Hlavní práce3034_xpivp02.pdf, 1.4 MB Stáhnout

(1)

Diplomová práce

2006 Petra Pivcová

(2)

Fakulta mezinárodních vztah ů

Hlavní specializace: Mezinárodní obchod

Název diplomové práce:

e-Government a jeho vliv na obchodní firmy

Vypracovala: Petra Pivcová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Ji ř í Sedlá č ek, Ph.D.

(3)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma

„e-Government a jeho vliv na obchodní firmy“

jsem vypracovala samostatn ě .

Použitou literaturu, podkladové materiály a informa č ní zdroje uvádím v p ř iloženém seznamu literatury

.

V Praze dne 25. b ř ezna 2006 __________________

Petra Pivcová

(4)

Pod ě kování:

Na tomto míst ě bych ráda velice pod ě kovala Ing. Ji ř ímu Sedlá č kovi, Ph.D.

jehož konzultace, rady a doporu č ení významnou m ě rou p ř isp ě ly k napsání

této práce.

(5)

Úvod ... 1

1 Úvod do problematiky e-Governmentu... 3

1.1 Definice pojmu ... 3

1.2 Počátky e-Governmentu ... 4

1.3 Přínosy e-Governmentu... 4

1.4 Bariéry e-Governmentu... 5

1.5 Penetrace Internetu v České Republice ... 7

2 Složky e-Governmentu podle Ministerstva informatiky ČR... 9

2.1 Portál veřejné správy... 9

2.2 Národní program počítačové gramotnosti... 11

2.3 Problematika broadbandu... 12

3 Programy na podporu informační společnosti a e-Governmentu... 16

3.1 Programy prováděné Evropskou unií ... 16

3.1.1 Akční plán eEurope 2005 ... 17

3.1.2 i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost... 17

3.1.3 Komunitární program IDABC... 18

3.1.4 eTEN... 18

3.2 Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 ... 19

4 Využívání služeb e-Governmentu firmami v praxi ... 22

4.1 Analýza současného využívání služeb e-Governmentu firmami v České Republice... 22

4.2 Elektronická podatelna ... 25

4.3 Veřejné zakázky – elektronická tržiště pro státní správu ... 26

4.4 Transakční část portálu veřejné správy ... 30

4.5 Získávání informací od orgánů veřejné správy ... 31

4.5.1 Komunikace s orgány územní samosprávy ... 31

4.5.2 Katastr nemovitostí... 31

4.5.3 Registr živnostenského podnikání ... 32

4.5.4 Obchodní rejstřík ... 32

4.5.5 Centrální registr dlužníků... 32

4.5.6 Metavyhledávač ARES... 33

5 Elektronický podpis... 34

5.1 Užívání zaručeného elektronického podpisu při komunikaci s veřejnou správou ... 35

5.2 Autorizovaní poskytovatelé certifikačních služeb ... 36

5.2.1 Elektronická značka... 38

5.2.2 Časové razítko ... 40

5.2.3 Problematika legislativy spojené s využíváním elektronického podpisu .... 40

5.3 Možnosti využití elektronického podpisu při vykonávání podnikatelské činnosti ... 41

5.3.1 Portál zdravotních pojišťoven ... 41

5.3.2 Elektronické přiznání daní... 42

5.3.3 Elektronické celní řízení... 44

5.3.4 Operace související s obchodem s CP, které lze zajišťovat on-line ... 44

6 Nové příležitosti pro obchodní firmy v důsledku rozvoje ICT, nových SW a Internetu ... 46

6.1 Nové možnosti v důsledku moderních IS/IT... 46

(6)

6.1.2 Extranet... 48

6.1.3 Výměna strukturovaných dat mezi aplikacemi obchodních partnerů... 49

6.1.4 Řízení dodavatelských řetězců... 50

6.1.5 Řízení vztahů se zákazníky... 51

6.1.6 Virtuální týmy, virtuální pracoviště, teleworking ... 52

6.1.7 Outsourcing ... 54

6.2 Přínosy Internetu ... 55

6.2.1 E-mail ... 56

6.2.2 WWW... 56

6.2.3 Internetový obchod ... 57

6.2.4 Elektronická tržiště... 58

6.2.5 Elektronické bankovnictví... 59

6.2.6 Portály na podporu exportu ... 60

7 Výzkumy hodnotící úroveň e-Governmentu ... 63

7.1 Online availability of public services: How is Europe Progressing? ... 63

7.2 The 2005 e-readiness rankings ... 67

7.3 Public Online Services and User Orientation, Country Briefs... 68

Závěr... 72

Seznam literatury a použitých pramenů... 76

Seznam příloh... 79

(7)

graf 1 - Podíl podniků s přístupem na Internet ... 7

graf 2 - Obchodní firmy a přístup na Internet... 8

graf 3 - Podíl podniků využívajících broadband ... 13

graf 4 - Podíl firem využívajících Internet ke kompletnímu vyřízení transakce ... 22

graf 5 - Podíl firem využívajících Internet k získání informací ... 23

graf 6 - Podíl firem využívajících Internet k získání formulářů... 23

graf 7 - Podíl firem využívajících Internet k odevzdání vyplněných formulářů... 24

graf 8 - Podíl obchodních firem používajících intranet... 47

graf 9 - Podíl obchodních firem používajících extranet ... 48

graf 10 - Podíl obchodních firem využívajících teleworking... 54

graf 11 - Nabídka služeb e-Governmentu v České republice v mezinárodním srovnání .... 69

Seznam tabulek

tabulka 1 - Podíl domácností s vlastním přístupem k Internetu a podíl domácností s broadbandovým připojením ... 14

tabulka 2 - Statistiky obchodů uskutečněných na elektronických tržištích pro státní správu ... 29

tabulka 3 - Srovnání cen kvalifikovaných certifikátů poskytovaných jednotlivými akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb ... 38

tabulka 4 - Současná úroveň on-line služeb pro podniky v České republice ... 66

Seznam obrázk ů

obrázek 1 - Portál veřejné správy - sekce pro podnikatele... 11

obrázek 2 - Elektronické tržiště pro státní správu CenTrade... 28

obrázek 3 - Výsledky výzkumu "Online availability of public services"... 65

(8)

Úvod

E-Government je pojem, se kterým se v současné době setkáváme stále častěji. Ačkoli je toto téma hojně diskutováno v tisku, televizi i na Internetu, zřejmě jen málokterý nezainteresovaný občan nebo podnikatel ví přesně, co se pod tímto názvem skrývá. E-Government zahrnuje sérii procesů, které transformují vnitřní i vnější vztahy veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií (ICT) s cílem poskytovat veřejnosti rychlejší, spolehlivější a levnější služby veřejné správy. V centru zájmu by měl vždy zůstat zákazník – ať už je jím občan nebo firma. V krátké době své existence (jeho počátek spadá do roku 1999) se tento mladý obor rozvíjí prudkým tempem a je velmi těsně spojen s rozvojem informačních a komunikačních technologií, zejména fenoménu dnešní doby – Internetu.

Téma „e-Government a jeho vliv na obchodní firmy“ jsem si pro svoji diplomovou práci zvolila proto, že mne při studiu vedlejší specializace

„Management v informační společnosti“ zaujala problematika využití ICT v podnikání. Každý podnikatelský subjekt musí v rámci své činnosti často komunikovat s celou řadou orgánů veřejné správy. To ho stojí velké množství času i peněz. Nabízí se mu ale alternativní řešení, a to využít pro tuto interakci Internetu.

