Principy konzultace s ohledem na její uplatnění v bahá’í správě

150

Z hlediska bahá’í víry plní konzultace funkci metody i nástroje. Jejich použitelnost se osvědčuje ve všech sférách lidského konání.

151

delegována zdola od nejnižších institucionálních složek po ty nejvyšší. Mocenským atributem je slovo Boží obsažené v bahá’í autoritativních textech, které platí za korektiv nejenom v institucionální sféře, ale i v životě jednotlivce. Bahá’í věřící se nedělí na klérus a laiky, tak jak je tomu v římsko-katolické církvi.⁶⁵⁶ Veškeré rozhodující pravomoci přísluší demokraticky zvoleným zástupcům, ale pouze jako členům konkrétní instituce.

Bahá’í věřícím přísluší plná svoboda stran učení víry. Na rozdíl od křesťanství či islámu není hlásání slova Božího vázáno na konkrétní úřad, ani nepodléhá speciálnímu udělení pověření pro takovýto výkon.⁶⁵⁷ Bahá’í víra tedy nemá institut kněžství.

U. Schaefer, odborník na problematiku bahá’í víry, zve společenství bahá’í věřících Božím lidem („Gottesvolk“⁶⁵⁸), a to s odkazem na autoritativní bahá’í texty. Takovéto označení je identické s označením „lid (nové) smlouvy“ (pneumatické společenství), jehož zdrojem je víra ve zjevené Bahá’u’lláhovy texty. Garantem právního zajištění bahá’í společenství jsou duchovní rady. Všechny bahá’í duchovní rady, včetně Světového domu spravedlnosti, se řídí principy zakotvenými v Bahá’u’lláhových zjevených textech⁶⁵⁹ a v ´Abdu’l-Baháově „Poslední vůli“. Platí tak za „Bohem ustanovené instituce, jejichž posvátná povaha a všeobecná účinnost může být dokázána pouze duchem, který šíří, a prací, kterou skutečně vykonávají.“⁶⁶⁰ Bahá’í instituce jsou tedy považovány za božské svým původem, jejich společný záměr se realizuje tím, že se vzájemně doplňují, každé však přísluší konkrétní pravomoci a funkce, které nesmí podkopávat pravomoci a funkce jiné instituce. Bahá’í instituce tak mají určitou míru autonomie a jejich zvláštním rysem je skutečnost, že zvolení členové nejsou zodpovědní těm, které zastupují.⁶⁶¹ Mají především následovat „ve zbožném postoji příkazy a podněty svého vlastního svědomí.“ ⁶⁶² Základní orientací takového postoje je Bahá’u’lláhův výrok: „Bůh jim vskutku vnukne, cokoli si přeje.“⁶⁶³ Prevencí proti zneužití moci je již postavení samotného jednotlivce, který zastává určitou funkci

656 SCHAEFER, Grundlagen der Gemeindeordnung der Bahá’í, s. 136.

657 ibid, s. 144-146

658 ibid, s. 138

659 Srov. SHOGHI EFFENDI, Bahá’u’lláhův světový řád, s. 20-22.

660 Ibid, s. 24.

661 ibid, s.183.

662 ibid, s. 183.

663 ibid, s. 183.

152

v bahá’í správě.⁶⁶⁴ Všechny administrativní orgány bahá’í správy plní, kromě správy společenství, posilování ve víře a učení, misijní úkoly. Jejich funkci vystihuje mj.

úryvek z dopisu Shoghi Effendiho z r. 1932, který byl adresován bahá’í věřícím: „The best Assembly is the one that capitalizes the talents of all the members of the group and keeps them busy in some form of active participation in serving the Cause and spreading the Message.“⁶⁶⁵

Konzultace anticipuje jistou míru duchovní zralosti a ochoty vzdát se lpění na vlastním egu. Tento proces vyžaduje na jedné straně nestrannost a zaujetí pro spolupráci, na druhé straně se od každého konzultujícího vyžaduje samostatné uvažování,⁶⁶⁶ což je také jedna z náboženských povinností či doporučení zakotvených přímo v Bahá’u’lláhových zjevených textech. Jednotlivec nesmí být jakkoli přímo názorově ovlivňován. V podstatě lze konstatovat, že v procesu konzultace má platit jakási nemonopolní dělba moci, kdy moc není v rukou jednotlivce, ale je především výrazem daru „Ducha“ a je rozložena mezi ty, kteří konzultují. Každá konzultace, realizovaná v rámci bahá’í duchovních rad, začíná proto společnou modlitbou.

Pro znázornění fází procesu konzultace odkazuji k modelu bahá’í konzultace, který prezentoval G. Hübner během bahá’í konference konané v r. 2012. Téma přednášky znělo: „Beratung zwischen Selbstverständnis und Missverständins“.⁶⁶⁷ Následující stupně sumarizují strukturu a proces bahá’í konzultace probíhající v rámci bahá’í společenství.

