Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, vlastní zpracování
5.4. Shrnutí analýzy výdajů na invalidní důchody a na dávky určené pro OZP
V průběhu sledovaného období docházelo k postupnému růstu výše průměrných měsíčních hrubých mezd, zatímco u výplat průměrných měsíčních invalidních dávek docházelo k výraznějšímu růstu až v posledních třech letech zkoumaného období. Na základě těchto skutečností docházelo ve sledovaném období k poklesu podílu všech tří stupňů invalidních důchodů k hrubým mzdám v ČR. V posledních letech sledovaného období ovšem můžeme pozorovat nepatrný nárůst.
U výdajů na invalidní důchody docházelo k postupnému růstu u invalidních důchodů 2. stupně, naopak u invalidních důchodů 3. stupně můžeme pozorovat pokles.
Důvodem může být takzvaná Drábkova sociální reforma z roku 2012, kdy došlo ke změně v posuzování zdravotního stavu OZP, což vedlo k tomu, že některé osoby pobírající invalidní důchod začaly pobírat invalidní důchod pro invaliditu 2. stupně namísto stupně třetího.
Do celkových výdajů na dávky určené pro OZP řadíme, kromě výdajů na dávky invalidních důchodů, také výdaje na příspěvek na péči o OZP, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. U křivky výdajů těchto dávek jsme během sledovaného období zaznamenali dva výraznější výkyvy. Nejprve se v roce 2012 jednalo o pokles, který byl zřejmě způsoben již výše zmíněnou Drábkovou sociální reformou. Naopak
0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 50000
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Částečný/1. + 2. stupeň Plný inv. důchod/3. stupeň celkem
49 v roce 2018 jsme mohli pozorovat růst křivky tohoto typu výdajů. Důvodem tohoto růstu jsou legislativní úpravy, díky kterým došlo v roce 2018 ke zvýšení částky příspěvku na mobilitu a zmírnění podmínek nároku na pořízení motorového vozidla.
Na základě analýzy výdajů na podporu zaměstnávání OZP v rámci státní politiky zaměstnanosti byl znázorněn postupný růst tohoto typu výdajů. Během sledovaného období docházelo na chráněném trhu práce k postupnému růstu minimálních mezd, nikoliv však k adekvátnímu růstu produktivity práce. Z tohoto důvodu docházelo ve sledovaném období k navyšování maximální částky příspěvku poskytovaného na podporu zaměstnávání OZP.
V kapitole porovnávající stavy vybraných ukazatelů před a po zavedení změny systému výplat invalidních důchodů byly vybrány ukazatele podílů invalidních důchodů na hrubých mzdách a výdajů na invalidní důchody. Na základě porovnání podílů výše invalidních důchodů na hrubých mzdách jsme dospěli k názoru, že změna systému neměla vliv na hodnoty těchto ukazatelů, které byly ovlivňovány spíše změnami stavu ekonomiky.
Změna systému měla naopak vliv na výši celkových výdajů na invalidní důchody.
Po změně systému došlo k výraznému snížení výdajů na dávky invalidních důchodů 3.
stupně (dříve plný důchod). U výdajů na dávky 1. a 2. stupně invalidity (dříve částečný důchod) došlo naopak k růstu. Celkové výdaje ovšem vlivem výrazného poklesu výdajů na dávky invalidních důchodů 3. stupně klesly. Na tyto změny měl vliv prudký pokles počtu nově přiznaných invalidních důchodů pro 3. stupeň invalidity po změně systému.
Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že se změnou systému výplat invalidních důchodů došlo k přísnějšímu posuzování zdravotního stavu osob.
6. Analýza strukturovaných rozhovorů s respondenty z řad OZP a jejich zaměstnavateli
Závěrečná analýza praktické části práce bude obsahovat strukturované rozhovory s respondenty z řad OZP a zaměstnavateli OZP. Cílem bude na základě strukturovaných rozhovorů analyzovat situaci na trhu práce jak z pohledu OZP, tak z pohledu jejich zaměstnavatelů. Mezi respondenty figurovali dva zástupci OZP a dva zástupci zaměstnavatelů OZP. Detailnější popis jednotlivých respondentů a struktury otázek bude proveden v následujících kapitolách práce.
50 6.1. Strukturovaný rozhovor s OZP
Rozhovory s handicapovanými respondenty se uskutečnily dne 1. 11. 2021 v místě jejich pracoviště (Hvězdný bazar). Pro respondenty z řad OZP bylo vytyčeno celkem 21 otázek, jejichž struktura se dotýkala následujících témat. První část rozhovoru byla „seznamovací“, kdy došlo k představení respondentů. Zájem byl kladen například na informaci, jakým druhem zdravotního postižení respondenti trpí a jak ke zdravotnímu postižení došlo.