V důsledku rychlého vývoje v oblasti ICT se dnešní doba vyznačuje následujícími charakteristikami: zrychlenou komunikací mezi obchodními partnery, personalizovaným vztahem se zákazníky, ostrou konkurencí, možností komunikovat s kýmkoli v reálném čase bez ohledu na geografickou vzdálenost… To jsou jenom některé důsledky rozmachu informačních a komunikačních technologií a v jejich rámci především Internetu. V důsledku toho musí obchodní firmy čelit zesílenému tlaku na růst efektivity produkce.

Za cíl své práce jsem si uložila zodpovězení následujících otázek:

- Jak informační a komunikační technologie a Internet především přispívají k rozvoji, řízení a efektivnímu fungování firem?

- Mohou současně být rozhodujícím faktorem v konkurenčním boji?

- Projevuje se vliv zrychlené komunikace také ve vztahu k poměrně

„rigidnímu“ sektoru veřejné správy?

(9)

Další témata, která má tato práce objasnit, jsou:

- Z jakých nejvýznamnějších výhod mohou firmy těžit?

- Co naopak musí splnit, aby se těchto „virtuálních vztahů“ mohly účastnit?

- Nakonec se také se pokusím o analýzu současného stavu nabízených služeb e-Governmentu a o zjištění (metodou komparace), jak si vede ČR ve srovnání s ostatními evropskými i světovými ekonomikami.

Práci jsem rozdělila do sedmi kapitol a zvolila jsem následující strukturu:

První kapitola se zabývá definicí pojmu e-Governmentu, jeho původem, přínosy a současně také bariérami bránícími jeho zavádění. Druhá kapitola je věnována hlavním složkám e-Governmentu tak, jak je vnímá Ministerstvo informatiky ČR.

Kapitola třetí, nazvaná „Programy na podporu informační společnosti a e-Governmentu“, se snaží popsat hlavní programy prováděné na úrovni Evropské unie a České Republiky. Tématem čtvrté kapitoly se stalo praktické využití služeb e-Governmentu firmami z českého podnikatelského sektoru. Pátá kapitola pojednává o problematice elektronického podpisu, nedílně spojeného s transakčními službami veřejné správy. Předposlední kapitola se snaží detailněji postihnout některé z nových příležitostí, které firmám plynou z rozvoje ICT a Internetu. V poslední, sedmé kapitole, bych ráda zmínila výsledky výzkumů hodnotících úroveň e-Governmentu a informační společnosti v jednotlivých zemích.

(10)

1 Úvod do problematiky e-Governmentu

1.1 Definice pojmu

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje e-Government jako „využití informačních a komunikačních technologií, zejména Internetu, jako nástroje pro dosažení lepšího řízení státu.“¹

Definice, kterou vybral Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS) zní následovně: „E-Government je série procesů, vedoucích k výkonu státní správy a samosprávy a uplatňování občanských práv a povinností fyzických a právnických osob, realizovaných elektronickými prostředky.“²

Podle oficiální definice Ministerstva informatiky ČR „e-Government představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií s cílem optimalizovat interní procesy poskytováním rychlejších, spolehlivějších a levnějších služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům.“³

Výše uvedené definice jsou pouze příklady toho, jak lze uvedené téma objasnit, a ačkoli existuje celá řada vysvětlení pojmu „e-Government“, všechny kladou důraz na myšlenku, že v centru veškerého zájmu by měl být zákazník.

Zákazníkem je zde myšlený nejenom občan, ale také kterýkoli podnikatelský subjekt, který by mohl chtít služeb takzvané „informatizované demokracie“ využít.

E-Government může být směrovaný na celou řadu subjektů, v důsledku čehož vzniká celá řada vztahů:

- „Government to Citizen“ je vztah zaměřený na obyvatele země a zahrnuje zejména poskytování služeb a informací on-line;

- „Government to Business“ jsou jasné, rychlé a automatizované procesy vyřizování agendy podnikatelských subjektů prostřednictvím on-line služeb, včetně poskytování zpětné vazby o průběhu jednotlivých žádostí podnikatelů;

1 Citace z: OECD e-Government Studies: The e-Government Imperative

2 Citace z: http://www.park.cz/article.asp?itm=159 ) (dne 12. 12. 2005)

3 Citece z: http://www.micr.cz/egovernment/default.htm (dne 30. 11. 2005)

(11)

- „Government to Employee“ znamená podporu činnosti zaměstnanců orgánů veřejné zprávy, zefektivnění jejich komunikace a sdílení znalostí a informací mezi nimi;

- „Government to Government“ zahrnuje spolupráci na mezinárodní úrovni, zejména se čím dál víc projevuje silná koordinace a společné postupy na úrovni Evropské unie.

Je nutné mít na paměti, že konkrétní provedení e-Governmentu by mělo odpovídat realitě dané země, respektovat její kulturu, společenské hodnoty, zvyklosti a dostupnou infrastrukturu. Každá společnost má jiné prostředí a jiné priority, momentálně se nachází v jiné situaci. Proto není pouze jeden jediný model ani jeden univerzální standard. Pomocí e-Governmentu je dobré řešit to, co zrovna společnost v dané chvíli nejvíce potřebuje.

1.2 Po č átky e-Governmentu

E-Government se poprvé objevil ve Velké Británii v roce 1999. Jeho smyslem bylo od počátku ulehčit občanům a orgánům státní správy, což vláda vyjadřovala sloganem: „Citizens first – občané nejdříve!“ Britská vláda totiž chtěla efektivně poskytovat služby svým občanům ve všech koutech země. Základní principy a přístupy byly zveřejněny v Bílé knize.

V roce 2000 se k projektu britského e-Governmentu přidala společnost Microsoft, která začala implementovat systém elektronické státní správy.

Propojením všech úřadů a resortů Spojeného království vznikl projekt UK Government Gateway.

V současné době je Velká Británie jedním z „leaderů“ prosazování e-Governmentu, Britové již běžně odevzdávají svá daňová přiznání elektronicky.

V roce 2005 měla elektronická správa ve Velké Británii obsloužit přibližně 60 milionů jednotlivců, 20 milionů organizací a obsáhnou 4500 služeb státní správy.

1.3 P ř ínosy e-Governmentu

Aplikace principů e-Governmentu přináší všem zúčastněným subjektům značná pozitiva. V první řadě samotným orgánům státní správy a místních samospráv zvyšuje efektivnost interní komunikace v rámci jednotlivých úřadů i mezi nimi a citelně usnadňuje sdílení informací. Využívání internetových aplikací

(12)

šetří čas jak při sbírání, tak i při přenosu dat, při poskytování informací a dokonce i při samotné komunikaci s občany a podnikatelskými subjekty.

Občany mohou služby e-Governmentu svou pouhou existencí motivovat k tomu, aby si opatřili vlastní přístup na Internet a aby se silněji zapojili do procesu tvorby vládních politik. Také se rozvíjejí on-line portály zaměřené na konkrétní problematiku, nebo na skupiny občanů. Jako pozorovaný „vedlejší“ ale neméně důležitý efekt se projevuje snížení korupce a naopak posílení důvěryhodnosti veřejného sektoru a zvýšení otevřenosti vůči občanům.

