Bankovní institut vysoká škola Praha Financí a ekonomie

Bankovní institut vysoká škola Praha

Financí a ekonomie

Pokladní činnost v bankách Cashiers Operations in Banks

Bakalářská práce

Autor: Stefani Ristić

Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis

Praha Červen 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou, resp. diplomovou práci zpracoval/a samostatně a v seznamu uvedl/a veškerou pouţitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze ,dne: Stefani Ristić

Poděkování

Na tomto místě, bych ráda poděkovala vedoucí práce panu Ing. Zbyňku Kalabisovi za odbornou pomoc při tvorbě ,za ochotu, trpělivost a cenné rady při vedení mé bakalářské práce.

Anotace

Předkládaná práce se zabývá problematikou hotovostního platebního styku v České republice. V úvodu se zaměřuje na analýzu legislativy, která má vztah k bankovní činnosti.

V následujících kapitolách mapuje postupy obchodních bank při zajišťování hotovostního platebního styku v pokladnách obchodních bank od zřízení běţného účtu, potřebné identifikace klienta, přes příjem peněz do pokladny a také jejich výdej a následující pokladní operace aţ po kaţdodenní uzávěrku a zabezpečení ochrany hotovosti.

Klíčová slova

Peníze, platební styk, pokladna, pokladní uzávěrka,příjem peněz, výdej peněz.

Annotation

The present work deals with cash payment in the Czech Republic. The introduction focuses on the analysis of the legislation, which is related to the banking business. In the following chapters, charts the practices of commercial banks in the provision of cash payments in the coffers of commercial banks from a current account, you need to identify the client, through the receipt of money in the treasury, as well as their release and subsequent cash transactions to daily statements and safeguarding of cash.

Key words

Money, payments, cash, cashier deadline, cash flow, cash dispensers.

OBSAH

Úvod ... 6

1 Hotovostní platební styk ... 7

1.1 Základní pojmy ... 7

1.2 Legislativní podmínky ... 9

2 Úloha ČNB v hotovostním platebním styku ... 12

2.1 Emise hotovostního oběţiva ... 12

2.2 Operace centrální banky s hotovými penězi ... 13

2.3 Bankovky a mince České republiky ... 14

3 Organizace pokladní činnosti v bance ...16

3.1 Smlouva o vedení běţného účtu ...16

3.2 Identifikace a autentizace klienta při zakládání účtu ...18

3.3 Pokladní místo ...19

3.4 Poţadavky na pokladníky ...24

4 Zásady příjmu hotovosti ...26

4.1 Ověření identifikace klienta ... 26

4.2 Příjem hotovosti ... 30

5 Zásady výdeje hotovosti ... 33

5.1 Výdej hotovosti z účtu klienta ... 33

5.2 Výdej hotovosti na základě šeku ... 34

5.3 Kontrola správnosti transakce ... 35

6 Závěrečné pokladní činnosti ... 39

6.1 Zpracování, balení a adjustace peněz ...39

6.2 Kontrola pokladního provozu a inventarizace ... 41

6.3 Úschova hotovosti a jejich ochrana ... 42

Závěr ... 44

Seznam literatury ...46

Úvod

Peníze – pojem, se kterým se v kaţdodenním ţivotě potkáváme v řadě souvislostí. Peníze nás provázejí při značném mnoţství činností. Jsou nepostradatelným nástrojem, s jehoţ pomocí hradíme své kaţdodenní ţivotní potřeby. O tom, ţe se jedná o velmi často prezentované téma, hovoří celá řada vydávaných odborných knih, ale také odborné i laické příspěvky na internetu. Často se také můţeme v této souvislosti potkat s pojmem finance. Zejména laická veřejnost tento pojem povaţuje za synonymum k pojmu peníze. Z běţného ţivota jsou známé fráze typu“ nemůţeme postavit to nebo to,,protoţe nemáme finance“, nebo „chybí nám finance, abychom stavbu dokončili“ apod. Finance se v praktickém ţivotě staly synonymem vycházející z anglického pojmu. Není tomu tak. Finance představují určití rozdělovací vztah vyjádření pohybem peněz.

Vymezení problému

Kaţdým dnem jsou v České republice v pohybu prostřednictvím bezhotovostního a také hotovostního styku miliardy korun. Jejich výše je denně monitorována, aby měl český stát představu a zejména kontrolu o pohybu těchto peněz. S ohledem na zaměření práce, která se týká hotovostního platebního styku, u kterého se předpokládá, ţe se z velké části odehrává mezi fyzickými osobami (i kdyţ podle různých signálů vzhledem k ekonomické situaci mnoha právnických osob i u nich stoupá počet a objem hotovostních plateb), následující číslo se týká fyzických osob. „Podle průzkumu společnosti GfK bankovní sluţby stále nevyuţívá více neţ 12 procent Čechů a Slováků starších patnácti let. Jde zejména o studenty, mladé lidi bez zaměstnání a důchodce. Je to přitom v porovnání se zeměmi střední a východní Evropy výrazně lepší podíl.“¹ Proč tomu tak je, lze všeobecně shrnout do několika bodů. Za prvé nedůvěra lidí v banky všeobecně, ţe hospodaří dobře a v důsledku špatné finanční politiky je nepřipraví o našetřené peníze, starší generace, zejména senioři, jsou zvyklí mít peníze v domácnosti, více neţ 600 tisíc osob v České republice je nezaměstnaných, takţe velká část účet nemá, pokud ho, tak jen z důvodů zasílání podpory v nezaměstnanosti anebo kvůli sociálním dávkám. Třetí skupina osob je problémových. Účty nemají např. z důvodů exekuce (příjem jiných peněz řeší příjmem na účty jiných osob anebo výplatou v hotovosti) nebo se

1 INVESTUJEME.CZ. Evropské banky nechtějí 58 milionů lidí. Pomůže jim směrnice a předplacené služby.

[online]. 28. 1. 2014. [cit. 2014-05-2]. Dostupné z http://www.investujeme.cz/evropske-banky-nechteji-58- milionu-lidi-pomuze-jim-smernice-a-predplacene-sluzby/

jedná o osoby sociálně vyloučené apod. Pro českou ekonomiku by bylo vhodné, kdyby se penězi v obchodech za zboţí a sluţby platilo prostřednictvím platebních karet, omezil se tak pohyb a hlavně tisk stále nových bankovek. Zatím se tento cíl, na rozdíl od jiných států, nedaří plnit.

Zaměření práce

Práce je zaměřena na problematiku související s hotovostním platebním stykem. V první kapitole se zabývá základními pojmy v kontextu s bankovnictvím a legislativními podmínkami bankovních činností. Druhá kapitola je věnována úloze České národní banky pro zajišťování a kontrole hotovostního platebního styku, tj. emisemi hotovostního oběţiva, operacemi centrální banky s hotovými penězi a bankovkami a mincemi České republiky. Třetí kapitola je zaměřena na organizaci pokladní činnosti v bance, tj. smlouvě o zřízení a vedení běţného účtu, identifikaci a autentizaci klient při zakládání účtu, úloze pokladního místa, odborné a profesionální nároky na pokladníky. Pátá kapitola je věnována problematice a zásadám výdeje hotovosti z pokladny banky z účtu klient včetně výdeje hotovosti na základě šeku a kontroly správnosti prováděných bankovních operací. Závěrečná, šestá kapitola se zabývá závěrečnými pokladními činnostmi, tj. zpracování, balení a adjustace peněz, kontrole pokladního provozu a inventarizace a úschově hotovosti a její ochraně.

Cíl práce

Cílem práce je zmapovat průběh hotovostního platebního styku v České republice, úlohu subjektů, který se tento způsob toku peněz týká, zásady, které je nutné dodrţet.

Metodika

Pro zpracování bakalářské práce byly hlavním zdrojem sekundární zdroje, tj. odborná literatura zaměřená na problematiku bankovnictví a jeho řízení a legislativní dokumenty, které jsou zásadním nástrojem řízení bankovnictví v České republice.