Druhá část otázek se týkala dávek určených pro OZP. Hovořili jsme o tom, jaké typy dávek respondenti čerpají a zda je jejich výše dostačující pro vykonávání k životu běžných potřeb.
Následující část rozhovoru byla nejobsáhlejší, jelikož jsme již hovořili přímo o zaměstnání. Zjišťované informace se týkaly současného zaměstnání respondentů, zejména pak toho, jak se o zaměstnání dozvěděli, a zda bylo obtížné si pracovní pozici nalézt. Dále nás zajímalo, jaká je jejich motivace k hledání či vykonávání zaměstnání.
Řeč přišla také na typ pracovních úvazků respondentů. V neposlední řadě nás zajímalo, zda se někdy respondenti setkali s diskriminací na trhu práce, ať už ze strany zaměstnavatelů, nebo například zákazníků.
V závěrečné části rozhovorů byli respondenti dotázáni, zda jsou spokojení se současným nastavením systému podpory OZP v rámci integrace na trhu práce a co by na systému případně změnili. Rozhovor byl zakončen závěrečnou otázkou „Rada na závěr“, kdy byli respondenti dotázáni na to, co by poradili ostatním OZP nejen v souvislosti s hledáním zaměstnání, ale i s integrací ve společnosti.
K rozhovoru byli osloveni pan Petr Pokorný a paní Dominika Hladká, kterým patří poděkování za ochotnou výpomoc. Oba respondenti jsou zaměstnanci Hvězdného bazaru, což je charitativní second hand, který zároveň slouží jako tréninkové pracoviště pro vozíčkáře. Oběma respondentům bylo zaměstnání zprostředkováno skrze Českou asociaci paraplegiků – CZEPU, proto zde uvádíme krátké představení organizace.
Česká asociace paraplegiků – CZEPA je nezisková organizace datující svůj počátek do roku 1990, kdy vznikl Svaz paraplegiků. Stávající název nese organizace od roku 2011, kdy došlo k přejmenování na Českou asociaci paraplegiků – CZEPA. Tato nezisková organizace tedy již více než 30 let pomáhá lidem s poraněním míchy v důsledku úrazu páteře nebo s onemocněním míchy. Hlavním posláním organizace je
51 zkvalitnění života klientů, a to jak v oblasti pracovní, tak v oblasti společenské.
Organizace hájí zájmy svých členů na poli legislativním, poskytuje různé druhy služeb, pomoc a podporu. Zároveň se organizace snaží o zlepšení vnímání vozíčkářů širokou veřejností (CZEPA, 2021).
CZEPA je jedním ze zakladatelů Centra Paraple, což je obecně prospěšná společnost, která pomáhá lidem na vozíku zvládnout těžkou životní situaci. Organizace se také zásadním způsobem podílí na zlepšování zdravotní péče o osoby s poraněním míchy v České republice, například prostřednictvím připomínkování desítek zákonů ve prospěch vozíčkářů. V neposlední řadě stojí za zmínku sbírka ocenění, kterou za dobu existence organizace získali její členové a projekty organizace. Patří mezi ně Cena ministerstva zdravotnictví ČR, Cena Olgy Havlové, ocenění Křišťálový kamínek, Stříbrná pamětní medaile Senátu ČR, Ocenění Centra Paraple nebo ocenění za nejlepší internetový projekt roku 2013 v soutěži Fóra dárců „Být vidět“ pro Projekt VozejkMap (CZEPA, 2021). Dále následují otázky a odpovědi respondentů z řad OZP.
Uveďte prosím Vaše jméno a věk?
PP: Jmenuji se Petr Pokorný, je mi 47 let.
DH: Jmenuji se Dominika Hladká a je mi 37 let.
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
PP: Vystudoval jsem střední školu.
DH: Mám vysokoškolské vzdělání.
Jaký stupeň invalidity je Vám přiznán?
PP: 3. stupeň invalidity.
DH: 3. stupeň invalidity.
Jak dlouho trvá Vaše zdravotní postižení?
PP: Ke zdravotnímu postižení jsem přišel před 5 lety na dovolené po nepodařeném skoku do vody.
DH: Mé zdravotní postižení trvá přibližně 2 roky.
Jakým druhem zdravotního postižení trpíte?
PP: Tělesné, jsem vozíčkář.
