Kalkulace bruttopojistného je samozřejmě pouze jednou z oblastí, kde se využijí informace z ABC systému. Systém ABC v životní pojišťovně můžeme využít pro rozhodování v následujících oblastech:
• Při rozhodování o produktech:
Aktuáři mohou využít informace z ABC systému nejen k přesnějšímu stanovení pojistného stávajících produktů, ale také k návrhu nových produktů. Kalkulace pomocí ABC také přinese přesnější informace pro zjišťování ziskovosti jednotlivých produktů a tedy pro rozhodnutí, které produkty podporovat, které ne a které jako nerentabilní přestat nabízet. Díky metodě ABC může být produktu více nákladů přiřazených jako variabilních (v našem případě náklady na činnosti Zpracování povolených změn … a Zpracování změn v poj. smlouvě) a další řada nákladů jako fixních, ale přímých (náklady na Pořádání školení). Toto dovoluje nejen lépe testovat ziskovost, ale určit i marži (či více druhů marží) jednotlivých produktů, tedy stanovit jak přispěli k úhradě fixních nákladů podniku a k tvorbě zisku. Určení marže je klíčové např. pro rozhodnutí o ukončení prodeje produktu, neboť část nákladů může být alokována na principu únosnosti (ten může přetrvávat u nákladů nealokovatelných metodou ABC, např.
náklady na propagaci společnosti, náklady top managementu, správa budov apod.).
Určitý produkt se pak při porovnání výnosů a plných nákladů může jevit jako nerentabilní, a přitom jeho příspěvek na úhradu fixních nákladů může být klíčový, neboť je mu alokována příliš velká část fixních nákladů podniku.
• Při rozhodování o zákaznických segmentech:
Počáteční i běžné správní náklady se mohou lišit i podle zákazníků, a sice podle jejich věku, příjmu či lokality, v níž žijí anebo podle způsobu uzavření smlouvy (skupinové, např. podnikové, pojištění versus individuální) apod. Náklady ze systému ABC mohou být přiřazeny různým zákaznickým segmentům. Marketingové oddělení takové informace jistě ocení, neboť mu pomohou identifikovat, který zákaznický segment je ziskovější, a tedy ten, na něž se bude pojišťovna zaměřovat.
• Pro účetnictví po linii odpovědnosti:
Technika ABC odráží spotřebu zdrojů a může být tedy využita jako doplněk odpovědnostního účetnictví. Informace ze systému ABC můžeme použít pro stanovení transferových vnitropodnikových cen. Protože tato informace vyjadřuje skutečnou spotřebu zdrojů, stává se přesnějším a spravedlivějším podkladem pro vnitropodnikovou cenu. Navíc díky vázanosti ocenění na danou aktivitou zaměstnanci ochotněji akceptují danou cenu.
• Pro tvorbu rozpočtů:
Tradiční rozpočty tvořené na základě nákladů z minulých let zvětšené jen o inflaci s sebou vlečou chyby minulé a navíc nereagují na změny. Toto lze rovněž výrazně zlepšit využitím informací ABC, které dovoluje rozpočtování ve vztahu k aktivitám (Activity Based Budgeting (ABB)). Při tomto způsobu rozpočtování odhadneme budoucí objem uzavřených smluv a připočteme stávající smlouvy. Tyto stávající a nově uzavřené smlouvy vyvolají poptávku po určitém objemu činností, které vyvolají určitou potřebu zdrojů. Navíc tvorba rozpočtů pomocí ABC umožňuje organizaci sledovat vztahy spíše horizontálně (na základě celého procesu od uzavření pojištění po vypořádání) spíše než vertikálně, což ukazoval tradiční odpovědnostní přístup.
V pojišťovně může ABC systém pomoci vytvářet rozpočty, které nejsou vytvořeny podle nákladových center (např. oddělení underwritingu, počítačové oddělení), ale podle těch aktivit, které jsou zahrnuty v celém procesu životního pojištění (od uzavření pojištění až po konečné vypořádání). Takový systém finančního řízení odráží vzniklou či předpokládanou realitu, místo aby jenom konzervoval minulý stav. Toto umožňuje managerům provádět strategické nákladové analýz, které pak slouží jako podklad k dlouhodobým strategickým rozhodnutím. Přístup k rozpočtování založený na analýze aktivit tedy vede k zásadní změně v procesu rozpočtování – přístup založený na
organizační struktuře firmy (např. podle oddělení) se mění na přístup založený na procesech (jako např. proces pojistného plnění)
• Pro hodnotovou analýzu:
Další z výhod zavedení metody ABC je zvýraznění a eliminace (nebo výrazné snížení) aktivit, které neslouží zákazníkům, tzv. non-value added activities, jako např. interní kontrola. Často se pro tyto účely využívá ABC ve spojení s hodnotovou analýzou. Ta pak často odhalí, že některé činnosti jsou příliš drahé a taková zjištění pomáhají managerům zvážit priority a přerozdělit zdroje a ve svém důsledku i řídit společnost podle aktivit. To se již dostáváme k procesnímu řízení a komplexnímu využití metody ABC/ABM.