1 Hotovostní platební styk

Banka všeobecně je charakterizována jako „Finanční zprostředkovatel, jehoţ hlavní činností je zprostředkování pohybu dočasně volných finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Objektivní základ existence banky je tedy v přerozdělování dočasně volných peněţních prostředků, tzn. pouţití svěřených zdrojů k úvěrování.“² Pro klienty bank je důleţitý zákon o platebním styku, který vymezil odpovědnost poskytovatelů sluţeb platebního styku. Posílil právní jistoty účastníků právních vztahů vznikajících s realizací plateb. Výrazně se také zvýšila informační povinnost poskytovatelů sluţeb vůči klientům.³ Kromě bezhotovostního platebního styku probíhají hotovostní operace nejčastěji přímo mezi podnikateli a fyzickými osobami, tzn. vně bankovní sféry. Své uplatnění nalézá především při úhradách menších částek, často při pochybnostech o solventnosti obchodního partnera.⁴ Mezi tyto operace řadíme např. sloţení hotovosti ve prospěch účtu prostřednictvím pokladen bank, poukaz peněţních prostředků z účtu zákazníka k výplatě v hotovosti jinému subjektu,výběr hotovosti na základě tzv. výběrního lístku, výběr hotovosti v bankomatu, vydání šeku atd.

1.1 Základní pojmy

Bankovky – „jsou nezúročitelné státní dluhopisy, vydávané jako náhrada za mince z drahých kovů. Bankovky v oběhu tak představují dluh centrální banky, která musí mít proti nim krytí ve zlatě a ostatních aktivech.“⁵

Měna – „Pro peníze emitované centrálními bankami, jejichţ oběh je uzákoněn na území určité země nebo skupiny zemí (Evropská měnová unie) se uţívá výrazu měna. Na rozdíl od pojmu peníze nezahrnuje měna peněţní prostředky, které mohou na určitém území rovněţ obíhat, ale jsou vydávané (emitované) jinými centrálními bankami (jiné měny).“⁶

Mince – „peněţní jednotka, která je součástí peněţní soustavy kaţdého státu. Jedná se o kousky kovu opatřené údaji (hodnota, název měny či údaje o vydavateli), ze kterých je

patrné, ţe se jedná o peníze.“⁷

2 ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí. s. 197.

3 ČESKO. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

4 MARVANOVÁ, Marie, HOUDA, Martin a kol. Platební styk. Platební a zajišťovací instrumenty ve vnitřním a zahraničním obchodě.

5 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. s. 44.

6 ČNB. Čím je kryta měna? online

7 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. s. 45.

Platební služba – je definována v zákoně č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Je definována jako „sluţba, která umoţňuje zejména vklad a výběr hotovosti na platební účet, provedení převodu peněţních prostředků z podnětů plátce nebo z podnětu příjemce na základě souhlasu plátce, tj. tzv. inkaso a na základě podnětu daného platebním prostředkem.“⁸

Platební prostředek – zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi obchodní bankou a jejím klientem, které jsou vztaţeny ke klientovi a kterým klient zadává příkaz k zaúčtování.

Platební styk - rozumíme jím v širším slova smyslu „systém organizovaný bankami a finančními institucemi, který umoţňuje hotovostní a bezhotovostní finanční přesuny mezi jednotlivými subjekty hospodářského ţivota - fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i ve vztahu k zahraničí.“⁹ Jiný výklad prezentuje Otakar Schlossberger: „Platební styk můţeme definovat jako vztah mezi plátcem a příjemce, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím peněţního ústavu.“¹⁰

Státovky – „papírové kreditní platidlo emitované státem; původně cenný papír na určitou peněţní částku, vydávaný státem, nezúročitelný, znějící na majitele a který byl u pokladem státu přijímán na zaplacení státních pohledávek, např. daní.“¹¹

1.2 Legislativní podmínky

Legislativně se hotovostní platební styk řídí zákonem č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon a zákonem č. 254/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Okrajově je hotovost také zmíněna v zákonu č. 142/2002 Sb., o platebním styku.¹² „Hotovostní platební styk je jednou z forem platebního styku, která se provádí prostřednictvím hotových peněz – bankovek a mincí. Je charakterizován jako všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými či fyzickými osobami, jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů.“¹³

8 KALABIS, Zbyněk. Platební styk, s. 5.

9 MARVANOVÁ, Marie, JUŘÍK, Pavel, VÍTKOVSKÝ, Karel. Platební styk. s. 1.

10 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 24.

11 ČNB. Vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince. online

12 MÁČE, Miroslav. Platební styk, klasický a elektronický, s. 35.

13 MÁČE, Miroslav. Platební styk, klasický a elektronický, s. 34.

Obchodní banky jsou povinny se při zajišťování platebního tyku řídit českou legislativou, tj. platnými zákony a vyhláškami. Tabulka 1 uvádí nejdůleţitější z nich.

Tabulka 1 Základní zákony k činnosti bank

Zdroj: KALABIS, Zbyněk. Platební styk, s. 7

Poznámka. V tabulce jsou uvedeny zákony podle stavu k 31. červenci 2013.

Novelizovaný zákon platí vstoupil v platnost v roce 2009.¹⁴ K vybraným ustanovením zákona o platebním styku byla v roce 2012 vydána tři výkladová stanoviska, v roce 2013 jedno. Zákon v § 1 stanovuje předmět úpravy, přičemţ konstatuje, ţe zákon zpracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo pouţitelný předpis Evropské unie, přičemţ upravuje činnost osob oprávněných poskytovat platební sluţby, účast v platebních systémech, práva a povinnosti poskytovatelé platebních sluţeb, práva a povinnosti vydavatelů elektronických sluţeb. V § 2 se zabývá vymezením základních pojmů, které se vyuţívají v souvislosti se zákonem o platebním styku.

14 ČESKO. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 89, s.

4174-4210.. Dostupné také z http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-

zakonu/SearchResult.aspx?q=284/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy ISSN 1211-1244.

Účastníky platebního tyku s bankami jsou podle Máčeho čtyři typy subjektů:¹⁵

Zákazníci jako fyzické a právnické osoby

Ti všichni si vybírají bankovky na přepáţkách bank nebo prostřednictvím elektronického elektronického platebního prostředku. Takto získanou hotovost dávají zpět do oběhu při různých platbách za zboţí nebo sluţby. Zároveň si ukládají peníze na účty u bank nebo podobných institucí.

Obchodníci – podnikatelé a právnické osoby

Přijímají za své sluţby a zboţí hotové peníze od zákazníků, část peněz ukládají v bankách.

Komerční banky působící na území ČR v souladu se zákonem o bankách

Přijímají hotové peníze od občanů, podnikatelů i právnických osob. Hotovost spolu s další hotovostí získanou od centrální banky pouţijí na uspokojení dalších potřeb zákazníků v oblasti hotovostního platebního styku. Přebytečnou část odvedou do centrální banky.

Centrální banka

Hotové peníze přijaté z oběhu třídí na hotové peníze schopné dalšího oběhu a hotové peníze pro oběh neupotřebitelné (stahuje je z oběhu a zničí). V souladu se zákonem zavádí do oběhu nové bankovky a mince.