52 DH: Extrémně spastickou paraparézou (pozn. autora – jedná se o onemocnění, pro které je charakteristická postupující ztuhlost a kontrakce (spasticita) svalů, a to v důsledku poškození či nesprávného fungování nervů).
Jaký typ dávky/dávek pobíráte?
PP: Pobírám dohromady invalidní důchod, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu.
DH: Pobírám invalidní důchod, příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu.
Je pro Vás výše dávky dostačující pro vykonávání k životu běžných potřeb?
PP: Toto je velmi subjektivní, někomu to stačí, někomu to nestačí. Já jsem spokojen, jelikož pobírám 3 typy dávek dohromady, což celkově vychází přibližně na 25 tis. Kč měsíčně. Navíc ještě dostávám mzdu ze zaměstnání. Celkově si ale myslím, že je systém nastavený špatně, jelikož výše dávek není motivující k hledání zaměstnání. Když pobíráte 25 tis. Kč měsíčně, můžete jen čekat doma a nic nedělat.
DH: Výše dávky mi nepřijde dostačující.
Jakou máte pracovní motivaci?
PP: Jak jsem již zmiňoval v minulé otázce, nechci sedět doma. Navíc mám rád sociální kontakt, takže chodím do práce rád, jelikož se tam setkávám s lidmi.
DH: Mou pracovní motivací je být nějakým způsobem užitečná.
Jaké jsou Vaše silné/slabé stránky při hledání zaměstnání?
PP: Myslím si, že jsem komunikativní a společenský, což mi při mé práci pomáhá.
DH: Těžko říct, zatím jsem žádnou jinou práci nehledala, takže nemám zkušenost.
Jste v současné chvíli zaměstnán(a)? V případě, že ano, na jaké pozici?
PP: Pracuji jako prodejce textilů a oděvů v bazaru (pozn. autora: Hvězdný bazar), který zároveň slouží jako tréninkové pracoviště pro vozíčkáře.
DH: Jsem zaměstnankyní Hvězdného bazaru, kde pracuji na pozici Visual merchandiser (pozn. autora – pracovníci vizuálního merchandisingu prezentují, aranžují a vystavují zboží v obchodech a výlohách, tedy na klíčových místech, kde si zákazníci mohou výrobky prohlédnout).
Jak jste se o této pracovní pozici dozvěděl(a)?
53 PP: Po úraze jsem měl štěstí, jelikož jsem rok pracoval u známé, kde jsem přes počítač zpracovával objednávky. Pak jsem byl 4 měsíce doma. Tuhle práci jsem sehnal přes CZEPU, což je Česká asociace paraplegiků, která bazar provozuje a zprostředkovává práci. O CZEPĚ jsem se dozvěděl přes známé z Centra Paraple (pozn. autora – Paraple je obecně prospěšná společnost pomáhající lidem na vozíku zvládnout těžkou životní situaci).
DH: Tuto práci jsem sehnala přes Českou asociaci paraplegiků – CZEPU.
Jaké bylo Vaše zaměstnání před vznikem invalidity? (Pakliže jste byl(a) tou dobou zaměstnán(a))?
PP: Před úrazem jsem podnikal s elektronikou.
DH: Před vznikem invalidity jsem pracovala jako specialistka made to measure (pozn.
autora – made to measure je označení pro oblečení na zakázku, které je střiženo a ušito podle základního vzoru standardní velikosti, nejčastěji se jedná o obleky).
Na jaký pracovní úvazek momentálně pracujete?
PP: Pracuji na poloviční úvazek.
DH: Pracuji na částečný úvazek.
Setkal(a) jste se někdy na trhu práce s diskriminací ze strany zaměstnavatelů nebo zákazníků?
PP: V žádném případě jsem se s diskriminací nesetkal.
DH: Nevím, nevybavuji si žádný podobný problém.
Pokud ano, jak diskriminace vypadala (např. nepřijetí z důvodu obavy zaměstnavatele, že byste danou práci nezvládl(a), a to bez předchozího prozkoumání Vašich znalostí a dovedností, odlišné zacházení atd.)?
PP: Viz předchozí odpověď.
DH: Viz předchozí odpověď.
Bylo pro Vás obtížné nalézt volné pracovní místo?
PP: Nikoliv, myslím si, že kdo pracovat chce, práci si vždy najde.
DH: Zatím nemám zkušenost s hledáním si nového pracovního místa. Stávající zaměstnání jsem si našla prostřednictvím CZEPY.
