4 FINANČNÍ ANALÝZA
4.3 P OMĚROVÉ UKAZATELE
4.3.1 Ukazatelé rentability
Ukazatelé rentability sledují schopnost podniku zhodnocovat vložené a vytvářet nové zdroje. Hodnoty ukazatelů by měly tedy být co nejvyšší. Nejvýznamnější hodnoty ukazatelů rentability jsou uvedeny v následující tabulce.
Tab. 4.18. Vývoj ukazatelů ROA a ROE
Ukazatele rentability Výpočet 2005 2004 2003 2002 2001 2000
ROA ČZ/A 5,4% 6,7% 3,5% 3,7% 2,7% 16,8%
ROS ČZ/T 2,9% 2,6% 1,6% 1,7% 1,4% 8,8%
Obrat celk.A T/A 1,90 2,59 2,23 2,15 1,98 1,91
ROE ČZ/VK 11,0% 10,1% 5,2% 5,8% 4,6% 27,9%
ROS ČZ/T 2,9% 2,6% 1,6% 1,7% 1,4% 8,8%
Obrat celk.A T/A 1,90 2,59 2,23 2,15 1,98 1,91
Finanční páka A/VK 2,02 1,51 1,50 1,56 1,69 1,66 Celkově je třeba říci, že společnost SAG EMG Elektro s.r.o. vykazuje v oblasti rentability solidní výsledky.
U rentability tržeb (ROS) se ve sledovaném období dostaneme z počáteční (rok 2000) poněkud extrémní hodnoty 8,8% na konečnou (rok 2005) 2,9%. Tyto hodnoty znamenají v důsledku, že z 1 Kč tržeb firma vytvořila 8,8 resp. 2,9 haléře čistého zisku. Počáteční výborná hodnota je do značné míry ovlivněna výjimečným hospodářským výsledkem toho roku ( této hodnoty firma po celé sledované období znovu nedosáhla). Pozitivní je růst ukazatele v posledních dvou letech, kdy dochází k růstu tržeb i zisku.
Ukazatel rentability celkových aktiv ( ROA, někdy též nazývaný rentabilita celkových vložených prostředků) vykazuje obdobně pozitivní růstovou tendenci. Celková bilanční suma nevykazuje ( vyjma roku 2005) výrazné změny, a tak má na tento ukazatel pozitivní vliv vývoj čistého zisku. Pokles v roce 2001 zapříčinila nižší rentabilita tržeb, nicméně v dalších letech dochází k vzájemnému růstu obou činitelů. Pokles v roce 2005 je naopak ovlivněn poklesem obratu aktiv ( výše zmíněná zvýšená bilanční suma v důsledku růstu inkasovaných pohledávek- tj.finančního majetku)
Ukazatel rentability celkového kapitálu (ROE) vykazuje ve shodě s ostatními maximální hodnotu 27,9% v roce 2000. Po prudkém poklesu v roce 2001 na nelichotivých 4,6%, který byl způsoben poklesem výsledku hospodaření (pokles o 84%, viz horizontální analýza
výsledovky) , se během dvou následujících let stabilizoval okolo hodnoty 5%, aby v posledním období 2004-2005 dosahoval dvouciferných hodnot.13
Graf 4.15. Vývoj rentability podniku
0,0%
5,0%
10,0%
15,0%
20,0%
25,0%
30,0%
2005 2004 2003 2002 2001 2000
ROA ROE
4.3.2 Ukazatele aktivity
Tab. 4.19. Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity 2005 2004 2003 2002 2001 2000 Tržby 231 288 233 098 188 253 191 756 188 081 189 098 Aktiva celkem 121 436 90 126 84 578 89 097 94 804 98 925
Zásoby 9 711 3 530 9 007 15 709 17 109 16 402
Obrat aktiv 1,9 2,6 2,2 2,2 2,0 1,9
Obrat zásob 23,8 66,0 20,9 8,5 11,0 11,5
Doba obratu aktiv (dny) 189,0 139,2 161,7 167,3 181,5 188,3
Doba obratu zásob (dny) 15,1 5,5 17,2 29,5 32,7 31,2
Pohledávky 58 045 53 576 37 563 45 240 40 201 24 377 Krátkodobé závazky 26 883 13 878 11 419 15 949 13 012 18 009
Doba inkasa pohledávek 90,3 82,7 71,8 84,9 76,9 46,4
Doba splatnosti krátk.
závazků 41,8 21,4 21,8 29,9 24,9 34,3
Obchodní deficit 48,5 61,3 50,0 55,0 52,0 12,1
Ukazatele aktivity měří úspěšnost, s jakou management využívá aktiva.
