2.2 Analýza situace v České republice
2.2.3 Konkrétní případy poskytování plnění zaměstnancům
Tato část postihuje nejtypičtější případy, kdy může být vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dotčen zákonem o dani z přidané hodnoty. Konkrétněji, jde o případy, kdy může nastat daňová povinnost pro zaměstnavatele u poskytnutých plnění, nebo se změnit okolnosti, z nichž se vycházelo u uplatněného nároku na odpočet u plnění přijatých.
96 Volně dle [C-01] Burian: Vozidla s odpočtem DPH.
97 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, par. 2 odst. 7.
98 Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zrušen k 1.5.2004 zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
99 Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 6 odst. 1 písm. b).
100 Stejně se postupovalo i v případě, že dodání bylo za cenu vyšší než by byla cena zjištěná podle ZOM.
101 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 36 odst. 6.
102 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 36 odst. 1.
2.2.3.1 Automobil
Použití automobilu pro soukromé účely je zdaleka nejčastějším případem využití obchodního majetku mimo rámec ekonomické činnosti. V praxi k němu dochází velmi často. V našem případě – protože podmínkou je uplatnění nároku na odpočet – se bude jednat o vozidla kategorie N, tedy nákladní svým účelem, konstrukcí atp., ale také – častěji – o vozidla kategorie N1. Takové vozidlo vzniká tovární úpravou osobního vozidla, za splnění daných podmínek103. Nárok na odpočet daně při pořízení, finančním leasingu či technickém zhodnocení vozidel osobních104 (kategorie M1, M1G) je obecně105 nepřípustný106. Zákon o DPH tedy vychází pouze z původního určení vozidla, resp. kategorie zapsané v technickém průkazu, a nestanoví žádné další podmínky, např.
takovou, že by vozidlo mělo být skutečně provozováno většinou pro převoz nákladu.
Použití vozidla pro soukromou spotřebu plátce je vždy považováno za dodání zboží.
Nepředpokládáme zde existenci úplaty. U poskytnutí automobilu zaměstnanci je ovšem situace složitější.
Plátce obvykle již při pořízení automobilu ví, zda vozidlo bude používat i pro soukromé účely zaměstnanců. Může se tedy rozhodnout pro uplatnění poměrného nároku na odpočet. Kvalifikovaný odhad poměru užití pro ekonomickou a soukromou potřebu lze postavit na základě knih jízd již dříve pořízených a obdobně provozovaných vozidel (pokud taková existují). V jiném případě se plátce musí pokusit odhadnout poměr na základě svých záměrů a předpokladů. Poměr služebních a pracovních využití automobilu (cest) se dá stanovit na základě knihy jízd velmi přesně, ovšem až ex post.
Mění se také v čase (například před a po zahraniční soukromé cestě na dovolenou nebo naopak služební cestě). Je zde otázka, jak bude v takových případech při srovnání (opět
103 Podmínky přestavby jsou určeny vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb. Protože vozidlo kategorie N slouží pouze nebo hlavně k přepravě nákladu, musí být automobil schopen převážet náklad o vyšší hmotnosti, než je normovaná hmotnost posádky, nákladní prostor musí být oddělen
106 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 75 odst. 2.
nutno zdůraznit, že v době pořízení) odhadnutého a skutečného poměru postupovat správce daně.
Při uplatnění plného nároku na odpočet daně na vstupu vyvstává nutnost správně určit základ daně. Ocenění plnění závisí na charakteru oceňovaného majetku, majetkového práva či služby.
