Po rozboru toho, jak se rozvíjela problematika webových stránek, po analýze existujících hodnotících metodik, po definici metodiky vlastní a konečně po její aplikaci na zhodnocení webových stránek čtyř městských částí Prahy je zřejmých několik podstatných věcí. Hned první zjištění je takové, že kvalita webů jednotlivých městských částí se velmi zásadním způsobem liší, a to výrazně víc, než bych byl dopředu očekával.
Faktem je, že se samozřejmě liší i jednotlivé městské části. Odlišují se například v počtu svých obyvatel či podnikatelských subjektů, odlišuje je i to, jak velké území Prahy zahrnují. Díky tomu pak zaujímají i různou pozici na pomyslném žebříčku důležitosti ve vztahu ke zbytku celého městského organismu. Nicméně důvod, proč byly tyto organizační celky zřízeny a tak i konečný cíl jejich snažení, je identický, a proto ani v oblasti poskytování informací a služeb skrze internet by se lišit neměly. Do jisté míry by se dalo očekávat, že webové stránky jednotlivých městských částí si budou v jádru velmi podobné a budou tíhnout k tomu nejlepšímu z již exitujících řešení. Jenže realita je bohužel jiná a to provokuje otázku proč.
V momentu, kdy se odehrálo již devět ročníků soutěže Zlatý erb, měli autoři a tvůrci jednotlivých webů dostatek času se těm nejlépe hodnoceným řešením nějakým způsobem přiblížit. U webových stránek městské části zřejmě nikdo žádnou zvláštní originalitu a jedinečnost neočekává, jde především o co nejlepší možné uspokojení potřeb u co nejširšího spektra uživatelů. Proto by asi nikdo nic zásadního nenamítal, kdyby si tvůrce webu kterékoliv z městských částí počkal například na výsledky soutěže Zlatý erb a poté by se u jejího vítěze řekněme inspiroval. Nebo stačí jen odstranit nedostatky, které byly negativně hodnoceny. Ať tak nebo tak, to co se tu pokouším naznačit je fakt, že dnes už se dá nalézt inspiraci velmi snadno a také je oproti době počátků webových stránek podstatně jasnější, které řešení je dobré a které naopak není.
Problém ale je, když snaha dovést věci do optimálního stavu prostě chybí, protože na odpovědnou osobu či skupinu osob nepůsobí žádný vnější tlak, který by toto vyžadoval. Proč tomu tak ale je? A jak je vůbec možné že webové stránky Prahy 10 přežily v podobě připomínající druhou polovinu devadesátých let až do současnosti?
Radnice městských částí, tedy jakási obdoba nejvyššího managementu u komerčních subjektů, jsou osazovány na základě politického klíče. Jenže to bohužel ne vždy koreluje i s otázkou potřebných schopností jednotlivých dosazených osob a s poctivostí jejich úmyslu, vykonat něco pro dobro svého volebního obvodu. A protože zřízení webových stránek a vytyčení rozpočtu na tuto oblast jde skrze zastupitelstvo, záleží tedy hodně na tom, kdo na místo zastupitelů či radních usedne. Postoj lidí k věcem neznámým a novým, kam se řadí i tématika webových stránek a internetu vůbec, se různí a pohybuje kdekoliv na stupnici od zuřivého odporu až po krajní nadšení. Jen různým postojem dotčených osob lze totiž vysvětlit, že se může úroveň zpracování webů u jednotlivých městských částí tak zásadně lišit.
Dnešní podoba webových stránek je totiž obvykle výsledkem několikaletého procesu, v kterém mohlo výraznou roli sehrát například i to, že mezi hlasujícími byl přítomen i nějaký odborník v dotčené problematice či jiná „pozitivní externalita“, mám-li použít slovník veřejného sektoru. Umím si představit i to, že se na konečném výsledku mohlo podepsat například i věkové složení zastupitelů, což může být důsledkem i politického obsazení příslušné radnice. Je zřejmé, že některé řekněme „staré struktury“
budou v této oblasti méně progresivní, než tomu bude u stran se spíše mladší členskou základnou. To vše a mnoho dalšího tedy determinuje míru pozornosti, které se za tři až čtyři poslední volební období, tedy během uplynulých devíti až dvanácti let, problematice webových stránek ze strany jednotlivých městských části dostalo.
