IVANAPROCHA´ ZKOVA´1
V ra´mci sve´ho studia na Pedagogicke´ fakulteˇ UK mi bylo umozˇneˇno vyjet na studijnı´
pobyt do Moskvy. Vı´m, zˇe v prˇedesˇly´ch letech nebyly vztahy s touto zemı´ u´plneˇ idea´lnı´
a v dnesˇnı´ dobeˇ jen ma´lokdo cestuje do te´to zemeˇ, at’jizˇ na studijnı´ pobyt cˇi na dovolenou.
Proto jsme se rozhodla, zˇe se prˇi sve´m pobytu pokusı´m podı´vat do za´kladnı´ch sˇkol. Jaky´
tam majı´ syste´m vy´uky, jak vypadajı´ ruske´ sˇkoly, jak je pojato vyucˇova´nı´. Neveˇdeˇla jsme o ruske´m syste´mu te´meˇrˇ nic, proto to pro meˇ byla svy´m zpu˚sobem vy´zva.
Syste´m vzdeˇla´va´nı´ je podobny´ jako u na´s. Nejdrˇı´ve rodicˇ mu˚zˇe da´t dı´teˇ do prˇedsˇkolnı´
deˇtske´ instituce. Od 1–3 let dı´teˇ chodı´ do jeslı´, pote´ mu˚zˇe chodit do sˇkolky (3–6/7 let).
Stejneˇ jako u na´s ma´ dı´teˇ na´rok na za´kladnı´ vzdeˇla´va´nı´. Prvnı´ stupenˇ je v Rusku od 1. do 4. trˇı´dy, pote´ deˇti prˇecha´zejı´ na „nizˇsˇı´ stupenˇ“ strˇednı´ sˇkoly, ktery´ je 5 let. Po teˇchto devı´ti letech dı´teˇ dostane diplom o neu´plne´m strˇednı´m vzdeˇla´nı´. U´ plne´ strˇednı´
vzdeˇla´nı´ se mu˚zˇe dokoncˇit na strˇednı´ sˇkole cˇi na odborne´m ucˇilisˇti, de´lka studia v te´to formeˇ je od dvou do cˇtyrˇ let. Zˇ a´k pote´ zı´ska´ diplom o u´plne´m strˇednı´m vzdeˇla´nı´. Od roku 2009/2010 prˇecha´zı´ rusky´ syste´m na povinnou jedena´ctiletou sˇkolnı´ docha´zku.
Na´sledny´ stupenˇ vzdeˇla´nı´ je na vysoke´ sˇkole. Neˇktere´ ruske´ vysoke´ sˇkoly se rˇadı´ k velmi prestizˇnı´m. Americka´ asociace pro akreditaci institutu˚ vysoke´ho vzdeˇla´nı´ mimo USA
1magicek@email.cz
58 I. Procha´zkova´: Nahle´dnutı´ do procesu vzdeˇla´va´nı´ zˇa´ku˚ na ZSˇ v Rusku deˇlala vy´zkum o kvalita´ch VSˇ. Dostalo se sem i 13 rusky´ch sˇkol. Uva´dı´m prvnı´ch sˇest:
1. Sorbonna (Francie), 2. Moskevska´ sta´tnı´ univerzita, 3. Oxford, 4. Cambridg (VB), 5. Heidelberska´ univerzita (SRN), 6. Petrohradska´ sta´tnı´ univerzita.Vzdeˇla´nı´ je soukrome´
i sta´tnı´, stejneˇ jako u na´s.
Syste´m hodnocenı´ zna´mkami je opacˇny´ nezˇ v CˇR. Vy´borneˇ je zna´mka 5 a nedosta-tecˇneˇ zna´mka 1. V prvnı´ trˇı´deˇ se prvnı´ pu˚lrok vyuzˇı´va´ syste´mu znaku˚: 5 (vy´borneˇ) – hveˇzdicˇka, 4 – cˇtverec, 3 – troju´helnı´k. Take´ jsem zde objevila na´znaky sebehodnocenı´
zˇa´ku˚, ktere´ jsme videˇla na jedne´ z vyucˇovacı´ch hodin. Zˇ a´k sebehodnotı´ prˇedevsˇı´m svoji pra´ci v jednotlivy´ch zadany´ch u´kolech a take´ to, jak mu pra´ce sˇla.