Nejvýznamnějším přínosem pro firmy a podnikatele jsou nové možnosti, které jim e-Government nabízí. Podniky zde mohou vzhledem k veřejnému sektoru vystupovat v celé řadě funkcí, a to například jako poskytovatelé služeb, investoři, žadatelé o granty a dotace. Nejčastěji ale podniky využívají transakčních nebo informačních služeb nabízených orgány veřejné správy.

Celkově by mělo dojít ke zvýšení kvality všech poskytovaných služeb, neboť e-Government je zaměřený na zákazníka-uživatele a na porozumění jeho potřebám.

E-služby jsou transparentnější, dostupnější, rychleji vyřízené a v hlavně levnější.

Při zavádění e-Governmentu často dochází k přehodnocování dosavadních procesů a k jejich zefektivnění a důsledkem bývá transformace stávajících struktur, operací a kultury subjektů vládního sektoru.

Dalším přínosem je skutečnost, že v rámci e-Governmentu často dochází ke kooperaci mezi členskými státy EU. Jde o participaci na nejrůznějších projektech, spolupráci při prosazování jednotlivých politik, nebo také o benchmarking v rámci nejrůznějších studií.

1.4 Bariéry e-Governmentu

Jednou ze základních bariér je problematika existence legislativy aplikovatelné na prostředí Internetu, na elektronické listiny, smlouvy uzavřené na dálku s využitím elektronických prostředků atp. Jedná se nejenom o legislativu vztahující se přímo na e-Government, ale také na záležitosti od něj odvozené, jako například elektronický podpis, časové razítko, elektronická značka. Je nutno učinit takové kroky, aby mohly elektronické dokumenty, splňující určité podmínky, být rovnoprávné s listinnými dokumenty.

(13)

Technologické bariéry spočívají v časté absenci platných standardů a také v infrastruktuře, která bývá vzájemně nedostatečně kompatibilní mezi jednotlivými odděleními nebo úřady. Proto se ukazuje jako nepostradatelný komplexní přístup k poskytování služeb občanům a firmám. Ten s sebou nese společnou vizi, společnou strategii v doručování služeb a informací a také organizační změny a nutnost vzájemné spolupráce.

S technologickou stránkou věci souvisí i dostupnost dálkového přenosu pro firmy a domácnosti – jedná se o cenu a rychlost připojení k Internetu. Právě důsledkem vyšších nákladů pořízení internetového připojení vzniká takzvaná

„digitální propast“ (= digital divide) – tedy skutečnost, že lidé bez přístupu k Internetu (případně bez znalosti práce s ním) nemohou využívat výhod on-line služeb. K překonání digitální propasti, nebo spíše k jejímu obejití, bývá využíván tzv. multikanálový přístup k datům, informacím a službám veřejného sektoru.

V jeho rámci je možné poskytované služby využívat nejenom prostřednictvím služby WWW, ale také pomocí mobilních telefonů, PDA, call center, nebo osobní návštěvy úřadu.

Rozdíly v možnosti přístupu k informačním technologiím a jejich využívání mohou způsobit nový druh sociálních rozdílů. Takovéto překážky mohou vznikat nejenom mezi jednotlivci, ale také v podnikatelské sféře v důsledku sektorové, velikostní nebo regionální struktury podniků. Přístup k ICT bývá totiž stále silněji považován za klíčový faktor ekonomického a sociálního rozvoje.

Značnou pozornost je třeba věnovat problematice bezpečnosti informačních systémů a ochrany osobních údajů. Bezpečnost informací v sobě zahrnuje nutnost zachování důvěrnosti přenášených informací a integrity přenášených dat (správnost a kompletnost informací a metod zpracování). Prováděná elektronická operace musí splňovat podmínku neodmítnutelnosti odpovědnosti, tj. musí být k dispozici dostatečné důkazní prostředky o provedení určité operace.

Často se vyskytuje i problém financování projektů e-Governmentu. Ten je způsobený tím, že jejich časový horizont je delší, obvykle několikaletý. V důsledku pomalejší návratnosti investovaných prostředků se mnohdy objevuje neochota do daných projektů finanční prostředky vložit.

(14)

Nelze opomenout ani zvýšené požadavky na osoby, které se musí orientovat v oblasti využívání informačních technologií. Týká se to jak zaměstnanců orgánů veřejné správy, tak také občanů, případně zaměstnanců firem využívajících služeb e-Governmentu. Jde nejenom o klasickou práci s Internetem a e-mailem, ale také o znalost práce s elektronickými dokumenty a databázemi.

Nedostatečné know-how o vykonávání on-line transakcí patří také mezi bariéry rozvoje e-Governmentu, ale lze proti němu účinně bojovat pomocí důkladné osvěty obyvatelstva. Příkladem takovýchto projektů jsou „Internet do škol“, nebo

„Národní program počítačové gramotnosti“.

Poslední překážka bývá obzvláště často jmenovaná ve spojení s Českou republikou. Je to strach a nedostatek motivace občanů a firem používat ICT.

V důsledku toho je úkolem Ministerstva informatiky a dalších orgánů, aby zajistily takový obsah a služby, aby se lidem i firmám vyplatilo si internetové připojení, případně také elektronický podpis, pořídit.

1.5 Penetrace Internetu v Č eské Republice

Aby mohla jakákoli firma využívat služeb e-Governmentu pravidelně a efektivně, měla by mít své vlastní připojení k Internetu. Proto, aby bylo možné zkoumat vliv e-Governmentu na obchodní firmy, je nutné zohlednit, jak velká část podnikatelských subjektů je k Internetu trvale připojena.

Procento podniků s přístupem na Internet

88 88

87

97 97 97

99 99 99

80 82 84 86 88 90 92 94 96 98 100

ČR EU-15 EU-25

%

Malé podniky Střední podniky Velké podniky

graf 1 - Podíl podniků s přístupem na Internet

Zdroj: Eurostat; dne 15. 11. 2005; (Pozn: data pro tzv "Minipodniky" s 5–9 zaměstnanci a "Mikropodniky" s 1–4 pracovníky nebyla k dispozici; data z roku 2004)

(15)

Z předcházejícího grafu, zahrnujícího všechny podnikatelské subjekty kromě firem podnikajících ve finančním sektoru, vyplývá, že České podniky na tom s připojením k Internetu nejsou špatně. Pravděpodobně překvapivým, ale bezpochyby pozitivním faktem je, že Česká republika ve všech kategoriích dosáhla úrovně původní EU-15 a při srovnání se současnou EU-25 má dokonce lepší výsledek v penetraci Internetu u malých podniků. To je velice dobré východisko pro to, aby podniky mohly služeb e-Governmentu využívat a aby se mohly zapojovat také do elektronického obchodování.

Jelikož tato práce má být zaměřena především na obchodní firmy, zajímalo mě, jaký je rozdíl mezi podílem všeh firem připojených na Internet a podílem obchodních firem využívajících vlastní internetovou přípojku. Statistiky nabízené Evropským statistickým úřadem vycházejí z dat o podnicích s 10 a více zaměstnanci a do celkového souboru podniků nezahrnují ty, podnikající ve finančním sektoru.

