Uchazeči o zaměstnání - A NALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY OZP

4. A NALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY OZP

4.2. Uchazeči o zaměstnání

V následující části bude znázorněn vývoj počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce, a to jak pro osoby bez zdravotního postižení, tak pro OZP.

Zkoumán bude také počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, zejména pak pracovní místa určená pro OZP. Dále budou znázorněny podíly zkoumaných ukazatelů OZP na celkovém počtu osob v evidenci úřadu práce. Sledováno bylo období mezi lety 2010–2020.

12.3%

8.5%

6.5%

3.4%

8.1%

12.1%

84.3%

83.4%

81.4%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

2007 2013 2018

Pracující OZP bez důchodu Pracující OZP s důchodem Nepracující OZP

Tabulka 6 - Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce (v tis.)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Uchaz.

celkem 561,6 508,5 545,3 596,9 541,9 453,1 381,4 280,6 231,5 215,5 291 Uchaz.

OZP 69,5 63,1 62 62,8 61,1 58,6 54,6 46 38,3 33,7 38,6

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Sledované období začíná rokem 2010, kdy se přešlo k novému, „třístupňovému“

systému výplat invalidních důchodů. V roce 2011 došlo k poměrně výraznému poklesu celkového počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce i uchazečů se zdravotním postižením. V následujícím roce 2012 se ekonomika v České republice nacházela po celý rok v recesi. Pravděpodobně v důsledku ekonomické recese pozorujeme relativně velký nárůst počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Jedná se přibližně o 37 tis. osob v roce 2012 a o 51 tis. osob v roce 2013. Naopak u zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání pozorujeme v roce 2012 mírný pokles. V období mezi lety 2012-2013 již můžeme pozorovat také nepatrný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením. Následovalo období ekonomického růstu, kdy můžeme pozorovat prudký pokles počtu uchazečů o zaměstnání, a to jak bez zdravotního postižení, tak se zdravotním postižením. Počet celkových uchazečů o zaměstnání klesl v roce 2019 oproti roku 2013 přibližně o 64 %. U uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením registrujeme v období mezi lety 2013–2019 také výrazný pokles, který je téměř dvojnásobný. Z původních 62,8 tis. uchazečů se zdravotním postižením z roku 2013 registrujeme na konci roku 2019 pouze 33,7 tis. uchazečů. V posledním roce zkoumaného období dochází opět k nárůstu celkového počtu uchazečů o zaměstnání, což bylo zřejmě způsobeno covidovou pandemií. Pozorujeme nárůst celkového počtu uchazečů o více než 75 tis. osob, přičemž u uchazečů z řad OZP došlo k nárůstu téměř o 5 tis. osob.

Následující graf znázorňuje podíl uchazečů o zaměstnání z řad OZP na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. V prvních dvou letech sledovaného období dosahoval tento podíl stabilních hodnot, tj. nebyl registrován žádný výkyv. V období mezi lety 2012-2013 došlo k mírnému poklesu tohoto podílu, nicméně od roku 2014 až do roku 2018 registrujeme poměrně značný nárůst převyšující 5procentních bodů. Tato skutečnost může být způsobena vysokou mírou zaměstnanosti v období ekonomického růstu, kdy zaměstnavatelé již nemají prostor a kapacity pro zaměstnávání OZP. Z toho pak plyne nižší počet vytvořených volných pracovních míst pro tyto osoby (v porovnání s celkovým

33 počtem nově vytvořených volných pracovních míst). V posledních dvou letech sledovaného období pozorujeme opět pokles tohoto podílu.

Graf 4 - Podíl uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce v letech 2010-2020

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

V následující tabulce bude znázorněn vývoj celkového počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce (VPM), volných pracovních míst pro OZP v evidenci úřadu práce (VPM-OZP), počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce (U-1VPM) a počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce z řad OZP na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce určené pro osoby se zdravotním postižením (U-OZP-1VPM).