Ucˇitele´ ve sˇkola´ch v Rusku, do ktery´ch jsem se dostala, byli velmi mile poteˇsˇeni, zˇe je neˇkdo z Cˇeske´ republiky navsˇtı´vil. Shle´dla jsem prˇedevsˇı´m hodiny matematiky, ktere´
meˇ nejvı´ce zajı´maly. Neˇkolik bodu˚, ktere´ byly pro sˇkoly spolecˇne´:
• Ve sˇkola´ch se veˇtsˇinou nosı´ uniformy. Nenı´ to podmı´nkou, ale da´ se rˇı´ci, zˇe veˇtsˇina deˇtı´ je ma´.
• Sˇkoly majı´ velmi dobre´ materia´lnı´ vybavenı´ (ucˇitel ma´ k dispozici ve trˇı´deˇ PC, kopı´rku, tiska´rnu, televizi s promı´tacı´m pla´tnem). Nevı´m, zda to bylo da´no tı´m, zˇe jsem byla pouze ve vybrany´ch sˇkola´ch, cˇi to takto je ve vsˇech sˇkola´ch v Moskveˇ. (Mimo Moskvu nenı´ jisteˇ takove´ materia´lnı´ vybavenı´.)
• Ucˇitel je jedna z prestizˇnı´ch profesı´. Zde v Cˇecha´ch se mi zda´, zˇe na profesi ucˇitele nenı´ verˇejnostı´ pohlı´zˇeno s takovou va´zˇnostı´ a takovy´m respektem.
• Je zde du˚raz na efektivnı´ spolupra´ci s rodicˇi, ktera´ pramenı´ z toho, zˇe ucˇitel chce pro zˇa´ka vzˇdy to nejlepsˇı´ a snazˇı´ se ho dove´st k co nejlepsˇı´m znalostem, proto i rodicˇe jsou vzˇdy v souladu s pedagogem.
• Velky´ za´jem o aktivity deˇtı´ po vyucˇova´nı´. Sˇkoly nabı´zı´ mnoho krouzˇku˚ ru˚zny´ch typu˚, ktere´ dı´teˇ mu˚zˇe navsˇteˇvovat, veˇtsˇinou azˇ do sˇesti hodin do vecˇera. Krouzˇky jsou placene´, ale suma nenı´ neˇjaka´ horentnı´.
Protozˇe mu˚j obor je Ucˇitelstvı´ pro prvnı´ stupneˇ, navsˇtı´vila jsme trˇı´dy prvnı´ho stupneˇ.
V hodina´ch matematiky se na vsˇech sˇkola´ch pracovalo s ucˇebnicı´ L. G. Petersona z nakla-datelstvı´ Juventa. Tato ucˇebnice je pomeˇrneˇ nova´, vysˇla v roce 2007. Ucˇı´ se podle nı´ na vsˇech dobry´ch sˇkola´ch, protozˇe je pry´ metodicky nejle´pe propracovana´. Po prostudova´nı´
teˇchto ucˇebnic se mi zda´lo, zˇe jsou psane´ podobneˇ jako ucˇebnice Matematicke´ho u´stavu zkombinovane´ s ucˇebnicemi rˇady FRAUS z roku 2007/8.
Ve sˇkola´ch veˇtsˇinou probı´hala fronta´lnı´ vy´uka. Nevideˇla jsme snad ani jednou pra´ci ve skupina´ch, ve dvojicı´ch zrˇı´dka. Pokud se podı´va´me do cˇeske´ho RVP, najdeme zde kompetenci socia´lnı´ a persona´lnı´, kdy dı´teˇ se ma´ ucˇit u´cˇinneˇ spolupracovat ve skupineˇ a prˇispı´vat k diskusi. Naopak v Rusku je kladen du˚raz na tradicˇnı´ syste´m vy´uky zalozˇeny´
I. Procha´zkova´: Nahle´dnutı´ do procesu vzdeˇla´va´nı´ zˇa´ku˚ na ZSˇ v Rusku 59 na teoriı´ch L. S. Vygotske´ho, L. V. Zankove´ho. Da´le je zde kladen du˚raz na intelektua´lnı´
rozvoj jedince.