V rámci těchto omezení je stav za rok 2005 následující:

Srovnání přístupu na Internet obchodních firem a firem působících v jakékoli oblasti hospodářské

činnosti (v %)

92 91 92 92 91 91

20 40 60 80 100

ČR EU-15 EU-25

Všechny podniky Firmy podnikající v oblasti velkoobchodu nebo maloobchodu

graf 2 - Obchodní firmy a přístup na Internet Zdroj: Eurostat (2005)

Z grafu vyplývá, že mezi obchodními firmami a firmami působícími v ostatních oblastech hospodářské činnosti není téměř žádný rozdíl v penetraci Internetu. Dokonce ani hodnoty mezi podniky v České republice a v ostatních státech Evropské unie se téměř neliší.

(16)

2 Složky e-Governmentu podle Ministerstva informatiky Č R

Ministerstvo informatiky ČR (MI) je ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie a je také koordinátorem rozvoje elektronické veřejné správy = e-Governmentu v České republice. V rámci Evropské komise je stěžejním partnerem MI Generální ředitelství pro informační společnost a média a jím zřízené výbory.

Ministerstvo informatiky ČR považuje za hlavní priority v oblasti e-Governmentu:

Portál veřejné správy, který zprostředkovává dálkový přístup ke správním agendám,

spolupráci s ostatními resorty na elektronizaci správních agend – příkladem může být Registr živnostenského podnikání,

podporu rozvoje informační a počítačové gramotnosti, prosazovanou zejména v rámci projektu Národní program počítačové gramotnosti (NPPG),

tvorbu legislativy pro e-Government a pro elektronický obchod, přípravu koncepčních materiálů pro oblast e-Governmentu

2.1 Portál ve ř ejné správy

Portál veřejné správy (PVS) bývá označován jako „elektronická brána do úředního světa České republiky“⁴ a jeho hlavním úkolem je pomoci občanům a firmám při komunikaci s úřady a umožnit jim vyřízení většiny záležitostí z jednoho místa.

Základními stavebními kameny Portálu jsou čtyři navzájem propojené databáze. První z nich – zákony – nabízí bezplatný přístup k platným právním předpisům Sbírky zákonů a umožňuje vyhledávání. Dostupné jsou také směrnice a jiné předpisy Evropské unie.

Druhá databáze je adresářem subjektů veřejné správy s podrobnějšími kontaktními informacemi. Údaje o úřadech samosprávy jsou přebírány z projektu ePUSA (= elektronický portál územních samospráv).

4 Citace z: http://www.domavcr.cz/novinky.shtml?x=232817

(17)

Třetí složka – katalog životních situací – se zasloužila o to, že český Portál veřejné správy postoupil do finále soutěže eEurope Awards for eGovernment 2005.

Životní situace jsou v podstatě podrobné návody, jak se za konkrétní situace zachovat a jak řešit nejrůznější problémy, s nimiž se může občan nebo podnik setkat. Jejich jednotlivé sekce byly vypracovány vždy ve spolupráci s resortem odpovědným za příslušnou problematiku.

Čtvrtá sekce s názvem podání je nazývána transakční částí Portálu veřejné správy. Při jejím rozvoji hraje klíčovou roli vedle Ministerstva informatiky také Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Právě ČSSZ využívá Portál pro dvě operace, a to pro:

zasílání ročních Evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) – Tato funkce je v provozu od 1. ledna 2005 a ještě před její aktivací bylo nutné provést řadu změn nejenom na straně ČSSZ, ale také ve mzdových a personálních systémech zaměstnavatelů využívajících služby transakční části Portálu veřejné správy.

elektronické přihlášky a odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění (PRIHL), které byly zprovozněny dne 1. 7. 2005.

Na PVS je také od 1. ledna 2004 on-line dostupný Obchodní věstník, poskytující informace o změnách v Obchodním rejstříku, o konkurzech, likvidacích podniků, účetních uzávěrkách, veřejných soutěžích, svolání valných hromad…

Zveřejnění takovýchto informací ukládá legislativa České republiky a záznamy, které mohou firmy získat prostřednictvím PVS, jsou identické s těmi co vycházejí v tištěné podobě. V celé databázi lze velice přehledně vyhledávat například podle obchodního jména, IČA, sídla firmy, nebo ročníku a čísla obchodního věstníku.

Vyhledávání v Obchodním věstníku je dostupné na adrese: http://portal.gov.cz/wps/

portal/_s.155/2803

(18)

obrázek 1 - Portál veřejné správy - sekce pro podnikatele Zdroj: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/8714?ks=883

2.2 Národní program po č íta č ové gramotnosti

Národní program počítačové gramotnosti (NPPG) byl zahájen v únoru 2003.

Program spočívá v organizování kurzů, během kterých jsou účastníci školeni, jak mají ovládat počítač. Důraz je kladen především na základy práce s Internetem a s elektronickou poštou. Hlavní výhodou je příznivá cena, která se pohybuje okolo 100,– Kč za dvě hodiny výuky. V současné době program stále pokračuje, a snaží se rozšířit výuková místa do co největšího počtu regionů ČR. V srpnu 2005 v České Republice existovalo již 223 školících center.

Specialitou programu je kurz s názvem „NPPG občan, úředník a Portál veřejné správy“ zaměřený na výuku práce s Portálem, na komunikaci s úřady s využitím elektronického podpisu, na e-podatelny, a také na způsob, jak správně podávat daňová přiznání přes Internet.

Dokladem toho, že informační gramotnost v České Republice je třeba dále rozvíjet, jsou výsledky výzkumu informační gramotnosti, který v období února až července 2005 provedla společnost STEM/MARK na žádost Ministerstva

(19)

informatiky ČR na vzorku více než 16000 respondentů. Mezi nejdůležitější výsledky patří fakt, že 27 % populace ve věku 18–60 let je informačně gramotných.

Ve věkové kategorii 15 – 17 let se informačně gramotných nachází již 55 %. (bližší informace o definici „informační gramotnosti“ na stránce: http://www.micr.cz/

scripts/detail.php?id=2585) Dalším pozitivním faktem je, že téměř dvě třetiny respondentů (přesně je to 63%) využívá počítač k sebevzdělávání. Celých 31% také k nakupování. Užívání Internetu respondenti nejčastěji spojují s vyhledávání informací na Internetu, nebo napsáním jednoduchého e-mailu. Na alespoň elementární úrovni je schopno s počítačem pracovat celých 66 % populace ve věkové kategorii 18–60 let. Úroveň informační gramotnosti je bývá silně závislá na věku a dosaženém vzdělání dotazované osoby. Velice špatným ukazatelem, který je třeba změnit, je to, že pouze 33 % učitelů základních a středních škol je informačně gramotná, a tedy téměř celé 2/3 informačně gramotné nejsou.

Některé obchodní firmy (podnikající v oblasti, která to umožňuje), se mohou přímo účastnit vládních programů e-Governmentu a tak rozšířit pole své působnosti.

Příkladem situace, kdy e-Government představuje pro firmu přímo příležitost podnikatelské činnosti, je například možnost pomoci při zajišťování kurzů základů ovládání ICT, tedy při realizaci NPPG. Fyzické a právnické osoby, podílející se na realizaci NPPG, mohou podle ustanovení §12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech získat dotace na tuto činnost.

2.3 Problematika broadbandu

Dne 26. ledna 2005 schválila vláda ČR usnesením č. 105 Národní politiku pro vysokorychlostní přístup (tzv. broadband strategii), v jejímž rámci bylo zřízeno jako poradní orgán Ministerstva informatiky Fórum pro vysokorychlostní přístup k Internetu. Jeho hlavním úkolem je dotovat a jinak podporovat rozvoj vysokorychlostního Internetu v ČR v letech 2006–2010. Fórum také stanoví podmínky a zásady přidělování dotací pro projekty na podporu broadbandu v ČR.