15 MÁČE, Miroslav. Platební styk, klasický a elektronický. 36.

2 Úloha ČNB v hotovostním platebním styku

2.1 Emise hotovostního oběživa

Emisní funkce spočívá ve výhradním právu centrální banky emitovat hotovostní oběţivo a současně v širším smyslu v řízení celkového peněţního oběhu daného státu. K řízení banka vyuţívá řadu nástrojů měnové regulace. Jejich míra účinnosti se odvíjí od stupně nezávislosti centrální banky na vládě. Pouţitými nástroji měnové regulace banka ovlivňuje zejména mnoţství peněz, tj. peněţní zásobu.¹⁶ Emisní činnosti banky je jednou z nejstarších funkcí centrální banky. Současná emisní činnosti probíhá prostřednictvím komerčních bank, které ke své činnosti získávají peníze od banky centrální. Proto mají banky zřízeny svůj běţný účet u České národní banky, ze kterých mohou jako klienti vybírat a vkládat peníze. ¹⁷ Česká národní banka při své činnosti vychází ze zákona o bankách a dalších navazujících legislativních předpisů. Má také výkonnou odpovědnost za to, aby v oběhu byl dostatek finančních prostředků, tj. bankovek a mincí. Má také legislativní odpovědnost za to, ţe veškerá opatření pro bankovní trh budou v souladu s politickou vlády a státu.

„Po listopadové revoluci v roce 1989 mince i bankovky formálně zastaraly – změnil se název státu i státní znak. Bankovky bylo nutné modernizovat rovněţ z hlediska technického provedení, aby se omezila moţnost falsifikace. V roce 1991 byla vypsána soutěţ na výtvarné návrhy, ale nebyl vybrán vítěz. Během příprav na rozdělení republiky se chystalo i přechodné

označení platidel. Měnová rozluka 8. února 1993 byla stejně jako v roce 1919 legislativně a organizačně náročnou akcí. Byly okolkovány bankovky nejvyšších hodnot a vydány nové

české bankovky i mince. Bankovky hodnot po 50, 100, 200, 500, 1 000 a 5 000 korunách doplnila v roce 1994 dvacetikoruna a v roce 1996 dvoutisícikoruna. V letech 1994 - 2009 byla většina hodnot vydána opakovaně v nových vzorech s úpravami designu a zvýšenou ochranou proti padělání.“¹⁸

Hotovostní platební styk je značně nákladný z hlediska emise hotovostního oběţiva a péče o jeho čistotu, bezpečné manipulace, s penězi, osobních a věcných nákladů peněţních operací. Jeho rozsah je postupně sniţován především zlepšením nabídky výhodnějších bezhotovostních instrumentů. Naopak zvýšení objemu hotovostních plateb se objevuje v souvislosti se zhoršenou platební disciplínou v hospodářství.“¹⁹

16 POSPÍŠIL, Michal, HOBZA, Vladimír a PUCHINGER, Zdeněk. Finance a bankovnictví., s. 22.

17 Dvořák, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. S. 146-147.

18 ČNB. Emise peněz a hotovostní peněžní oběh, online.

19 ČERNOHORSKÝ, Jan a TEPLÝ, Petr. Základy financí, s. 238.

2.2 Operace centrální banky s hotovými penězi

Centrální banka, tj. Česká národní banka musí nakládat s emisí hotovostních peněz na základě legislativních opatření tak, aby zajistila bezproblémový průběh jednotlivých základních operací. Jedná se především o emise a stahování hotovostních peněz, správu zásob hotovostních peněz, výměnu opotřebených a poškozených peněz a o další činnosti, které jsou spojeny s pohybem hotovostních peněz.

Kaţdá základní operace má stanovena pevná pravidla, která musí kaţdý zaměstnanec banky znát a musí je také uplatňovat. Emise a stahování peněz představuje kaţdodenní pohyb peněz s ohledem na poţadavky zákazníků bank a k tíţi účtu bezhotovostních rezerv, K tomu náleţí úkony přijímání hotovostních peněz od bank ve prospěch účtů jejich bezhotovostních rezerv, přepočítávání, ověřování pravosti, balíčkování a sáčkování vydávaných a přijímaných hotovostních peněz.

Součástí činnosti České národní banky je také správa hotových peněz, coţ znamená především dbát na dostatečnou výši peněz a jejich úschovu včetně doplňováni jejich výše podle poţadavků poboček centrální banky, dále doplnění za vyřazené peníze, tj. peníze poškozené anebo jinak znehodnocení a v neposlední řadě zabezpečení a organizaci dodávek hotovostních peněz od výrobců do trezorů centrální banky.

Denně můţeme být svědky, kolik poškozených a opotřebených bankovek je v oběhu.

Výroba a tisk peněz není levnou záleţitostí, proto jsou přijata opatření a stanovena pravidla pro poskytování náhrad za různé poškozené hotovostní peníze.

Dosud vyjmenované činnosti spojené s oběhem hotovostních peněz nejsou všechny.

Protoţe jsou papírové peníze nešetrným nakládáním s nimi velmi rychle poškozovány, musí Česká národní banka dbát o jejich novou raţbu a tisk. Zkušenosti ukazují, ţe stanovená pravidla s nakládání penězi nejsou dostatečně dodrţována, přestoţe probíhá pravidelný dozor nad bezpečností obíhajících peněz. K této činnosti se přidává sledování a prověřování platnosti peněz, ničení falešných hotovostních peněz, popř. předání bance peněz, u kterých jejich vlastník zjistil podezření, ţe jsou falešné. Kromě toho ve státní tiskáren cenin musí po kaţdé vydané emisi být zničeny tiskové desky, razidla. Podobné postupy je nezbytné dodrţovat také u hotovostních peněz cizích států, které jsou vydávány a přijímány na území České republiky, a to včetně úschovy platných i neplatných hotovostních peněz těchto cizích států.

2.3 Bankovky a mince České republiky

Bankovky České republiky se rozdělují podle zachovalosti do sedmi stupňů. Pro přesnější určení se pouţívají znaménka minus a plus. V praxi se jedná o systém podobný známkování ve školách s tím, ţe 2- je horší neţ 2, ale lepší neţ 3+. Bankovky v České republice tiskne

Státní tiskárna cenin, která je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem i na vlastní odpovědnost a s tímto majetkem má právo

hospodařit. Státní tiskárna cenin neručí za závazky státu a stát neručí za závazky Státní tiskárny cenin, není-li zákonem stanoveno jinak.

„Ochranné prvky slouţí k tomu, aby se co nejvíce usnadnila identifikace pravých a padělaných peněz. Jedná se o souhrn sloţitých technických prvků, které se stávají součástí

bankovek jiţ v průběhu výroby peněz. Náročnost těchto technických prvků by měla znesnadnit výrobu padělaných peněz.“²⁰ O nutnosti ochrany při výrobě peněz se zmiňuje také Willibald Kranister, který ve své práci konstatoval, ţe na bankovkách se musí pouţívat řada technických prvků, které mají za úkol zabránit jejich padělání.²¹

Obrázek 1 Nová bankovka 500 Kč z roku 2009 – ochranné prvky

Zdroj: ŘEŢÁBEK, Pavel. Emise oběživa a nové ochranné prvky bankovek, s. 16.

20 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, s. 220.

21 KRANISTER,Willibald The Moneymakers International.

Mezi ochranné prvky bankovek náleţí:

Papír, ze kterého se vyrábějí bankovky, se nazývá bankovkový papír. Tento speciální papír musí být velmi odolný, protoţe z vlastní zkušenosti víme, jak často jsou bankovky přehýbány.

Musí být odolný proti roztrţení a zlomům.

Vodoznak je znak, který vidíme v průhledu proti světlu. Vzniká zesílením nebo zeslabením papírové hmoty v závislosti na tlaku válce, který je buď vyvýšen nebo vyhlouben.

Různé tiskové techniky a postupy vytvářejí ochranné prvky tisku. Mezi ně patří sklopný efekt, který vzniká zvláštním uspořádáním linek hlubotisku. Další je iris. Jedná se o způsob tisku, při kterém jedna barva prostupuje druhou a plynule v ní přechází. Soutisk je tisková technika, při které se dociluje přesného soutisku barev a obrazců, Giloše jsou geometrické linie (pozitivní nebo negativní), které vytvářejí obrazce, pásy, případně rámečky. Poslední technika je mikrotext.

