Na pojistném trhu se střetává nabídka a poptávka po pojistné ochraně. Pojišťovny na něm nabízí své služby, tedy pojištění, osobám a institucím, které poptávají tuto službu, která jim umožní eliminaci jejich rizik. Pojistný trh se jeví trhem, na němž převládá nabídka, což se stává zárukou soutěže, ovlivňované tvorbou cen a pojistných produktů. Pojistný trh se dynamicky rozvíjí a díky obrovskému kapitálu, jímž disponuje patří k nejdůležitějším segmentům finančního trhu. Tento význam ještě roste s pokračující globalizací. Většina pojišťoven je napojena na mezinárodní finanční trhy a realizují obchody a investice po celém světě. Navíc je třeba zdůraznit specifikum, že pojišťovny disponují tzv. „dlouhými penězi“, tedy financemi, které jsou u nich díky dlouhodobé povaze smluv vázaný na dlouhou dobu.
Tyto „dlouhé peníze“ dovolují investovat pojišťovnám do dlouhodobých investic.
Ukazatele pojistného trhu:
Pojistný trh má v každé tržní ekonomické významné postavení. Hodnotit jeho vývoj nám umožňuje posouzení vývoje určitých ukazatelů. Mezi nejčastější patří:
• Předepsané pojistné,
Předepsané pojistné znamená pojistné stanovené na dohodnuté pojistné období.
Předepsané pojistné vyjadřuje výkonnost každé komerční pojišťovny za příslušné období.
• Pojištěnost
Agregátní ukazatel pojištěnosti vyjadřuje poměr předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách a patří mezi nejdůležitější ukazatele rozvoje pojistného trhu.
• Počet komerčních pojišťoven, počet uzavřených pojistných smluv, a další
1.5.1 Pojistný trh v ČR
Historie českého pojišťovnictví sahá až do 17. století, kdy v roce 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. V 19.
století, konkrétně v roce 1827, byla v Praze založena První česká vzájemná pojišťovna. Od té doby se odvíjí nepřetržitá tradice českého pojišťovnictví. Po expanzi zakládání pojišťoven a první světové válce přišel boom pojišťovnictví za první republiky, kdy na našem trhu působily stovky českých i zahraničních pojišťoven. Bohužel po druhé světové válce, a sice už v roce
1945, bylo znárodněno všech 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. Završením tohoto konání bylo vytvoření jediné pojišťovny v roce 1948.
Monopolní období v našem pojišťovnictví trvalo až do roku 1991. V dubnu 1991 přijala Česká národní rada zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který umožnil vznik nových pojišťoven.
V návaznosti bylo rozhodnuto o privatizaci bývalé České státní pojišťovny, jejímž nástupcem je dosavadní leader českého pojistného trhu Česká pojišťovna, a.s. V následujících letech přišla vlna zakládání nových pojišťoven. Na trhu výrazně dominovala Česká pojišťovna. 1 Dalším zlomem byl rok 2000, kdy vstoupily v platnost nový zákon o pojišťovnictví (č. 363/1999 Sb.) a v oblasti neživotního zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (č. 168/1999 Sb.). Významným krokem v oblasti životního pojištění bylo schválení daňových výhod a podpory životního pojištění a penzijního připojištění (schváleno koncem roku 2000 v rámci novely Zákona o daních z příjmů). Tyto daňové skutečnosti výrazně podpořily prodej životních pojištění (především v letech 2000 – 2003). V letech 2004 a 2005 ztratil prodej životních pojištění na dynamice (měřeno změnou v předepsaném pojistném).
Graf 1.1: Vývoj celkového předepsaného pojistného životních pojištění v ČR v letech 1995 – 2005
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
mld. Kč
Předepsané pojistné
Zdroj dat: www.cnb.cz (Dohled v pojišťovnictví>Vybrané souhrnné údaje)
1 V dubnu tohoto roku oznámily Česká pojišťovna a pojišťovna Generali svůj plán na vytvoření společného holdingového podniku, který bude největší pojišťovací institucí ve střední a východní Evropě.