Podle definice Ministerstva informatiky se broadbandovým připojením rozumí „takový druh přístupu uživatelů k poskytovaným zdrojům a službám, který koncové uživatele neomezuje v tom, co a jak hodlají dělat, kdykoli to chtějí dělat.“⁵

5 citace z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2135; dne 18. 11. 2005

(20)

Pro rok 2005 se považuje za vysokorychlostní připojení Internet s rychlostí 256 kb/sekundu a vyšší.

Podíl podniků využívajících broadbandové připojení

33

50 48

55

74 70

73

88 87

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

ČR EU-15 EU-25

graf 3 - Podíl podniků využívajících broadband Zdroj: Eurostat; dne 15.11.2005 (data za rok 2004)

Výše uvedený graf názorně dokazuje, že podíl podniků, které mohou těžit z vysokorychlostního připojení k Internetu, ve všech kategorií zaostává jak za nejvyspělejší „evropskou patnáctkou“, tak také za průměrem celé současné EU-25.

Broadbandové pokrytí firem v ČR je průměrně o 17 procentních bodů nižší než v EU-15. Naopak pokrytí broadbandem v EU-25 a v EU-15 se příliš neliší (největší rozdíl je o 4 procentní body u středních podniků).

České republice bývá v nejrůznějších výzkumech vyčítána právě nedostatečná penetrace broadbandového připojení. Z výzkumu Eurostatu za rok 2005 vyšlo najevo, že ačkoli podíl firem využívajících broadbandového připojení je v České republice nižší než ve zbytku Evropské unie, pokrytí domácností broadbandem je v ČR ještě daleko horší. Názorně to dokazuje následující tabulka, ze které vyplývá nejenom to, že v České republice má svou vlastní internetovou přípojku o 28 procentních bodů méně domácností než v celé Evropské unii, ale že zejména jejich pokrytí broadbandem je téměř zanedbatelné.

(21)

Data za rok 2005

(Eurostat) ČR EU-15 EU-25

Procento domácností, které mají doma přístup k

Internetu 19 47 43

Procento domácností s broadbandovým přístupem

k Internetu 4 18 15

tabulka 1 - Podíl domácností s vlastním přístupem k Internetu a podíl domácností s broadbandovým připojením

zdroj:http://europa.eu.int/information_society/activities/gothenburg_conferenc e/doc/pdf/brief_czech.pdf

Důvodů, proč se snažit o rozšíření vysokorychlostního připojení, je více.

Rozvoj broadbandu totiž umožní zavádění a využívání nových technologií, představujících nezbytný předpoklad ekonomického růstu a zvyšování konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Broadband by měl podpořit také některé projekty z oblasti veřejné sféry, zejména zdravotnictví a školství. Konkrétně by v důsledku využití vysokorychlostního připojení mělo dojít ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a k úspoře nákladů.

Také podnikatelským subjektům přináší vysokorychlostní připojení nejrůznější výhody. Nejenom že broadband zrychlí a zefektivní dosavadní činnosti, ale především nabízí úplně nové možnosti:

možnost využívat konvergence hlasové a datové komunikace a z toho následně plynoucí možnost poskytování hlasových služeb po datových sítích (tzv. IP telefonie)

zaměstnanci podniku – pokud to jejich náplň práce umožňuje – mohou provádět svou práci na dálku (tzv. teleworking), či práci z domova (tzv.

homeworking)

virtualizaci telefonních ústředen, při níž firmy svou vlastní „pobočkovou“

telefonní ústřednu nahradí zařízením patřícím poskytovateli služeb. Jedná se pak o tzv. virtuální ústředny, jejichž hlavní výhodou je snadná škálovatelnost. K poskytovateli služeb už stačí zavést pouze jedinou broadbandovou přípojku skrze kterou budou procházet jak datové, tak i hlasové služby.

tzv. video on demand, neboli poskytování videoobsahu na žádost zákazníka

(22)

další alternativou je používání outsourcingu vybraných služeb formou ASP (= Application Service Provisioning). Při něm si klient od svého poskytovatele kupuje pouze možnost aplikaci využívat, místo toho, aby ji musel provozovat sám. Klient se tak vyhne povinnostem jako starat se o bezchybný chod aplikace, její aktualizaci, zálohování atp…

Broadbandové připojení má ohromný potenciál využití a některé možnosti zatím ještě ani nejsou známé.

(23)

3 Programy na podporu informa č ní spole č nosti a e-Governmentu

3.1 Programy provád ě né Evropskou unií

Na Lisabonském summitu konaném v březnu 2000 byl formulován cíl, a to přeměnit EU do roku 2010 na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku vyznačující se udržitelným růstem, lepšími pracovními místy a vysokou sociální soudržností. Souhrn postupů k dosažení tohoto nelehkého cíle se nazývá Lisabonská strategie a stěžejním předpokladem k jejímu naplnění je budování informační společnosti.

Hlavní strategie pro rozvoj informační společnosti, které byly vytvořeny v souladu s lisabonským cílem jsou:

- Akční plán členských zemí eEurope 2002,

- Akční plán kandidátských zemí eEurope+ 2003 (ČR se k němu připojila již v roce 2001),

- Akční plán členských zemí eEurope 2005.

Lisabonská strategie reaguje na skutečnost, že ve sledovaném období let 1996–2000 přispívaly informační technologie (ICT) k ročnímu růstu produktivity pracovní síly v USA třikrát více než v Evropě. Sektor ICT vytváří obdobný podíl HDP v Evropě i v USA, ale i přesto ICT vyvolávají ve Spojených státech daleko větší růst produktivity práce, než jaký zapříčiňují v Evropě. Hlavním důvodem pravděpodobně budou investice do oblasti ICT, které jsou v USA asi o 50 % vyšší než v Evropě a to se následně také odráží ve zmíněné produktivitě.

V některých evropských zemích, nejvíce v Irsku a Finsku, má produkce sektoru informačních a komunikačních technologií zásadní dopad na celkový růst jejich ekonomik. Pokud se ale podíváme na Evropu jako celek, situace není zdaleka tak dobrá. Klíčovou skutečností je to, že růst produktivity musí vycházet z efektivního využití ICT a nikoliv pouze z produkce sektoru ICT.

Aby bylo vůbec možné pomyslet na přiblížení se k Lisabonskému cíli, musí Evropská unie zvýšit tempo ekonomického růstu a růstu produktivity. K tomu významně přispívá správná aplikace moderních ICT a právě informační a komunikační technologie jsou prosazovány a podporovány e-Governmentem. Zde

(24)

je možné vidět vliv na firmy, tj. možnost zvýšení produktivity vhodným zaváděním ICT a aplikací národních nebo evropských programů. Úkolem těchto programů je nutné provést správné reformy a opatření týkající se nejenom legislativy pro e-Government a e-Business, ale také vytvořit projekty podporující zapojení podnikatelských subjektů do programů EU

Programů Evropské unie, které nějakým způsobem souvisí s problematikou e-Governmentu existuje celá řada. Já se zaměřila pouze na ty, které jsou z hlediska tématu mé diplomové práce nejrelevantnější a mohou mít vliv na obchodní firmy a jejich činnost.

