaci, kdy je podnik ziskový, ale je platebně neschopný.
Při sestavování výkazu se vyžaduje jej rozdělit do tří oblastí a to:
a) peněžní toky z provozní činnosti, které zahrnují transakce spojené s nákupem a prodejem zboží, s nákupem surovin a materiálu, s výrobou výrobků a jejich prodejem a s prováděním služeb. Patří sem také inkaso plateb od zákazníků, platby dodavatelům a zaměstnancům a úhrady takových položek jako je nájemné, daně či úroky z půjček.
b) peněžní toky z investiční činnosti souvisí s nákupem a prodejem dlouhodobých hmotných i nehmotných aktiv a rovněž cenných papírů držených jako dlouhodobě investovaný kapitál.
c) peněžní toky vztahující se k financování podniku zahrnují veškeré pohyby týkající se obchodování s cennými papíry, výplatou dividend a úroků
Pro vykázání peněžních toků se používají dvě metody, a to přímá a nepřímá. Každý podnikatelský subjekt volí sám, kterou techniku použije.
Na obrázku můžete vidět vzájemné vztahy mezi již rozebranými výkazy.
Obrázek 5 - vzájemné vztahy mezi výkazy24
24 Převzato: FREIBERG FRANTIŠEK, Cash-flow: řízení likvidity podniku. 2. vyd. Praha: Management Press, 1994, str.38 PS
peněžních prostředků
příjmy
výdaje
KS peněžních
prostř.
vlastní kapitál
cizí kapitál
zisk majetek
peněžní prostř.
náklady
zisk
výnosy aktiva pasiva výkaz zisků a ztráty výkaz Cash-flow
2.3. Základní metody finanční analýzy
Standardní finanční analýza obsahuje zpravidla dvě rozborové techniky. První z nich je procentní rozbor a druhou technikou je poměrová analýza. Obě techniky vycházejí z absolutních ukazatelů.
Základem každé finanční analýzy jsou finanční ukazatele:
1. Absolutní ukazatele jsou obsažené v účetních výkazech popsaných výše a jsou to buď veličiny stavové, reprezentované například výkazem rozvaha nebo veličiny tokové (viz.
výkaz zisků a ztrát a cash-flow.).
2. Rozdílové ukazatele se obvykle označují jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků. Mezi nejpoužívanější patří čistý pracovní kapitál.
3. Poměrové ukazatele testují stav finančního zdraví a vyjadřují vztahy mezi relevantními položkami z rozvahy a z výkazu zisku a ztrát. Vypočítají se vydělením jedné položky položkou jinou.
Nyní bude pozornost zaměřena na postupové kroky analýzy a finanční ukazatele, které se ve vztahu k finanční analýze používají. Budou vybrány především ty, které budou poté ve stejném pořadí aplikovány na firmu Karosa, a.s. V aplikační části se objeví i některé jiné metody, které nenaleznete v části teoretické z důvodu postačujícího krátkého vysvětlení v analytické části práce.
2.3.1. Analýza absolutních ukazatelů
Analýza absolutních ukazatelů se obvykle provádí na úvod finanční analýzy z důvodu poskytnutí prvotních informací o podniku. Slouží tedy především pro rychlou, počáteční orientaci ve výkazech. Její slabinou je zejména to, že neukazuje příčiny změn.
2.3.2. Horizontální analýza účetních výkazů
Tato úvodní analýza se snaží porovnat změny absolutních ukazatelů v čase. Dovídáme se z ní jak změny absolutní, tak i procentní. Dále se vypočítávají indexy bazické nebo řetězové.
Z důvodu použití řetězových indexu v analytické části je přiložen jejich výpočetní vzorec.
25 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9; GRUNWALD, HOLEČKOVÁ, Finanční analýza a plánování podniku, 3. vyd. Praha: Oeconomica 2006. ISBN 80-245-1108-8, SEDLÁČEK JAROSLAV, Účetní data v rukou manažera. Brno: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-140-1
I=[Bi(t) / Bi(t-1)] – 1
vzorec 1 - řetězový index horizontální analýzy
Pomocí ní se zjistí odpovědi na dvě otázky, konkrétně o kolik jednotek a o kolik procent se změnila příslušná položka v čase.
2.3.3. Vertikální analýza účetních výkazů
Vertikální analýza spočívá v převedení ukazatelů v absolutních hodnotách na relativní procentní vyjádření. Sleduje strukturu položek rozvahy a výsledovky a jejich podíl na určité základně. Nespornou výhodou je i nezávislost na meziroční inflaci, a tudíž možnost srovnání výsledků analýzy z různých let.
