Ekonomické p ř ínosy organizované turistiky v Č eské republice

K vyjádření ekonomického přínosu organizované turistiky pro regiony a pro národní hospodářství je nezbytné přistoupit k zobecnění závěrů získaných z empirického výzkumu spotřebního chování účastníků prezentovaného v kapitole 3.3.2.

Akce organizované turistiky lze v ČR obecně rozdělit na jednodenní a vícedenní.

U vícedenních akcí převažují akce dvoudenní. Koná se však řada čtyř a vícedenních akcí, a proto jsme po konzultaci s odborníky stanovili, že vícedenní akce v ČR trvá v průměru 3 dny. U jednodenní akce jsme vycházeli z údajů, které jsme opakovaně v letech 2000 a 2003 získali na akci Pochod Praha-Prčice. U vícedenní akce vycházíme z údajů nasbíraných v letech 2000 a 2003 na akci Poslední puchýř. Charakteristika jednotlivých akcí je uvedena v kapitole 3.2.5.

Na tomto místě je také třeba připomenout, že k zobecnění byly použity pouze ty turistické akce KČT, které byly určeny pro veřejnost a byly zveřejněny v celostátním kalendáři KČT (podrobněji viz kapitola 3.1.). Pokud by byly zařazeny rovněž další turistické akce, ať už určené pro veřejnost nebo pouze pro organizované členy KČT, dosáhly by celkové údaje (počet účastníků, výdaje účastníků, počet osob cestujících hromadnými dopravními prostředky) mnohem vyšších hodnot. Další podhodnocení celkových údajů je způsobeno tím, že v rámci studie byly hodnoceny pouze akce pěší turistiky (v pěší turistice je zahrnuta i lyžařská a vysokohorská turistika). KČT však úspěšně rozvíjí také cykloturistiku a vodní turistiku.

Při jednodenní akci vydávají účastníci nejvíce peněz za dopravu – 120 Kč v roce 2000, 140 Kč v roce 2003. Výši této položky ovlivňuje řada faktorů, především vzdálenost, ze které účastníci přijíždí, a dopravní prostředek, který zvolí. V nárůstu výdajů za dopravu se projevilo jak zvýšení jízdného, tak zvýšený podíl dopravy osobními automobily v roce 2003 (podrobněji viz hypotéza 13 na straně 98). Další významnou výdajovou položkou je stravování – účastníci utratili za stravování při jednodenní akci v roce 2000 v průměru 81 Kč, zatímco v roce 2003 to bylo 99 Kč. Do stravování spadá i nákup potravin v obchodě a občerstvení. Třetí nejvyšší položku tvoří ostatní. Sem patří především startovné, které činí 20 až 30 Kč, nákup map a turistických průvodců a nákup suvenýrů, popř. turistického

vybavení. Výdaje v této kategorii jsou omezeny podmínkou, že se musí vztahovat přímo k dané akci. Tím je dosaženo údaje, který odpovídá realitě. Ubytování využije při jednodenní akci minimum účastníků, proto je rozpočítaná průměrná položka za ubytování zanedbatelná.⁹¹ Jak dokládá tabulka č. 37 na straně 131, celkové výdaje při jednodenní akci na osobu činily v roce 2000 průměrně 259 Kč, případně 309 Kč v roce 2003.

Celkové výdaje na osobu při vícedenní akci, která trvá v průměru 3 dny, činily 924 Kč v roce 2000, zatímco v roce 2003 to bylo již 1 002 Kč. Rozdíl v celkových výdajích na osobu v meziročním srovnání vychází z rozdílnosti každého ročníku sledované akce Poslední puchýř, jenž se každý rok koná na jiném místě. V nárůstu výdajů se projevila i změna spotřebitelských preferencí, zejména v oblasti ubytovacích služeb. V neposlední řadě lze růst výdajů přičíst celkovému růstu cenové hladiny ve sledovaném období.

Nejvyšší výdajovou položkou při vícedenní akci v roce 2000 bylo stravování (297 Kč za osobu). To odpovídá výše zmíněnému spotřebnímu chování v hypotéze 11 na straně 95.

V témže roce výdaje související s ubytováním činily 228 Kč a s dopravou 225 Kč za osobu za celou akci. Poměrně vysoké jsou výdaje na položku ostatní (174 Kč v roce 2000, 192 Kč v roce 2003). Kromě startovného a vstupného se sem promítá právě nákup turistických map, suvenýrů a turistického vybavení, o které je při vícedenních akcích výrazně vyšší zájem než u akcí jednodenních (podrobněji viz hypotéza 12 na straně 96). V roce 2003 utratili turisté při vícedenní akci nejvíce za ubytování (324 Kč za osobu za celou akci). Oproti roku 2000 to znamená výrazný nárůst výdajů za ubytovací služby. Na rozdíl od roku 2000 však turisté vynaložili mnohem méně prostředků na stravování – jen 228 Kč za osobu. Tento rozdíl lze vysvětlit menší dostupností stravovacích služeb v okolí Kladna, kde se akce Poslední puchýř v roce 2003 konala. Výdaje účastníků během vícedenních akcí dokumentuje tabulka č. 37 na straně 131.

