Č len ě ní a uspo ř ádání webu

Pokud hledané informace na webových stránkách sice jsou, ale uživatel se k nim dostane obtížně a nebo vůbec, je tato situace blízká tomu, jako kdyby tam prostě nebyly. Informace tedy musí být organizovány a členěny maximálně přehledně a intuitivně, aby každý našel, co potřebuje v co možná nejkratší době a po co možná nejmenším množství nutných kliknutí⁴ na hypertextové odkazy. Právě hypertextové odkazy představují jakýsi „navigační systém“ webu a různé soustavy obvykle trvale viditelných odkazů, neboli menu, jsou základním navigačním prvkem každých webových stránek.

Každé menu musí být logicky a hierarchicky uspořádáno a názvy v něm zastoupených kategorií by měly být titulovány tak, aby to mělo co nejlepší vypovídací hodnotu a ideálně se shodovalo i s tím, na co jsou lidé zvyklí ze samotného úřadu. Nazývat ty samé věci na webu jinak, než jak jsou prezentovány na úřadě, by totiž mohlo být pro mnoho webových uživatelů značně matoucí a ztěžovat jim orientaci..

4 Termíny jako „kliknout“ či „kliknutí“ již považuji za natolik ustálené, že je budu v textu používat bez uvozovek. Například

z angličtiny přejaté sloveso „kliknout“ se nachází na více než na milionu webových stránek umístěných na českém internetu, což dle mého názoru jednoznačně potvrzuje jeho masové použití a to i v rámci spisovně formulovaných vyjádření. Termín „kliknutí“ je takto několikrát použit například i na webu Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, tedy autority v oboru českého jazyka.

Někdy je tu samozřejmě nutná jistá míra abstrakce či agregace kategorií pod souhrnným označením, ale i tak je vhodné se vyhnout příliš vágním či nic neříkajícím názvům. Tak například položka v menu nazvaná „informace“, neříká vůbec nic a může zahrnovat absolutně cokoliv. Uživatel webu pak může hrát hru „klikni a třeba se trefíš“, což evidentně není tak úplně to, co by situace vyžadovala.

Dobrý správce webových stránek také pečlivě sleduje návštěvnost jednotlivých stránek či sekcí a ty pak podle toho přesouvá v hierarchické struktuře webu a to tak, aby nejvíce navštěvované části byly dostupné ideálně hned na titulní stránce, případně na jedno kliknutí. Ty nejméně navštěvované pak naopak stačí dát až kamsi na pozadí v pomyslné hierarchii webu, protože je bude potřebovat jen velmi omezený počet uživatelů a není důvod, aby všichni ostatní kvůli nim měli ztíženou orientaci.

Jistá logika by také měla být i v provázanosti jednotlivých stránek. Je samozřejmě dobré, když stránky na sebe vzájemně odkazují, než aby informace byly uváděny duplicitně vždy, když to bude třeba, i v tom však musí být pořádek a systém. Některé snahy o začlenění co možná největšího počtu hypertextových odkazů do textu mohou vyjít kontraproduktivně. Je tedy lepší, když každý odkaz má jasný a opodstatněný důvod a není přítomen jen proto, aby web navozoval dojem vysoké míry propracovanosti. Navigace by totiž měla být co nejjednodušší, optimálně bez zbytečných duplicitních položek a dodržovat nějakou předem vytyčenou logiku.

Není třeba asi také upozorňovat na to, že uživatelsky přívětivým počinem tvůrce je umístit na webové stránky mapu celého webu a možnost vyhledávání. Obojí ovšem musí být zpracováno rozumným způsobem, aby z toho uživatel měl nějaký užitek, a nejen proto, aby si autor mohl odškrtnou splnění tohoto úkolu. Zní to jasně a logicky, ale bohužel ne vždy je tento samozřejmý požadavek uspokojivě naplněn.

Do této kapitoly by se dalo zahrnout i to, jakým způsobem je web členěn na jednotlivé komponenty, tedy například kde se nachází oblast textu, kde jednotlivá menu, v jaké jsou proporci a podobně. To je samozřejmě také záležitostí estetiky a stejně tak i ergonomie a tedy obsahem dalších hodnocených kapitol, ale nesmí se zapomínat na to, že i způsob, jakým je navržená struktura jednotlivých stránek, ovlivňuje významným způsobem také orientaci na webu. A týká se to jak stránky titulní, tak i stránek standardních, tedy pokud se v návrhu liší. Je sice chvályhodné, že tvůrce například umístí do horní lišty oku lahodící obrázek zachycující nějaký pěkný výjev z příslušné MČ, ale na druhou stranu je třeba myslet na to, že snížení plochy pro zobrazovaný text práci s webem nijak zvlášť nepřidává.

Způsob hodnocení

Možnost relativně dobrého hodnocení této kapitoly vychází ze způsobu hodnocení kapitoly předchozí, tedy přítomnosti a aktuálnosti vytyčených typů informací. Zde však půjde konkrétně o to, jak rychle se k nim budu schopen dostat. Při tom je třeba uvážit nejen cestu nejběžnější, tedy „proklikání“ se skrze titulní stránku až na požadované informace, ale i možnosti při využití mapy webu či vyhledávání, tedy pokud je jimi web opatřen. Ostatně už samotná přítomnost těchto dvou navigaci urychlujících prvků se mi jeví jako dobré kriterium hodnocení v rámci této kapitoly.