Ochranný proužek je tenký pásek, který je vyrobený z různých materiálů. Bývá plastový

nebo plastový s pokovováním a je uloţený v papírové hmotě. Je buď skrytý v papíře a v průhledu proti světlu ho vidíme jako tmavou linku.

Ochranná vlákna jsou částice různého původu (ţivočišné, rostlinné, plastové), které jsou zapracovány do papírové hmoty v mokré fázi výroby papíru. Mohou být rozmístěny po celé ploše bankovky, nebo se vyskytují jen v určité části.

Konfety mají obdobnou funkci jako ochranná vlákna. Jsou to různobarevná tělíska, která jsou zapracována v papírové hmotě po celé ploše bankovky. Některé vidíme pouze pod ultrafialovým světlem.

Barvy, které se pouţívají při tisku bankovek, jsou speciální barvy, které jsou stálé, odolné proti vodě, světlu a otěru. Tyto barvy mohou mít i specifické vlastnosti jako je např.

luminiscence a opticky proměnlivá barva. ²²

22 SCHLOSSBERGER, Otakar, SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk, s. 222.

3 Organizace pokladní činnosti v bance

3.1 Smlouva o vedení běžného účtu

„Běţný účet je základním stavebním kamenem bankovních sluţeb, na který bezprostředně nebo zprostředkovaně navazují další sluţby bank. Všechny poskytované produkty a sluţby obchodních bank se vţdy váţou na existenci běţného účtu.“²³ Běţný účet patří mezi tzv.

vklady na viděnou, coţ. Proto si ho právnické a také fyzické osoby zakládají ve vybrané bance z důvodů, aby měly finanční prostředky podle potřeby ihned k dispozici a mohly s nimi podle svého uváţení nakládat. Běţný účet tak mohou vyuţívat pro hotovostní i bezhotovostní platební styk. „Běţné účty jsou určeny pro všechny typy klientů. Běţné účty jsou klientům vedeny jak v českých korunách, tak rovněţ v cizích měnách. K prostředkům na běţném účtu je moţné mít přístup prostřednictvím řady bankovních produktů, jako jsou např. platební karty nebo další „distribuční kanály“ pro provádění platebního styku (např. internetové nebo telefonní bankovnictví).“²⁴

Smlouva mezi obchodní bankou a zájemce o zřízení běţného účtu je zásadně písemná.

Bez podpisu z jedné stran je neplatná. Obchodní banky jsou v současné době vytvořily v posledních letech podmínky k tomu, aby si mohly účty zřizovat také osoby, které jsou slepé.

Za ně musí smlouvu podepisovat soudem stanovený opatrovník. Totéţ se týká osob, které byly soudně zbaveny ze zdravotních důvodů svéprávnosti. Banky ve snaze získávat nové a nové klienty před lety vytvořily podmínky pro zřizování tzv. studentských účtů a nyní se většina z nich zaměřuje na rodiče nově narozených dětí a jako zákonným zástupcům jim umoţňuje s účtem nakládat aţ do plnoletosti dítěte, tj. dosaţení věku 18 let.

Smlouva o zaloţení a vedení účtu musí obsahovat tyto náleţitosti: ²⁵

a) identifikace (označení) obou smluvních stran (tedy jak klienta, tak také obchodní banky), b) odvolávku na právní předpis, podle něhoţ je smlouva uzavírána,

c) den, ke kterému se účet zřizuje, a den, od něhoţ je klient oprávněn disponovat s finančními prostředky uloţenými na tomto účtu; velmi často se jedná o dva po sobě

23 MÁČE, Miroslav. Platební styk, klasický a elektronický, s. 22.

24 KALABIS, Zbyněk. Platební styk, s. 8-9.

25 KALABIS, Zbyněk. Platební styk, s. 8-9.

jdoucí pracovní dny – pracovníci obchodní banky tak „získají dostatek času“ na zaloţení všech nutných údajů (zejména „podpisového vzoru“) do svojí počítačové databáze klientů a jimi vyuţívaných produktů, číslo účtu, měnu, ve které je účet veden, podmínky, za kterých je účet veden, tzn.

d) jakou sazbou je účet úročen a jakou částkou jsou zpoplatňovány jednotlivé sluţby, spojené s tímto účtem (týká se to např. poplatků za provedené transakce),

e) zda jsou mu výpisy z účtů zasílány poštou (na jeho trvalou adresu, resp. na adresu jeho sídla nebo na jinou neboli alternativní adresu, kterou si sám určí) nebo zda si bude výpisy klient sám vyzvedávat na pobočce banky.

Zrušení běţného účtu lze teoreticky rozdělit podle několika různých hledisek:

podle subjektu:

a) z podnětu majitele účtu – často důvodem bývá přechod k jiné bance, která nabízí výhodnější podmínky,

b) dohodou, c) výpovědí

d) z podnětu banky – klient neplní obchodní podmínky, většinou se jedná o nedostatek peněz na účtu, klient je v minusu,

e) okamţitým odstoupením od smlouvy – jedna ze stran Jiné důvody:

a) uplynutí doby, na kterou byl běţný účet zřízen, b) splnění účelu, pro který byl běţný účel zřízen.

c) likvidace společnosti, d) konkurz²⁶

Likvidace společnosti a případný konkurz znamenají pro právnické osoby značné neúspěchy, které jsou doprovázeny velkými finančními ztrátami. Jsou také častými dluţníky obchodních bank, které se tak stávají účastníky řízení.

26 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, s. 54.

3.2 Identifikace a autentizace klienta při zakládání účtu

Je v zájmu obchodních bank, aby dodrţovaly legislativu týkající se bankovních operací, a to zvláště s přihlédnutím k současným aktivitám různých nelegálních skupin, které vyuţívají internet k narušení bankovní ochrany systémů a ohroţení uloţených peněz na účtech klientů.

Z tohoto důvodu je na místě velká obezřetnost bank při identifikaci klientů, kteří přicházejí do banky s cílem zaloţit si nový účet. Obchodní banky jsou povinny identifikovat svoje klienty

podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (pro potřeby pojištění vkladů) a na základě zákona č. 253/2008 Sb.

Fyzická osoba:

a) všechna jména a příjmení, rodné číslo a (pokud nebylo vydáno) datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství;

b) jde-li o podnikající fyzickou osobu, také její obchodní firma, odlišující dodatek, místo podnikání a identifikační číslo

Právnická osoba:

a) obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo, přidělované v zahraničí;

b) u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo členem, údaje, uvedené v první odráţce tohoto odstavce,

c) identifikovány musí být také osoby, uvedené na podpisovým vzorech.²⁷

Vedle pojmu „identifikace klienta“ je pouţíván pojem „autentizace klienta“. Pracovník v pokladně banky je povinen si ověřit, zda klient, který před ním stojí u přepáţky, je skutečně oprávněn pouţít konkrétní sluţbu, ke které se u pokladní přepáţky v bance hlásí. Pracovníci banky jsou povinni důsledně zkontrolovat např. podpisový vzor, u platebních karet PIN apod.

„Shodou podpisů si banka ověřuje skutečnost, ţe obchod provádí osoba, kterou si jiţ dříve ověřila a její identifikační údaje jsou jí známy. U výplaty hotovostí pak banka ověřuje vţdy totoţnost i podle příslušného průkazu totoţnosti.“²⁸

27 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, s. 65

28 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, s. 65

3.3 Pokladní místo

S hotovými penězi v bance hospodaří především pokladní místo. Základním pravidlem je, ţe v něm musí být přítomni zásadně dva pracovníci, coţ zaručuje vzájemnou kontrolu. Totéţ platí i v případě, ţe klient banky vydává nebo přijímá své peníze. Klient tak plní funkci tzv.

druhé osoby. V pokladním místě probíhá hotovostní platební styk, přičemţ dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Subjekt, který sluţbu poskytuje, „je pouze prostředníkem v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet.“ ²⁹

Pokladní operace, které v bankách v pokladních místech probíhají, zahrnují vklady a výběry v českých korunách, dále v ostatních měnách, včetně nákupu a prodeje valut, odehrává se zde podání šeků a jejich výplata. „Většina sluţeb je zpoplatněna buď paušální sazbou či procentem provize z celkové částky, přitom je dáván minimální poplatek. Banky mají tuto sluţbu individuálně rozlišenou.“³⁰ Pokladní činnost zahrnuje veškeré hotovosti banky, které v bankách zadávají klienti v tzv. hotových penězích, a to formou vkladů nebo výběrů.