2.3.4. Analýza rozdílových ukazatelů
V rámci této analýzy budu provádět pravděpodobně nejrozšířenější výpočet rozdílového ukazatele, jímž je již zmiňovaný pracovní kapitál. Základem pro jeho propočet je účetní výkaz, rozvaha. Nyní budou jen ve zkratce objasněny pojmy pracovní kapitál a čistý pracovní kapitál.
Podrobněji bude ukazatel rozebrán v aplikační části práce.
„V nejširším slova smyslu je pracovním kapitálem míněn oběžný majetek podniku.“27 Je tedy tvořen zásobami, pohledávkami a finančním majetkem podniku.
Čistý pracovní kapitál slouží jako dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici, aby byl zajištěn hladký průběh hospodářské činnosti. Jde o určitý finanční polštář použitý při neočekávaných aktivitách, které vyžadují větší výdej finančních prostředků. Vypočteme jej jako rozdíl krátkodobých závazků od pracovního kapitálu.
2.3.5. Poměrová analýza28
Po analýze absolutních dat následuje výpočet poměrových ukazatelů. Ty pokrývají veškeré složky výkonnosti podniku. Jak již bylo řečeno, poměrové ukazatele charakterizují vzájemné vztahy mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z rozvahy a výkazu zisků a ztráty.
26 KISLINGEROVÁ, HNILICA:Finanční analýza krok za krokem Praha: C .H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3, str.12
27 KISLINGEROVÁ, HNILICA:Finanční analýza krok za krokem Praha: C .H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3, str.42
28 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9
Ukazatele se často sdružují do skupin a váží se k některému aspektu finančního stavu podniku. Výsledky jednotlivých ukazatelů nemají příliš vypovídací schopnost, pokud je nebudeme poměřovat v čase nebo s jinými podniky.
V aplikační části budou rozebírány bloky ukazatelů:
- rentability - likvidity - aktivity - zadluženosti
Nyní bude pozornost zaměřena na konkrétní ukazatele a jejich konstrukci. Můžeme je sestrojit mnoha způsoby. V této části práce bude vycházeno především ze dvou publikací29
2.3.5.1. Ukazatele rentability
Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům. Informují o efektu, kterého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností k určitému vstupu s výší zdrojů firmy, jichž bylo užito k jeho dosažení. Než učiníme jakýkoliv závěr, je důležité znát přesnou konstrukci ukazatele. Musíme vědět, jak analytik postupoval, jaké položky zahrnul do jmenovatele a čitatele, abychom mohli informaci správně vyhodnotit.
ROA - Rentabilita aktiv (return of assets)
Měří čistou výnosnost celkových aktiv podniku a ukazuje, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč aktiv. Poměřuje tedy zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, zda byla financována z vlastního kapitálu nebo kapitálu věřitelů. V analytické části práce bude vycházeno z EATU i EBITU z důvodu následujícího porovnání hodnot mezi podniky.
rentabilita aktiv= EBIT(EAT)/aktiva
vzorec 2 - výpočet rentability aktiv
Pokud je v čitateli zahrnut EBIT (zisk před zdaněním a úroky), je ukazatel vhodný při měnící se sazbě daně ze zisku v čase či pokud chceme porovnávat podniky, které mají různý podíl dluhu ve finančních zdrojích, mezi sebou navzájem.
29 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, SEDLÁČEK JAROSLAV, Účetní data v rukou manažera. Brno: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-140-1
Další možností je zahrnout do čitatele čistý zisk zvýšený o zdaněné vyplacené úroky z kapitálu věřitelů. Chceme tudíž poměřit vložené prostředky krom zisku i s odměnou věřitelům za jimi zapůjčený kapitál.
ROE - rentabilita vlastního kapitálu (return on equity)
Vyjadřuje vztah zisku po zdanění k účetní hodnotě vlastního kapitálu. „Měří, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu akcionářem.“30
rentabilita vlastního kapitálu=EAT/vlastní kapitál
vzorec 3 - výpočet rentability vlastního kapitálu
ROS - rentabilita tržeb a ziskové marže
„Ukazatel určuje, kolik Kč čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb.“31 Opět zde existují dvě konstrukce. Jedna vychází z EBITu a druhá z EATu. Pokud použijeme v čitateli EBIT, je tato konstrukce vhodná pro srovnání podniků s proměnlivými podmínkami. V případě, že dáme do čitatele zisk po zdanění potom jde o vyjádření tzv. ziskové marže, která se značně liší u jednotlivých odvětví v závislosti na charakteru produktů. Pokud bude posuzován ukazatel s obratem aktiv, vykazuje obvykle opačnou tendenci.
rentabilita tržeb=EAT (EBIT)/tržby
vzorec 4 - výpočet rentability tržeb
Ukazatelé rentability bývají doplněni o tzv. Du Pontovu analýzu.