Závěr
Cílem mé práce bylo zhodnotit jednotlivé typy cenových kalkulací, tedy bruttopojistného, poukázat na důležitost co nejpřesnějšího odhadu pravděpodobností úmrtí a především ukázat výhody kalkulace nákladů podle aktivit (Activity based costing) v porovnání s tradiční kalkulací.
Ukázal jsem, že klasická kalkulace bruttopojistného založená na začlenění správních nákladů do kompaktních vzorců není vhodná, protože přiřazuje tyto náklady režijní přirážkou k 1 Kč pojistné částky, případně k 1 Kč bruttopojistného. Vychází tedy spíše z principu únosnosti. Takto provedená cenová kalkulace nevyhnutelně vede k neoprávněnému znevýhodňování vyšších pojistných částek, což zřejmě není záměrem žádné pojišťovny. Tuto skutečnost jsem prokázal na příkladu. Klasická kalkulace bruttopojistného navíc ze své podstaty výpočtu nedovoluje přiřazení správních nákladů jedné pojistné smlouvě, čímž se stává nepoužitelnou pro jiné alternativní alokace nákladů, jako např. Activity based costing. Proto jsem již v práci dále používal výhradně progresivnější anglosaský přístup ke kalkulaci bruttopojistného, který umožňuje příčinnou alokaci nákladů a také zohlednění jejich inflačního navyšování.
Dále jsem v kapitole zaměřené na zajištění zdůraznil nutnost přesné kalkulace nákladů na pojistné plnění. Tyto náklady jsou závislé na úmrtí pojištěných, a proto se odhad pravděpodobnosti úmrtí stává klíčem k přesnosti této kalkulace. Ukázal jsem, že je vhodné použít generační úmrtnostní tabulky i pro kalkulace pojistného produktů, kde se vyplácí pojistné plnění jednorázově. Takové generační úmrtnostní tabulky se ovšem liší od těch, které se konstruují pro důchodová pojištění, neboť se v nich nezohlední antiselekce pojistného kmene. Na příkladě zajištění na rizikové bázi u smíšeného pojištění jsem demonstroval, že přehlížení klesající pravděpodobnosti úmrtí vede k nadhodnocení nettopojistného, a tedy nákladů na pojistné plnění, což vede k tvorbě zisku z klesající úmrtnosti. Část tohoto zisku ovšem získá zajišťovna. Zajišťovnou je odčerpáno tolik procent celkového zisku, kolik činí zajistná kvóta.
Ve třetí kapitole jsem shrnul základní poznatky o metodě Activity based costing a zdůraznil jsem výhody aplikace této metody, která byla primárně vyvinuta pro výrobní podniky, v životní pojišťovně.
V závěrečném modelovém příkladu jsem se soustředil na přiřazení nákladů čtyřem vybraným činnostem životní pojišťovny a na jejich následné rozvržení na dva produkty.
Podařilo se mi ukázat, že tradiční nákladová kalkulace přiřazovala produktu, který se prodává v mnohem menším množství, příliš nízké náklady, a naopak „tradičnímu“ produktu, který se prodává ve větším množství, náklady příliš vysoké. Metoda ABC tento problém nákladů na zkoumané činnosti odstranila a ukázala přínos jednotlivých produktů k podnikovému zisku.
Produkt prodávaný v menších objemech se jevil při tradiční kalkulaci nákladů méně nákladově náročný a produkt prodávaný v objemech větších přesně naopak. Výstupy ze systému ABC jsem použil také pro cenovou kalkulaci, tedy kalkulaci bruttopojistného, produktů. Cena stanovená na základě Activity based costing by zřejmě vedla ke změně cenové politiky pojišťovny. Cena, resp. bruttopojistné „tradičního“ produktu by se snížilo, zatímco bruttopojistné produktu prodávaného v malých objemech by se výrazně zvýšilo.
Metoda Activity based costing má pro nákladové i cenové kalkulace produktů v životních pojišťovnách své opodstatnění a přináší výhody v podobě přesnější alokace nákladů jednotlivým produktům. Na druhou stranu nelze opomenout fakt, že vhodně použité tradiční kalkulace mohou mnoho problémů vyřešit, čímž se výhoda metody Activity based costing ztenčí a vhodnost jejího použití musí každá organizace posoudit individuálně. Bohužel ale není k dispozici dostatek české literatury, která by se touto progresivní metodou zabývala. To je ovšem výzvou pro zpracování dalších prací na téma Activity based costing.