I zde je třeba připomenout oblíbený bonmot pana profesora prezidenta, že „peníze jsou až na prvním místě“. Vždyť rozpočet je i v případě webových stránek zřejmě to hlavní, co nastavuje jejich kvalitu a se jednotlivé městské části rozhodnou své webové stránky realizovat, neboli koho jejich tvorbou pověří.
Zde se spektrum možných variant pohybuje, řečeno jazykem IT, od čistého outsourcingu až po zastupitelstva umístěná na webových stránkách jim přijde potřebná. Profesionál v IT ať dodá a inovuje platformu a technické řešení, sleduje nové trendy v této oblasti a zajistí školení zaměstnancům radnice, jak s tímto systémem zacházet, a ti ať se pak postarají o to, aby obsah webových stránek odrážel dění na úřadu, reflektoval potřeby občanů a vznikající zpětnou vazbu a byl stále „up to date“, neboli aktuální.
Pokud se vrátíme zpět k hodnoceným městským částím, tak podobným, dle mého názoru ideálním způsobem, jsou řešeny webové stránky pouze v případě Prahy 2. O Praze 4 se dá říci, že se k tomu částečně blíží, ačkoliv o vhodnosti výběru jejího redakčního systému se dá velmi pochybovat. Další dvě městské části pak stojí na opačných koncích výše vytyčeného spektra možných řešení. Praha 1 do svého webu vložila obrovské prostředky a spoléhá se především na roli externího dodavatele. Ten by měl nejen vytvořit a zřejmě i udržovat webové stránky a dopomoci Praze 1 se stát lídrem v elektronickém uspokojování potřeb občanů, ale ve stejném duchu přetvořit i samotný úřad. Že se ale, tedy minimálně prozatím, jedná spíš o jakousi téměř utopickou vizi, to doložila analýza webu Prahy 1.
Na opačném konci pak stojí Praha 10, která tvorbu a údržbu svého webu svěřila, jak se zdá, plně do druhou největší pražskou městskou částí a v jejímž obvodu žije skoro desetina všech obyvatel Prahy, to je ukázkou totálního nezájmu a ignorance. Pokud zastupitelstvo neodhlasovalo takový rozpočet, který by umožňoval svěřit řešení webových stránek do rukou profesionálů, má i tak pověřený pracovník možnost, jak se se svěřeným úkolem vypořádat lépe. Jakýkoliv ospravedlňující důvod tu prostě neexistuje. Co mi zcela uniká je to, jak to že s tím už dávno někdo něco neudělal..
To bylo tedy zhodnocení stavu minulého a současného, nyní se ale pokusím krátce zamyslet i nad tím, jak by se tato oblast mohla vyvíjet do budoucnosti.