3.1.1 Akční plán eEurope 2005

Akční plán eEurope 2005 byl představen na zasedání Evropské rady v Seville v červnu roku 2002 jako nástupce programu eEurope 2002. Podle harmonogramu uvedeného v programu, mají mít členské státy EU do roku 2005 nejenom fungující e-Government, ale také e-learning, služby e-zdravotnictví a prostředí podněcující dynamický e-business. Důraz je kladen i na posílení dostupnosti vysokorychlostního připojení a na bezpečnost komunikační infrastruktury.

Cílem programu „eEurope 2005 – Informační společnost pro všechny“ je rozvinout moderní veřejné služby a dynamické prostředí pro elektronický business a to vše prostřednictvím dostupného broadbandového připojení k Internetu za rozumné ceny a bezpečné informační infrastruktury. Přistupující a kandidátské země EU se Evropské Komisi zavázaly k plnění Akčního plánu eEurope a jeho prostřednictvím k zavádění informační společnosti, neboť informační společnost zlepšuje produktivitu a kvalitu života. Přináší nové možnosti, vedoucí k růstu zaměstnanosti v celé ekonomice.

3.1.2 i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost Iniciativa, která v originále nese název „A European Information Society for growth and employment“ byla zveřejněna dne 1. června 2005 a představuje komplexní strategii pro rozvoj informační společnosti. Hlavní důraz přitom klade zejména na oblast ICT a médií. Navazuje na předchozí iniciativy eEurope (zejména na poslední – akční plán eEurope 2005), navíc ale je ještě rozšířena o oblast médií a také o problematiku regulace, výzkumu a realizace ICT. Jedním z jejích hlavních cílů je podporovat využívání ICT a podporovat jasné a stabilní konkurenční

(25)

prostředí v oblasti elektronické komunikace a ICT a jako 3 hlavní priority jsou označovány: inovace, investice a integrace do každodenního života.

Program mimo jiné doporučuje se zaměřit na ty iniciativy e-Governmentu, které podporují spíše kvalitu poskytovaných služeb, než jejich kvantitu. Také zdůrazňuje, že tempo regulací a legislativních počinů musí flexibilně reagovat na technologický a tržní vývoj.

3.1.3 Komunitární program IDABC

Komunitární program IDABC je programem výměny dat mezi veřejnými správami a jeho strategické zaměření se posouvá k poskytování přeshraničních služeb e-Governmentu. Program je řízen Generálním ředitelstvím pro podnikání a průmysl Evropské komise (DG Enterprise and Industry), které k dosažení cílů programu vydává doporučení, vyvíjí řešení, poskytuje služby a je fórem pro koordinaci národních politik e-Governmentu.

Název programu je odvozen z anglických slov vysvětlujících význam celého počinu, a to: „Interoperable Delivery of European eGovernment Services to public Administrations, Businesses and Citizens.“ Přesná definice uvádí, že: „Cílem IDABC je určit, podporovat a propagovat rozvoj a vznik pan-evropských (po celé Evropě) služeb e-Governmentu, včetně interoperabilních datových komunikačních (telematických) sítí, jejichž prostřednictvím jsou služby e-Governmentu poskytovány.“⁶ IDABC je dalším programem EU, který se zaměřuje na možnosti využití ICT pro dodávání veřejných služeb občanům a podnikům a také se snaží přispět k tomu, aby byla Evropa atraktivním místem pro život, práci a investice.

3.1.4 eTEN

Komunitární program eTEN je základním nástrojem Akčního plánu eEurope 2005. Jeho hlavním smyslem je přispívat k zavádění a provozu veřejně prospěšných informačních a elektronických služeb, tím pak také podporovat národní programy a politiky ve členských zemích EU týkající se IT.

Program nabízí celou řadu finančních i jiných možností a to nejenom pro veřejnou správu, ale také pro podnikatelské subjekty a neziskové organizace.

Program může poskytnout finanční prostředky na krytí:

6 citace z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2227 (dne 12. 12. 2005)

(26)

- marketingových studií (až 50 % spolufinancování ze zdrojů EU) - počáteční uvedení na trh (až 10 % spolufinancování ze zdrojů EU)

Podmínkou spolufinancování je, že předkládané projekty musí být realizovány nejméně na území dvou členských států EU a že celková částka, kterou podnikatel může od EK na projekt získat, nesmí překročit hranici 10 % celkových nákladů projektu. Hlavními tematickými oblastmi programu, v jejichž rámci může podnikatelský subjekt získat dotace, jsou: e-Government, e-zdravotnictví, e-začleňování, e-Learning, posilování důvěryhodnosti a bezpečnosti a služby pro malé a střední podniky.

Výzva č. 2004/1 k podávání projektů byla zveřejněna 10. 3. 2004 a uzavřena 9. 6. 2004. Celkový rozpočet pro projekty činil 42 milionů EUR. Také české subjekty se v roce 2004 projektů programu eTEN účastnily. Oblasti, v nichž se české subjekty programu nejčastěji zúčastnily a jejich úspěšnost jsou znázorněny v příloze č. 1. Ze statistik vyplývá, že pro Českou republiku je nesmírně příznivým faktem, že se ČR v roce 2004 účastnila téměř 20 % všech úspěšných projektů.

Každý podnik, který by se v budoucnu chtěl programu zúčastnit, může jednoduše vyhledávat možné projekty z databáze projektů eTEN na stránce:

http://europa.eu.int/information_society/activities/eten/cf/project/index.cfm⁸. Velice užitečné mu také mohou být nejrůznější návody a upozornění zpracované Ministerstvem Informatiky ČR, které jsou na stránce také dostupné.

3.2 Státní informa č ní a komunika č ní politika e- Č esko 2006

V dokumentu „Státní informační a komunikační politika e-Česko“ Vláda ČR definovala cíle České republiky v oblasti informační společnosti a telekomunikací do roku 2006. Cíle jsou odvozeny z požadavků a záměrů evropského akčního pánu eEurope 2005 tak, aby Česká republika dostála svým závazkům vůči EU a zároveň maximálně využila potenciál, který jí informační technologie mohou nabídnout.

Poté, co byla vzhledem k prioritám akčního plánu eEurope 2005 zohledněna aktuální situace v České republice, byly pro ČR stanoveny následující prioritní oblasti, seřazené sestupně podle míry důležitosti:

7 adresa byla funkční ke dni 19. 11. 2005

8 adresa byla funkční ke dni 19. 11. 2005

(27)

zabezpečit dostupné a bezpečné komunikační služby – Zajištění bezpečných, ekonomicky i geograficky dostupných moderních služeb elektronických komunikací totiž považuje vláda ČR za základní předpoklad konkurenceschopnosti české ekonomiky. V rámci tohoto bodu se bude Ministerstvo informatiky snažit o efektivní regulaci trhu elektronických komunikací, o posilování konkurence a o rozvoj a zvýšení dostupnosti vysokorychlostního připojení.

zvýšit informační vzdělanost, v jejímž rámci je stěžejní je problematikou informatizace škol, rozšíření informační gramotnosti a také e-learning.

podporovat nabídku moderních veřejných služeb on-line, zejména:

e-Governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictví

vytvořit a udržet dynamické prostředí pro elektronické podnikání – Prioritou v této oblasti je zformulovat a správně prosazovat náležitou legislativu, budovat kvalitní elektronické služby veřejné správy, pokračovat v liberalizaci sektoru elektronických komunikací a podporovat rozvoj broadbandu.