12.4% 12.4% 11.4% 10.5% 11.3% 12.9% 14.3% 16.4% 16.5% 15.7% 13.2%

87.6% 87.6% 88.6% 89.5% 88.7% 87.1% 85.7% 83.6% 83.5% 84.4% 86.8%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Uchazeči se zdravotním postižením Uchazeči bez zdravotního postižení

Tabulka 7 - Volná pracovní místa v evidenci úřadu práce a počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Na začátku sledovaného období registrujeme poměrně výrazný nárůst počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce, a to i u míst určených pro OZP. S tím je spojen také pokles uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce. Velmi výrazný pokles hodnot tohoto ukazatele registrujeme u OZP, kdy se v roce 2010 ucházelo o 1 volné pracovní místo necelých 36 zdravotně postižených uchazečů, v následujícím roce to bylo již „pouze“ 24 uchazečů. U uchazečů bez zdravotního postižení dosahoval tento ukazatel v roce 2010 hodnoty 18,2 uchazečů, přičemž v roce 2011 klesla hodnota tohoto ukazatele o 4 uchazeče.

Ekonomická krize z roku 2012 způsobila růst počtu uchazečů o zaměstnání, nicméně na počet volných pracovních míst neměla takový vliv. Z tabulky je patrné, že v roce 2013 došlo dokonce k velmi mírnému nárůstu počtu volných pracovních míst, ovšem kvůli prudkému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání dosahovaly hodnoty ukazatelů počtu uchazečů v evidenci úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce stále velmi vysokých hodnot.

V období ekonomické konjunktury mezi lety 2014–2018 pozorujeme opět pozitivní trend vývoje všech zkoumaných ukazatelů, tj. růst počtu volných pracovních míst a pokles uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce. Za zmínku ovšem stojí prudký nárůst počtu celkových volných pracovních míst, který v roce 2019 dosahoval více než desetinásobku hodnoty evidované v roce 2010. Počet volných pracovních míst určených pro OZP do roku 2018 také rostl, nicméně podstatně pomalejším tempem než celkový počet. Tento trend je zobrazen v grafu číslo 5, který znázorňuje podíl těchto dvou ukazatelů. Od roku 2015 dochází k postupnému snižování tohoto podílu až do roku 2019. V roce 2020 dochází

35 k nepatrnému růstu tohoto podílu, nicméně stále dosahuje pouze úrovně 3,5 %, což je oproti roku 2013 téměř čtyřnásobně nižší hodnota.

V posledních dvou letech zkoumaného období dochází k poklesu volných pracovních míst určených pro OZP a tím pádem také k růstu počtu uchazečů z řad OZP evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce určené pro OZP. U ukazatelů znázorňujících celkové hodnoty pozorujeme tento trend až v posledním roce zkoumaného období, nicméně celkový počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce dosahuje stále hodnoty menší než 1 osoba. Oproti tomu u OZP se hodnota tohoto ukazatele v roce 2020 pohybuje na podstatně vyšší úrovni, konkrétně na úrovni 3,4 osoby.

Graf 5 - Podíl volných pracovních míst pro OZP v evidenci úřadu práce na celkový počet volných pracovních míst v evidenci úřadu práce

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Vzhledem k tomu, že jsem v této kapitole zkoumal vývoj počtu uchazečů o zaměstnání z řad OZP a počtu volných pracovních míst určených pro OZP v evidenci úřadu práce, rozhodl jsem se v následující části znázornit výdaje, které Úřad práce ČR během sledovaného období vynakládal na podporu zaměstnávání OZP.

Dne 1. dubna 2011 vznikl v České republice jednotný Úřad práce, který zahrnuje generální ředitelství, krajské pobočky a pobočku pro hlavní město Prahu. Úřad práce ČR poskytuje finanční příspěvky na zaměstnávání OZP zejména na volném trhu práce. Úřad práce ČR podporuje zaměstnávání OZP na volném trhu práce prostřednictvím příspěvků

6.3% 7.3% 7.1% 12.7% 9.0% 9.4% 8.6% 6.0% 4.2% 3.4% 3.5%

93.7% 92.7% 92.9% 87.3% 91.0% 90.6% 91.5% 94.0% 95.8% 96.6% 96.5%

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Volná pracovní místa pro OZP Volná pracovní místa pro osoby bez zdravotního postižení

36 na zřízení pracovního místa pro OZP a příspěvků na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním OZP. Mimo tyto příspěvky, které tvoří hlavní výdajovou položku, podporuje Úřad práce ČR také zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce. Příspěvky na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce jsou příspěvek na zřízení pracovního místa pro OZP a příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce (Úřad práce, 2021). Celkové výdaje Úřadu práce na podporu OZP v jednotlivých letech zkoumaného období znázorňuje následující graf.