Du Pontova analýza
Jde o rozklad ROE nebo ROA a slouží k tomu, abychom zjistili příčiny růstu, poklesu nebo stagnace tohoto ukazatele.
Čistý zisk Čistý zisk Tržby
ROA =
Aktiva
=
Tržby
*
Aktiva vzorec 5 - rozklad ROA
30 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str.73
31 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9, str.74
Čistý zisk Čistý zisk Tržby A ROE =
Vl. kapitál
=
Tržby
*
Aktiva
*
Vl. kapitál vzorec 6 - rozklad ROE
Aktiva/Vl. kapitál nám ukazuje tzv. finanční páku. Finanční páka je založena na faktu, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní. Obvykle se měří poměrem celkového kapitálu k vlastnímu kapitálu. Jev je nazván finanční páka z toho důvodu, že cizí kapitál zvedá výnosnost vlastního kapitálu, tak jako páka zvedá břemeno.32
Více bude Du Pontova analýza rozebírána v aplikační části práce.
2.3.5.2. Ukazatele likvidity
Nejdříve je nutné objasnit dva pojmy, které se velmi často v praxi zaměňují nebo se mezi ně dává rovnítko. Jde o solventnost a likviditu.
Solventnost je vlastnictví peněz, kterými můžeme okamžitě platit. Naproti tomu likvidita je schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a teprve poté s nimi může být placeno. Z definic je zřejmé, že nejlikvidnějším majetkem jsou hotové peníze. Ty nám umožňují být solventními.
Tyto ukazatelé jsou používány snad ve všech analýzách podniku po celé Evropě. Podnik by neměl být nejen výnosný, ale musí být schopen současně dostát svým závazkům. Každá společnost si vybere vlastní přístup, který bude přijímat v souvislosti s likviditou. Může následovat agresivní nebo naopak kontroverzní strategie.
Celková likvidita (Current Ratio)
Ukazatel říká, kolikrát je firma schopna pokrýt oběžnými aktivy krátkodobé závazky.
Napadne nás určitě otázka, jaká výše ukazatele je optimální. Podle průměrné strategie by se měla hodnota pohybovat v rozmezí od 1,6 - 2,5. Než vyslovíme u ukazatelů likvidity jakýkoliv závěr, měli bychom srovnat námi vyšlou hodnotu s průměrem v odvětví, ve kterém se daný podnik nachází.
oběžná aktiva/krátkodobé závazky
vzorec 7 - výpočet celkové likvidity
32 SYNEK,M.Podniková ekonomika. Praha: C.H. Beck, 2002. ISBN - 8071797367
Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio)
Pohotová likvidita lépe vystihuje okamžitou platební schopnost, neboť zásoby výrobků a materiálu nemusí být vůbec přeměnitelné na peněžní prostředky. Spíše než samotnou hodnotu ukazatele je užitečné sledovat její vývoj v čase. Výrazně nižší hodnota pohotové likvidity oproti celkové likviditě by mohla být vysvětlena nadměrnou vahou zásob v rozvaze podniku.Optimální výše hodnot se doporučuje v intervalu 0,7 - 1,0.
(oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky
vzorec 8 - výpočet pohotové likvidity
Peněžní likvidita (Cash Positron Ratio)
Ukazatel počítá pouze s nejvíce likvidní složkou majetku. Mezi peněžní prostředky řadíme i obchodovatelné krátkodobé cenné papíry a šeky. Jde tedy o schopnost firmy hradit současně splatné dluhy. Doporučená hodnota je asi 0,2.
peněžní prostředky/krátkodobé závazky
vzorec 9 - výpočet peněžní likvidity
2.3.5.3. Ukazatele aktivity
Tato skupina má tři hlavní ukazatele a další z nich vyplývající. Využívají se pro řízení aktiv. Informují, zda podnik efektivně využívá jednotlivé majetkové části. Pokud disponuje více aktivy než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady. Vysoká rychlost obratu může být naopak pro podnik signálem, že nemá dostatek produktivních aktiv a z hlediska budoucích růstových příležitostí nebude mít šanci pro jejich realizaci, a tím ztrácí výnosy. Můžeme zde pracovat s ukazateli dvojího typu, a sice s ukazateli počtu obratů (počet obrátek za rok) nebo dobou obratu (počet dní). Zde bude uveden pouze první typ ukazatele, druhý typ bude odvozen v analytické části. Ukazatele aktivity mají mimo jiné vliv na ukazatele ROA a ROE.
