Demografická struktura ú č astník ů akcí organizované turistiky

Provedený výzkum tuto hypotézu nepotvrdil. Údaje z roku 2000 naznačovaly, že organizované turistiky se účastní více muži než ženy. V případě vícedenních akcí činil v roce 2000 podíl mužů 55% , u jednodenních akcí dokonce 67%. V roce 2003 se však podíl mužů lišil, u vícedenních akcí činil 62%, zatímco u jednodenních 46%. Tento výsledek může být zkreslen náhodným výběrem respondentů. Dle názoru odborníků skutečnosti odpovídá spíše struktura účastníků vícedenních akcí v roce 2000 (55% mužů a 45% žen). Strukturu účastníků podle pohlaví dokumentuje tabulka č. 8 na straně 87.

Hypotéza 1: Akcí organizované turistiky se účastní muži i ženy stejnou měrou.

Tab. 8: Struktura účastníků podle pohlaví

Struktura účastníků podle pohlaví (v %)

jednodenní akce vícedenní akce

2000 2003 2000 2003

muži 67% 46% 55% 62%

ženy 33% 54% 45% 38%

Zdroj: vlastní výzkum

Provedený výzkum tuto hypotézu jednoznačně nepotvrdil. Podíl členů KČT závisí na druhu a atraktivitě akce. V případě vícedenní akce (Poslední puchýř) se jednalo o tradiční akci, která patří k hlavním událostem turistické sezóny. Podíl členů KČT zde činil 88% v roce 2000, resp. 84% v roce 2003. Vysoké procento členů KČT bylo zaznamenáno i u dalších vícedenních pochodů. U jednodenních akcí je procento členů KČT nižší, v případě námi vybrané akce (Pochod Praha – Prčice) dokonce velmi nízké (22% v roce 2000, resp. 21%

v roce 2003). Tato akce díky své tradici přitahuje širokou veřejnost. Obecně lze říci, že u jednodenních akcí převládají individuální turisté, zatímco u vícedenních akcí je tomu naopak. Zapojení veřejnosti do organizované turistiky podporuje KČT záměrně tím, že pořádá velký počet jednodenních akcí (podrobněji viz tabulka č. 6 na straně 61). Podíl členů KČT na akcích organizované turistiky zachycuje tabulka č. 9.

Tab. 9: Podíl členů KČT na akcích organizované turistiky

Procento účastníků organizovaných v KČT

jednodenní akce vícedenní akce

2000 2003 2000 2003

22% 21% 88% 84%

Zdroj: vlastní výzkum

Tato hypotéza se nepotvrdila. Za důchodový věk lze považovat věkovou skupinu nad 60 let.

Je patrné, že tato skupina není majoritní ani u jednodenní akce (9% v roce 2000, 8% v roce 2003) ani u vícedenní akce (25% v roce 2000, 23% v roce 2003). Podíl osob důchodového věku na akcích organizované turistiky závisí na tom, jaké procento členů KČT se akce účastní. Dalším prvkem ovlivňujícím věkové složení účastníků je zaměření akce. Jsou rovněž

Hypotéza 2: Akcí organizované turistiky se účastní především členové KČT.

Hypotéza 3: Akcí organizované turistiky se převážně účastní občané důchodového věku.

pořádány akce, které jsou zaměřeny na mládež nebo na rodiny s dětmi. Majoritní skupinu tvoří osoby ve věku 27 až 60 let – u jednodenních akcí to bylo 60% v roce 2000, resp. 61%

v roce 2003, u vícedenních akcí 59% v roce 2000, resp. 64% v roce 2003. Tento vysoký podíl je dán velkým rozsahem této věkové skupiny, která zahrnuje osoby v produktivním věku. Při dalším rozdělení této skupiny v roce 2000 na osoby ve věku 27 – 40 a 41 – 60 bylo u vícedenních akcí zjištěno, že do skupiny 27 – 40 patří 8% všech účastníků a do skupiny 41 – 60 patří 51% (celkový podíl skupiny 27 – 60 činil 59%). To dokazuje vyšší věkový průměr účastníků akcí organizované turistiky. U vícedenních akcí je nejméně zastoupena věková skupina 16 – 26 let. Významnou úlohu u této skupiny (16 – 26 let) hraje její spotřební chování, které je velmi náchylné k módním trendům. (Podstatně vyšší zastoupení mládeže lze předpokládat např. u cykloturistiky, která však nebyla předmětem průzkumu.) Výrazně vyšší podíl této věkové skupiny (16 – 26 let) u jednodenní akce (21% v roce 2000, 26% v roce 2003) lze přičíst atraktivitě akce plynoucí z mediální podpory a dlouhé tradice. Nejmladší věková skupina do 15 let je u jednodenních i vícedenních akcí zastoupena téměř shodně 10%

a 11% v roce 2000, resp. 5% a 4% v roce 2003. Zde se jedná především o děti v doprovodu rodinných příslušníků. Věkové složení účastníků jednodenní akce (Pochod Praha – Prčice) podle odhadu odborníků vystihuje obecně věkové složení jednodenních turistických akcí.

Věkovou strukturu účastníků akcí organizované turistiky vystihuje tabulka č. 10.

