Analýza poměrových ukazatelů

Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele, kterých se v posledních letech vyvinulo značné množství.

Poměrové ukazatele jsou formou číselného vztahu - podílu, ve kterém poměřujeme absolutní ukazatele - účetní informace. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, aby byl odpovídající zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí.

Rozvaha

Vlastní kapitál Dlouhodobý

majetek

Čistý pracovní

kapitál

Cizí kapitál dlouhodobý Oběžná aktiva

Závazky z obchodního styku

Hlavní využití poměrových ukazatelů spočívá v porovnání ukazatele : - se stanovenou normou

- se stejným ukazatelem jiné firmy ( mezipodnikové srovnávání) - s doporučovanou hodnotou

- se stejným ukazatelem stejné firmy, ale v jiném časovém období - s rozpočtem nebo plánem

Jak již bylo uvedeno, vyvinulo se značné množství ukazatelů, které se ustálily podle určitých znaků podobnosti v následujících skupinách:

ƒ ukazatelé rentability a produktivity

ƒ ukazatelé aktivity ( obratu)

ƒ ukazatelé zadluženosti (kapitálové struktury)

ƒ ukazatelé likvidity

ƒ ostatní ukazatele ( např. ukazatele spojené s kapitálovým trhem, pro firmy nezastoupené na kapitálovém trhu např. počet pracovníků, čistý pracovní kapitál, pohledávky/závazky po lhůtě splatnosti)

Obecně lze stanovit pro jednotlivé skupiny následující pravidla: Produktivita má vždy zásadně růst, pokles je vždy nežádoucí. Rentabilita má rovněž růst, a to v zásadě rychleji než produktivita. Likvidita má růst, maximálně však stagnovat. Nákladovost by měla klesat, neboť náročnost zdroje se musí zmenšovat.

Ukazatelé rentability a produktivity

Rentabilita, neboli výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku užitím investovaného kapitálu. Tyto ukazatele charakterizují vztah mezi výsledkem hospodaření a vloženými či vázanými prostředky.

Ukazatele měří čistý výsledek podnikového snažení, ukazují kombinovaný vliv likvidity a zadluženosti na čistý zisk podniku.

Z hlediska finanční analýzy rozlišujeme několik různých kategorií zisku jako např.

• čistý zisk za účetní období (EAT – Earnings After Taxes)

• zisk před zdaněním (EBT- Earnings Before Taxes)

• zisk před zdaněním a úroky (EBIT- Earnings Before Interest and Taxes)

• zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA- Earnings Before Interest,Taxes, Depreciation and Amortization)

• čistý provozní zisk po zdanění (NOPAT).

Různě vyjádřený zisk ovlivňuje pojetí a interpretaci jednotlivých ukazatelů, proto je třeba u každého ukazatele uvádět typ zisku, z jakého vychází.

Rentabilita aktiv ROA ( Return On Assets)

Tento ukazatel, někdy označovaný jako produkční síla, je klíčovým měřítkem rentability. Zásadním momentem je pohled přes majetkovou bázi a schopnost podniku ji efektivně využít bez ohledu na způsob financování a platnou sazbu daní. Nezáleží na finanční struktuře podniku, hodnotí se pouze reprodukce celkového vloženého kapitálu bez ohledu na jeho původ.

Rentabilita vlastního kapitálu ROE ( Return On Equity)

Ukazatel vyjadřuje, do jaké míry podnik reprodukuje vlastní zdroje. Platí, že výnosnost vlastního kapitálu by měla být vyšší než výnosnost celkového kapitálu. Zároveň by mělo platit, že tento ukazatel bude větší než běžná úroková míra. Dle tohoto ukazatele si mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Zároveň je třeba upozornit na odlišné hodnoty ROE v souvislosti s volbou odvětví.

Rentabilita tržeb ROS ( Return On Sales)

Ukazatel nás informuje, kolik zisku má podnik z 1 Kč tržeb. Výše ukazatele by měla být maximální. Ukazatel je třeba posuzovat v časové řadě nebo v rámci odvětví. Hodnota ukazatele silně závisí i na strategii firmy.

A

Produktivita práce z přidané hodnoty

Ukazatel hodnotí přidanou hodnotu vyprodukovanou na jednoho zaměstnance.