Určení základu daně dle zákona o oceňování majetku
V případě, kdy plátce automobil nadále bude užívat pouze mimo ekonomickou činnost, ocení se automobil dle ZOM jako věc s přihlédnutím k daným vlastnostem, opotřebení atp., a dále k objektivní tržní situaci. Jde zde o analogii s úplným převodem vlastnického práva k automobilu – jeho další použití není nijak omezeno vůči skutečnému vlastnictví automobilu.107
Pokud se jedná o závazek poskytnutí vozidla zaměstnanci – ať už krátkodobě, s omezenou dobou trvání (poskytnutí služby) či dlouhodobě, na dobu neurčitou (dodání zboží) – bude předmětem ocenění majetkové právo, spočívající v možnosti automobil užívat za stanovených podmínek. Právo vůz užívat je omezeno vlastnickým právem zaměstnavatele. Podmínky a omezení hrají velkou roli, protože se s nimi musí počítat při stanovování ceny dle ZOM („zvažují se všechny okolnosti, které mají na cenu vliv“108). Stanovujeme cenu, za níž by bylo možno pořídit obdobné právo. Nelze jednoduše použít na trhu běžnou cenu za půjčení obdobného vozidla v komerční půjčovně, protože oproti komerčnímu nájemci má zaměstnanec celou řadu nevýhod.
Mezi ty patří:
• nemožnost vybrat si konkrétní vůz,
• časové omezení využívání vozidla (automobil je primárně určen pro služební použití),
• věcné omezení využívání vozidla (např. nemohou jej provozovat rodinní příslušníci, obecně žádné třetí osoby),
107 Volně dle [C-01] Burian: Vozidla s odpočtem DPH.
108 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, par. 2 odst. 1.
• zaměstnanec je v asymetrickém právním vztahu vůči zaměstnavateli (zaměstnavatel určuje podmínky použití vozidla a může je jednostranně měnit, může např.
soukromé užití vázat na plnění určitých kritérií či užívání vozidla zcela ukončit).
Při ocenění majetkového práva sledujeme alternativní možnosti, které zaměstnanec má, chce-li získat obdobné právo na tržním principu. Jako jiné způsoby získání práva užívat automobil se nabízejí komerční pronájem automobilu v půjčovně, finanční či operativní leasing a koupě vozidla. Každá z možností má svá specifika, při volbě komparativní alternativy při oceňování zvolíme tu z nich, která se svým charakterem nejvíce blíží skutečnému stavu věci.
Při krátkodobém dočasném využití automobilu zaměstnancem (při zapůjčení s délkou v řádu dnů) se jako zcela nejvhodnější připodobnění jeví komerční pronájem.
Zaměstnavatel zjistí obvyklou cenu za zapůjčení obdobného vozidla, a tu použije jako základ daně na výstupu.
V případě dlouhodobého použití automobilu oceňujeme podle ZOM dlouhodobé majetkové právo užívat automobil. Zaměstnanec, který by chtěl podobné právo nabýt tržně, by nejspíše zvolil zakoupení vozidla, ať už jednorázově či prostřednictvím finančního leasingu. V první variantě vyvstává potřeba jednorázového výdaje, který můžeme simulovat např. využitím možnosti bankovního úvěru. Ve variantě druhé bychom jako blízký substitut použili finanční leasing obdobného vozidla na předpokládanou dobu užívání. Takto vyjádřená cena pořízení obdobného práva ovšem musí být zkrácena – jednak z titulu používání vozidla nejen pro účely soukromé, ale i pro účely podnikatelské, jednak kvůli omezení práva nakládat s vozidlem oproti vozidlu, jež by bylo v majetku zaměstnance. Nejpravděpodobnějším základem pro stanovení části, která se stane základem daně, je jistě poměr služebních a soukromých jízd vozidla dle jeho knihy jízd.
Určení základu daně podle jiných předpisů
Jak bylo uvedeno výše, zákon o oceňování majetku nemusí být nutně jediným zvláštním předpisem, použitým pro stanovení ceny zdanitelného plnění. Samotný ZOM navíc
stanoví109, že se jeho ustanovení nepoužijí v případech, kdy „zvláštní právní předpis stanoví odlišný způsob oceňování.“
Ocenění analogií ze zákona o daních z příjmu přejímá ustanovení ZoDZP, které oceňuje výhodu (právo) užívat osobní automobil pro soukromé účely. Pro potřebu daně z příjmů je takové právo ohodnoceno 1 % ze vstupní ceny vozidla za každý započatý kalendářní měsíc užívání, nejméně však 1000 Kč. Přísně vzato však toto není stanovení ceny, nýbrž administrativní ocenění nepeněžitého příjmu pro účely jiné daně než DPH. Přesto v praxi existují názory110 podporující použití takového ocenění i pro účely DPH.