Jak z tab. 4.19. vyplývá, až do roku 2004 se obrátka aktiv pohybovala na dobré úrovni s mírně růstovou tendencí. V roce 2005, jak již bylo zmíněno, s růstem bilanční sumy dochází k poklesu hodnoty tohoto ukazatele. Je jasné, že když obrátkovost aktiv mírně rostla,
13 Blíže k ukazateli ROE v kapitole Analýza Dupont str. 63
zvyšovala se doba, po kterou jedna obrátka trvala - doba obratu aktiv. Do roku 2004 tak došlo k poklesu z cca 189 na 139 dnů..
U obrátky zásob je nutné vidět souvislosti s hlavní činností společnosti. Firma drží pouze nejnutnější položky materiálu, neboť ( jak již bylo zmíněno v horizontální analýze aktiv) investoři si dnes v rámci své obchodní politiky nakupují materiál na akce sami. Z důvodu neustálého snižování zásob do roku 2004 hodnota ukazatele stoupá, v roce 2005 zaznamenává velký růst. V tomto období dochází ke snížení zásob materiálu na minimum, naopak nedokončená výroba roste. Na nárůstu ukazatele se kromě mírně klesajících tržeb, podílí také nárůst nedokončené výroby ( speciální rozvaděče). Doba obratu zásob také klesá až do roku 2004, což je pozitivní jev, který snižuje materiálové náklady a zdroje jimi vázané v podniku.
Bohužel tento ukazatel opět roste v roce 2005, nicméně při relativně malé významnosti zásob pro firmu ( viz vertikální analýza aktiv), nepovažuji tento trend za nebezpečný.
Graf 4.16. Vývoj obchodního deficitu
0,0
2005 2004 2003 2002 2001 2000
Doba inkasa pohledávek Doba splatnosti krátk. závazků
Doba inkasa pohledávek odráží průměrný počet dní, které jsou nám odběratelé dlužni. Ve sledovaném období bohužel dochází k prodlužování této lhůty ( z původních cca 45 na cca 83 dnů).To se následně projevuje růstem tzv. obchodního deficitu, neboli rozdílu mezi dobou inkasa pohledávek a dobou úhrady závazků.
Z pohledu na graf 4.16. je jasné, že poměr mezi pohledávkami a závazky je nevyvážený. Pohledávky jsou inkasovány se stále větším časovým posunem ( i když v roce 2003 dochází ke krátkodobému snížení ukazatele na cca 72 dnů) a závazky jsou oproti tomu hrazeny velice rychle ( nejméně 2x, častěji 3x rychleji). Tak se vlastně stává, že firma financuje dodavatele a uniká jí alternativní výnos z peněžních toků, které by inkasovala při kratší splatnosti svých faktur. Přestože v roce 2005 dochází k nárůstu doby obratu krátkodobých závazků téměř o 100% a dostává se tak k hranici 40 dnů, obchodní deficit
nadále vykazuje vyskové hodnoty – v roce 2005 48,5 dne. Management společnosti by si toto měl uvědomit při podpisu nových smluv a při obchodních jednáních mít na paměti, že tato benevolence vůči odběratelům má následky na volné peněžní prostředky, které by bylo možno okamžitě investovat.
4.3.3 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji.
Tab. 4.20. Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti 2005 2004 2003 2002 2001 2000 Cizí kapitál 49 015 24 000 23 740 29 807 32 395 37 277 Aktiva celkem 121 436 90 126 84 578 89 097 94 804 98 925
Nákladové úroky 376 342 523 677 1016 1860
EBIT 9 794 9 529 4 798 5 840 4 476 24 149
Ukazatel věřitel.rizika 40,36% 26,63% 28,07% 33,45% 34,17% 37,68%
Úrokové krytí 26 28 9 9 4 13
Ukazatel věřitelského rizika by v ideálním případě měl klesat. Je však třeba mít na paměti konstrukci tohoto ukazatele a skutečnost, že ač se podíl cizího kapitálu pohybuje v průměru kolem 40%, jeho nejdůležitější částí nejsou bankovní úvěry ani půjčky od jiných organizací . Základem cizího financování jsou krátkodobé pohledávky a dlouhodobá půjčka od mateřské společnosti s ročním vyúčtováním úroků.