1. Jednota v Duchu

2. Jednota společné vize: a) stanovení témat, b) vlastní konzultace, zpracování názorové variability, c) dosažení konsensu.

3. Jednota jednání 4. Jednota cíle

Znázorněný proces konzultace neprobíhá v praxi tak jednoduše, jak by se mohlo na první pohled zdát, a to právě díky fázi b), v níž dochází k názorovým střetům. Zde se

664 Srov.TOWFIGH, Die rechtliche Verfassung von Religionsgemeinschaften: eine Untersuchung am Beispiel der Bahá’í, s. 85.

665 Lights of Guidance, odstavec 131, s. 37.

666 Srov. Bahá’u’lláhovy Desky zjevené po Kitáb-i-Aqdas, Išráqát, 112. „Nechť se nikdo nespokojí pouze s tím, co uslyší, spíše se patří, aby každý hloubal nad tím, co tento Ukřivděný zjevil.“ („Ukřivděným“ se míní Bahá’u’lláh, viz např. s. 113 v textu Išráqát).

667 http://vimeo.com/57718484

153

osvědčuje skutečný respekt vůči názorům ostatních. Tabuizace jakýchkoli témat není žádoucí, neboť za důležitý aspekt procesu konzultace platí „kolektivní učení se“.

V praxi to znamená, že i přes názorový nesoulad poskytuje konzultace prostor pro kritiku a rozšíření vlastního názorového pole. Kvalita konzultace však odpovídá charakteru konkrétního společenství, jeho zralosti. Přes technicistní charakter bahá’í konzultace je zřejmé, že konzultující jsou vždy svým způsobem zatíženi svými osobními preferencemi, charakterovými rysy, kvalitou vzdělání, společenskou rolí atd.

Příznačný je v tomto ohledu aspekt konzultace definovaný jako „umění zvládat konflikty“ („die Kunst der Konfliktbewältigung“ ⁶⁶⁸ ). Rozličnost zájmů, přání a stanovisek může vést k napětí a k možnému střetu, a to nejenom na poli odborném, ale i v osobním životě, např. v rodině. Bahá’í věřící proto kladou velký důraz na vzdělání a výchovu, ve smyslu rozvíjení duchovního potenciálu dětí a mládeže a rozvíjení metody konzultace ve všech sférách lidského života.

Bahá’í konzultace předpokládá dynamiku v jednání, překonání strachu z konfliktu, ochotu k oběti.⁶⁶⁹Jedná se v tomto ohledu o oběť vlastních zájmů, regulaci vlastního ega, ochotu podstoupit transformaci vlastních myšlenkových postupů a statických postojů. Světový dům spravedlnost uvádí: „Consultation is no easy skill to learn, requiring as it does the subjugation of all egoism and unruly passions, the cultivation of frankness and freedom of thought as well as courtesy, openness of mind, and wholehearted acquiescence in a majority decision.“⁶⁷⁰ Neznamená to, že by se člověk měl vzdát svých zásad, v situaci konzultace však musí připustit názory zúčastněných stran a zapracovat je do vlastních názorových postojů. Zásadním aspektem konzultace je nenásilné řešení konfliktů a nalézání pravdy. Konflikt pravomocí není možný, což vyplývá ze samotné dělby moci v bahá’í správě, kdy nikdo z členů duchovních rad nemá pravomoc učinit rozhodující verdikt ve věci konzultovaného problému. Nezáleží tedy na příslušné funkci toho či onoho věřícího a konečná řešení jsou vždy výsledkem kolektivního rozhodnutí. Může však docházet k napětí a střetům vyplývajících z osobních antipatií, a konzultace tak může být vedena v duchu nežádoucí, emocionálně vypjaté atmosféry. Je však na konzultujících členech, aby zpracovávali, nikoli

668 Zeit für Geist. Gedanken für eine friedliche Welt. Nr. 2/ August, 2006. s. 7; SCHAEFER, Der Bahá’í in der modernen Welt, s. 383.

669 KÜNG; KUSCHEL, Prohlášení ke světovému étosu, s. 27.

670 KOLSTOE, Consultation, s. 10.

154

vytěsňovali, dané spory, a to s vědomím duchovního zázemí bahá’í víry. Charakter a průběh konzultace je rovněž závislý na stáří jednotlivých bahá’í společenství. Jinou kvalitu vykazuje konzultace v bahá’í společenstvích v USA a jinou v Evropě, což lze dokumentovat mj. na příkladě bahá’í společenství v Praze, které se v důsledku nedávného vzniku, učí s metodou konzultace teprve zacházet.