Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Institut mezioborových studií Brno Fakulta humanitních studií
Posudek oponenta bakalářské práce Autorka bakalářské práce: Markéta ŠREJMOVÁ
Název práce: Efektivita rekvalifikací dlouhodobě nezaměstnaných Oponent bakalářské práce: prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc.
Téma, zaměření a cíl práce
Téma bakalářské práce je užší a sevřené, čímž neponechává posluchačce širokou volbu, jak a jaký zvolit cíl a co účelně vložit do odborného textu. Vnitřním motivem napsání bakalářské práce tohoto zaměření je autorčina profese. Působí několik let na úřadu práce.
Na s. 8 M. Šrejmová vymezuje cíl práce, jenž je nevyhnutelným důsledkem zaměření akademického spisu. Autorka píše: „Cílem mé práce je zjistit efektivitu rekvalifikací dlouhodobě nezaměstnaných, tzn. osob, které se nacházejí v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než pět měsíců.“ Poté popisuje náplň jednotlivých kapitol, v některém odstavci až příliš lakonicky. Pro praktickou část však nevytyčuje osobitý cíl, ač by měla. Pouze připomíná, že bude zjišťovat názory uchazečů o zaměstnání na efektivitu rekvalifikací z hlediska uplatnění na trhu práce.
První kapitola se plytce zaměřuje na působnost Úřadu práce České republiky a je natolik stručná, že téměř ztrácí kognitivní či informační hodnotu. Jejím obsahem měla být hlavní otázka, jak jsou jednotlivé části Úřadu (zejména kontaktní pracoviště) operativní a efektivní ve vztahu k plnění jednoho ze základních úkolů: individuálně pracovat s uchazeči o zaměstnání.
Lze pochopit, že autorka coby pracovnice Úřadu se zdráhá být věcná i kritická, avšak píše akademické dílo, jež se staví na základní metodě, kterou musí být kritická analýza. Další kapitola přináší obecně známé poznatky. Někdy se oponent hořce táže, nakolik jsou užitečné takové popisy nesčetněkrát opakované. Až podkapitola o míře nezaměstnanosti by mohla vnést do textu pozoruhodný spor, a to je způsob měření nezaměstnanosti. V rámci Evropské unie se používají různá statistická hlediska, jiné náhledy může přinést Mezinárodní organizace práce. Unifikace hledisek je potřebná zejména pro statistickou komparaci. I v těchto odstavcích je posluchačka vydatně skoupá na hlubší kritická vyjádření.
I třetí kapitola je obsahem a účelem souladná s předchozími kapitolami alespoň vůči základní koncepci a cíli bakalářské práce. V tomto smyslu práce utváří obsahovou jednotu. Na začátku kapitoly se posluchačka zaobírá rekvalifikací jako obecným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Když kdokoli nahlédne do konkrétních druhů rekvalifikačních kurzů, musí nad nimi ve světle požadavků trhu práce kriticky zapřemýšlet. Nestačí jen poučeně a neutrálně diferencovat mezi druhy kvalifikace a rekvalifikace.
Stěžejní podkapitolou bakalářské práce je část o efektivitě rekvalifikačních kurzů.
Přesto, že se posluchačka dotýká rozličných problémů, a to včetně psychologických, vynechává z pozornosti jednu základní sociální i tržní okolnost efektivity, že nově získané zaměstnaní je dlouhodobě udržitelné a zajišťuje uchazeči jeho další profesní, odborný rozvoj (učící se společnost a jednotlivec). V textu podkapitoly autorka povrchně uvádí, že „efektivita se současně projevuje i v zaplňování děr na trhu práce“. Pracující tu působí jako objekt a nikoli coby aktivní a participující subjekt, což působí na nestranného pozorovatele až surově.
Zdá se proto, že mnohem užitečnější poznatky přináší až praktická část bakalářské práce, z níž lze účelnou množinu poznatků získat.
Odborná úroveň, opodstatněnost závěrů, přínos pro praxi, ev. pro rozvoj oboru Sociální pedagogika
Práce je obsahově soudržná, jednotná, posluchačka se skutečně snaží naplnit nejen její cíl, ale i zaměření. Autorka také usiluje vyhnout se zaujatému pohledu. Ačkoli zaujímá postavení vnitřního pozorovatele (zaměstnankyně Úřadu), raději upřednostňuje postavení
pozorovatele vnějšího. Kritické zaujetí však v teoretické části zcela chybí. Pro obor sociální pedagogiky jsou především použitelní poznatky nashromážděné v empirické části.
Práce s literaturou
Počet referenčních monografických titulů je neuvěřitelně nízký (6), přičemž nikoli všechny se bezprostředně váží k objektu bakalářské práce. Autorka vůbec nevyužila odborné časopisy. Raději pracovala s internetovými zdroji, jejichž počet je o poznání širší.
Nízký počet základní děl měl patrně vliv na existenci sekundárních citací, což je na hraně vědecké a akademické etiky.
Rozsah práce, jazyková, stylistická a formální úprava
K rozsahu práce nelze mít jakoukoli výhradu. Někde se ovšem v textu objevují drobné chyby.
Připomínky, náměty, otázky pro obhajobu
Doporučuji autorce, aby se vyrovnala s kritickým komentářem uvedeným v předchozích odstavcích.
Celková klasifikace bakalářské práce je na základě uvedeného hodnocení D.
V Brně 20. 5. 2013 prof. JUDr. Dalibor Jílek, CSc.