Obrat aktiv
„Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok“33. Pro správné posouzení hodnoty ukazatele je vhodné odvětvové srovnání. Abstrahujeme-li od odvětví nebo sektoru, ve kterém podnik pracuje, měl by obrat aktiv dosahovat minimálně hodnoty 1.
33 KISLINGEROVÁ, Eva a kol., Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9; str. 82
tržby/aktiva celkem
vzorec 10 - výpočet obratu aktiv
Obrat dlouhodobého majetku
Podnik jej využívá při rozhodování zda zvýšit investiční majetek či nikoliv. Udává tedy, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok. Při mezipodnikovém srovnávání by měl být ukazatel vždy interpretován v kontextu s používanou účetní odpisovou a oceňovací metodou podniku. Nižší hodnota ukazatele než je průměr v oboru nám dává signál ke zvýšení využití výrobních kapacit a omezení investic.
tržby/dlouhodobý majetek
vzorec 11 - výpočet obratu dlouhodobého majetku
Obrat zásob
Udává, kolikrát se každá položka zásob obrátí za rok. Jinými slovy se dá říci, že ukazuje, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně uskladněna. Názory na konstrukci se liší. Někde jsou tržby nahrazovány denními náklady.
tržby/zásoby
vzorec 12 - výpočet obratu zásob
2.3.5.4. Ukazatele zadluženosti
Je evidentní, že firmy k financování svých aktiv nepoužívají jen vlastní kapitál, ale i cizí zdroje. Není možné, aby podnik financoval aktiva pouze z vlastního kapitálu, nebo naopak jenom z cizího. Podnik je překapitalizován, pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběžný majetek. Opačná situace potkává firmy především v období expanze, kdy růst aktiv není dostatečně kryt potřebnými finančními zdroji.
Pokud bychom chtěli srovnat, jaké náklady na kapitál jsou levnější, tak jsou to náklady na cizí kapitál, neboť nesou menší riziko. Dluh je účelné zvýšit tehdy, když se jím zvyšuje majetek akcionářů a vyšší podíl tohoto kapitálu zvyšuje tržní cenu akcií. Je-li ho pak ale příliš mnoho, zvyšuje se finanční riziko a náklady rostou.
Při výběru kapitálové struktury tak každý podnik zvažuje především riziko, výnosnost, stupeň finanční volnosti.
Celková zadluženost (Debt RatioI)
Udává, jaký podíl cizích zdrojů kryje celkový majetek. Nazývá se též ukazatelem věřitelského rizika.
cizí zdroje/celková aktiva
vzorec 13 - výpočet celkové zadluženosti
Úrokové krytí I.
Informuje o tom, jaká je schopnost podniku bezproblémově splácet úroky. Čím je ukazatel vyšší, tím lepší tato schopnost je. Prahovou hodnotu vnímáme na úrovni hodnoty 3.
EBIT/nákladové úroky
vzorec 14 - výpočet úrokového krytí I.
2.3.6. Základní přístupy k vyhodnocení poměrových ukazatelů
Jak jste již stačili z předchozího textu zpozorovat, tak finanční analýza pracuje s velkým množstvím poměrových ukazatelů. Každý analytik by měl nejen správě dosadit čísla do jmenovatele a čitatele, ale měl by tyto informace správně vyhodnotit. K tomu, aby se správně rozhodl, existuje několik přístupů. V rámci bakalářské práce budu používat tyto:
a) Srovnání v čase (trendová analýza)
Pro vypracování je nutné mít časovou řadu minimálně za tři po sobě jdoucí účetní období.
Já budu pracovat s pětiletým obdobím.
b) Srovnání v prostoru
Hodnoty získané z výpočtu ukazatelů porovnáváme s průměrnými hodnotami sektoru, odvětví nebo průměry za zpracovatelský průmysl celkem.
c) Srovnání s běžnými hodnotami
Standardní hodnoty jsou dlouhodobé cílové veličiny, kterým by se podniky měly přiblížit v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy.