Produktivita práce z tržeb

Podobně jako předchozí ukazatel hodnotí produktivitu práce s tím rozdílem, že vychází z podílu pracovníka na ročních tržbách.

Ukazatelé aktivity

Tyto ukazatele měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Vyjadřují vlastně vázanost kapitálu v různých formách aktiv. Čím vyšších hodnot ukazatelů dosahují, tím je zpravidla práce manažerů firmy lepší. Ukazatele mají významný vliv na ukazatele ROA a ROE (viz DuPont analýza). Ukazatelé aktivity mají zpravidla dvě formy- obrátku a dobu obratu. Obrátka měří kolikrát za rok se daná položka využije při podnikání. Doba obratu měří počet dní, po který trvá jedna obrátka.

Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio)

Ukazatel má klíčovou roli ve finanční analýze, neboť spojuje rozvahu s výkazem zisků a ztrát. Udává, kolikrát se aktiva obrátí za rok. Ukazatel musí být vyšší než 1. U tohoto ukazatele je velmi vhodné odvětvové srovnání.

Obrat dlouhodobého majetku (Fixed Assets Turnover)

Tento ukazatel nám měří efektivnost využívání veškerého dlouhodobého majetku využívaného firmou – budovy, stroje, zařízení apod. Jelikož udává, kolikrát se tento majetek obrátí za rok, je významným činitelem při rozhodování o nových investicích. Tento ukazatel musí být hodnocen vždy v souvislosti s použitou účetní odpisovou a oceňovací metodou podniku. Odpisy totiž hodnotu majetku díky historickým cenám podhodnocuje a mohou hodnoty tohoto ukazatele velmi vylepšit.

pracovníků Produktivitapráceztržeb=

aktiva

Doba obratu zásob (Inventory Turnover)

Ukazatel nám vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby či prodeje. Nadbytek zásob je pro firmu neúnosný ( jak finančně, tak prostorově), stejně tak nedostatek zásob ohrožuje firmu existenčně ( hrozí odliv zákazníků a zánik). Obecně platí, čím nižší doba obratu, tím lépe. To platí především pro obchodní podniky.

Doba inkasa pohledávek (Average Collection Period)

Ukazuje, kolik dní se majetek podniku ukazuje ve formě pohledávek, resp. za jak

dlouhé období jsou pohledávky v průměru splaceny a zda je podnik schopen dodržovat u svých dodavatelů lhůtu splatnosti pohledávek. Pohledávky by měli být ve firmě podrobeny

přísné evidenci. Management pohledávek patří mezi důležité funkce finančního manažera.

Platí, že růst obratu vede k poklesu prostředků vázaných v oběžném majetku, tím klesají nároky na cizí financování.

Doba úhrady krátkodobých závazků (Creditors Payement Period)

Vyjadřuje kolik dní průměrně uplyne od vzniku závazku k jeho úhradě. Je konstruován jako podíl krátkodobých závazků a denních tržeb. Tento ukazatel je třeba analyzovat vzhledem k době inkasa pohledávek, ideálně vykazuje vyšší hodnoty než DIP.

Obchodní deficit

S dvěma předešlými ukazateli úzce souvisí obchodní deficit, který vyjadřuje časový rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu závazků.

Tržby/365

Ukazatelé zadluženosti

Tyto ukazatele měří rozsah, v jakém se v podniku užívá k financování dluh.

Předmětem sledování je skladba pasiv podniku, tj. vlastních zdrojů a dluhů. Organizace skladby pasiv patří k vrcholovým disciplinám finančního řízení. Cizí zdroje jsou relativně levnější než zdroje vlastní, neboť lze využít tzv. daňového štítu. Ten vzniká díky možnosti započíst si úrokové náklady do daňově uznatelných nákladů.

Ukazatel věřitelského rizika

Tento ukazatel je základním mezi ukazateli zadluženosti. Dává do poměru cizí zdroje a celková aktiva. Platí, že čím vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko jak věřitelů, tak i akcionářů. Jeho výši je ovšem třeba vždy posuzovat společně s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu. Vysoká hodnota tohoto ukazatele může být pro akcionáře velmi nepříznivá v případě, že výnosnost celkového kapitálu vloženého do podniku je nižší, než je úrok placený věřitelům a naopak.

Optimální kapitálová struktura závisí nejen na odvětví, ve kterém společnost působí, ale i na přístupu managementu (konzervativní či agresivní).