Ač se to může zdát přehnané, tak v realizaci vize „e-Governmentu“ jsme zatím prakticky na samém začátku. Za „e-Government“ totiž rozhodně nelze považovat pouhé nasazení prostředků informačních a komunikačních technologií, protože ty zde nejsou ústředním bodem, nýbrž pouze nástrojem. To samé platí i v kapitole webových stránek. Není tedy ani tak důležité, že nějaká městská část zřídila například elektronickou podatelnu, ale záleží spíše na tom, jak dobře a spolehlivě tato funguje. Záleží tedy mimo jiné i na způsobilosti toho, kdo tuto službu na straně příjemce obsluhuje. Ani zveřejnění e-mailových
nabízených služeb a další růst kvality a úrovně jejich webových „rozhraní“. To vše se také váže na dokončení procesu automatizace jejich vnitřních procesů a poté také posílení vzájemné integrace a spolupráce mezi jednotlivými úřady. Ale to už je začátek nového životního cyklu webových stránek…
Zdroje
K vypracování této diplomové práce jsem používal následující elektronické zdroje:
Soutěž Zlatý erb:
http://zlatyerb.obce.cz
Hodnocení soutěže Zlatý erb:
http://vsol.obce.cz/clanek.asp?id=2006312 Soutěž Web Top100 :
www.webtop100.cz Dobrý web:
www.dobryweb.cz
Hodnocení webových stránek obchodních firem:
http://www.e-studio.cz/dokumenty/hodnoceni_webovych_stranek.pdf Vzorový audit podle WCAG 1.0:
http://interval.cz/clanky/vzorovy-audit-podle-wcag-1-0 Kam kráčí český e-government:
http://www.lupa.cz/clanky/kam-kraci-cesky-e-government/
Blind Friendly Web - přístupnost webových stránek pro zrakově postižené:
www.blindfriendly.cz
Informační systémy veřejné správy:
www.isvs.cz
Ministerstvo informatiky:
www.micr.cz
Svérázný informatický projekt Prahy 1:
http://www.lupa.cz/clanky/praha-1-realizuje-informaticky-projekt-s-podporou-eu Webové stránky jednotlivých hodnocených městských částí Prahy:
www.praha1.cz www.praha2.cz www.praha4.cz www.praha10.cz
Dodavatelé řešení webových stránek pro tyto MČ: Praha 1: www.kaktus.cz, www.mpresent.cz
Praha 2: www.publix.cz Praha 4: www.tmapy.cz
P ř íloha 1 - p ř ehled bodového hodnocení a celkové po ř adí jednotlivých web ů
Praha 1 Praha 2 Praha 4 Praha 10
Obsah 4 6 5,5 5
Členění 3 5,5 5 2,5
Ergonomie 2 3,5 3 0,5
Design 2 2 1,5 0
Celkem bodů
11 17 14 8
Pořadí 3. 1. 2. 4.
P ř íloha 2 - snímky titulních stránek jednotlivých hodnocených web ů
Praha 1, stav k 19.03.2007
Praha 2, stav k 26.04.2007
Praha 4, stav k 26.04.2007
Praha 10, stav k 26.04.2007
P ř íloha 3 -
standard ISVS (Informační Systém Veřejné Správy) včetně položek 18. a 19.č. Název položky a komentář k obsahu
1. Úplný oficiální název povinného subjektu.
a) Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně 2.
b) podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost.
3. Popis organizační struktury povinného subjektu.
4. Kontaktní poštovní adresa, tel, fax, oficiální e-mail, oficiální e-mail pro elektronický podpis (pokud existuje) a pro zaručený elektronický podpis (pokud existuje), jiné možné spojení.
5. Bankovní spojení pro všechny v úvahu připadající platby od veřejnosti.
6. Identifikační číslo organizace (IČO). potřebu podání žádosti o informace nemusí být aplikován elektronický podpis.
10. Kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí.
11.
Místo, lhůta a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí povinného subjektu a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech.
Název příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat.
12.
Doporučuje se vzory formulářů zveřejnit způsobem, umožňujícím dálkový přístup, s aktivním odkazem.
Popisy postupů (návody pro řešení životních situací) (viz dále kapitola 5).
13. Doporučuje se umístit do této části informací aktivní odkaz na popisy postupů (návody pro řešení nejrůznějších životních situací).
Přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí.
14. povinným subjektem zřízeny nebo jsou jakkoli pravidelně navázány na rozpočet povinného subjektu.
18. Informace, týkající se zejména účelu zpracování, kategorií osobních údajů, kategorií subjektů údajů, kategorií příjemců a doby uchování.
19. Zveřejnění veřejně přístupných registrů (živnostenský rejstřík, registr honebních společenství).