Nabídka v cestovním ruchu

Pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu je nezbytná kvalitní nabídka, která je schopná zaujmout návštěvníky a zároveň uspokojit jejich potřeby spojené s pobytem mimo domov. „Nabídka v cestovním ruchu je reprezentovaná souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu, v konkrétní podobě představované souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu.“ ³¹

Česká republika nabízí návštěvníkům velké množství kulturně-historických i přírodních atraktivit. O jedinečnosti kulturního dědictví v České republice svědčí i zařazení 12 objektů na Seznam světového dědictví UNESCO. V České republice nalezneme přes dva tisíce hradů a zámků, přičemž každý desátý je přístupný veřejnosti. Rovněž na přírodní krásy je Česká republika bohatá. Česká krajina s horskými pásmy při hranicích může nabídnout klid, odpočinek a příležitosti k letním i zimním sportům. Vyznavači vodních sportů mohou využít vodní plochy více jak 40 vodních nádrží a přibližně 20 000 rybníků. Více než 10% rozlohy území České republiky zaujímá přes 1 200 chráněných oblastí a míst (Zdroj: Statistická ročenka České republiky, ČSÚ, 2006). Nejvzácnější, ojedinělé rostlinné a živočišné druhy jsou chráněny v národních parcích Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Česká republika může nabídnout také více než třicet lázeňských míst, z nichž řada má dlouholetou historii a světově uznávanou tradici. Můžeme říci, že nabídka kulturně-historických a přírodních atraktivit je v České republice široká a vytváří dobré předpoklady pro rozvoj mnoha aktivit cestovního ruchu.

„Nezbytnou podmínkou pro využívání předpokladů území pro cestovní ruch a rekreaci je existence materiálně technické základny, která plní základní úlohu při uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Materiálně technická základna je tvořena souhrnem hmotných prostředků, které slouží k realizaci účasti na cestovním ruchu, k tvorbě a realizaci služeb pro účastníky cestovního ruchu a ke splnění očekávaných cílů této účasti.“ ³²

31 Becková, H.: Koncepce rozvoje cestovního ruchu na Pardubicku. Disertační práce, VŠE Praha, 2002, str. 19.

32 Trnková, 0. a kol.: Území a cestovní ruch. VŠE Praha, 1993, str. 35.

Mezi základní složky materiálně technické základny řadíme dopravní, ubytovací a stravovací služby. Doplňkové služby jsou zajišťovány sportovně rekreačními zařízeními, kulturními institucemi, zprostředkovatelskými subjekty, obchodními sítěmi, speciálními zařízeními, komunálními, finančními a ostatními službami. Zařízení zařazená do skupiny doplňkových mají za úkol doplňovat základní služby a spolu s nimi vytvářet komplex, který odpovídá poptávce.³³

Věnujme v krátkosti pozornost základním složkám materiálně technické základny v České republice. Pro rozvoj cestovního ruchu je životně důležitá kvalitní dopravní infrastruktura. Pro domácí i příjezdový cestovní ruch je nejdůležitější silniční síť, neboť v roce 2005 se po silnicích (autem, autobusem) uskutečnilo 86% cest v rámci domácího cestovního ruchu (Zdroj: vlastní propočet na základě studie Domácí a výjezdový cestovní ruch České republiky, ČCCR, 2006) a 93% cest v rámci příjezdového cestovního ruchu (Zdroj: vlastní propočet na základě Statistické ročenky České republiky, ČSÚ, 2006). Stav silniční sítě v České republice je však ve srovnání s ostatními zeměmi EU neutěšený. Například hustota dálnic na 100 km² dosahovala v České republice v roce 2002 pouhých 0,7 km (Zdroj: vlastní propočet na základě resortní statistiky Ministerstva dopravy České republiky), přičemž v západních zemích EU 15 dosahovala hustota dálnic na 100 km² ve stejném období hodnoty od 2 do 6 km (Zdroj: tamtéž). Naproti tomu železniční síť v České republice předčí hustotou výrazně evropský průměr, avšak ve kvalitě značně zaostává. Železnici při svých cestách po České republice využilo v roce 2005 pouze 11,5% domácích turistů (Zdroj: vlastní propočet na základě studie Domácí a výjezdový cestovní ruch České republiky, ČCCR, 2006) a 3,1%

zahraničních návštěvníků (Zdroj: vlastní propočet na základě Statistické ročenky České republiky, ČSÚ, 2006). Naproti tomu letecká doprava zaznamenává v posledních letech v České republice značný nárůst. V roce 2004 odbavila česká letiště 5,7 milionů cestujících, což znamená nárůst o 25% oproti předchozímu roku (Zdroj: tamtéž).

Nabídku ubytovacích služeb v České republice můžeme charakterizovat počtem hromadných ubytovacích zařízení. Z grafu č. 3. na straně 30 je zřejmé, že ubytovací kapacity v České republice v poslední dekádě výrazně vzrostly. Počet ubytovacích zařízení se v letech 1995 až 2005 téměř ztrojnásobil. V roce 2005 nabízelo v České republice ubytovací služby 7 608 hromadných ubytovacích zařízení, přičemž počet lůžek činil ve stejném období 435 993

33 Trnková, 0. a kol.: Území a cestovní ruch. VŠE Praha, 1993.

(Zdroj: Statistická ročenka České republiky, ČSÚ, 2006). Nárůst počtu ubytovacích zařízení

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: Statistická ročenka České republiky, ČSÚ, 2001 s rozvinutým cestovním ruchem (s výjimkou Prahy). Význam nabídky stravovacích služeb pro cestovní ruch v České republice dokládají výdaje zahraničních turistů na stravování v roce 2005, které činily 23% celkových výdajů (Zdroj: Kompendium statistik cestovního ruchu

Nabídka cestovního ruchu v České republice prošla v poslední dekádě razantním vývojem.

Došlo nejen ke změně v rozsahu a kvalitě jejích komponent, ale zejména k proměně jejího pojetí. Nabídka cestovního ruchu již není chápána jako souhrn samostatných atraktivit, služeb a hmotných statků nezbytných k uspokojení potřeb při pobytu mimo domov, nýbrž stále více převládá snaha o vytváření provázaného mixu definovaného buď věcně (např. kongresová turistika) nebo regionálně (nabídka turistické destinace). V rozvoji nabídky cestovního ruchu v České republice sehrává nezastupitelnou roli Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, která na nedostatky v nabídce cestovního ruchu poukazuje například v dokumentu 55 překážek rozvoje cestovního ruchu (2002).