Metodik a způsobů posuzování kvality webových stránek už vznikla celá řada. Jednotlivé přístupy se pohybují ve stupnici od těch „měkkých“ až po ty „tvrdé“ a přikládají váhu různým faktorům. Jsou části ve kterých se většina z nich shoduje, ale jsou i oblasti, kde se liší, a to buď z důvodu přístupu jejich autorů a nebo čistě jen proto, že vznikly za jiným účelem či posuzují specifickou množinu webů. Stejně tak, jak se liší jednotliví zadavatelé či tvůrci webových stránek, liší s i jejich řešení. Jádro, kterým je většinou poskytovat relevantní informace nebo popřípadě některé služby, je společné, zbytek však záleží na úmyslu autora a účelu pro jaký byl web stvořen.
Než přejdu k tomu, abych zformuloval svou vlastní metodiku a tu později aplikuji na zhodnocení kvality webových stránek vybraných městských částí Prahy, rád bych představil některé již existující a používané metodiky.
2.1 Existující metodiky
2.1.1 Soutěž Zlatý erb
Zlatý erb je soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí a v roce 2007 byla tato soutěž pořádána již podeváté. Záštitu nad tímto kláním převzal osobně ministr informatiky a to spolu s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu, který drží patronát nad cenou o nejlepší elektronickou službu. Ta je z jednou z celkem tří každoročně udělovaných cen, další dvě jsou za nejlepší webové stránky města a nejlepší webové stránky obce.
„Cílem soutěže je podpořit modernizaci místní a regionální veřejné správy prostřednictvím rozvoje informačních služeb poskytovaných občanům i specifickým skupinám uživatelů s využitím internetu a ostatních elektronických médií, a přispět tak k rozvoji kvality života ve městech, obcích a krajích České republiky.“ Tímto způsobem sami organizátoři soutěž definují.
K hodnocení webových stránek pro účely soutěže Zlatý erb je použita metodika založená na posouzení kvality v následujících kritériích a s uvedenou hodnotou vah:
- Povinné informace (váha 2)
- Ovládání webu, navigace a přehlednost stránky (váha 1,5) - Úřední deska (váha 2)
- Test reakce na žádost o informaci (váha 1,5) - Doporučené informace (váha 1,5)
- Doplňkové informace (váha 1)
- Test rychlosti vyhledání informace (váha 1)
- Výtvarné zpracování s přihlédnutím k zobrazení v různých prohlížečích (váha 1) - Bezbariérová přístupnost (váha 1,5)
- Inovativní přidaná hodnota (váha 1,5) - Pomocné služby (váha 1)
Toto hodnocení se zdá být logické a účelné, nicméně objevily se hlasy, které používanou metodiku kritizují a volají po změně. Hodnocení se prý někdy příliš opírá o subjektivní dojem a na druhou stranu nechá projít do celostátního kola weby, které neobsahují zákonem požadované údaje. Nicméně je třeba dodat, že jde převážně o údaje požadované novelizací zákona č. 106/99 Sb. a že v tomto ohledu chybovala převážná část hodnocených měst a obcí.
Kritika dále uvádí, že se „málo respektuje systematický pohled na zveřejňování informací na webech samospráv“ a že „příliš velká část hodnocení je zahrnuta do rámce subjektivní úvahy“. Silné námitky jsou vznášeny vůči bodovému systému hodnocení tam, kde by stačilo uvést jen například hodnocení typu splnil/nesplnil. Jako nesprávné je viděno i časté porovnávání kvalitativně rozdílných položek a nedostatečný akcent na to, co je opravdu důležité a co jen webové stránky zpestřuje. Některé položky prý také nejsou jednoznačně formulovány.
Nicméně i přes výše vznesené výhrady je tato metodika velmi užitečným zdrojem inspirace při hodnocení webových stránek a to především proto, že je zaměřená přímo na weby měst a obcí. Jejich webové stránky se totiž od těch převládajících komerčních v mnohém liší a obnáší leckterá specifika.
Rozdíl je například v tom, že weby měst a obcí nejsou zaměřené na žádnou homogenní cílovou skupinu, nýbrž na všechny obyvatele a podnikatelské subjekty určité cílové oblasti, a pak také v tom, že jejich obsah je výrazně ovlivněn legislativou, a to jak v požadavcích na obsah, tak i na formu. Kdežto tedy u webů komerčních subjektů litera zákona nijak nestanovuje, co a jak musí obsahovat, a je čistě na jejich tvůrcích, které informace zveřejní, u webových stránek měst a obcí taková volnost není.