Graf 6 - Výdaje Úřadu práce na podporu OZP v letech 2010-2020 (v tis. Kč)

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Vzhledem k charakteru příspěvků, které Úřad práce na podporu OZP vynakládá (jedná se zejména o příspěvky na tvorbu pracovních míst na volném trhu práce), lze razantně klesající trend křivky celkových výdajů Úřadu práce považovat za logický.

Tento trend koresponduje s vývojem počtu volných pracovních míst určených pro OZP a počtu uchazečů o 1 volné pracovní místo z řad OZP v evidenci úřadu práce. O 1 volné pracovní místo se v roce 2010 ucházelo přibližně 36 uchazečů z řad OZP, z čehož vyplývá, že výdaje Úřadu práce byly vysoké, protože se musela vytvořit nová pracovní místa pro OZP. Naproti tomu v roce 2020 se o 1 volné pracovní místo ucházelo přibližně 3,4 uchazeče z řad OZP, tudíž výdaje Úřadu práce jsou na nižší úrovni, protože už je vytvořených více pracovních míst, takže Úřad práce na jejich tvorbu může vynakládat menší částky. Pro ilustraci, v roce 2010 bylo na Úřadu práce celkem 1 934 volných pracovních míst určených pro OZP, zatímco v roce 2020 jich bylo již 11 246.

323,661

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Výdaje Úřadu práce na podporu OZP

37 4.3. Porovnání stavu vybraných ukazatelů se stavem před zavedením třístupňového systému

Pro porovnání stavu vybraných ukazatelů se stavy před zavedením změn bude využit rok 2007, kdy proběhlo poslední výběrové šetření OZP při fungování starého systému výplat invalidních důchodů, tj. plný a částečný invalidní důchod. S rokem 2007 jsme již pracovali v první části této analýzy, kde byla zkoumána ekonomická aktivita OZP na trhu práce. Podíl pracujících OZP se postupem času oproti stavu z roku 2007 nepatrně zvyšuje, což ovšem nebude způsobeno změnou systému. V roce 2013 sice evidujeme vyšší podíl pracujících OZP s důchodem, nicméně současně došlo k poklesu podílu pracujících OZP bez důchodu, takže k výraznějšímu růstu celkového podílu pracujících OZP nedošlo. Když porovnáme podíly z let 2007 a 2013 pozorujeme pouze velmi nepatrný růst podílu pracujících OZP, kdy v roce 2007 dosahoval tento podíl hodnoty 15,7 % a v roce 2013 to bylo 16,6 %. V roce 2018 již podíl pracujících OZP dosahoval hodnoty 18,6 %, což je sice nepatrné zlepšení, nicméně v kontextu dlouhodobé ekonomické konjunktury, která tou dobou v České republice probíhala, se jedná o poměrně nízkou hodnotu. Vztáhneme-li toto číslo pouze na ekonomicky aktivní obyvatelstvo (15-64 let), pak 63 % invalidních důchodců v tomto věku nepracuje, pouze 37 % ekonomicky aktivních invalidních důchodců, buď na částečný, nebo plný úvazek, pracuje. Nedá se tedy říct, že by změna systému výplat invalidních důchodů nějakým způsobem napomohla k vyšší ekonomické aktivitě OZP.

Co se týče problematiky zaměstnávání a s tím spojených volných pracovních míst určených pro OZP, byly porovnány ukazatelé podílu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Také v případě vývoje tohoto ukazatele můžeme dojít k závěru, že změna systému neměla velký vliv na jeho průběh. V posledním roce, kdy fungoval starý systém výplat invalidních důchodů dosahoval tento podíl hodnoty 12,6 %. V prvních letech po změně systému se hodnota tohoto ukazatele téměř neměnila. Odchylky, které nastaly v následujících letech zkoumaného období, jsou zapříčiněny vývojem změn stavu ekonomiky, nikoliv změnou systému. K mírnému poklesu z let 2012 a 2013 došlo z důvodu recese ekonomiky, kdy vzrostl celkový počet uchazečů o zaměstnání, ovšem počet uchazečů o zaměstnání z řad OZP zůstal na téměř stejné úrovni. Následující růst tohoto podílu byl již popsán výše, tj. vysoká míra zaměstnanosti v období ekonomického růstu způsobila takzvanou „přezaměstnanost“, kdy zaměstnavatelé již nemají prostor ani

38 kapacity pro zaměstnávání OZP a dochází tak k tvorbě nižšího počtu volných pracovních míst pro tyto osoby. V posledních dvou letech sledovaného období se hodnota tohoto ukazatele téměř vrátila na původní úroveň.