Dokument se zabývá také problematikou e-zdravotnictví a e-businessu.

Strategie ČR v oblasti elektronického obchodu je obsažena ve speciálním dokumentu s názvem „Bílá kniha o elektronickém obchodu“, schváleném vládou dne 19. 5. 2003. Hlavním úkolem vlády je podle strategie přispět k vytvoření stabilního a spravedlivého prostředí, rovných podmínek pro všechny subjekty a zajistit ochranu veřejného zájmu.

Tento dokument považuje za klíčová následující služby e-Governmentu pro podnikatele:

- vyřizování sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, - podávání daňového přiznání z příjmů právnických osob, - podávání přiznání k dani z přidané hodnoty a spotřební dani, - zjednodušení vyplňování a podávání statistických výkazů on-line

- pokračovat v zavádění celních deklarací v oblasti elektronického celního řízení

(28)

V dokumentu „Státní informační a komunikační politika eČesko 2006“ je také uveden seznam základních elektronických veřejných služeb pro podniky, definovaný Evropskou komisí. Právě tento výčet je také využíván při hodnocení a mezinárodním srovnávání úrovně e-Governmentu členských států EU (viz.

kapitola 7.1).

(29)

4 Využívání služeb e-Governmentu firmami v praxi

4.1 Analýza sou č asného využívání služeb e-Governmentu firmami v Č eské Republice

Evropský statistický úřad se v jednom ze svých výzkumů zabýval problematikou toho, jak kolik společností využívá Internet pro interakci s orgány veřejné správy. Podniky jsou v průzkumu diferencované podle velikosti a také jednotlivé úkony, které podnik na webu orgánů státní správy provádí, jsou odlišené.

Velmi zajímavým zjištěním je, že firmy podnikající v ČR sice Internet pro komunikaci s veřejnou správou používají často, ale preferují jiné postupy než podniky ve zbytku EU.

Podíl firem využívajících Internet ke kompletnímu vyřízení transakce (v %)

5

14 14

13

22 24

26

22

25

0 5 10 15 20 25 30

ČR EU-15 EU-25

graf 4 - Podíl firem využívajících Internet ke kompletnímu vyřízení transakce Zdroj: Eurostat (data za rok 2004)

Jak jasně vyplývá z prvního grafu, malé a střední podniky v České republice nejsou příliš zvyklé provádět celou transakci kompletně prostřednictvím webového rozhraní. Naopak jejich protějšky ve zbytku Evropské unie výrazněji využívají možnosti vyřídit celou operaci on-line místo toho, aby se jimi pověření zaměstnanci museli dostavit na úřad osobně. Velice pozitivní trend naproti tomu vykazují české podniky spadající do kategorie „velkých“, které ve frekvenci komplexního vyřizování transakcí z pohodlí kanceláře předstihují průměrný ukazatel, jehož dosáhly velké podniky celé EU.

(30)

Podíl firem využívajících Internet k získání informací (v %)

63

40 42

83

57 60

92

61 65

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

ČR EU-15 EU-25

graf 5 - Podíl firem využívajících Internet k získání informací Zdroj: Eurostat (data za rok 2004)

Výše uvedený graf dokládá, že české podniky (bez ohledu na velikost) velice často používají Internet jako pouhý prostředek získávání informací o orgánech veřejné správy. České podniky, na rozdíl od běžné praxe ostatních podniků v EU, dávají přednost pouze si zjistit informace o řešení nejrůznějších situací a o příslušných postupech, než aby je celé, nebo jejich určité etapy, provedli on-line. Zajímavým úkazem je, že toto zdaleka není atypická situace. Obdobný trend zjevně vykazují také podniky působící ve všech deseti nově přistoupivších státech. Naopak daleko méně podniků původní evropské patnáctky používá webové stránky veřejné správy k pouhém zjišťování informací.

Podíl firem využívajících Internet k získání formulářů (v %)

50

37 38

73

54 56

85

54 58

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

ČR EU-15 EU-25

graf 6 - Podíl firem využívajících Internet k získání formulářů Zdroj: Eurostat (data za rok 2004)

(31)

Další možností, jak mohou podniky využívat webové stránky veřejné správy, je získávat odtamtud formuláře pro vyřizování nejrůznější agendy. Toto využití je opět daleko běžnější u podniků působících ve státech, které přistoupily do EU až v květnu 2004. Obliba stahování formulářů z Internetu je v České republice zvláště výrazná, a to u všech typů podniků.

Podíl firem využívajících Internet k odevzdávání vyplněných formulářů (v %)

19 24 26

38 39 42

59

40 45

0 10 20 30 40 50 60 70

ČR EU-15 EU-25

graf 7 - Podíl firem využívajících Internet k odevzdání vyplněných formulářů Zdroj: Eurostat (data za rok 2004)

Při on-line odevzdávání formulářů již není rozdíl mezi situací v ČR a v Evropské unii tak výrazný, jako byl v případě jejich získávání. Za povšimnutí ovšem stojí výrazný nesoulad mezi velkými a malými podniky. Velké podniky v ČR využívají možnosti on-line odesílat formuláře veřejné správě v mnohem větší míře než ve zbytku EU. Naopak malé české podniky v této oblasti za evropským průměrem výrazně zaostávají.

Celková situace, tak jak ji nastiňují výše uvedené grafy, vypovídá o tom, že podniky v České republice upřednostňují web pro provádění drobnějších a jednodušších úkonů. Preferují pouhé získání informací nebo stažení formuláře před tím, aby celou záležitost přímo on-line vyřídily. Důvodů pro to může být více.

Patří mezi ně například stále ještě nižší úroveň služeb e-Governmentu než ve státech západní Evropy (dokládá to například výzkum „Public Online Services and User Orientation“ uvedený v kapitole 7.3), nižší know-how týkající se využívání on-line

(32)

služeb veřejné správy na straně podniků, slabší penetrace Internetu, vyšší ceny internetových připojení a další.

4.2 Elektronická podatelna

Elektronická podatelna je místem, které slouží k přijímání elektronických písemností do úřadu nebo firmy a k jejich vypravování z úřadu nebo firmy. „Tvoří ji souhrn technického vybavení, umožňující se připojit prostřednictvím sítě na elektronickou poštovní schránku podatelny, uložit a evidovat doručenou elektronickou poštu a postoupit ji k dalšímu vyřízení, dále obsluha e-podatelny a pravidla pro zacházení s elektronickými písemnostmi, nejčastěji ve formě spisového řádu a návodů pro obsluhu technického vybavení.“⁹ Při provozu e-podatelny je nutné dbát také na to, aby její obsluha ověřila platnost elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, pokud je některý z nich k doručené zprávě připojený. O elektronickém podpisu bude pojednávat následující – pátá kapitola, protože využívání většiny služeb e-Governmentu bez použití elektronického podpisu není možné.

Vyhláška č. 496 ze dne 29. července 2004 o elektronických podatelnách stanoví postupy orgánů veřejné moci uskutečňované při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2005.

Nařízení vlády č. 495 ze dne 25. srpna 2004 stanoví všem orgánům veřejné moci, které musí přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy, povinnost provozovat jednu nebo více elektronických podatelen a vybavit ji technickým a programovým vybavením. Dále je jejich povinností vybavit zaměstnance obsluhující podatelnu kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Orgány veřejné moci také musí zveřejnit na své webové úřední desce elektronickou adresu e-podatelny, kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích, pravidla pro potvrzování doručení datových zpráv, technické parametry přijímaných zpráv, a některé další informace. Toto nařízení nabylo účinnosti k 1. 1. 2005.