54 Je podle Vás nabídka volných pracovních míst pro OZP dostatečná?
PP: Opravdu si myslím, že práce pro ty, kteří chtějí pracovat, je. U nás například již nějakou dobu sháníme nového kolegu vozíčkáře. Je to ale velmi subjektivní. Když si vezmete, že dostanete 12 tis. Kč invalidní důchod, 12 tis. Kč příspěvek na péči, tak zjistíte, že do té práce zas až tolik nemusíte.
DH: Přijde mi, že nabídka volných pracovních míst pro OZP není dostatečná.
Zvážil(a) byste možnost rekvalifikací, kdyby Vám to pomohlo najít pracovní místo, případně pomohlo k profesnímu růstu?
PP: Určitě ano.
DH: Ano.
Pracujete na chráněném nebo volném trhu práce?
PP: Pracuji na chráněném trhu práce.
DH: Pracuji na chráněném trhu práce.
Vyhovuje Vám nastavení současného systému podpory OZP, co se týče posílení integrace na trhu práce? Co byste případně změnil(a)?
PP: To záleží na tom, zda lidé chtějí pracovat. Pokud ano, myslím si, že práci seženou.
Obecně si myslím, že se dneska vozíčkáři dostávají více do povědomí širšího okolí, jde to správným směrem.
DH: Jak jsem již zmiňovala, zatím nemám tolik zkušeností, jelikož mé zdravotní postižení vzniklo celkem nedávno. Nicméně nabídka volných pracovních míst mi nepřijde dostačující, takže to asi nebude žádná sláva.
Rada na závěr (Co byste poradil(a) osobám se zdravotním postižením nejen při hledání zaměstnání, ale i vzhledem k integraci ve společnosti?)
PP: Nezlenivět a tu práci si hledat. Je to rozhodně lepší, než sedět doma a stěžovat si, jak je svět nespravedlivý. Důležité je také pozitivní myšlení. Jak jsem již říkal, práci si jde sehnat vždy.
DH: Být otevřený a nebát se výzev.
55 6.1.1. Analýza informací ze strukturovaného rozhovoru s OZP
Strukturované rozhovory byly do práce zařazeny z důvodu potvrzení či vyvrácení závěrů, které vznikly na základě předchozích dvou analýz. V předchozích analýzách byly zkoumány veřejně dostupná data a ukazatele, které s problematikou zaměstnávání OZP úzce souvisí. Nicméně zajímal nás i osobní názor aktérů, kterých se daná problematika týká, nikoliv pouze statistická data. V neposlední řadě jsme se chtěli s některými respondenty setkat a rozhovor provést osobně, jelikož během rozhovorů lze pokládat doplňující otázky, na které bychom se například prostřednictvím dotazníkového šetření nemohli respondentů doptat.
I přes to, že se respondenti v některých otázkách úplně neshodovali, lze z rozhovorů vyvodit určité nejdůležitější poznatky. Zaujal nás pohled pana Pokorného, kterému, na rozdíl od paní Hladké, připadal systém podpory OZP vcelku štědrý a tím pádem nedostatečně motivující k hledání zaměstnání. V předchozích kapitolách práce, kde byly provedeny výpočty podílů invalidních důchodů na hrubých mzdách, systém na první pohled úplně štědře nevypadal. Nicméně za předpokladu, že jste OZP ve třetím stupni invalidity, kdy pobíráte průměrnou výši invalidního důchodu (12 726 Kč měsíčně za rok 2020) společně s dalšími typy dávek (příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, případně příspěvek na zvláštní pomůcku), můžete se dostat na poměrně zajímavou měsíční částku, která nakonec není úplně motivující k hledání zaměstnání, jak zmiňuje pan Pokorný. Na druhou stranu je potřeba zmínit poměrně velký rozdíl ve výši dávek invalidních důchodů třetího stupně, oproti dávkám druhého a prvního stupně (v roce 2020 byl podíl invalidních důchodů 3. stupně na průměrné hrubé mzdě 35,7 %, zatímco podíl invalidního důchodu 2., respektive 1. stupně dosahoval úrovně 24 %, respektive 20,7 %).
Navíc Drábkova sociální reforma z roku 2012 snížila počet invalidních důchodců ve 3.
stupni invalidity, a naopak zvýšila počet invalidních důchodců ve stupni druhém, takže OZP s takto štědrou podporou, o které mluví pan Pokorný, postupně ubývá. Nicméně jedná se o subjektivní názor každého jednotlivce, což dokazuje názor paní Hladké, které výše dávek dostačující nepřijde.