Ocenění dle nového zákoníku111 práce sazbou cestovních náhrad hledá oporu v zákonem stanovené112 náhradě při opačném případě, kdy zaměstnanec použije svůj automobil pro cestu za služebním účelem. Za to mu mimo náhrady za pohonné hmoty náleží také základní náhrada za každý 1 km cesty (aktuálně ve výši 3,80 Kč pro osobní automobily, pro automobily nákladní ve výši nejméně dvojnásobku této částky). Použití dané sazby pro účely ocenění práva využívat automobil zaměstnancem je ovšem problematické, opět se s nejvyšší pravděpodobností nejedná o cenu zjištěnou dle zvláštního předpisu, ale o administrativně stanovený údaj. Disponuje ovšem nezanedbatelnou vypovídací hodnotou, neboť je každoročně Ministerstvem financí ČR aktualizován a má tedy určitý charakter agregované průměrné ceny za opotřebení vozidla jedním kilometrem jízdy.
Ocenění na základě mzdových nákladů113 vychází z nákladového způsobu ocenění, které sice ZOM uvádí, ale lze jej použít pouze ve vyjmenovaných případech, pokud konkrétní předmět není zákonem ošetřen, používá se cena obvyklá. Tento způsob vychází z předpokladu, že právo užívat automobil je součástí mzdy, resp. prémií, kterou zaměstnanec dostává za práci pro konkrétního zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel chtěl přijmout alternativního srovnatelného pracovníka, musel by mu nabídnout buďto stejnou mzdu a možnost využívat automobil, nebo vyšší mzdu. Rozdíl mezd v obou
109 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, par. 1 odst. 3.
110 Např. [C-04] Běhounek: Základ daně pro DPH při využívání vozidla i pro soukromé účely zaměstnance.
111 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
112 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, par. 157 odst. 3.
113 Volně dle [C-04] Běhounek: Základ daně pro DPH při využívání vozidla i pro soukromé účely zaměstnance.
případech tvoří dodatečné náklady zaměstnavatele na poskytování práva užívat vozidlo.
Zde je třeba podotknout, že takto „oceňujeme“ obvyklou cenou zaměstnance, nikoliv poskytnuté plnění – automobil.
Ať již stanovíme základ daně poskytnutého plnění kterýmkoliv způsobem, jedná se pouze o zdanění výhody užívání vozidla pro soukromé účely. S dalšími spojenými náklady (zcela typicky pohonné hmoty, dále např. servis a údržba) musí být naloženo podobným způsobem, tedy je nutné krátit nárok na odpočet na vstupu nebo jejich odpovídající část zatížit daní na výstupu. Je nutno také podotknout, že DPH zaplacená za zaměstnance při jeho soukromém využívání automobilu není114 pro podnikatele daňovým výdajem podle zákona o daních z příjmů.
Případová studie – daňové hledisko užívání automobilu z pohledu zaměstnavatele Analýzu jednotlivých přístupů přináší následující případová studie. Uvažujeme pořízení automobilu továrně upraveného na kategorii N1 (s možností odpočtu), v ceně 1.000.000 Kč bez DPH. Automobil bude zařazen do odpisové skupiny 1a a odepisován čtyři roky, stejná je i jeho předpokládaná životnost, resp. doba použití ve společnosti. Odpisy byly pro jednoduchost spočteny zcela lineárně. Předpokládáme neměnnou 24% sazbu daně z příjmů právnických osob a 19% sazbu daně z přidané hodnoty. Zaměstnavatel je plátcem daně z přidané hodnoty. Dále předpokládáme, že zaměstnavatel má dokonalé informace o celkovém rozsahu užití automobilu, poměru užití pro soukromé účely, a že tato data se v průběhu životnosti automobilu nemění.
Jedná se o porovnání možností správné aplikace daně z přidané hodnoty:
• odpočet pouze části DPH v poměru odpovídajícím poměru užití pro podnikatelské účely,
• odpočet v plné výši a následné zdanění jednotlivých užití:
o ocenění majetkového práva nakládat s automobilem, kdy byla pro porovnání použita koupě auta s pomocí finančního leasingu115,
114 Pokyn D-300 Ministerstva financí čj. 15/107 705/2006, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, K § 24 odst. 4, bod 8.