91 Uvádíme hodnotu ubytování přepočtenou na celkový počet účastníků akce, ačkoliv pouze 5% účastníků ubytovacích služeb využilo (podrobněji viz hypotéza 10 na straně 92). Důvodem je zachování objektivity při pozdějším výpočtu celkových výdajů účastníků. Pokud bychom sledovali, kolik jsou turisté za ubytování při jednodenních akcích ochotni utratit, pak by průměrné výdaje činily 216 Kč v roce 2000 a 287 Kč v roce 2003.

Tab. 37: Průměrné výdaje účastníků (v Kč)

jednodenní akce vícedenní akce∗

na osobu/den na osobu/den na osobu/akce

2000 2003 2000 2003 2000 2003

doprava 120 140 75 86 225 258

ubytování 6 11 76 108 228 324

stravování 81 99 99 76 297 228

ostatní 52 59 58 64 174 192

celkem 259 309 308 334 924 1 002

∗ průměrně 3 dny Zdroj: vlastní výzkum

KČT vede přehled turistických akcí, a proto není složité zjistit přesný počet jednodenních a vícedenních akcí za sledovaný rok. Podle statistik vedených organizátory jednotlivých akcí lze tyto akce rozdělit podle počtu účastníků na akce s průměrně 100 účastníky, akce s průměrně 200 účastníky a na akce s průměrně 1 000 účastníky. Toto rozdělení dokumentuje tabulka č. 38.

Tab. 38: Počet akcí pěší turistiky podle délky akce a podle počtu účastníků⁹²

100 účastníků 200 účastníků 1000 účastníků

2000 2003 2000 2003 2000 2003

jednodenní 373 391 202 254 36 48

vícedenní* 163 193 32 42 4 5

* průměrně 3 dny Zdroj: Kalendář turistických akcí, KČT, 2000 Kalendář turistických akcí, KČT, 2005

Celkově se v roce 2000 účastnilo přibližně 140 tisíc osob akcí organizované turistiky určených pro širokou veřejnost. V roce 2003 se celkový počet účastníků zvýšil na 170 tisíc.

Více než tři čtvrtiny turistů se v obou sledovaných letech účastnily jednodenních akcí. Těch je také nabízeno v průběhu roku nejvíce. Jen necelá čtvrtina turistů vyhledala vícedenní pochody. Celkově jsou počty účastníků na malých, středních a velkých akcích za rok téměř vyrovnané. V roce 2000 mírně převažoval počet účastníků malých akcí (s průměrně 100 účastníky), zatímco v roce 2003 středních akcí (s průměrně 200 účastníky). Značný počet malých pochodů je dokladem aktivní činnosti oblastních oddílů KČT, které tak spoluvytváří nabídku pro aktivní využití volného času i v menších městech. Zájem široké veřejnosti o akce organizované turistiky, především jednodenní, dokládá hypotéza 2 na straně 87. Z ní vyplývá, že téměř 80% účastníků jednodenních akcí není členem KČT. Počty účastníků akcí organizované turistiky za rok podle velikosti a délky akce dokládá tabulka č. 39 na straně 132.

92 V návaznosti na kapitolu 2.3. jsme pro rok 2003 vycházeli z údajů o počtu turistických akcí v roce 2005.

Tab. 39: Počet účastníků akcí organizované turistiky za rok

malé akce∗ střední akce∗∗ velké akce∗∗∗ celkem dle délky akce 2000 2003 2000 2003 2000 2003 2000 2003 jednodenní 37 300 39 100 40 400 50 800 36 000 48 000 113 700 137 900 vícedenní 16 300 19 300 6 400 8 400 4 000 5 000 26 700 32 700 celkem dle velikosti akce

53 600 58 400 46 800 59 200 40 000 53 000 140 400 170 600 Zdroj: propočet na základě tabulky č. 38 na straně 131

∗ malé akce – průměrně 100 účastníků

∗∗ střední akce – průměrně 200 účastníků

∗∗∗ velké akce – průměrně 1 000 účastníků

Na základě zjištěných výdajů během jednodenních a vícedenních akcí lze podle počtu jednodenních a vícedenních akcí pořádaných KČT za rok stanovit, jaké jsou celkové výdaje účastníků organizované turistiky za rok. Z makroekonomického pohledu dosahoval objem spotřebitelské poptávky při jednodenních akcích v roce 2000 téměř 30 milionů Kč, při vícedenních akcích téměř 25 milionů Kč. Celkové výdaje turistů v roce 2000 činily 54 milionů Kč. V roce 2003 se objem výdajů u jednodenních akcí zvýšil téměř na 43 milionů Kč, u vícedenních akcí se zvýšil téměř na 33 milionů Kč. Celkové výdaje turistů tak v roce 2003 oproti roku 2000 vzrostly a činily 75 milionů Kč. Výši celkových výdajů účastníků akcí organizované turistiky v letech 2000 a 2003 dokumentuje tabulka č. 40 na straně 133.