Aby hodnocení neztrácelo svým rozsahem na vypovídací hodnotě, zaměřím se pouze na tři typy konkrétních údajů a u nich uvedu, jak rychle se mi je podařilo najít za použití tří výše zmíněných způsobů – „proklikávání“ se z titulní stránky, použití mapy webu či případně použití vyhledávání. Jak jsem totiž už zmínil, samotná přítomnost mapy webu a možnosti vyhledávání ještě negarantuje to, že nám k něčemu budou, to je třeba nejprve ověřit.

Moje hodnotící kriteria budou tedy následující:

1, Menu na titulní stránce (0 - 3 body)

Hodnocení této položky bude muset být do velké míry založené na subjektivním vnímání, protože těžko hledat nějaký způsob, jak by se to dalo provést na bázi objektivity. I tak to ale určitě má smysl, protože minimálně dojde k srovnání v rámci všech hodnocených webů jednotlivých městských částí.

V této části se tedy zaměřím na to, jak jsou organizované všechny trvale přítomné hypertextové odkazy, tedy to, co obvykle nazýváme jako „menu“. Půjde především o to, jak je rozčleněné na jednotlivé části a jak jsou položky v něm účelně řazeny. Menu by nemělo být ani příliš strohé ani nadbytečně přesycené a položky v něm by měly být logicky a účelně uspořádány, a to v souladu s maximální intuitivností. Všímat si ale také budu toho, jak jsou jednotlivé položky menu nazvány a zda-li to je způsobem, který lze označit za vhodný.

2, Vyhledávání a mapa stránek (0 - 2 body)

Je možné, že u opravdu dobře z hlediska navigace zpracovaných webových stránek by tyto pomocné navigační prvky ani nebyly třeba. Na druhou stranu se ale musí počítat i s uživateli, kteří sami nemají tak úplně dobrou představu, jak přesně titulovat to, co hledají. A takovým pak možnost vyhledávání a nebo prohlídnutí si všech kategorií informací, které webové stránky nabízí, přijdou vhod. Vyhledávání využije například i ten, kdo se snaží najít něco třeba v zápisech z jednání zastupitelstva a podobně. Ne všichni uživatelé totiž umí využívat standardních vyhledávacích služeb internetu i k prohledávání jen určitých zvolených domén. Za přítomnost možnosti vyhledávání tedy bude bod a za mapu stránek další.

Nicméně abychom slepě neocenili něco, co tu sice je, ale nefunguje, body budou přiděleny pouze v tom případě, pokud se nám pomocí těchto navigačních nástrojů podaří najít onoho pracovníka Živnostenského odboru, který má na starosti mé jméno a všechna ostatní začínající na písmeno „T“.

Pokud by nám ani vyhledávání ani mapa stránek při naší práci nepomohli, bude zřejmě lepší, když na webu nebudou vůbec, aby člověk ve snaze něco s jejich pomocí najít neztrácel zbytečněčas. Taková situace by se samozřejmě projevila také v nulové míře přidělených bodů v rámci této kategorie, vyhledávání, co nic nevyhledá je komukoliv platné jako… a následuje jedno známé lidové rčení.

3, Nalezení kontaktů na zaměstnance (0 - 1 bod)

Toto je vcelku banální operace a také patřící zřejmě k těm častějším, o kterou se může libovolný návštěvník webu pokoušet. To už jsem zmínil v předchozí kapitole zabývající se obsahem. Nyní ale

půjde ne o to, zda-li je informace přítomna, ale jak rychle a pohodlně se k ní dá dostat. Hledat tedy budu mně náležícího úředníka Živnostenského odboru a to sice tak, že se budu pokoušet k tomuto údaji „proklikat“ z titulní stránky. Pokud by náhodou na webu tento údaj vůbec nebyl, zvolím něco podobného, abychom jeden a ten samý nedostatek netrestali dvakrát.

Pokud naleznu informaci řekněme na tři kliknutí, například ve sledu „Organizační složky úřadu / Živnostenský odbor / Fyzické osoby“ a zde naleznu požadovanou informaci, tedy kontakt na svého referenta, bude kategorie hodnocena jedním bodem. Jakékoliv komplikace na této cestě bude znamenat bod či jeho polovinu dolů.

4, Kompoziční uspořádání stránek (0 - 1 bod)

Tato kategorie bude opět poněkud subjektivní a jeden bod či jeho polovinu si odnese ten web, u něhož budu mít pocit, že způsob kterým je kompozičně navržen, přispívá k jeho přehlednosti a orientaci na něm.

Pro přehlednost opět shrnutí hodnotících kriterií kapitoly členění a uspořádání webu:

Kategorie Max. bodů

1. Menu na titulní stránce 3

2. Vyhledávání a mapa stránek 2

3. Nalezení kontaktů na zaměstnance 1

4. Kompoziční uspořádání stránek 1

Celkem 7 bodů

Snadnost orientace na webových stránkách se tedy na celkovém hodnocení podepíše v hodnotě maximálně 7 bodů.

3.2.3 Ergonomie webu