Hotovostní styk v bankách se uskutečňuje:

 Šekem, který je určen k výplatě v hotovosti.

 Výběrem hotovosti prostřednictvím výběrového lístku.

 Sloţením hotovosti ve prospěch účtu příjemce na základě pokladní sloţenky nebo vkladového dokladu přímo na pokladnách bank a pošt.

 Pomocí nočního trezoru.

 Bankovní platební kartou. ³¹ Výplata šekem

Setkáváme se s ním při obchodních platbách i při neobchodních platbách fyzických osob.

„Šek (cheque) je cenný papír a zároveň platební nástroj, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běţného účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou peněţitou částku. Šeky můţeme třídit dle několika hledisek. Podle toho, jak lze práva z šeku převádět na další osoby rozeznáváme:

Šek na řad (orderšek) – je to šek vystavený na určitou osobu s výslovnou doloţkou

„na řad“. Práva z šeku lze převádět indosamentem.

29 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. s. 12.

30 POSPÍŠIL, Michal, HOBZA, Vladimír a PUCHINGER, Zdeněk. Finance a bankovnictví. s. 58.

31FORIŠKOVÁ, Dana. Základy komerčního bankovnictví. s. 63-64.

Šek na jméno (rektašek) – šek je vystavený na určitou osobu a musí mít doloţku

„nikoli na řad“ výslovně uvedenou. Rekta doloţkou se zamezuje převodu šeku na další osobu.

Šek na majitele, držitele – na tomto šeku není uvedená osoba, které má být zaplaceno. K převedení šeku na majitele stačí pouhé předání šeku.“ ³²

Obrázek 2 Průběh zpracování a výplaty šeku

FORIŠKOVÁ, Dana. Základy komerčního bankovnictví. s. 66

Výběr hotovosti prostřednictvím výběrového lístku

Před příchodem v pokladně vyplní majitel účtu nebo jím pověřená osoba výběrní lístek, který je v bance k dispozici, ve kterém ve výčetce uvede rozdělení peněz podle potřeby. Na základě tohoto lístku pokladní vydá poţadovanou finanční částku, jejíţ převzetí klient po přepočítání podepíše.

Složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce na základě pokladní složenky nebo vkladového dokladu přímo na pokladnách bank a pošt.

Platí stejný postup jako u výběru hotovosti, pouze se vyplňuje jiný formulář – místo výběrního lístku pokladní sloţenka.

32 FORIŠKOVÁ, Dana. Základy komerčního bankovnictví. s. 64.

Noční trezor

Běţně se stávají situace, ţe někteří klienti bank s ohledem na svou pracovní dobu anebo pracovní zaneprázdnění nestíhají dojít osobně na příslušnou pokladní přepáţku na pobočku banky, u které mají svůj účet, a přesto, především z bezpečnostních důvodů, potřebují předat své získané peníze do bankovní úschovy. „Pro hotovostní vklady po skončení pokladních hodin mohou klienti vyuţít sluţby tzv. nočního trezoru. Tato sluţba umoţňuje kdykoli bez čekání a bez ohledu na provozní dobu banky odvést bance peněţní prostředky nebo šeky k zúčtování a uloţit je na jejich účet...“³³ Podmínkou vyuţívání nočního trezoru je mít uzavřenou smlouvu s bankou, která se speciálně týká nočního trezoru. Ve smlouvě jsou stanovena pravidla a zásady, jakým způsobem je moţné trezor vyuţívat bez ohledu na jiţ zmíněnou provozní dobu banky. Pokud klient pověří vyúčtování nočního trezoru další osoby, je povinen je seznámit se způsobem pouţívání.

Po podepsání smlouvy o vyuţívání nočního trezoru obdrţí klient kazety, sáčky, plombovací kleště a klíče s tím, ţe není oprávněn nechat si vyhotovit další klíče. Klient zároveň se smlouvou podepisuje prohlášení, ţe všechna příslušenství k nočnímu trezoru bude uchovávat na bezpečném místě, aby nedošlo k jejich ztrátě nebo zneuţití. V případě, ţe prosto dojde ke ztrátě nebo poškození některého ze zapůjčených předmětů, je klient povinen co nejdříve ohlásit událost bance, které noční trezor patří.³⁴

Podle pravidel smlouvy musí klient odváděné bankovky vkládat do kazet nebo sáčků, a to v souladu s příslušnou vyhláškou České národní banky, tj. roztříděné podle nominálních hodnot, stran a směru tisku. Veškeré bankovky musí být vloţené do pásek, na kterých je uveden počet kusů, nominální hodnota, úhrnná částka, název a sídlo majitele účtu, resp., jeho provozovny. Nesmí chybět otisk razítka, datum a podpis pracovníka (pracovníků), kteří balíček vytvořili. Podobný postup musí následovat u mincí, pokud je klient vkládá do nočního trezoru. Šeky musí být vloţeny do samostatné obálky. Veškeré peněţní prostředky (bankovky a mince musí být řádně uvedeny v pokladní sloţence, ve které nesmí být přeškrtnutý ţádný údaj. Na základě mnoha zkušeností klientů banka doporučuje, aby klienti veškeré práce související s uspořádáním a vkládání peněz do nočního trezoru zabezpečovali v prostorách vlastní provozovny nebo v domácím prostředí. Je to stále více bezpečnější způsob neţ peníze narychlo ukládat do nočního trezoru přímo před ním. Klient také musí věnovat pozornost, aby neopatrným zacházením nepoškodil obal, do kterého vkládá mince. Obaly mají určitou hranici

33 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. s. 48.

34 KOMERČNÍ BANKA. Pravidla pro užívání nočního trezoru. Online a)

nosnosti. Dvířka vhazovacího zařízení nočního trezoru musí klient odemykat zásadně tak, jak mu bylo předvedeno při předávání klíče od vhazovacího zařízení. ³⁵

Bankovní platební karta

První platební karta byla vydána v roce 1914 americkou společnosti Western Union. „ Evropě

vydala první plastovou identifikační platební kartu National Provincial Bank v roce 1965 (v Anglii), která však slouţila pouze pro výběry hotovosti v jejich pobočkách a teprve v roce

1966 Barclays Bank koupila licenci BankAmericard jako banka, která nepocházela z Ameriky a začala vydávat platební karty, které se mohly pouţívat i v jiných organizacích a jiných zemích.“³⁶

Platební karty členíme dle několika hledisek. Rozlišujeme je podle toho, kdy a jakým způsobem je platbou majitel karty zatíţen:

a) „Charge Card – platební karty jsou spojeny s odkladem placení. Majitel karty dostane výpis provedených transakcí a do určitého termínu musí svůj závazek vyrovnat. Zpravidla má povinnost splatit svůj závazek do 15 aţ 30 dnů. Podmínkou pro vydání této karty je důvěryhodnost klienta, zaloţená na jeho dobré znalosti bankou nebo na vyhodnocení scoringovou metodou.

b) Credit Card – u těchto typů karet nemusí drţitel karty vyrovnat svůj závazek do stanovené lhůty, ale má moţnost čerpat do výše sjednaného úvěrového limitu. Pro výdej těchto karet je zpravidla vyţadován doklad o výši příjmu . Oproti klasickému spotřebitelskému úvěru zde odpadá nutnost podávání ţádosti o kaţdou půjčku. Vzhledem k tomu, ţe termín čerpání úvěru závisí na klientovi, nikoliv na bance, musí mít připravenou hotovost, coţ jí sniţuje ziskovost a také proto, ţe s těmito úvěry souvisí větší rizikovost nesplácení, jsou úročeny vyššími sazbami, které se pohybují v rozmezí 15-28 % per annum.