Aby orgány místní samosprávy mohly snáze elektronické podatelny zavést a tak splnit povinnost vyplývající jim ze zákona, byl v červnu 2004 zahájen projekt

9 citace z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1799

(33)

s názvem „e-podpis obcím“. Cílem celého projektu bylo podpořit elektronickou komunikaci ve veřejné správě a zejména umožnit vznik a používání elektronických podatelen. Ministerstvo informatiky ČR rozdalo obcím v rámci projektu 1857 kvalifikovaných certifikátů pro vytváření zaručených elektronických podpisů. Spolu s Ministerstvem se na projektu podíleli i První certifikační autorita a technický a zkušební ústav TESTCOM. Projekt skončil 31. 7. 2005.

Orgán veřejné správy může použít komerční subjekt jako dodavatele některých komponent nebo služeb, ale odpovědnost za provoz e-podatelny na něj převést nelze. Také například povinnost zasílání datové zprávy (uložené orgánům vyhláškou č. 496/2004 o elektronických podatelnách) potvrzující doručení, nelze převést na jiný subjekt a k takovéto zprávě musí být připojen uznávaný elektronický podpis oprávněného zaměstnance orgánu veřejné moci, případně uznávaná elektronická značka orgánu veřejné moci. Obojí vyplývá z § 2 odstavce 5 nařízení vlády č. 495/2004 Sb. Jelikož elektronická komunikace je stále rozšířenější, je nutné, aby nejenom pracovníci podatelny, ale všichni úředníci uměli pracovat s certifikáty a elektronickým podpisem.

Elektronické podatelny představují nespornou výhodu pro obchodní firmy, které takto mohou komunikovat s jakýmikoli orgány veřejné správy, aniž by přitom jejich zaměstnanci museli opustit své kanceláře. Takovýto způsob komunikace nejenom šetří velké množství času, ale je v důsledku toho také méně nákladný a velice jednoduchý. Podnikatelský subjekt, který chce tento moderní způsob komunikace s veřejnou správou využívat, musí dbát na to, že bude potřebovat svůj vlastní zaručený elektronický podpis, respektive pověřený zaměstnanec (případně sám podnikatel, nebo zákonný zástupce firmy) bude muset mít zaručený elektronický podpis vydaný na své jméno, neboť elektronicky podepisovat smí výhradně fyzická osoba.

4.3 Ve ř ejné zakázky – elektronická tržišt ě pro státní správu

Při zadávání veřejných zakázek postupuje Ministerstvo informatiky podle zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Z toho plyne, že u zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je nižší než 2 miliony Kč (jedná se o cenu bez DPH), se postupuje v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace. Usnesením vlády ČR č. 683 ze dne 26. 6. 2002, bylo upřesněno,

(34)

že jedinou oficiálně uznávanou metodou výběru dodavatelů informačních a komunikačních technologií a služeb s nimi souvisejících pro ty orgány státní správy, které jsou tzv. „správci rozpočtových položek“ jsou elektronická tržiště. (Krajské úřady mezi správce rozpočtových položek nepatří, a proto nemají povinnost na e-tržišti nakupovat.) Podle výše uvedené vyhlášky zajišťuje provoz elektronických tržišť pro státní správu Ministerstvo informatiky.

Na elektronických tržištích pro státní správu jsou zveřejňovány objednávky, poptávky, poptávková řízení a aukce na nákup zboží s celkovou maximální cenou 2 miliony korun, které vypsaly úřady veřejné správy. Tržiště jsou vlastně virtuálními burzami, kde se vyjednávají obchodní a cenové podmínky a vlastní obchody se realizují mezi stranami až po vyjednání veškerých podmínek.

Původně existovalo 7 elektronických tržišť provozovaných soukromými subjekty, ale v říjnu 2004 snížilo Ministerstvo Informatiky jejich počet na pouze tři, na nichž se uskutečňoval nejvyšší objem transakcí. V současnosti tedy licenci Ministerstva informatiky k provozování elektronických tržišť pro státní správu mají 3 společnosti:

b2b centrum a.s. provozuje elektronické tržiště pro veřejnou správu „GeM“

http://gem.b2bcentrum.cz/,

Český telecom a.s. je provozovatelem tržiště „CenTrade“

http://verejnasprava.centrade.cz/,

provozovatelem posledního z tržišť je společnost AllyGeM http://www.allytrade.cz/.

Na stránkách těchto tří elektronických tržišť se může podnikatel dozvědět nejenom informace o relevantních předpisech, ale především se po přihlášení do systému (kde je samozřejmě nutná předchozí registrace) účastnit zakázek veřejné správy. Jednotlivé orgány státní správy na stránkách elektronických tržišť zveřejňují o vyhlášených řízeních a aukcích základní informace, jako jsou například:

identifikace odběratele, termín odevzdání nabídek a celková orientační cena.

(35)

obrázek 2 - Elektronické tržiště pro státní správu CenTrade Zdroj: http://verejnasprava.centrade.cz/

O velkém zájmu o tato 3 tržiště svědčí i počet obchodů, uzavřených na tržišti GeM, který v období od 1. 9. 2002 do 20. 9. 2005 činil 20 989, s celkovým počtem 2947 aktivních dodavatelů a 1124 aktivních odběratelů. Informace o tom, jaký počet obchodů v jaké celkové hodnotě byl uskutečněn na každém ze 3 elektronických tržišť pro veřejnou správu v první polovině roku 2005, jsou k dispozici v následující tabulce:

(36)

Statistiky za první pololetí roku 2005 - obchody uskutečněné na jednotlivých elektronických tržištích pro státní správu

Allygem B2B CenTrade

Počet uzavřených obchodů 41 241 179

Leden

Výše obchodů (v Kč vč. DPH) 5 075 751 14 413 250 14 031 421

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

tabulka 2 - Statistiky obchodů uskutečněných na elektronických tržištích pro státní správu zdroj: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2626 (ke dni 22. října 2005)

„Oficiální informační systém o veřejných zakázkách, dražbách a ostatních nabídkách“ funguje pod názvem Centrální adresa a je dostupný na stránce http://www.centralniadresa.cz/cadr/. V sekci veřejné zakázky může podnikatel využít vzory formulářů, metodické pokyny, získat číselníky a klasifikace, sledovat aktuální kalendář zakázek a nají další důležité odkazy. Část portálu věnovaná veřejným dražbám nabízí opět aktuální dražební kalendář, seznam dražeb zveřejněných v aktuálním týdnu, dražební list, seznam dražebníků a spoustu dalších informací. V sekci Ostatní nabídky se skrývá mimo jiné agenda spojená s převodem státního majetku a různé další možnosti prodejů a nákupů.

Elektronické zadávání veřejných zakázek bývá také označováno anglickým názvem „e-procurement“ a jeho hlavním přínosem pro všechny zúčastněné strany je zvýšení efektivity vynaložených prostředků a značná úspora času věnovaného hledání potenciálních dodavatelů či odběratelů. Nabídky jednotlivých potenciálních dodavatelů jsou velice snadno porovnatelné a dalším nezanedbatelným pozitivem je