115 Finanční leasing byl spočten na základě leasingové kalkulačky České spořitelny, pro leasing automobilu po dobu 48 měsíců s nejnižší, 10% akontací; skutečně zaplacená částka byla snížena o předpokládanou zůstatkovou cenu automobilu po čtyřech letech, tj. 600.000 Kč. Z částky, jež byla zaplacena navíc, se pro ocenění použije část odpovídající poměru použití pro soukromé účely.
o ocenění majetkového práva, pro porovnání byla použita koupě auta, na niž si zaměstnanec vzal spotřebitelský úvěr116,
o ocenění na základě zákona o dani z příjmů117,
o ocenění na základě cestovních náhrad podle zákoníku práce118.
116 Spotřebitelský úvěr byl ohodnocen podle úvěrové kalkulačky GE Money Bank, za předpokladu, že by byl úvěr na danou částku (přesahující limit pro soukromé úvěry) poskytnut za obdobných podmínek jako běžný spotřebitelský úvěr; od skutečně zaplacené částky byla odečtena předpokládaná zůstatková cena automobilu po čtyřech letech, tj. 600.000 Kč. Z částky, jež byla zaplacena navíc, se pro ocenění použije část odpovídající poměru použití pro soukromé účely.
117 Použití automobilu oceněno jedním procentem z pořizovací ceny vozu včetně daně z přidané hodnoty.
118 Využita cestovní náhrada 3,80 Kč za ujetý kilometr.
Tabulka č. 1: Komparace způsobů aplikace DPH při soukromém užití automobilu Ocenění dle ZOM - leasingOcenění dle ZOM - úvěrOcenění dle ZoDZPOcenění dle ZP Vstupní cena1 038 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč DPH na vstupu152 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč Ocenění použití ročně0 Kč44 024 Kč48 725 Kč142 800 Kč30 400 Kč Roční DPH na výstupu0 Kč7 029 Kč7 780 Kč22 800 Kč4 854 Kč Celková DPH na výstupu0 Kč28 116 Kč31 118 Kč91 200 Kč19 415 Kč Saldo DPH celkem-152 000 Kč-161 884 Kč-158 882 Kč-98 800 Kč-170 585 Kč Roční odpis259 500 Kč250 000 Kč250 000 Kč250 000 Kč250 000 Kč Úspora DzP (sazba 24 %) ročně-62 280 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč Úspora DzP (sazba 24 %) celkem-249 120 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč Celková daňová pohledávka-401 120 Kč-401 884 Kč-398 882 Kč-338 800 Kč-410 585 Kč Poměr užití pro soukromé účely20%Varianta A Ročně celkem40 000 kmBěžné užívání auta Ročně soukromě8 000 km Ocenění dle ZOM - leasingOcenění dle ZOM - úvěrOcenění dle ZoDZPOcenění dle ZP Vstupní cena1 095 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč1 000 000 Kč DPH na vstupu95 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč190 000 Kč Ocenění použití ročně0 Kč110 060 Kč121 813 Kč142 800 Kč142 500 Kč Roční DPH na výstupu0 Kč17 573 Kč19 449 Kč22 800 Kč22 752 Kč Celková DPH na výstupu0 Kč70 290 Kč77 796 Kč91 200 Kč91 008 Kč Saldo DPH celkem-95 000 Kč-119 710 Kč-112 204 Kč-98 800 Kč-98 992 Kč Roční odpis273 750 Kč250 000 Kč250 000 Kč250 000 Kč250 000 Kč Úspora DzP (sazba 24 %) ročně-65 700 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč-60 000 Kč Úspora DzP (sazba 24 %) celkem-262 800 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč-240 000 Kč Celková daňová pohledávka-357 800 Kč-359 710 Kč-352 204 Kč-338 800 Kč-338 992 Kč Poměr užití pro soukromé účely50%Varianta B Ročně celkem75 000 kmIntenzivní využití automobilu, výrazný podíl soukromých cest Ročně soukromě37 500 km Zdroj: vlastní výpočty.