c) Debit Card – u karet jsou platby zaúčtovány na účet neprodleně po jejich provedení.“³⁷

„Zpočátku nebyly české banky vůbec připraveny na vyuţívání těchto platebních karet klienty v masovém měřítku a přístup k platební kartě byl vyhrazen pro VIP klienty, případně klienty s dostatečným a stabilním zůstatkem finančních prostředků na běţném účtu. Platební

35 KOMERČNÍ BANKA. Pravidla pro užívání nočního trezoru.

36 JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie platebních karet, 2003.

37 FORIŠKOVÁ, Dana. Základy komerčního bankovnictví, 71-72.

karty byly vydávány pouze s platností na jeden rok a poţadované minimální limity dosahovaly u některých bank aţ několika desítek tisíc korun. Při poklesu stavu účtu pod tento limit banka klientovi kartu neobnovila. Vydávání platebních karet v České republice tak bylo po řadu let pro české banky poměrně rizikovou sluţbou.“ ³⁸ Situace se zlepšila aţ na přelomu 20. a 21. století. Debetní karty se začaly masově vyuţívat.

Zabezpečení pokladního místa

Pokladní místo je zabezpečeno, ale přesto se, zejména v posledních letech banky a pobočky stávají také terčem útoků, i kdyţ v daleko menší míře. Často se můţeme setkat s názorem, proč se banky proti přepadům u pokladny lépe nechrání, proč jsou pokladní vystaveny tak vysokému riziku, proč např. není u pokladní přepáţky neprůstřelné sklo apod. Proč tam je kaţdý den najatá ochranka apod. Banky argumentují tím, ţe jde o bezpečnost klientů, kteří se v okamţiku přepadení nacházejí ve vnitřních prostorách banky, kteří se tak snadno mohou stát rukojmími, ne-li přijít o ţivot. Proto banky se snaţí zajistit jiná bezpečnostní opatření.

Ke standardnímu vybavení pokladny patří:

 Příruční uschovací prostor nebo zařízení na hotovosti, se kterými pokladník manipuluje (kazeta pokladníka).

 Doplňkový uschovací prostor nebo zařízení.

 Prostředky pokladní mechanizační techniky (např. různé typy počítaček bankovek a mincí, zařízení na rozpoznávání padělků).

 Prostředky výpočetní techniky.³⁹

Ve větších bankách je systém nastaven tak, ţe je v nich zpravidla jedno pokladní místo hlavní a ostatní jsou vedlejší. Pokladna hlavní zabezpečuje provádění veškerých operací s penězi včetně peněz, které jsou poskytovány z dotací evropských strukturálních fondů a jsou zpracovávány v české i v zahraniční měně. Hlavní pokladní místo zajišťuje také dotace a odvody do jiné banky. V posledních letech se rozmáhá trend, který má bankám zajistit, aby klienti k nim přicházeli například ve velkých obchodních centrech apod.

38 KLUMPAR. Jiří. České banky a portofilio jejich produktů a služeb v uplynulých dvou dekádách, s. 44-45.

39VÍTKOVSKÝ, Karel. Platební styk.

3.4 Požadavky na pokladníky

Hlavní pokladní zodpovídá za řízení hotovosti (udrţování poţadovaných rezerv apod.). Podle velikosti banky jsou zřizovány jednotlivé úseky, např. úsek podle úvěrů, kontrolní oddělení a také provoz pokladního úseku . V menších bankách jsou jednotlivé úseky kumulovány. Banky přizpůsobují svou organizační strukturu potřebám zákazníků.⁴⁰ Pro vykonávání činnosti pokladníků jsou stanovena zákonem pravidla, která musí být bezpodmínečně dodrţena.

Pokladník nesmí být mladší osmnácti let, musí být právně způsobilý, musí mít čistý trestní rejstřík, nesmí být v příbuzenském vztahu k nejbliţšímu nadřízenému, musí být seznámen s předpisy bank, které se týkají jeho práce a musí být proškolen z předpisů z oblasti hotovostních operací.⁴¹

Samotný fakt, ţe pokladník kaţdý den pracovně manipulace s velkými finančními částkami, svědčí o velké zodpovědnosti. Odpovídá za to, ţe v rámci svých pracovních povinností bude správně nakládat s přijímanými a vyplácenými penězi. Z tohoto důvodu je oprávněný poţadavek na přesnou a odpovědnou práci. Aby ve výjimečných případech nemohlo dojít k tomu, ţe se někteří klienti pokusí o podvod, v kaţdé bance platí (je zahrnuto ve vnitřních předpisech), ţe banka má odpovědnost za vyplácené peníze pouze do okamţiku, kdy klientovi vyplatí potřebný obnos, ten podepíše doklad o převzetí a opouští prostory banky. Za případné rozdíly, které se snaţí klient reklamovat dodatečně, banka a ani pokladním nenesou ţádnou zodpovědnost. Povinností banky je vytvořit pro klienta dostatečný časový prostor, aby si mohl v klidu překontrolovat správnou výši vydaných peněz a také, jaký doklad s jakou výší podepisuje.⁴²

Pokladník musí dodrţovat následující zásady:

 „peníze, za které nese odpovědnost, musejí být vţdy uloţeny mimo dosah klientely i ostatních osob;

 v případě, ţe pokladník opouští své pracoviště, je povinen peníze bezpečně uschovat;

 v prostorech, kde se manipuluje s penězi, nesmějí být ponechány peníze a osobní věci osob, které zde pracují, ani jakékoli jiné peníze, jeţ nejsou zaznamenány v příslušných evidencích.“⁴³

40 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. s. 113.

41 SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 239-240.

42 VÍTKOVSKÝ, Karel. Platební styk.

43 VÍTKOVSKÝ, Karel. Platební styk.

Pokladník v bance musí během své pracovní doby velmi pozorně sledovat, jaké činnosti vykonává. V ţádném případě nesmí v pokladním místě mít jiné peníze neţ ty, které jsou banky a které má přiděleny pro vykonávání vymezené pracovní doby. Pokladním provádí pro jednoho klienta dvě operace. Za prvé vypisuje potřebný bankovní doklad (o příjmu nebo výdeje peněz), následně si musí připravit a překontrolovat částku, kterou bude klientovi vydávat. Provádí tzv. likvidační činnost (hotovostní operace). Ve velkých bankách jsou tyto operace odděleny. Jeden pracovník vypisuje doklady, kontroluje jejich správné vystavení, aby byly uvedeny všechny povinné údaje a pokladník teprve potom vydává peníze na základě předloţeného dokladu. Správnost vydané výše peněz potvrdí svým podpisem. Obrázek 3 znázorňuje počítačku bankovek pro všechny měny.

Obrázek 3 Počítačka bankovek pro všechny měny

Zdroj: http://www.safescan.com/cz/products/29/pocitacky-bankovek/

Postup přípravy k plnění práce pokladníka v bance

Činnost související s pohybem peněz, bez ohledu na to, kde se odehrává, vyţaduje dodrţení velmi přísných bezpečnostních pravidel. Ještě důrazněji toto konstatování platí pro příjmy a výdaje v pokladně jakékoli banky. Pokladník musí mít neustále na paměti, ţe zodpovídá za vysoké finanční částky. Kaţdý zaměstnanec, a to také platí i pro pokladníky banky, musí podepsat dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zákoníku práce.⁴⁴ Podle § 252 odst. 1 za svěřené hodnoty se povaţují „hotovost, ceniny, zboţí, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiţ má zaměstnanec moţnost osobně disponovat po dobu, po kterou mu byly svěřeny. Za ně zaměstnanec, který podepsal dohodu o odpovědnosti, plnou zodpovědnost.“ Podle § 2 odst. 4

„dohoda musí být uzavřena písemně.“ Podle § 2odst. 5 se „zaměstnanec zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliţe se prokáţe, ţe schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Zejména, ţe mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemoţněno se svěřenými

44ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění.

hodnotami nakládat.“ Při dohodě o odpovědnosti je zaměstnanec povinen bez ohledu na jeho pracovní zařazení vše řádně vyúčtovat.