2.3.7. Bonitní modely a modely predikce finanční tísně34
Tyto modely nám pomáhají, s použitím jednoduchých pravidel, zjistit finanční situaci celého podniku. Jak již ze samotného názvu vyplývá, jde pouze o model. Mnoho z těchto účelně vytvořených soustav má původ v cizině a i přes veškeré snahy o harmonizaci a transformaci na podmínky české ekonomiky není možné vystihnout specifika jednotlivých firem a jejich podmínek.
V aplikační části se seznámíte a na příkladu bude vysvětlena Altmanova analýza, IN index, Rychlý Quick test a Index bonity.
34 SEDLÁČEK JAROSLAV, Účetní data v rukou manažera. 2. dopl. vyd. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-562-8
3. Aplikační část
V aplikační části budou využity teoretické poznatky ke zjištění, jaké má podnik Karosa, a.s. finanční zdraví. Aplikovány byly obvyklé nástroje používané při tvorbě finanční analýzy podniku. Nejdříve charakterizuji vybraný podnik.
3.1. Charakteristika Karosa, a.s.
Základní údaje
Obchodní firma: KAROSA, a.s.
Sídlo společnosti: Dobrovského 74/II, Vysoké Mýto, PSČ 566 03 Právní forma: akciová společnost
Základní kapitál: 1 065 559 000 Kč (k datu 10.10. 1994)
Datum vzniku: 1. 7. 1993 (zapsaná v OR vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B, číslo složky 936)
Identifikační číslo: 48171131
Obor působnosti: výroba motorových vozidel (autobusů)
Historie společnosti v datech
Historie společnosti sahá až do roku 1895, kdy ve Vysokém Mýtě vznikl podnik s názvem První východočeská výroba kočárů Josefa Sodomky. Posléze začala na podvozcích jiných výrobců stavět i autobusy. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a v souvislosti s tím získala nový název - KAROSA, národní podnik Vysoké Mýto.
Akciová společnost Karosa vznikla v červenci 1993. Byla založena podle § 172 obch.zák.
Jediným zakladatelem firmy je Fond národního majetku ČR se sídlem v Praze 1, Gorského náměstí 32, na který přešel majetek státního podniku KAROSA s.p. ve smyslu § 11 odst. 3 zák.č.92/91 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění předpisů pozdějších.
Na podzim roku 1993 do podniku vstoupila společnost Renault V.I., která získala 34 % akcií továrny. Dalších 17 % vlastnila Evropská banka pro obnovu a rozvoj. V roce 1999 se Karosa, a.s. stala součástí holdingu Irisbus, společného podniku firem Renault a italské Iveco.
V roce 2003 italská společnost Iveco odkoupila podíl Renaultu v Irisbusu a stala se tak jeho jediným vlastnikem. 1.1. 2007 byla Karosa, a.s. přejmenována na Iveco Česká republika.
Profil společnosti a její postavení na trhu35
Dnes již Iveco Czech republic, a.s. má ve svém výrobním programu úplný sortiment od městských přes linkové až po turistické autobusy. Můžete si zde koupit i minibusy vyráběné společností Iveco.
V Evropě si společnost vybudovala dobrou pověst a její obchodní strategií je orientace na zákazníka a jakost výrobků.
Autobusy vyrobené v Karose Vysoké Mýto se prodávají ve Francii, Itálii, Německu, Finsku, Švýcarsku, v zemích Beneluxu a dalších evropských státech, ale nejen zde. Na silnici můžete vysokomýtské autobusy potkat také např. v karibském Guadeloupu či na Reunionu v Indickém oceánu, v Bejrútu i v Egyptě. I na trhu ruské federace se stala jednou z nejúspěšnějších společností v oblasti prodeje nových importovaných autobusů.
Karosa, a.s. za mnou sledované období zaměstnávala průměrně 1660 zaměstnanců.
Průměrná měsíční mzda se v průběhu let zvyšovala a například v roce 2005 dosahovala částky 20 800 Kč36.
Z grafu, uvedeného na webové stránce společnosti Iveco, Czech republic37, kde je zobrazen vývoj prodeje autobusů do r. 2005 s rozdělením trhů lze vysledovat, že největší podíl na prodeji připadá trhu francouzskému.
35 Informace čerpány z www.karosa.cz
36 Výpočet: (C.I./12) / počet pracovníků
37 http://www.karosa.cz/main.php?show=financial_report&language=czech
3.2. Horizontální analýza rozvahy - AKTIVA
Abychom si udělali hrubé povědomí o skladbě a změnách aktiv, pasiv a zisku, pozornost je nejdříve zaměřena na horizontální a vertikální analýzu výkazů rozvaha, zisků a ztráty.