42
Odpočet v plné výši a zdanění jednotlivých užitíOdpočet poměrné částiPoložky / způsoby aplikace DPH Položky / způsoby aplikace DPHOdpočet poměrné částiOdpočet v plné výši a zdanění jednotlivých užití
Legenda tabulky č. 1:
Vstupní cena – cena použitá jako vstupní cena pro odepisování dlouhodobého hmotného majetku pro daňové účely
DPH na vstupu – uplatněný nárok na odpočet při pořízení automobilu
Ocenění použití ročně – ocenění užití osobního automobilu, tj. základ daně uskutečněného zdanitelného plnění
Roční DPH na výstupu – daň z přidané hodnoty z uskutečněného zdanitelného plnění ročně
Celková DPH na výstupu – celkový součet DPH na výstupu za dobu životnosti
Saldo DPH celkem – daňová pohledávka vzniklá z titulu DPH, součet za dobu životnosti
Roční odpis – roční uplatněný odpis, daňový náklad pro účely daně z příjmů
Úspora DzP ročně – roční úspora daně z příjmů v důsledku daňového nákladu – odpisu Úspora DzP celkem – celková úspora daně z příjmů za dobu životnosti
Celková daňová pohledávka – celková daňová úspora, součet nároku na odpočet DPH a úspory daně z příjmů
Ročně celkem – celkem najeté kilometry za rok
Ročně soukromě – z toho najeté kilometry pro soukromé účely zaměstnance
Z porovnání vyplývají následující skutečnosti:
• Použití ocenění dle zákona o daních z příjmů je obecně velmi nevýhodné, a to z důvodu každoročního zdanění 12 % vstupní ceny (základ daně navíc obsahuje DPH zaplacenou na vstupu!). Tato metoda by mohla být zajímavá pouze v případě výrazně nižší ceny automobilu, nebo velmi vysokého rozsahu použití pro soukromé účely (přes 75 %). Z toho lze vidět, že ocenění tímto způsobem je nadhodnocené, nijak neodráží skutečný rozsah použití pro vlastní potřebu a neodpovídá způsobu, jakým je automobil obvykle v podnikatelském prostředí pořízen a provozován (koupě nového automobilu, použití automobilu převážně pro účely ekonomické činnosti).
• Při první variantě, tedy běžném použití automobilu, a zhruba deseti- až třicetiprocentním využití pro soukromé účely, se varianty částečného odpočtu a oceňování na základě ZOM de facto vyrovnají. Při takovémto nižším objemu
najetých kilometrů se jeví jako nejvýhodnější ocenění na základě skutečně najetých kilometrů podle cestovních náhrad. Pracuje totiž s řádově nižšími částkami, proto je výhodné jej používat např. při velmi nízkém rozsahu použití pro soukromé účely, kdy je paušální ocenění v porovnání se skutečným přínosem pro zaměstnance neúměrně vysoké.
• V případě intenzivnějšího zatížení automobilu, spojeném s vyšším poměrem užití pro soukromé účely, se jako zajímavá varianta profiluje ocenění majetkového práva dle ZOM, v alternativě finančního leasingu. Je také pravděpodobné, že pokud by zaměstnavatel chtěl optimalizovat daňovou povinnost, našel by jistě i výhodnější (v tomto případě levnější) referenční nabídky leasingu či úvěru, než při výpočtech použité nejběžnější nabídky na trhu. Tím by se snížila absolutní výše ocenění a tím i základ daně pro výpočet DPH na výstupu za zaměstnance.
2.2.3.2 Mobilní i jiné telefony
Použití telefonů pro osobní potřebu zaměstnance se bude řídit obdobnými pravidly jako platí u automobilů. Jestliže má zaměstnanec dle interních předpisů právo telefonovat i pro soukromé účely, poskytuje mu tímto zaměstnavatel službu. Předpokládejme existenci vnitropodnikového mechanismu, schopného na bázi přijatého měsíčního vyúčtování vyčíslit poměr služebních a soukromých hovorů. Nepřijímá-li zaměstnavatel za soukromé hovory úhradu, může buďto jednodušeji uplatnit u daného měsíčního vyúčtování pouze poměrný nižší nárok na odpočet, nebo na základě dokladu o použití soukromé hovory zdanit jako službu119. V případě, že soukromé hovory zaměstnanci přefakturovává a uplatnil odpočet na vstupu u celé částky, zatíží je samozřejmě daní z přidané hodnoty na výstupu.