2.1.2 Web Top100
Další metodikou, kterou bych rád zmínil je způsob hodnocení webových stránek, který využívá soutěž Web Top 100. Tu navrhnul tým konzultantů projektu Dobrý web pro použití v této soutěži.
Většina z pěti hlavních kriterií, které metodika používá, asi nijak nepřekvapí a víceméně se shoduje i s již zmíněnou metodikou Zlatého erbu. Zde uvádím kompletní strukturu hodnotících kritérií soutěže Web Top100:
Použitelnost (váha 25%)
• Celková informační architektura
• Použitelnost navigace
• Vyhledávání
• Použitelnost titulní stránky
• Použitelnost prvků napříč webem Grafický design (váha 15%)
• První dojem
• Účelnost grafiky
• Konzistence grafiky napříč webem
• Čitelnost obsahových prvků
• Kreativita grafiky
Technické řešení (váha 10%)
• Zpracování kódu
• Nezávislost na doplňkových technologiích
• Datová náročnost
• Kompatibilita v prohlížečích
• Bezbariérová přístupnost Marketing (váha 25%)
• Marketingová přesvědčivost
• Vhodná volba domén
• Viditelnost ve vyhledávačích
• Provázanost webu s ostatními informačními kanály
• Využití dalších marketingových nástrojů Informační hodnota (váha 25%)
• Expertní pohled
• Funkce prezentace
• Srozumitelnost obsahu
• Zaměření webu
• Atraktivita
Za pozornost stojí kategorie marketing, ke které například Zlatý erb nepřihlíží vůbec, nebo alespoň pravidla tomu nenasvědčují. Je zřejmé, že u komerčních projektů hraje marketing směrem k jejich webovým stránkám důležitější roli než je to v případě měst a obcí, nicméně ani tady by se nemělo zapomínat na to, že webové stránky, které nikdo nepoužívá, k ničemu nejsou. Městská část by tedy měla jednak své obyvatele na přítomnost webu vhodně upozornit a pak také všem dostatečně vysvětlit, jaké služby web svým uživatelům poskytuje. Úplně od věci by možná nebyla ani nějaká forma pozvedávání počítačové gramotnosti, například u starších, avšak ještě dostatečně chápavých občanů. Když městská část poskytuje zdarma například kurz první pomoci (v případě Prahy 1), tak proč neudělat seminář, kde by někdo z městského odboru informatiky případným zájemcům osvětlil, jakým způsobem mohou webu své městské části v maximální míře využít. To by navíc i samotnému tvůrci či popřípadě zadavateli webových stránek poskytlo jistou odezvu, kterou by pak jistě bylo možné v dalším rozvoji webu využít.
Pokud ale městské části budou spoléhat na to, že jejich občané se sami dovtípí existence webu a sami si zjistí, k čemu kromě elementárních věcí typu otvíracích hodin by jim takový web mohl sloužit, nebude zřejmě tohoto praktického kanálu mezi úřadem a obyvateli příslušné MČ zcela dostatečně využito a prostředky do toho vložené budou z části promrhané.
Hodnocení marketingové práce tvůrce či zadavatele webu ale nebude součástí této práce, to by si totiž vyžádalo poněkud složitou analýzu přímo v místě všech úřadů a dotazování odpovědných úředníků. Nicméně považoval jsem za vhodné tento aspekt zmínit.
2.1.3 Další metodiky
Další metodiky hodnocení webových stránek prakticky nic nového nepřinášejí, rozdíl většinou spočívá pouze v nastavení vah jednotlivých faktorů. Někomu se například jeví design důležitější než někomu jinému, to samé lze říct o technologickém pozadí webu a dalších faktorech. Někdy stojí za vývojem podobných metodik přímo tvůrci webových stránek, kteří si upozorňováním na různé nedostatky chtějí zajistit pro sebe dostatek práce.
Zde je třeba také podotknout, že stejně jako samotný prostor WWW, není ani jakákoliv metodika ničím definitivním a rigidním, ale vyvíjí se v souladu s hodnocenou oblasti, tedy spolu s webovými stránkami.
Všechny relevantní metodiky tedy musí sledovat dotčenou legislativu, normy, standardy a oborová doporučení a stejně tak by měly nějakým způsobem reagovat i na změnu potřeb a požadavků samotných uživatelů webových stránek. Ty tu jsou totiž právě pro ně, pro své uživatele a tak i jakákoliv hodnotící metodiky by měla vycházet z toho, jak je který web vstřícný a ohleduplný vůči těm, kteří ho používají.