U horizontální analýzy byly použity řetězové indexy.
relativní změna absolutní změna
Aktiva k 31.12. (tis. Kč) 02/01 03/02 04/03 05/04 02/01 03/02 04/03 05/04 Aktiva celkem 4,73% 8,09% 15,25% 12,93% 204 495 366 612 746 692 729 949 A.
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál B. Dlouhodobý
majetek 10,08% -8,62% -0,27% 7,54% 134 853 -126 910 -3 678 101 245 B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
-25,67% -10,39% 352,89% 111,21% -15 085 -4 538 138 166 197 188
B.II. Dlouhodobý
hmotný majetek 11,76% -8,56% -10,85% -8,24% 150 388 -122 372 -141 844 -95 943 B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
-65,79% 0,00% 0,00% 0,00% -450
C. Oběžná aktiva 0,60% 18,25% 22,67% 14,84% 17 735 539 571 792 363 636 335 C.I. Zásoby 7,38% -14,68% -4,06% 28,52% 44 268 -94 475 -22 322 150 272 C.II. Dlouhodobé
pohledávky -100% -100% 137 -137 371 -371
C.III. Krátkodobé
pohledávky 58,19% 28,97% 61,01% 9,48% 592 956 466 935 1 268 431 317 227 C.IV. Finanční
majetek -46,94% 23,88% -52,33% 40,91% -619 626 167 248 -454 117 169 207 D.I. Časové
rozlišení 105,90% -45,63% -76,53% -59,26% 51 907 -46 049 -41 993 -7 631 tab. 1 - zkrácená podoba horizontální analýzy rozvahy, Karosa, a.s. (vypočteno autorkou v programu Excel)38
Při analýze rozvahy se musíme nejdříve důkladně seznámit s rozvahou původní, v níž jsou údaje uvedeny v absolutních číslech. Tím získáme představu, v jakých dimenzích se čísla pohybují. Proto je přiložen agregovaný výkaz rozvahy, část aktiv (tabulka č. 2). Rozvaha v plném rozsahu i horizontální analýza aktiv jsou uvedeny v příloze.
Z tabulek č. 1 a č. 2 je patrné, že se od roku 2001 do roku 2005 aktiva zvýšila v absolutních číslech z 4,33 mld. Kč na 6,37 mld. Kč. Pokud budou uvažovány meziroční změny v relativním vyjádření, vidíme, že aktiva vždy oproti předchozímu roku vzrostla, a to jmenovitě o 4,73 % v roce 2002 oproti roku 2001, o 8,09 % v roce 2003 oproti roku 2002 a o 15,25 %
38 Údaje potřebné k vypočítání horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisků a ztráty jsou převzaty z výročních zpráv Karosy, a.s. zveřejněných na stránkách www.karosa.cz (veškeré grafy a tabulky použité v aplikační části byly provedeny autorkou v aplikaci Excel).
v roce 2004 ku roku 2003. V roce 2005 se opět zvýšila, ale v relativním vyjádření to nebylo o více jak 15,25 %, jak by napovídal zvyšující se trend, ale pouze o 12,03 %. Tuto tendenci lze názorněji vidět v následujícím grafu (graf č.1).