Přefakturování nebo zdanění plnění na základě dokladu o použití je nutné provést měsíčně, neboť služba byla poskytnuta, a její cena je známa z přijatého vyúčtování, neexistuje tedy důvod120 pro odklad dne uskutečnění zdanitelného plnění. Toto platí obecně u všech periodických plateb (dále např. u ubytování), byť by se měnila jejich výše, pokud je v okamžiku uskutečnění známa.
119 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 14 odst. 4 písm.
b).
120 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 21 odst. 6 písm.
b).
Zaměstnanci Zaměstnavatel Dodavatel stravování
30 Kč 60 Kč
30 Kč
30 Kč
2.2.3.3 Stravování
Při stravování zaměstnanců v podnikové jídelně za úplatu se základem daně včetně DPH stává částka přijatá od zaměstnance, i pokud nedosahuje skutečných nákladů.
Stejná situace nastává i při zajištění závodního stravování externí firmou, kdy zaměstnanci za obědy platí zaměstnavateli, a ten poté za dodané služby uhradí provozovateli jídelny (varianta 1). Pokud by externí firma vybírala částku přímo od zaměstnanců, a poté by od zaměstnavatele požadovala příspěvek vázaný na cenu (porci), stal by se i tento příspěvek součástí základu daně121 na vstupu u provozovatele jídelny (varianta 2). Konečný důsledek pro všechny strany je ovšem stejný, jak je vidět z následujícího schématu:
Schéma č. 1: Způsoby platby za stravování
DPH na vstupu 9,60 Kč
DPH na výstupu 4,80 Kč 9,60 Kč
Varianta 1
Povinnost/odpočet -4,80 Kč 9,60 Kč
Zdroj: vlastní zpracování.
121 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, par. 36 odst. 1.
DPH na vstupu 4,80 Kč
DPH na výstupu 4,80 Kč + 4,80 Kč
Varianta 2
Povinnost/odpočet -4,80 Kč 9,60 Kč
V případě bezplatného stravování zaměstnanců se jedná o dodání zboží či poskytnutí služby122 pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, a takové plnění je nutno ocenit podle ZOM. Jeho prováděcí vyhláška123 ovšem stanoví124, že bezplatné stravování se oceňuje „cenou sjednanou, za kterou dodává závodní stravování jiným odběratelům.“ V ostatních případech, tedy mj. pokud dodává stravování pouze svým zaměstnancům, se oceňuje „cenou sjednanou se zaměstnancem, která se rovná nule.“
Poukázky na stravování, kterými je hrazeno poskytování stravovacích služeb ve vybrané síti restaurací a hotelů (stravenky Sodexho apod.) nejsou podle stanoviska125 Ministerstva financí ČR považovány za zboží, nýbrž za platební prostředek nahrazující peníze. Strávník uhrazuje u plátce daně poukázkou cenu jídla včetně daně. Z toho plyne, že stravenky nepodléhají dani z přidané hodnoty při nákupu ani prodeji, protože je zákon nepovažuje126 za zboží.
2.2.3.4 Reklamní a propagační předměty
Zaměstnavatel obvykle poskytuje bezúplatně svým zaměstnancům propagační předměty se svou obchodní firmou (namátkou trička, čepice, hrnky, psací potřeby atp.).
Poskytnutí propagačních předmětů, opatřených logem či názvem plátce, jeho zboží činností, kdy s dodávkou jídel je spojeno poskytování doplňkových služeb, jako např. poskytnutí prostoru ke konzumaci v místě prodeje, nábytku, nádobí, služeb obsluhujícího personálu a podobně. V ostatních případech jde o dodání zboží.
123 Vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
124 Vyhláška č. 540/2002 Sb., par. 44.
125 [E-05] Uplatňování DPH při poskytování stravovacích služeb.
125 [E-05] Uplatňování DPH při poskytování stravovacích služeb.