Tab. 10: Věková struktura účastníků akcí organizované turistiky Věková struktura účastníků (v %)

jednodenní akce vícedenní akce

2000 2003 2000 2003

do 15 let 10% 5% 11% 4%

16 - 26 let 21% 26% 5% 9%

27 - 60 let 60% 61% 59% 64%

nad 60 let 9% 8% 25% 23%

Zdroj: vlastní výzkum

Tato hypotéza vychází ze skutečnosti, že vliv na organizovanou turistiku a na cestovní ruch obecně má jak fond volného času, tak výše a stálost příjmů. Přičemž lze předpokládat, že u relativně nízké finanční náročnosti organizované pěší turistiky (ve srovnání s ostatními druhy cestovního ruchu) bude finanční aspekt potlačen ve prospěch fondu volného času. Tato

Hypotéza 4: Sociální složení účastníků organizované turistiky ovlivňuje spíše jejich fond volného času než výše jejich příjmů.

hypotéza se nepotvrdila. Největší fond volného času lze předpokládat právě u důchodců a nezaměstnaných. Ani jedna skupina však není mezi účastníky dominantní. Nejvíce účastníků uvedlo, že patří do skupiny zaměstnanců – u jednodenní akce 49% v roce 2000, resp. 51% v roce 2003, u vícedenní akce 37% v roce 2000 a 38% v roce 2003. Pro tuto skupinu je charakteristická střední výše příjmu, jeho stálost, určitá sociální jistota a relativně pravidelná pracovní doba. Jelikož byla zařazena i skupina dělník, lze předpokládat, že pro zaměstnance je typická vyšší úroveň vzdělání – středoškolské, vysokoškolské. Skupinu podnikatelé lze charakterizovat jako osoby se středními a vyššími příjmy. Jejich fond volného času je však výrazně nižší. To je jednou z příčin nízké účasti této skupiny na organizované turistice – u jednodenních akcí 9% v obou sledovaných obdobích, u vícedenních akcí 8%

v roce 2000, resp. 7% v roce 2003. Dalším důvodem malé účasti této skupiny může být její spotřební chování orientované na „prestižnější“ formy relaxace. Zde je však třeba vzít v úvahu, že tato skupina často není ochotná poskytovat informace, což může uvedené údaje částečně zkreslit. Obecně lze říci, že na účast na akcích organizované turistiky má vliv jak výše příjmů, tak velikost fondu volného času, a to v harmonické proporci. Skupiny s výraznou disproporcí (nezaměstnaní – velký fond volného času, nízké příjmy a podnikatelé – malý fond volného času a vysoké příjmy) jsou zastoupeny jen minimálně. Strukturu účastníků akcí organizované turistiky podle činnosti dokumentuje tabulka č. 11.

Tab. 11: Struktura účastníků akcí organizované turistiky podle činnosti Struktura účastníků podle činnosti (v %)

jednodenní akce vícedenní akce

2000 2003 2000 2003

student 19% 21% 13% 9%

dělník 10% 6% 10% 18%

zaměstnanec 49% 51% 37% 38%

podnikatel 9% 9% 8% 7%

nezaměstnaný 0% 2% 2% 1%

důchodce 13% 11% 30% 27%

Zdroj: vlastní výzkum

Tato hypotéza zohledňuje obecnou představu, že aktivní turistice se věnují převážně osoby bydlící ve velkých městech, zatímco podíl účastníků z malých obcí je minimální. Tato hypotéza se nepotvrdila. Průzkum sice ukázal, že největší počet účastníků pochází z velkých

Hypotéza 5: Účastníci organizované turistiky přijíždějí převážně z velkých měst.

měst (budeme-li za velké město považovat město nad 50 tisíc obyvatel, pak byl podíl turistů z velkého města při jednodenních akcích 52% v roce 2000, resp. 44% v roce 2003 a u vícedenních akcí 41% v roce 2000, resp. 38% v roce 2003). Zde je třeba přihlédnout ke specifiku jednodenní akce Pochod Praha-Prčice, kterého se tradičně účastní velký počet osob z Prahy. To pro jiné akce organizované turistiky není typické. Zanedbatelný však není ani podíl turistů z malých obcí. U jednodenních akcí činil podíl účastníků z obcí do 3 tisíc obyvatel 17% v roce 2000, resp. 18% v roce 2003 a u vícedenních akcí 12% v roce 2000, resp. 15% v roce 2003. Budeme-li za malé město považovat obec s méně než 10 tisíci obyvateli, pak podíl účastníků z malých měst při jednodenních akcích činil 32% v roce 2000, 33% v roce 2003, u vícedenních akcí 32% v roce 2000, 29% v roce 2003. Zajímavá je skutečnost, že s růstem velikosti města neroste počet turistů. Nejvíce turistů pochází z okresních měst střední velikosti (10 až 50 tisíc obyvatel), což je v případě vícedenní akce zřetelné. Strukturu účastníků akcí organizované turistiky podle velikosti místa trvalého bydliště zachycuje tabulka č. 12.

Tab. 12: Struktura účastníků podle velikosti místa trvalého bydliště

Struktura účastníků podle velikosti místa trvalého bydliště (v%)

jednodenní akce vícedenní akce

2000 2003 2000 2003

do 3 000 17% 18% 12% 15%

3 001 až 10 000 15% 15% 20% 14%

10 001 až 50 000 16% 23% 27% 33%

50 001 až 100 000 6% 5% 15% 16%

nad 100 000 0% 3% 14% 14%

hl.m. Praha 46% 36% 12% 8%

Zdroj: vlastní výzkum