Pro dodrţení stanovených pravidel musí kaţdý pokladník dodrţovat před zahájení a také po ukončení své pracovní činnosti nařízený postup. To znamená z trezoru banky vyzvedne kazetu, ve které jsou uloţeny peníze, které podle interních předpisů banky můţe mít v pokladně k dispozici. Především okamţitě zkontroluje, zda není kazeta poškozena buď nějakým nečekaným mechanickým způsobem anebo byla násilně otevřena. Zejména ve větších bankách je pokladní trezor přímo v místě, kde se nachází pokladna. „Není vyloučena ani varianta, ţe pokladník nemá své peníze (kazetu) z předchozího dne, ale potřebné peníze získá aţ dotací z trezoru. Peníze uloţené v kazetě pokladníka zpravidla na zahájení pracovního dne nestačí. Další peníze získá pokladník tzv. dotací z trezoru.“⁴⁵

Úloha klíčníků banky

Klíčníci mají od banky zvláštní pověření, na jehoţ základě jsou odpovědni nadřízeným a zejména vlastníkům banky, za neporušení obsahu trezoru a také za jeho předpisové uzavírání.

Zároveň odpovídají za příjem a výdej hotovosti z trezoru. Proto předávání peněz probíhá přímo mezi klíčníky a pokladníky. Zároveň je odsouhlasena správnost předávací transakce.

Podmínka evidence toku peněz

K základním podmínkám patří důsledné vedení evidence, která musí být zaznamenána také účetně. Evidence se vede podle měn a také podle jednotlivých nominálních hodnot. Pro její průkaznost se nečastěji pouţívá prováděcí razítko (kaţdý zaměstnanec má na razítko s konkrétním pořadovým číslem). Chybět nesmí podpis pokladníka. Pravidla a pomůcky evidence specifikuje kaţdá banka podle svých interních předpisů. Pouţívají se pokladní knihy, zásobníky, trezorové knihy, dokonce zápisníky, do kterých lze zapisovat ručně, ale stále více se vyuţívá moţností výpočetní techniky. Kaţdý pokladník musí zásady, které jsou podmínkou zahájení činnosti v pokladně banky. Po provedení stanovených úkonů, tj.

zkontrolování kazety, kterou převzal a také peněz z dotace. Vše musí zaznamenat ve vlastní operativní evidenci, v evidenci pracovníků pokladní sluţby, kteří společně s ním sdílejí pracovní prostor v průběhu pracovního týdne a také zaznamenají údaje do informačního systému banky.

45 VÍTKOVSKÝ, Karel. Platební styk.

4 Zásady příjmu hotovosti

4.1 Ověření identifikace klienta

Obchodní banky jsou povinny na základě zákona č. 21/1992 Sb., o bankách v aktuálním znění identifikovat své klienty při vedení jeho účtu nebo při přijetí a také vydání poţadované výše finančních prostředků. „Identifikačními údaji podle zákona se rozumí:

 U fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, popř.

identifikační číslo.

 U právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo, u tuzemských právnických osob také identifikační číslo.“⁴⁶

Zaloţit si účet u kterékoli banky v České republice znamená především souhlasit s předáním svých osobních údajů, ať se jedná o právnické nebo fyzické osoby. Ţadatelé musí splnit kritéria banky týkající se předloţení dokumentů, které potvrdí, ţe se jedná o osoby podnikající, které skutečně podnikají, z různých důvodů nepřerušily podnikání. Mezi dokumenty patří např. ţivnostenský list, výpis z obchodního rejstříku apod. Kromě těchto osob podnikají v České republice osoby, které jsou např. osoby samostatně výdělečně činné, ale nemohou si zaloţit podnikatelský účet, protoţe podnikají např. podle autorského zákona, jako svobodní umělci. Nemají přiděleno identifikační číslo, nýbrţ daňové identifikační číslo (DIČ). „Doklad o přidělení DIČ není identifikačním dokladem. Doklad o přidělení DIČ totiţ představuje pouze o doklad o tom, ţe je konkrétní klient evidován na finančním úřadě pro potřeby plnění svých daňových povinností. Pouhá existence daňového identifikačního čísla DIČ, tj. evidence na finančním neznamená, ţe je konkrétní osoba podnikatelem, a proto jí není moţné zaloţit podnikatelský účet.“⁴⁷

Osoby, které podnikají např. podle zmíněného autorského zákona, mají své DIČ sloţeno z CZ a rodného čísla, přihlašování se na místně příslušném úřadu spočívá pouze v podepsání čestného prohlášení. Ze své činnosti odvádí daně finančnímu úřadu, platí zdravotní a sociální pojištění. Mohou vystavovat a přijímat faktury. Pracovníci banky jsou dále povinni provést identifikaci klienta v kontextu se zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tyto údaje je nutné získat vţdy při uzavírání kaţdé

46 KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. s. 18.

47 KALABIS, Zbyněk. Jak banky identifikují své klienty. online

smlouvy. Všechny doklady musí být originály, nelze akceptovat náhradní doklady (např.

občanský průkaz). Zákon vstoupil v České republice v platnost 1. září 2008. Do tohoto termínu bylo moţné vloţit na účet v bance do sto tisíc korun, pokladník neměl za povinnost ověřovat totoţnost klienta. Teprve po 1. září 2008 zákon výrazně sníţil hranici tzv. povinné

identifikace osoby, která je účastníkem obchodu.⁴⁸ Přitom nový zákon povaţuje za obchod i vklad klienta na vlastní bankovní účet. Zatímco dříve byla hranice pro vklad bez identifikace

klienta 15 tisíc eur, s platností nového zákona to je jiţ pouze jeden tisíc eur. Pro běţného klienta změněná situace znamená, ţe bez povinnosti prokázat svou totoţnost jiţ při cca 25 tisících vloţených korun.

Povinnosti banky ve vztahu ke klientům

Mnoho let se banky v České republice potýkaly s problémem cílených snah různých skupin osob, které se pokoušely jejich prostřednictvím tzv. „vyprat špinavé peníze“ s jediným cílem:

tímto způsobem naprosto legálně, prostřednictvím bank, o kterých nikdo nepochybuje, vyvést peněţní prostředky do peněţního oběhu. Peníze byly většinou získávány z obchodu s drogami, se zbraněmi, paděláním dokladů, ale také řádnou činností, přičemţ úspěšně, často s pomocí renomovaných firem, výnosy řádně nezdanily. ⁴⁹

Finanční kriminalita se dotýká oblastí, ve kterých se s penězi běţně pracuje s penězi, které lze snadno odcizit, aniţ by byl problém je znovu na některém trhu uplatnit, ale také výhradně s cizími penězi, často s relativně malým kapitálem, jehoţ prostřednictvím je ovládán kapitol nepoměrně větší, např. ve formě vkladů, kapitálových podílů nebo třeba i daní.“ ⁵⁰ Výnosy z této trestné činnosti jsou legalizovány především zakládáním bankovních účtů na základě falešných dokumentů, organizované skupiny přesvědčují tzv. bílé koně (za nízkou odměnu), aby na svou osobu zaloţili nový účet. Další formou je zakládání účtů v zahraničí, zneuţívání sluţeb přímého bankovnictví, platebních karet a také sluţeb společností, které zajišťují rychlý převod peněz do zahraničí, např. WESTERN UNION. ⁵¹

Banky působící v České republice ve svých interních dokumentech definovaly pro své klient přesně účel, proč od nich potřebují jejich osobní údaje a další dokumenty osobní povahy. Zároveň určují, jakým způsobem musí být údaje zpracovány.