Graf 7 - Podíl uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce v letech 2007-2020

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

4.4. Shrnutí analýzy ekonomické aktivity OZP

V České republice tvoří přibližně 11 % populace osoby se zdravotním postižením, jak vyplývá z výsledků výběrového šetření ČSÚ z roku 2018. Celkem 45 % zdravotně postižených řadíme mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (věk 15-64 let). Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel tvoří OZP celkem 7,5 %. Zbylých 55 % zdravotně postižených osob tvoří osoby v důchodovém věku, z čehož vyplývá, že zdravotní postižení v České republice vzniká spíše s rostoucím věkem člověka.

V posledních letech se zvyšuje podíl pracujících OZP pobírajících důchod, naopak klesá podíl OZP, kteří žádný důchod nepobírají. Podíl nepracujících OZP se také postupem času snižuje, nicméně jedná se o tempo velmi pozvolné.

Podíl zdravotně postižených uchazečů o zaměstnání na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce zaznamenal během sledovaného období mírné odchylky pohybující se v rozmezí 4procentních bodů. Průměr tohoto podílu během sledovaného období dosahoval přibližně 13,4 %.

18.4%

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 VPM-OZP/VPM

39 Hlavním problémem vyplývajícím z této analýzy je vývoj podílu volných pracovních míst určených pro OZP v evidenci úřadu práce na celkovém počtu volných pracovních míst v evidenci úřadu práce. V prvních letech sledovaného období jsme zaznamenali poměrně výrazný růst tohoto podílu, když se v roce 2013 zastavil na úrovni 12,7 %. Následoval postupný pokles hodnot tohoto podílu, který dosahoval minima v roce 2019 na úrovni 3,4 % (v roce 2020 mírný nárůst na 3,5 %). Tento výrazný pokles může být paradoxně způsoben ekonomickou konjunkturou, kdy docházelo k vysoké míře zaměstnanosti, a tím pádem k nedostatku kapacit pro zaměstnávání OZP. Tato skutečnost se následně projevila prostřednictvím podstatně pomalejšího tempa růstu počtu volných pracovních míst určených pro OZP v evidenci úřadu práce oproti růstu celkového počtu volných pracovních míst evidovaných na úřadu práce.

Finanční příspěvky Úřadu práce ČR na podporu OZP korespondovaly s vývojem ukazatele počtu zdravotně postižených pracovníků evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo v evidenci úřadu práce. Nejvyšší výdaje ve sledovaném období musel Úřad práce ČR vynaložit hned na začátku, v roce 2010, kdy se o 1 volné pracovní místo určené pro OZP v evidenci úřadu práce ucházelo téměř 36 uchazečů. V té době dosahovaly výdaje Úřadu práce ČR částky 323 661 tis. Kč. Následoval prudký pokles, který dosáhl svého minima v roce 2020, kdy Úřad práce ČR vynaložil na podporu OZP částku 18 449 tis. Kč. Takto markantní rozdíl je způsoben prudkým poklesem počtu zdravotně postižených uchazečů evidovaných na úřadu práce na 1 volné pracovní místo určené pro OZP v evidenci úřadu práce, který v roce 2020 dosahoval hodnoty 3,4 uchazeče.

5. Analýza výdajů na invalidní důchody a na dávky určené pro OZP 5.1. Výše invalidních důchodů a hrubých mezd v ČR

Průměrná měsíční výše invalidních důchodů se ve většině let sledovaného období pohybovala na přibližně podobné úrovni. Výraznější nárůst pozorujeme až na konci druhé poloviny zkoumaného období. Oproti tomu trend křivky průměrných měsíčních hrubých mezd v České republice vykazoval podstatně rychlejší růst. Co se týče invalidních důchodů, nejvyšší nárůst zaznamenaly ve sledovaném období výplaty invalidních důchodů 3. stupně, které vzrostly přibližně o 31,8 %. Invalidní důchody 2. a 1. stupně pak vzrostly přibližně o 27,9 %, respektive 20 %. Nutno však podotknout, že k výraznějšímu růstu docházelo až v posledních třech letech zkoumaného období. Průměrné měsíční hrubé mzdy v České republice vzrostly na konci roku 2020 o téměř 50 % oproti roku

40 2010, přičemž docházelo k postupnému růstu během celého zkoumaného období.

Výjimku tvoří období mezi lety 2012–2013, kdy v České republice probíhala ekonomická recese.