Jedna hodina matematiky se od vsˇech ostatnı´ch lisˇila, byla to vy´uka Jeleny Valentiny na sˇkole, ktera´ prˇipravuje deˇti na vstup do gymna´zia. Hodinu jsem shle´dla ve cˇtvrte´
trˇı´deˇ, kde se probı´raly zlomky. Panı´ ucˇitelka doka´zala vytvorˇit takove´ prostrˇedı´, zˇe deˇti debatovaly vza´jemneˇ nad zadany´m u´kolem, ve trˇı´deˇ se dokonce rozpoutala bourˇliva´
diskuse. Vyucˇujı´cı´ argumentovala takto: „Pokud bychom se pouze ucˇili, mu˚zˇeme se ucˇit doma s ucˇebnicı´. Mu˚zˇeme se to naucˇit z ucˇebnice. Ale my se potrˇebujeme naucˇit myslet a ve´st debatu. Tomu se doma nenaucˇı´me.“ To meˇ velmi nadchlo a uveˇdomila jsem si, zˇe to vystihlo podstatu veˇci, procˇ deˇti do sˇkoly chodı´. Tı´mto vstupem jsem si take´ uveˇdomila, zˇe je to stejne´ jako u na´s, vzˇdy jde o prˇı´stup ucˇitele samotne´ho, vzˇdy jde o to, jak ucˇitel bude hodinu ve´st. Jde o ucˇitele a jeho syste´m vy´uky.
Co meˇ jesˇteˇ velmi prˇekvapilo, byla ka´zenˇ, ktera´ ve vsˇech trˇı´da´ch vla´dla. Deˇti byly na hodina´ch velmi uka´zneˇne´, mozˇna´ azˇ trochu nezdraveˇ. Opeˇt jsme se obra´tila do nasˇeho RVP. Ma´me zde kompetence komunikativnı´, kdy se dı´teˇ ma´ ucˇit naslouchat promluva´m druhy´ch lidı´, porozumeˇt jim, vhodneˇ na neˇ reagovat, u´cˇinneˇ se zapojovat do diskuse, obhajovat svu˚j na´zor a vhodneˇ argumentovat. Pokud dı´teˇ nenı´ vedeno k tomu, zˇe mu˚zˇe mluvit, vyja´drˇit svu˚j na´zor, ale mu˚zˇe „mluvit“ cˇi mluvı´ jen tehdy, kdyzˇ je ta´zane´, tak asi nenı´ ani tolik „hlucˇne´“. Toto je jedna z u´vah, ktera´ meˇ napadla, ale jisteˇ to ma´ i jine´
prˇı´cˇiny.
Pokud se zamyslı´m nad obsahy hodin, ktere´ jsem shle´dla, mohu rˇı´ci, zˇe ve vsˇech trˇı´da´ch jsem videˇla aritmetiku. Geometrii jsem nevideˇla na zˇa´dne´ hodineˇ. Nevı´m, zda to bylo tı´m, zˇe na geometrii nenı´ kladen takovy´ du˚raz jako na aritmetiku, nebo zda opravdu ve vsˇech trˇı´da´ch bylo jen ucˇivo z aritmetiky.
Po me´ prezentaci na Dvou dnech se strhla bourˇliva´ diskuse na te´ma numerace. Ucˇitele´
z praxe, kterˇı´ majı´ ve trˇı´deˇ dı´teˇ, ktere´ prˇisˇlo z Ruska cˇi Ukrajiny, se shodli na tom, zˇe tyto deˇti velmi prˇesneˇ a spra´vneˇ ovla´dajı´ numeraci, numerativnı´ pocˇty. Zrˇejmeˇ je to da´no pra´veˇ tı´m, zˇe je na tuto oblast kladen velky´ du˚raz. I ja´ sama jsem v hodina´ch videˇla jen tuto oblast matematiky.
LITERATURA
[1] http://www.chgi.ru/ru/about/Sistema obrazovanija v Rossii [2] Ra´mcovy´ vzdeˇla´vacı´ program pro za´kladnı´ vzdeˇla´va´nı´ (www.rvp.cz)
60 A. Rakousˇova´: Integrovane´ slovnı´ u´lohy