48 Kaţdé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí sluţby této jiné osobě.

49KALABIS, Zbyněk. Boj bank proti praní špinavých peněz

50 SCHEINOST, Miroslav a kol. Výzkum ekonomické kriminality. s. 48.

51 HYLMAR, Jiří. Boj proti praní špinavých peněz v České republice. online

Banky mohou zpracovávat pouze údaje:

 „osobní údaje přesně a pravdivě, pokud zjistí, ţe má chybné údaje,

 v databázi musí je opravit případně blokovat nebo odstranit,

 shromaţďovat a zpracovávat údaje osob odpovídající stanovenému účelu a rozsahu,

 shromaţďovat údaje pouze otevřeně, tzn. nesmí je shromaţďovat pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,

 nesdruţovat údaje, které byly získány k rozdílným účelům“.⁵²

Příklad postupu identifikaci klienta u Komerční banky

V úvodu Komerční banka stručně informuje, proč bylo opatření přijato. Následně podrobně vysvětluje klientům, proč kontrolu klienta provádí. Provádí hloubkovou kontrolu v rozsahu potřebném k posouzení moţného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz) a financování terorismu, a to v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo poskytovaném obchodu. Banka identifikuje klienta před navázáním obchodního vztahu (např. otevření běţného účtu, pronajmutí bezpečnostní schránky), dále před uskutečněním obchodu (transakce) v hodně převyšující částku 1 000 EUR nebo ekvivalentu v české koruně (např. výběr/vklad hotovosti, podání příkazu k bezhotovostního převodu) a v neposlední řadě v situacích, které jsou stanoveny zákonem č. 253/2008 Sb. Podle tohoto zákona je KB oprávněna výše uvedené informace vyţadovat i u peněţních operací, které nesplňují výše uvedená limitní kritéria. Zároveň je KB oprávněna vyţadovat k ústně sděleným informacím předloţení písemných dokladů. Komerční banka zároveň upozorňuje, ţe s klientem neuzavře obchodní vztah, pokud se klient odmítne podrobit identifikaci nebo neposkytne potřebnou součinnost. S opatřením Komerční banky je kaţdý zájemce seznámen ještě před zahájením jednání o uzavření obchodního vztahu fyzické nebo právnické osoby.⁵³ V této souvislosti připomeňme ještě další fakt, který se netýká pouze Komerční banky, ale všech bank v České republice. Jedná se o důsledky zákona proti tzv. „praní špinavých peněz“ a které se týkají politicky exponovaných osob v konečném důsledku také osob, které mají na ně úzké rodinné vztahy (manţel/manţelka, rodiče, děti vč. osob ve vztahu manţelském (zeťové a snachy) si podobném partnerském vztahu). Tito lidé jsou více prověřováni neţ běţní klienti bank.

52 KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi.

53 KOMERČNÍ BANKA. Identifikace a kontrola klienta v souvislosti s opatřením Komerční banky, a. s.

v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. online

V souvislosti se zpracováváním osobních údajů uvádí Zbyněk Kalabis doplňující informaci o moţném nepochopení některých klientů dvou pojmů, a to „identifikace klienta“ a

„autentizace klienta“. Lidé je pouţívají jako synonymum. V bankovní praxi je vztah mezi identifikací klienta a jeho autentizací obvykle následující:

 nejprve je klient bankovním úředníkem identifikován (tedy klient „prokáţe, kdo je“)

 v návaznosti na to obchodní banka s identifikovaným klientem uzavře příslušnou smlouvou

 v této Smlouvě je potom uveden způsob autentizace klienta, tj. způsob, jakým klient bude prokazovat, ţe je oprávněn vyuţívat konkrétní bankovní sluţbu.“ ⁵⁴

4.2 Příjem hotovosti

Povinností pokladníka je ověřit, zda peníze, které přijímá v hotovosti od klienta, jsou v pořádku, jsou pravé. Pokladníci se průběţně účastní různých kurzů, ve kterých se mj. učí rozpoznávat padělané peníze. V případě, ţe zjistí, ţe mu byly v pokladně předloţeny padělané peníze, má za povinnost přijmout okamţitá opatření. Stačí i malé podezření. Následuje odebrání peněz od klienta bez náhrady, pouze vystaví klientovi potvrzení o odebrání

předloţených peněz. Také v případě, ţe pokladník nenabude podezření, ţe se jedná o padělané peníze, musí mít klientem předloţené peníze odloţené na pracovní ploše, aby byly

pod jeho neustálou kontrolou a zároveň pod vizuální kontrolou klienta. Pokladní aţ do ukončení transakce nesmí peníze ukládat mezi ostatní peníze. Po konečném převzetí peněz a vzájemném odsouhlasení, ţe předloţená peněţní částka souhlasí, pokladník potvrdí doklad vystavený bankou, na kterém je kromě dalších povinných údajů uvedena částka, kterou klient do pokladny předal. Nesmí chybět razítko, popis. Pokladník originál zakládá do pokladních dokladů, kopii obdrţí klient. Po skončení příjmu peněz pokladník je povinen celou transakci zaznamenat do informačního systému banky.

Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů navázal na přímo pouţitelné předpisy

Evropské unie upravil ochranu tuzemských a cizozemských bankovek a mincí proti padělání a pozměňování a stanovil pravidla pro oběh tuzemských bankovek a mincí a pravidla s jejich nakládáním. Mimo jiné se zákon zabývá způsoby přijetí bankovek a mincí ČNB a obchodními

54 KALABIS, Zbyněk. Jak banky identifikují své klienty. online

bankami včetně § 9, který obsahuje ustanovení o příjmu poškozených tuzemských bankovek a mincí. Důleţitý v tomto smyslu jsou ustanovení § 11 Nakládání s bankovkami a mincemi prostřednictvím technických zařízení.

Podle § 11 odst. 1 Technické zařízení pouţívané k poskytování sluţeb nebo prodeji zboţí, při nichţ dochází k příjmu, výměně nebo vracení tuzemských nebo cizozemských bankovek a mincí (dále jen ˙anonymní zařízení˙), lze provozovat, jestliţe

a) rozpozná pravost a platnost přijímaných tuzemských a cizozemských bankovek a mincí, b) odmítne podezřelé a neplatné bankovky a mince a

c) nevrátí do oběhu tuzemské bankovky, které ne-jsou zpracovány v souladu se standardy zpracování.

Podle § 11 odst. 2 Technické zařízení, prostřednictvím kterého dochází k dispozicím s peněţními prostředky evidovanými na účtu vedeném úvěrovou institucí spočívajícím v příjmu, výměně nebo výplatě tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí (dále

jen ˙neanonymní zařízení˙), lze provozovat, jestliţe

a) rozpozná pravost a platnost přijímaných tuzemských a cizozemských bankovek a mincí, b) určí totoţnost majitele účtu a specifikuje provedenou transakci,

c) zadrţí podezřelé bankovky a mince a nevrátí do oběhu neplatné bankovky a mince a tuzemské bankovky, které nejsou zpracovány v souladu se standardy zpracování.

Uzávěrka pokladny

Po skončení pracovní směny je pokladník povinen provést kontrolu, tj. uzávěrku pokladny, přičemţ zachovává stanovený postup:

 „provede kontrolu zůstatku peněz v pokladně,

 odsouhlasí zůstatek v operativní evidenci a s údaji z informačního systému,

 pokud takto vypočtená částka odpovídá fyzickému stavu peněz v pokladně, údajům v operativní evidenci a údajům z informačního systému, můţe pokladník provést konečnou uzávěrku a skončit pracovní směnu“.⁵⁵

55 SCHLOSSBERGER, Otakar a SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. s. 243.