Graf 8 - Průměrná měsíční výše invalidních důchodů a průměrná měsíční výše hrubých mezd v ČR za období 2010-2020 (v Kč)

Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Podíly průměrných měsíčních invalidních důchodů na průměrných hrubých měsíčních mzdách potvrzují výše zmíněné, tj. hrubé mzdy rostly ve sledovaném období rychlejším tempem než vyplácené invalidní důchody (zejména v období ekonomického růstu, kdy docházelo k růstu mezd, ovšem růst invalidních důchodů stagnoval). U invalidních důchodů 1. a 2. stupně registrujeme od roku 2010 až do roku 2018 každoroční pokles podílů. Z původních 25,7 % z roku 2010 dosahoval podíl invalidních důchodů 1.

stupně na hrubých mzdách minima v roce 2018, kdy došlo k poklesu o více než 6procentních bodů, konkrétně na úroveň 19,4 %. U invalidních důchodů 2. stupně došlo v roce 2018 oproti roku 2010 k poklesu podílu přibližně o 5,5procentního bodu, z původních 28 % na 22,5 %. V posledních dvou letech sledovaného období došlo k mírnému růstu podílu invalidních důchodů 1. stupně na hrubých mzdách o necelých 1,5procentního bodu, u podílu invalidních důchodů 2. stupně na hrubých mzdách se jednalo o nárůst o 1,3procentního bodu. Podíly invalidních důchodů 3. stupně na hrubých mzdách vykazovaly v období 2010-2013 pouze nepatrné výkyvy, přičemž maxima činily v roce 2013, kdy se nacházely na úrovni 41 %. Od roku 2014 ovšem opět pozorujeme

0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Invalidní důchod 1. stupně Invalidní důchod 2. stupně

Invalidní důchod 3. stupně Průměrná hrubá mzda

41 každoroční pokles, který trval až do roku 2019, kdy podíl invalidních důchodů 3. stupně na hrubých mzdách dosahoval úrovně 34,4 %. Na konci roku 2020 opět registrujeme mírný nárůst.

Graf 9 - Podíl průměrné měsíční výše invalidních důchodů na průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR v letech 2010-2020

Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

5.2. Výdaje na invalidní důchody a dávky pro OZP

Výdaje na invalidní důchody 1. stupně se v období mezi lety 2010-2017 nacházely na zhruba podobné úrovni. Výdaje na invalidní důchody 2. stupně v tomto období každoročně rostly, naopak výdaje na invalidní důchody 3. stupně vykazovaly klesající trend. Tato skutečnost může být způsobena takzvanou Drábkovou sociální reformou z roku 2012, v rámci které došlo ke změně v posuzování zdravotního stavu, což vedlo k tomu, že část osob přestala pobírat invalidní důchod 3. stupně a nově začala pobírat invalidní důchod 2. stupně. V posledních 3 letech sledovaného období došlo k růstu výdajů na dávky u všech tří stupňů invalidity. Tento trend koresponduje s rostoucí výší průměrných měsíčních invalidních důchodů, které jsou znázorněny v úvodní kapitole analýzy. Celkové výdaje na invalidní důchody tak v roce 2020 poprvé překročily hranici 50 mil. Kč (během zkoumaného období).

25.7% 24.9% 24.0% 23.9%

22.9% 22.3% 21.2% 20.2% 19.4% 19.8% 20.7%

28.0% 27.6% 26.8% 26.7% 25.9% 25.4%

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 1. stupně 2. stupně 3. stupně

Graf 10 - Výdaje na invalidní důchody v letech 2010-2020 (v tis. Kč)

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, vlastní zpracování

Počet nově přiznaných invalidních důchodů potvrzuje skutečnost, že Drábkova sociální reforma způsobila pokles výdajů na invalidní důchody 3. stupně (do roku 2017), jelikož došlo k přísnějšímu posuzování zdravotního stavu osob. V důsledku toho docházelo během sledovaného období k postupnému poklesu počtu nově přiznaných dávek invalidních důchodů. Z původní hodnoty 10 341 nově přiznaných invalidních důchodů 3. stupně z roku 2010 došlo v roce 2020 k poklesu o necelých 29 %, kdy počet nově přiznaných invalidních důchodů 3. stupně dosahoval hodnoty 7 379 dávek.

Počet nově přiznaných dávek invalidních důchodů 2. stupně během sledovaného období vykazoval poměrně stabilní hodnoty. Až v posledních 3 letech zkoumaného období došlo k mírnému poklesu.

In document Hlavní práce75324_zahj02.pdf, 3 MB Stáhnout (Stránka 31-0)