Zajímavý pohled na dynamiku předepsaného pojistného životních pojištění poskytuje srovnání s dynamikou mezd:
Graf 1.2: Dynamika životního pojistného a mezd (změny nominální výše)
Zdroj: www.sfinance.cz (článek „Pojištění v Česku ztrácí na dynamice růstu“)
Příčin poklesu dynamiky v posledních letech existuje několik. Tou první je relativní nasycenost trhu, zapříčiněná výrazným růstem prodeje v minulých letech. Navíc část obyvatelstva, která si dobře uvědomuje nutnost eliminace rizik vlastním příspěvkem, již má životní pojištění v odpovídající výši sjednané zatímco druhá část obyvatelstva stále vykazuje k takové formě eliminace rizik konzervativní postoje přejaté z dob minulých. Dalším faktorem, který snižuje růst předepsaného pojistného je postupný přesun od jednorázově placeného pojistného (pokles o 14,2 % mezi roky 2004 a 2005) ve prospěch běžně placeného pojistného.
Nicméně vzhledem k nízké pojištěnosti v ČR (viz obr 1.1) lze očekávat další růst trhu s životním pojištěním. „Velký třesk“ nastane pochopitelně po schválení potřebné penzijní reformy, na níž se všechny životní pojišťovny pečlivě připravují.
1.5.2 Pojistný trh v EU
Státy EU se vyznačují vyspělými tržními ekonomikami a v takových ekonomikách patří pojistný trh mezi významná odvětví. Celková pojištěnost ve „starých“ státech EU stále výrazně překračuje pojištěnost v ČR.
Obr. 1.1: Podíl pojistného na HDP (v %)
Zdroj: Převzato ze [17] Výroční zpráva 2005, Česká asociace pojišťoven, str. 10
Graf 1.3: Podíl pojistného životních a neživotních pojištění v různých zemích Evropy
Zdroj: [1] Annual report 2004 – 2005, CEA, str. 6
Dalším indikací „opožděnosti“ českého pojistného trhu (v porovnání s trhem vyspělých zemí EU či USA) může být podíl pojistného životních a neživotních pojištění. Tento podíl většinou stoupá ve prospěch životního pojištění s pokračující vyspělostí pojistného trhu a na západních trzích převažuje téměř vždy pojistné životních pojištění. V ČR tomu tak není a poukazuje to na nízkou pojištěnost českých občanů především v oblasti životního pojištění a tedy i další možnost růstu pojistného produktů životních pojištění.
Pro další rozvoj pojišťovnictví v ČR má velký význam přistoupení k jednotnému evropskému trhu EU. Na tento trh ČR vstoupila svým vstupem do EU v roce 2004. Jednotný pojistný trh se stal právní realitou pro členské státy EU 1. července 1994. Platí na něm následujících pět principů:
• První princip (základní)
V prvním principu jde v podstatě o režim jediné licence. Systém jediného povolení umožňuje jakékoli pojišťovně založené a registrované v jednom ze států EU prodávat své produkty prostřednictvím poboček či zastoupení otevřených v jiném státě, nebo je prodávat přímo ze svého sídla přes hranice na celém evropském teritoriu na základě svého domácího povolení (licence).
• Druhý princip
Druhý princip je přímým důsledkem prvního a znamená zrušení systému dvojího povolování. Dvojí procedura povolování v domovské i hostitelské zemi byla nahrazena oznamovací procedurou, která je mnohem jednodušší než procedura kontroly v domovské zemi.
• Třetí princip
Třetí princip znamená vzájemné uznání povolení vydaných různými dozorčími orgány zemí EU, a také uznání jimi uplatňovaných systémů dozoru.
• Čtvrtý princip
Čtvrtý princip zakotvuje téměř úplné zrušení dřívější kontroly pojistných podmínek a sazeb a její nahrazení dozorem nad solventností pojišťovny, jejími akcionáři a managementem.
• Pátý princip
Pátý princip liberalizuje pravidla pro investování části technických rezerv s cílem splnit další základní princip Římské smlouvy, tj. volný pohyb kapitálu.
Z uvedených principů lze usoudit, že jednotný pojistný trh zjednodušuje podnikání zahraničních subjektů v ČR, a ve svém důsledku zvýší konkurenci na českém pojistném trhu.