2001 2002 2003 2004 2005
Aktiva k 31.12. (tis. Kč) Netto Netto Netto Netto Netto
Aktiva celkem 4 325 837 4 530 332 4 896 944 5 643 636 6 373 585 Pohledávky za upsaný vlastní kapitál
Dlouhodobý majetek 1 338 249 1 473 102 1 346 192 1 342 514 1443759 Dlouhodobý nehmotný majetek 58 776 43 691 39 153 177 319 374 507 Dlouhodobý hmotný majetek 1 278 789 1 429 177 1 306 805 1 164 961 1 069 018
Dlouhodobý finanční majetek 684 234 234 234 234
Oběžná aktiva 2 938 575 2 956 310 3 495 881 4 288 244 4 924 579
Zásoby 599 449 643 717 549 242 526 920 677 192
Dlouhodobé pohledávky 137 371
Krátkodobé pohledávky 1 019 016 1 611 972 2 078 907 3 347 338 3 664 565
Finanční majetek 1 320 110 700 484 867 732 413 615 582 822
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv 49 013 100 920 65 061 12 882 5 764
Časové rozlišení 49 013 100 920 54 871 12 878 5 247
Pasiva celkem 4 325 837 4 530 332 4 896 944 5 643 636 6 373 585 Vlastní kapitál 3 101 330 3 421 654 3 750 635 4 124 826 4 509 597 Základní kapitál 1 065 559 1 065 559 1 065 559 1 065 559 1 065 559
Kapitálové fondy 122 685 122 235 123 252 123 252 123 252
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 125 417 149 664 164 971 182 811 201 613 Hospodářský výsledek minulých let 1 309 243 1 803 442 2 060 785 2 370 557 2 724 518 Výsledek hospodaření běžného účetního
období (+/-) 478 426 280 754 336 068 382 647 394 655
Cizí zdroje 1 196 122 1 067 782 1 101 583 1 517 656 1 863 988
Rezervy 230 458 153 960 163 499 204 289 216 491
Dlouhodobé závazky 59 793 27 055 41 824 30 379 32 951
Krátkodobé závazky 879 871 865 767 896 260 1 282 988 1 614 546
Bankovní úvěry a výpomoci 26 000 21 000
Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv 28 385 40 896 88 256 241 791
Časové rozlišení 28 385 40 896 44 726 1 154
tab. 2 - agregovaná podoba rozvahy Karosa, a.s.39
39 Roku 2003 se změnil formát výkazů, proto ve výkazech za rok 2002 došlo k reklasifikaci několika položek. Z tohoto důvodu pro účely finanční analýzy bude uvažována výroční zpráva z roku 2003 (zde je provedena reklasifkace za rok 2002 a 2001), 2004 a 2005. (příloha č. 10 poukazuje na některé proběhlé změny v účtování za sledované období)
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000
Kč v tis.
2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004
roky
aktiva - absolutní změna
1 250 000 1 300 000 1 350 000 1 400 000 1 450 000 1 500 000
Kč v tis.
2001 2002 2003 2004 2005
roky dlouhodobý majetek
graf 1 - aktiva Karosa a.s. graf 2 - vývoj dlouhodobého majetku
Dlouhodobý majetek
Rok 2001 není srovnáván s předchozím rokem, protože je uvažována časová řada 2001- 2005. Nicméně je nutné na tomto místě zdůraznit, že mezi největší investice patřila realizace lakovny s kataforézou40. Tato událost se samozřejmě projevila i v rozvaze společnosti.
Z grafu č. 2 i horizontální analýzy (tabulka č. 3) se přesvědčíme o tom, že v roce 2002 dlouhodobý majetek výrazně vzrostl o více jak 10 % (o 134 853 tis. Kč). Podrobnějším prozkoumáním rozvahy bylo zjištěno, že růst byl způsoben zejména nárůstem dlouhodobého hmotného majetku (relativně vyjádřeno o 11,76 %). Karosa obnovovala, rekonstruovala dílny a snažila se zlepšit pracovní podmínky, bezpečnost práce a snížit emise. Nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého hmotného majetku byly zaznamenány v souvislosti s rekonstrukcí montážní linky a stavbou nových skladů pro vyráběné a nakupované díly.
V roce 2003 naopak dlouhodobý majetek klesl, a to absolutně o 126 910 tis. Kč. Propad byl vyvolán poklesem dlouhodobého jak hmotného tak nehmotného majetku. Nejvýznamnější úbytek dlouhodobého hmotného majetku byl vykázán v souvislosti s vyřazením všech kopírovacích strojů značky Minolta v hodnotě 5 000 tis. Kč, které byly nahrazeny kopírovacími stroji Canon formou nájmu. Proces zlepšování podmínek práce pokračoval i v tomto roce a na smíšené lince již bylo možné vyrábět všechny typy autobusů, které Karosa, a.s. produkovala.
Za zmínku stojí též rok 2004, kdy došlo k výraznému nárůstu dlouhodobého nehmotného majetku, resp. nedokončeného dlouhodobého majetku. Nejvýznamnější přírůstek dlouhodobého nehmotného majetku tvořil nákup výsledků vývoje ve výši 153 696 tis. Kč.
I v roce 2005 se odehrálo několik změn. Dlouhodobý majetek opět vzrostl, zejména díky nedokončenému nehmotnému majetku a nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje. Podnik
40 Tato technologie má spoustu výhod a dává Karose v tomto roce základní předpoklad konkurenceschopnosti výrobků (více na http://www.karosa.cz/main.php?show=production&language=czech)
nakoupil výsledky vývoje ve výši 199 371 tis. Kč. Nedokončený nehmotný majetek představuje náklady na vývoj autobusů, které společnost zatím nevyrábí. Podnik zaváděl novou řadu výrobků Arway N, což se projevilo v položce nehmotné výsledky výzkumu a vývoje. Z rozvahy vyčteme její absolutní růst o 124 937 tis. Kč.