Zajímavé poznatky byly získány také na základě odpovědí na otázku, zda respondentům přijde dostatečná nabídka volných pracovních míst určených pro OZP. I přes to, že podíl volných pracovních míst určených pro OZP na celkovém počtu volných pracovních míst dosahoval v roce 2020 hodnoty 3,5 %, má Hvězdný bazar problém sehnat nového kolegu na vozíčku. Tato skutečnost může souviset s nedostatečnou
56 pracovní motivací způsobenou štědrým systémem podpory, o kterém se pan Pokorný zmiňoval v předchozích otázkách. Statistiky ovšem podporují názor paní Hladké, která nabídku volných pracovních míst pro OZP na trhu práce nepovažuje za dostatečnou. Jen pro představu, porovnáme-li celkový počet volných pracovních míst z roku 2016 a 2020 s počtem volných pracovních míst určených pro OZP, tak uvidíme znatelný rozdíl.
Zatímco počet volných pracovních míst pro OZP v roce 2020 se oproti roku 2016 téměř nezměnil (11 331 v roce 2016, 11 246 v roce 2020), tak u celkového počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce pozorujeme více než dvojnásobný nárůst (ze 132 496 na 318 528).
V ostatních otázkách se oba respondenti vcelku shodovali. Potěšující je skutečnost, že se ani jeden z našich respondentů nikdy nesetkal s diskriminací vůči své osobě. Zároveň by oba zvážili možnosti rekvalifikací, které by jim pomohly s profesním růstem. Oba respondenti by tak jednoznačně podpořili iniciativu většího uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jakožto nástrojů sloužících ke zvýšení integrace OZP na trhu práce. Za zmínku také určitě stojí pozitivní myšlení obou respondentů, kteří i přes svůj handicap neztrácejí motivaci, a to nejen v rámci pracovního uplatnění, ale především k aktivnímu životu obecně.
6.2. Strukturovaný rozhovor se zaměstnavateli OZP
Ohledně rozhovorů se zaměstnavateli OZP byli osloveni pan Jan Babovič s majitelkou jedné pražské kavárny zaměstnávající osoby s handicapem, která si přála zůstat v anonymitě. Oběma respondentům tímto patří poděkování. Rozhovory probíhaly, stejně jako u handicapovaných respondentů, v místech jejich pracovišť. Rozhovor s Janem Babovičem proběhl dne 4. 11. 2021 v Chomutově, kde svou trafiku provozuje.
Rozhovor s paní majitelkou kavárny proběhl dne 7. 11. 2021 v Praze.
Firma Jana Baboviče nesoucí stejný název zaměstnává OZP na pozici prodavač/prodavačka stánkového zboží (trafika). Jedná se například o prodej tabáku, novin, produktů Sazka atd. Náplní práce je také inventura zboží a financí (rozhovor s Janem Babovičem, 2021).
Pro zaměstnavatele OZP bylo připraveno celkem 20 otázek a podobně jako u zaměstnanců z řad OZP byly otázky rozděleny do jednotlivých částí. V první části rozhovoru jsme se ptali na odvětví, ve kterém společnosti podnikají, jak dlouho existují
57 a kolik OZP zaměstnávají. Součástí této části byl také dotaz, podle kterých kritérií vybírají své zaměstnance a zda je složité zaměstnance se zdravotním postižením vůbec nalézt.
Ve druhé části jsme již hovořili o výši státní podpory a benefitech plynoucích ze zaměstnávání OZP. Zajímal nás také názor zaměstnavatelů na různé výhody a nevýhody, které s sebou zaměstnávání OZP přináší. Stejně jako u rozhovorů s respondenty z řad OZP byli zaměstnavatelé dotázáni, zda se někdy setkali s nějakou formou diskriminace vůči jejich zaměstnancům, ať ze strany zákazníků, nebo jiných zaměstnavatelů.
V následující části jsme se zabývali otázkou nastavení současného systému zaměstnávání OZP. Dotkli jsme se témat, jako jsou plnění povinného podílu, náhradního plnění a změny legislativy z roku 2018, kdy byl zaveden chráněný trh práce.
V závěrečném dotazu byli zaměstnavatelé, stejně jako zaměstnanci, dotázáni na závěrečnou radu. Zajímalo nás především, jaké případné změny systému, které by v budoucnu mohly vést k vyšší integraci OZP na trhu práce, ale i ve společnosti, by doporučili tvůrcům hospodářské a sociální politiky. Dále následují otázky a odpovědi se zaměstnavateli OZP.
V jakém odvětví Vaše společnost podniká a jaké služby nabízí?
V jakém odvětví Vaše společnost podniká a jaké služby nabízí?