Zajímavé je rozložení výdajů na akce podle počtu účastníků. Z tabulky č. 40 na straně 133 je zřetelné, že velké akce, které přilákají velký počet turistů (průměrně 1 000), neznamenají v celkovém měřítku největší přínosy. Naopak malé akce (průměrně se 100 účastníky) jsou díky velkému počtu ekonomicky nejpřínosnější.

Dále je třeba zdůraznit regionální rozložení těchto výdajů. Akce organizované turistiky se konají většinou v oblastech s lokálním významem pro cestovní ruch, v nichž nelze počítat s přílivem zahraničních turistů ani s rozvojem pobytového cestovního ruchu. Tyto oblasti jsou často ekonomicky slabší, s nižší kvalitou turistické infrastruktury. Dalším pozitivním prvkem organizované turistiky je rozložení akcí mimo hlavní turistickou sezónu. Organizovaná turistika je tak vhodnou doplňkovou formou cestovního ruchu rovněž pro oblasti s rozvinutým cestovním ruchem. Podrobněji jsme se sezónnímu a regionálnímu rozložení akcí organizované turistiky věnovali v kapitolách 2.3.1. a 2.3.2.

Tab. 40: Celkové výdaje účastníků akcí organizované turistiky za rok (v tis. Kč)

100 účastníků 200 účastníků 1 000 účastníků celkem dle délky akce 2000 2003 2000 2003 2000 2003 2000 2003 jednodenní 9 679,4 12 081,9 10 483,8 15 697,2 9 342,0 14 832,0 29 505,2 42 611,1 vícedenní 15 061,2 19 338,6 5 913,6 8 416,8 3 696,0 5 010,0 24 670,8 32 765,4 celkem dle velikosti akce

24 740,6 31 420,5 16 397,4 24 114,0 13 038,0 19 842,0 54 176,0 75 376,5 Zdroj: propočet na základě vlastního výzkumu

Význam organizované turistiky nespočívá jen v celkových příjmech, ale také v jejím dopadu na udržitelný rozvoj regionu. Jedním z charakteristických rysů těchto akcí je vysoké využití prostředků hromadné dopravy, jak dokládá hypotéza 13 na straně 98. Účastníci akcí organizované turistiky jsou proto nezanedbatelným segmentem pro poskytovatele dopravních služeb, a to i z hlediska časového rozložení jejich poptávky (zpravidla o víkendech). Počet turistů, kteří se vypraví na akci hromadnými dopravními prostředky přesahuje ročně 100 tisíc a vzhledem k rostoucímu počtu účastníků akcí organizované turistiky má tendenci se zvyšovat. Počet jízd je ve skutečnosti dvojnásobný, protože turisté se rovněž domů vrací hromadnými dopravními prostředky. U vícedenních akcí mohou turisté navíc používat hromadné dopravní prostředky k místním přesunům. Počet osob cestujících na akci organizované turistiky hromadnou dopravou v letech 2000 a 2003 dokumentuje tabulka č. 41.

Tab. 41: Počet osob cestujících hromadnou dopravou za rok

% účastníků počet účastníků dle velikosti akce celkem dle délky akce 100 účastníků 200 účastníků 1 000 účastníků

2000 2003 2000 2003 2000 2003 2000 2003 2000 2003 jednodenní 69% 60% 25 737 23 460 27 876 30 480 24 840 28 800 78 453 82 740 vícedenní 81% 70% 13 203 13 510 5 184 5 880 3 240 3 500 21 627 22 890 celkem dle velikosti akce

38 940 36 970 33 060 36 360 28 080 32 300 100 080 105 630 Zdroj: propočet na základě vlastního výzkumu

Prezentované údaje dokládají rostoucí význam organizované turistiky. Kromě růstu celkových výdajů došlo také k růstu počtu akcí organizované turistiky a počtu účastníků. Tento rostoucí trend plně koresponduje s fází oživení v životním cyklu organizované turistiky prezentovaném v kapitole 5.1.2. Význam organizované turistiky ale nespočívá pouze v příjmech z ní plynoucích, ale také v jejich regionální a sezónní distribuci. Je třeba si však uvědomit, že výše výdajů přímo úměrně souvisí s vybaveností v daném regionu.

4.2. POSTAVENÍ ORGANIZOVANÉ TURISTIKY V CESTOVNÍM