Z výše uvedeného vyplývá, že se podnik snažil rok od roku zlepšovat výrobu, pracovní podmínky i ekologii. I rozvaha nám potvrzuje tento poznatek. Příkladem může být rok 2005, kdy firma investovala relativně velké částky do výzkumu a vývoje. Vidíme, že nehmotný majetek měl vzrůstající tendenci. Graf č. 3 zachycuje tuto skutečnost a současně ukazuje vývoj
jednotlivých částí dlouhodobého majetku. Záměrně byla vynechána položka dlouhodobý finanční majetek, protože se za poslední 4 roky nezměnila. Je tedy konstantní ve výši 284 tis Kč.
0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000
Kč v tis.
2001 2002 2003 2004 2005
roky
vývoj částí dlouhodobého majetku
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
graf 3 - vývoj částí dlouhodobého majetku vyjma finančního dlouhodobého majetku
Oběžná aktiva
0 1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000
Kč v tis.
2001 2002 2003 2004 2005
roky oběž ná aktiv a
0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000
Kč v tis.
2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 roky
krátkodobé pohledávky - absolutní změna
graf 4 - vývoj oběžných aktiv graf 5 - krátkodobé pohledávky - abs. změna
Oběžná aktiva se, na rozdíl od dlouhodobého majetku, který má kolísající trend, ve sledovaném období stále zvyšovala. Příčinou rostoucí tendence oběžných aktiv je především
položka krátkodobé pohledávky41, která za sledované období vzrostla ze 1 019 016 tis. Kč v roce 2001 na 3 664 565 tis. Kč. v roce 2005. Z důkladnějšího rozboru vyplývá, že tento růst byl zapříčiněn především změnami v pohledávkách z obchodních vztahů a pohledávkách za řízenými a ovládajícími osobami. Z grafu č. 5 je zřejmé, že se krátkodobé pohledávky vždy oproti předchozímu roku zvyšovaly. Největší nárůst lze pozorovat v roce 2004 (+61,01 %).
Z výroční zprávy z roku 2004 bylo zjištěno, že se oproti roku 2003 zvýšily pohledávky k podnikům ve skupině, a to především k podniku Fiat Finance and Trade Ltd. o 1 164 485 tis.
Kč v brutto stavech.
Zásoby zůstávaly v podniku na relativně stejné úrovni. Za sledované období kolísaly kolem 600 000 tis. Kč, ať už nad nebo pod tuto částku. Podstatnější změna se odehrála v roce 2005. Zásoby se zvýšili o 28,52 % oproti roku 2004. Na této změně se podílela podpoložka výrobky, která vzrostla o více jak 100 %. Nárůst zásob lze spojovat s rostoucím objemem produkce a náběhem nového výrobku Arway N. V podniku Karosa, a.s. jsou zásoby představovány zejména materiálem k výrobě autobusů a autobusy. V roce 2005 bylo opět dosaženo zlepšení systému zásobování. Zlepšily se především logistické vztahy v rámci metody Just-in-time.
Významnější změny se odehrály i v oblasti finančního majetku. V roce 2003, i přes vysoké relativní zvýšení účtů v bankách (4460,93 %, absolutně 117 724 tis. Kč), spolu se snížením krátkodobého finančního majetku o necelých 740 000 tis. Kč a snížením termínovaných vkladů o 740 531 tis. Kč42, došlo v konečném důsledku k výraznému snížení finančního majetku.
U poslední části oběžných aktiv, ostatních aktiv, je třeba zmínit rok 2002, kdy došlo k větší změně. Přechodné účty aktiv vzrostly o 105,9 % oproti roku 2001. Vyjádřeno absolutními čísly šlo o „pouhých“ 51 907 tis. Kč. Největší část tvořil účet náklady příštích období, na kterém bylo zaúčtováno časové rozlišení nákladů na spolupráci v rámci výzkumu a vývoji autobusů v částce 94 570 tis. Kč. Dále zde byly evidovány náklady na služby Hewlett Packard ve výši 2 900 tis. Kč.
41 Běžná lhůta splatnosti pohledávek činí u tuzemských odběratelů 30 dnů, u zahraničních 40 dnů a v rámci skupiny IRISBUS 60 dnů.
42 Částka je vypočtena z výroční zprávy roku 2005, konkrétně z přílohy k rozvaze téhož roku