Seznam použitých zdrojů
Literatura a ostatní texty:
[1] Annual report 2004 – 2005, CEA (Comité Européen des Assurances),
[2] Adams, M.: Activity Based Costing (ABC) and the Life Insurance Industry. The Service Industries Journal, 1996, str. 511 – 525
[3] Buys, P.W.: Strategic Costing Techniques. Accountancy SA, Jun 2006, str. 14-17
[4] Cipra, T.: Generační úmrtnostní tabulky pro důchodové pojištění a penzijní připojištění v České republice. Pojistné rozpravy 3, 1998, str. 31 – 57
[5] Cipra, T.: Kapitálová přiměřenost ve financích a solventnost v pojišťovnictví. Ekopress, Praha 2002
[6] Cipra, T.: Pojistná matematika, teorie a praxe. 2. vydání, Ekopress, Praha 2006 [7] Cipra, T.: Zajištění a přenos rizik v pojišťovnictví. Grada, Praha 2004
[8] Čejková V.: Pojistný trh. Grada Publishing, Praha 2002
[9] Čejková, V., Vávrová, E.: Hodnocení procesu harmonizace českého pojistného trhu s jednotným pojistným trhem Evropské unie, Acta Universitatis 2004
[10] Drury, C.: Management and Cost Accounting,.Chapman & Hall, London 1992 [11] Král, B. a kol.: Manažerské účetnictví. Management Press, Praha 2002
[12] Petřík, T.: Procesní a hodnotové řízení firem a organizací – nákladová technika a komplexní manažerská metoda ABC/ABM. Linde, Praha 2007
[13] Phillips, J.: Understanding Profitability in the Insurance Industry: New Concepts for Cost Management, CMA Management, Nov 1992, str. 21 – 23
[14] Stejskal, J.: Proaktivní řízení zdrojů v pojistném sektoru – controlling nákladů, Pojistné rozpravy 10, 2001, str. 15 – 21
[15] Spirit, M: Pojistné právo, Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha 2000
[16] Staněk, V.: Zvyšování výkonnosti procesním řízením nákladů. Praha, Grada Publishing 2003 [17] Výroční zpráva 2005, Česká asociace pojišťoven
[18] Zpráva o dohledu nad pojistným trhem a o vývoji tohoto trhu v roce 2005, Česká národní banka
Legislativní normy:
Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví
Zákon č. 39/2004 Sb. (novela zákona č. 363/1999 Sb.)
Elektronické zdroje:
www.abecedapojisteni.cz
www.cap.cz (především sekce Pojistný trh v číslech) www.cea.assur.org/
www.cnb.cz (sekce Dohled nad finančním trhem > Dohled v pojišťovnictví) www.czso.cz (sekce Demografie – Úmrtnostní tabulky)
www.sfinance.cz/page.php?page_id=3750ůst (Pojištění v Česku ztrácí na dynamice růstu)
Seznam příloh
Příloha č. 1: Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb.
Příloha č. 2: Pojistná smlouva o pojištění na život z 12.4.1924
Příloha č. 3: Úmrtnostní tabulka pro muže v České republice v roce 2005
Příloha č. 4: Komutační čísla pro úmrtnostní tabulku mužů v ČR v roce 2005 a pro technickou úrokovou míru 2,4%
Příloha č. 5: Komutační čísla pro úmrtnostní tabulku mužů v ČR v roce 1996 a
pro TÚR 2,4% (včetně koeficientu G(x) pro odhad budoucích
pravděpodobností úmrtí)
Příloha č. 1: Příloha č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb.
Odvětví a skupiny pojištění Část A
Odvětví životních pojištění
1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní
pojištění s vrácením pojistného.
2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
3. Důchodové pojištění.
4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem.
5. Kapitálové činnosti
a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši,
b) správa skupinových penzijních fondů,
c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,
d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko.
6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.
Příloha č. 2: Pojistná smlouva o pojištění na život z 12.4.1924
Příloha č. 3: Úmrtnostní tabulka pro muže v České republice v roce
věk qx px lx dx Lx Tx ex
Příloha č. 4: Komutační čísla pro úmrtnostní tabulku mužů v ČR v roce 2005 a pro technickou úrokovou míru 2,4%
x qx lx dx Dx Cx Nx Mx Sx Rx
x qx lx dx Dx Cx Nx Mx Sx Rx
Příloha č. 5: Komutační čísla pro úmrtnostní tabulku mužů v ČR
x qx lx dx Dx Cx Nx Mx G (x) qx1966