Ukazatel věřitelského rizika klesá ve sledovaném období až do roku 2004, což je pozitivní jev pro věřitele ( majitele). V roce 2005 se na jeho růstu podílí nejvíce extrémní růst krátkodobých pohledávek. 14
Ukazatel úrokového krytí popisuje skutečnou schopnost podniku krýt náklady na úročený kapitál ( nákladové úroky). Všeobecně je doporučováno, aby nákladové úroky byly kryti ziskem nejméně třikrát.15 V této dimenzi se také úspěšně pohybuje sledovaná společnost ( pouze v roce 2004 vzhledem k nízkému zisku s potížemi).
4.3.4 Ukazatelé likvidity
Ukazatele likvidity představují klíčovou část finanční analýzy podniku. Pouze podnik, který je schopen krýt včas své závazky tj. je solventní, může na dnešním trhu přežít. Nicméně nejde
14 Tato problematika byla řešena např.v rámci ukazatele Obchodní deficit.
15 Kislingerová, E., Hnilica, J. Finanční analýza – krok za krokem. Praha:C.H.BECK, 2005
pouze o schopnost, ale o schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a použít je ke splacení všech svých splatných závazků – tj. o likviditu.
Tab. 4.21. Ukazatele likvidity
Ukazatelé likvidity 2005 2004 2003 2002 2001 2000
Likvidita běžná 3,9 5,3 5,6 4,1 5,5 4,0
Likvidita pohotová 3,5 5,1 4,8 3,2 4,2 3,1
Likvidita hotovostní 1,4 1,2 1,5 0,3 1,1 1,8
Ukazatele likvidity jsou po sledované období na dobré úrovni a ukazují spíše na konzervativní strategii. Likvidita běžná nám ukazuje kolikrát by podnik byl schopen
uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva na hotovost. Navazuje na analýzu čistého pracovního kapitálu ( pracuje se stejnými veličinami.). Ukazatel kopíruje průběh vývoje krátkodobých závazků, a tak střídavě klesá a stoupá, aby z počáteční hodnoty 4 nepatrně poklesl na 3,9. Nejlepším rokem z hlediska běžné likvidity byl rok 2003, kdy dosahuje hodnoty 5,6. Likvidita pohotová z jmenovatele vyřazuje nejméně likvidní část oběžných aktiv- zásoby. Ukazatel pohotové likvidity dosahuje nejlepší hodnoty v roce 2004, kdy došlo k poklesu krátkodobých závazků i zásob. Likvidita hotovostní pak vychází pouze z nejvíce likvidních oběžných aktiv. V roce 2002 klesá tento ukazatel až na varovných 0,3.
V tomto roce dochází k prudkému poklesu finančního majetku ( meziročně o cca 67%).
Nicméně v dalších letech se stabilizuje kolem hodnoty 1,4, což je vzhledem k zvolené strategii postačující. Vysoké ukazatele likvidity totiž zároveň znamenají, že firma přichází o alternativní výnosy z takto „ zadržovaných“ peněz.
Graf 4.17. Vývoj likvidity
0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0
2005 2004 2003 2002 2001 2000
Likvidita běžná Likvidita pohotová Likvidita hotovostní
4.3.5 Ukazatele produktivity práce
Tab. 4.22. Vývoj produktivity práce a průměrné roční mzdy
Ukazatele produktivity 2005 2004 2003 2002 2001 2000 Přidaná hodnota 61 931 62 283 55 796 58 939 56 755 68 459 Tržby 231 288 233 098 188 253 191 756 188 081 189 098 Mzdové náklady 33 305 34097 32594 35285 35480 31637 Průměrný přepočtený počet
pracovníků 110 111 116 121 132 137
Produktivita práce z PH 563 561 481 487 430 500
Produktivita práce z tržeb 2 103 2 100 1 623 1 585 1 425 1 380
Průměrná roční mzda 303 307 281 292 269 231
Produktivita práce z přidané hodnoty prudce klesá v roce 2001, od roku 2002 zaznamenáváme kontinuální růst, což je jistě pozitivním jevem. Produktivita práce měřená tržbami roste ještě pozitivnějším tempem, průměrně o 9%.Vývoj těchto ukazatelů je nasnadě, tržby i přidaná hodnoty v čase s určitými výkyvy rostly ( tržby více), navíc počet pracovníků klesá a je tak schopen vykompenzovat jak propad tržeb tak přidané hodnoty. Mzdové náklady se drží na poměrně stabilní úrovni a průměrná roční mzda roste z původních 231 tis.Kč na 303tis. Kč v roce 2005.
Graf 4.18. Vývoj průměrné roční mzdy
0 50 100 150 200 250 300 350
2005 2004 2003 2002 2001 2000
Průměrná roční mzda