Úrokové krytí

Tento ukazatel vyjadřuje, jakou část přínosu společnosti odčerpají nákladové úroky.

Ukazatel by dlouhodobě neměl překročit hodnotu 1. Krátkodobě lze na úhradu nákladových úroků použít i jiné zdroje než jen čistý zisk.

Ukazatelé likvidity

Jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku je trvalá platební schopnost. Pro zodpovězení otázky, zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé

úroky

závazky, je důležitý rozbor vzájemných vztahů mezi položkami aktiv na jedné straně a položkami pasiv na straně druhé, konkrétně mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky.

U ukazatelů likvidity je třeba připomenout základní pojmy:

Solventnost – schopnost podniku hradit své závazky včas, v požadované výši a na požadovaném místě

Likvidita – schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a použít je ke splacení všech svých splatných závazků

Likvidnost – míra obtížnosti přeměny majetku do likvidní formy.

S likviditou jsou spojeny tři základní ukazatele:

Běžná likvidita ( Current Ratio)

Je klasickým ukazatelem, který odvozuje solventnost, resp. likviditu podniku od poměru mezi oběžnými aktivy jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti. Bývá také nazýván ukazatelem pracovního kapitálu.Tento ukazatel solventnosti neboli běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, resp. kolika jednotkami (Kč) oběžných aktiv je kryta jedna jednotka (1 Kč) krátkodobých závazků, což také znamená, kolikrát by podnik byl schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva na hotovost. Zobecnit tento ukazatel na všechny podniky nelze, protože je nutné brát ohled na různost složení aktiv v jednotlivých odvětvích a v jednotlivých podnicích. Existují určitá doporučení související s přijatou podnikovou strategií. Pro strategii konzervativní – hodnoty vyšší než 2,5; pro strategii agresivní- nižší než 1,6, ale ne nižší než 1; ideálně preferujeme hodnoty mezi 1,6 a 2,5. Regionálně jsou pak doporučovány hodnoty : Německo+USA 1,8-1,86; pro ČR existuje doporučení MPO 1,5. Hlavní smysl ukazatele je v tom, že pro úspěšnou činnost podniku má zásadní význam hrazení krátkodobých závazků z těch položek aktiv, které jsou pro tento účel určeny a nikoliv např. prodejem hmotného majetku.

závazky Krátkodobé

aktiva Oběžná

= běžná Likvidita

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid Test)

Je to přesnější vyjádření likvidity, kdy se od oběžných aktiv odečítá nejméně likvidní část oběžných aktiv- zásoby. Čitatele je vhodné také upravit o nedobytné pohledávky. Spíše než samotnou hodnotu ukazatele, resp. její porovnání s hodnotami ukazatele v jiných podnicích, je užitečné sledovat její vývoj v čase. Srovnáme-li ukazatele v čase a zjistíme-li hodnotu výrazně nižší, poukazuje hodnota pohotové likvidity na nadměrnou váhu zásob ve struktuře podniku. Také zde lze nalézt určité bezpečnostní kriterium, když se uvádí, že pohotovou likviditu lze považovat za dobrou je-li hodnota ukazatele alespoň 100 – 150 %.

V takovém případě je podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodávat své závazky, aniž by musel prodávat své zásoby. Opět existují doporučené hodnoty pro různé strategie a podle regionů: optimální strategie 0,7 až 1; konzervativní strategie mezi 1,1 a 1,5;

agresivní strategie hodnoty mezi 0,4 a 0,7; Německo+USA 0,82 až 0,89; MPO 1,0.

Hotovostní likvidita ( Cash Position Ratio)

Nejpřísnější ukazatel likvidity. Hotovostí se rozumí peněžní hotovost, ceniny, vklady u peněžních ústavů bez výpovědní lhůty, cenné papíry (obchodovatelné). Doporučená

hodnota ukazatele je 0,2.

U výše uvedených ukazatelů jde o statický pohled na likviditu, proto je vhodné analýzu doplnit o ukazatele pracovního kapitálu. Tento absolutní ukazatel (rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků) charakterizujeme vedle jeho prosté hodnoty také poměrovými ukazateli. Především se užívá ukazatel obratu pracovního kapitálu nebo podíl pracovního kapitálu na tržbách.

In document Hlavní práce4020_xkohv01.pdf, 822 kB Stáhnout (Stránka 13-21)